1 VSOL 41/2018-A-11
KSBR 54 INS 23152/2017 1 VSOL 41/2018-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužníka: Tomáš anonymizovano , anonymizovano , IČO 05168678, bytem Svinošice 12, 679 22 Lipůvka, zastoupený advokátem Mgr. Liborem Zbořilem sídlem Panská 891/5, 110 00 Praha 1

k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2017, č. j. KSBR 54 INS 23152/2017-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2017, č. j. KSBR 54 INS 23152/2017-A-6 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, neboť v něm dlužník neuvedl konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků ani údaje o tom, od kdy tyto své závazky není schopen hradit, přičemž tyto údaje nelze zjistit ani z předloženého seznamu závazků.

2. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník včas odvolání, ve kterém namítal, že již v insolvenčním návrhu uvedl, že naprostá většina jeho závazků pochází z dědictví po otci a babičce, takže u většiny závazků není schopen doložit exekuční tituly, nicméně doložil listiny, z nichž vyplývá zahájení exekučních řízení, a to již v roce 2007. Řádně tedy označil věřitele, uvedl výši závazků, prohlásil, že jsou splatné po dobu delší 30 dnů, což doložil exekučními tituly (případně jinými listinami, které měl k dispozici), formálně však nebyl schopen uvést konkrétní datum splatnosti jednotlivých závazků. Pokud soud lpí na přesném uvedení data splatnosti, jedná se dle jeho právního názoru o projev přepjatého formalismu. Z tvrzených a doložených skutečností je totiž nepochybné, že má isir.justi ce.cz

nejméně dva závazky po splatnosti, které není schopen splnit. Současně poznamenal, že ani z jazykového výkladu insolvenčního zákona nevyplývá jeho povinnost označit konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků. Návrh musí toliko osvědčovat, že splatnost již nastala, a to nejméně před 30 dny. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrh dlužníka se neodmítá.

3. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

6. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.12.2017 (dlužno dodat, že poslední novelou insolvenčního zákona nebyla níže citovaná ustanovení dotčena).

7. Z obsahu předložené spisu vyplývá, že dlužník se návrhem ze dne 20. 12. 2017, doručeným soudu téhož dne z datové schránky jeho advokáta, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Návrh byl tedy podán způsobem stanoveným v § 80a odst. 1 IZ, neboť byl podán v elektronické podobě jeho advokátem, tedy osobou oprávněnou podle ustanovení § 390a odst. 1 písm. a) IZ, když k návrhu připojil úředně ověřenou plnou moc ze dne 30.10. 2017 s doložkou o její konverzi. V kolonce 07 návrhu mimo jiné uvedl, že má osm věřitelů, u kterých má deset závazků ve výši 928.981,70 Kč bez příslušenství. Devět závazků je vykonatelných, čtyři jsou zajištěné a šest je nezajištěných. Současně označil věřitele těchto závazků, jejich výši, a obecně uvedl, že jsou splatné . V kolonce 19 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) konkretizoval věřitele a uvedl exekuční titul, případně spisovou značku exekučního řízení, ovšem bez uvedení jakéhokoliv data. V kolonce 20 (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) opět konkretizoval věřitele jednotlivých závazků a některých uvedl spisovou značku rozhodnutí, ovšem opět bez uvedení data jeho vydání, natož konkrétního data splatnosti některého z těchto závazků. K návrhu připojil seznam závazků opatřený podpisem a prohlášením o správnosti a úplnosti, ve kterém data splatnosti jednotlivých závazků opět schází, takže se nejedná o řádný seznam závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 3 IZ, který by mohl případně nahrazovat nedostatečné

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

vylíčení rozhodujících skutečností v insolvenčním návrhu. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

8. Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

9. Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

10. Podle ustanovení § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku") b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

11. Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

12. Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

13. Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010, k těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v rozhodnutí ze dne 20.5.2010, sp.zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č.26/2011). V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Obecné konstatování, že dlužník je v úpadku, neboť má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují, neboť se jedná pouze o citaci (srov. R 26/2011). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na jakýkoliv listinný důkaz (např. usnesení o nařízení exekuce), který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst.1 IZ s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3,4 IZ, ovšem v posuzované věci dlužník k návrhu řádný seznam závazů obsahující údaj o splatnosti jednotlivých závazků nepřipojil.

14. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v něm schází zejména tvrzení o splatnosti alespoň dvou závazků, resp. údaj o splatnosti neuvedl ani u jednoho závazku a tuto vadu nezhojil ani v seznamu závazků, neboť připojený seznam závazů neobsahuje údaj o splatnosti jednotlivých závazků, což je obligatorní náležitost seznamu stanovená v § 104 odst. 3 IZ, takže není osvědčena existence peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. a, b/ IZ), natož platební neschopnost (3 odst. 1, písm.c/, odst. 2 IZ).

15. Rozhodovací praxe je jednotná v názoru, že dlužník musí v návrhu jednoznačně identifikovat své věřitele v souladu s § 103 odst. 1 IZ, uvést údaj o splatnosti svých závazků, konkrétní výši jednotlivých závazků a také konkrétní okolnosti, z nichž lze dovodit, že dlužník není schopen své závazky hradit (nestačí pouhé konstatování, že není schopen závazky hradit). Jednou z podmínek úpadku podle ustanovení § 3 IZ je to, že závazky dlužníka jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Insolvenční návrh musí obsahovat údaj o splatnosti závazků, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že nejméně dva závazky dlužníka jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. V posuzované věci dlužník pouze obecně tvrdil, že jeho závazky jsou splatné, přičemž obecné tvrzení o zahájení exekučních řízení již od roku 2007 uvedl až v odvolání.

16. Odvolací soud též nepřehlédl, že návrh nebyl podán na předepsaném formuláři podle § 17 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, který je volně přístupný ke stažení na www.justice.cz.

17. Podle ustanovení § 142, písm. a) IZ jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou též odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost.

18. Podle ustanovení § 146 odst. 2 IZ v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně

19. Ze shora citovaných ustanovení § 142, písm. a) IZ a § 146 odst. 2 IZ vyplývá, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst.1 IZ, a že k případnému odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009). Nelze, proto přihlédnou k novému tvrzení dlužníka, že exekuční řízení byla zahájena již od roku 2007. Navíc požadavek, aby v insolvenčním návrhu byly uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka (§ 103 odst. 2 IZ), není naplněn tím, že insolvenční navrhovatel (věřitel či dlužník) v insolvenčním návrhu toliko odkáže na konkrétní již probíhající řízení o výkon rozhodnutí či exekuce (srov. rozhodnutí Vrchního soud v Praze ze dne 17.9.2012, č.j. MSPH 91 INS 14841/2012, 1 VSPH 1245/2012-A-11, dostupné v insolventním rejstříku).

20. Dále odvolací soud zdůrazňuje, že podle ust. § 128 odst. 1, poslední věta IZ se nepoužije ust. § 43 o.s.ř., takže nelze spravedlivě očekávat, že insolvenční soud bude vyzývat insolvenčního navrhovatele k odstranění vad insolvenčního návrhu.

21. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 23. ledna 2018

JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová