1 VSOL 381/2012-A-22
KSBR 26 INS 23979/2011 1 VSOL 381/2012-A-22

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Věry anonymizovano , anonymizovano , bytem Rohatec, Semering 156/16, PSČ 696 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2012, č. j. KSBR 26 INS 23979/2011-A-17

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2012, č. j. KSBR 26 INS 23979/2011-A-17 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě pěti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje stanovené podmínky pro povolení oddlužení, neboť není schopna v rámci splátkového kalendáře v průběhu následujících pěti let zaplatit nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek jak požaduje ustanovení § 398 odst.

3 IZ. Jediným řešením úpadku dlužnice tedy je prohlášení konkursu na její majetek, přičemž minimální odměna insolvenčního správce při konkursu činí 45.000,-Kč bez DPH a hotových výdajů, a proto považuje insolvenční soud složení zálohy v požadované výši za nezbytné.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že je schopna splácet náklady insolvenčnímu správci, zákonem dané splátky každý měsíc, ale v nynější situaci, není schopna zaplatit celou částku 50.000,-Kč, neboť je v rozvodovém řízení a jejím jediným zdrojem příjmů je plat od zaměstnavatele.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 28.11.2011, doručeným soudu dne 20.12.2011, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že je vdaná, nemá vyživovací povinnost k dětem ani k jiným osobám, v současné době má u 8 věřitelů 18 závazků ve výši celkem 1.487.791,-Kč, nemá věřitele, který by souhlasil s nižší úhradou než 30 % svého závazku. Má příjem ve výši 11.587,-Kč, vlastní nemovitost, která byla v roce 2002 oceněna na částku 280.590,-Kč a dále vlastní movité věci představující obvyklé vybavení domácnosti. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Podle ust. § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 396 odst. 1 IZ v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice nesplňuje stanovené podmínky pro povolení oddlužení, neboť pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře lze počítat pouze s její mzdou ve výši 11.587,-Kč měsíčně , přičemž dlužnice by za pět let zaplatila nezajištěným věřitelům pouze cca 8 % jejich závazků.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Odměna insolvenčního správce činí při řešení úpadku konkursem (dle ust. § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb.) nejméně částku 45.000,-Kč a je nutné počítat i s tím, že správci vzniknou další hotové výdaje. Lze proto uzavřít, že 50.000,-Kč představuje zcela přiměřenou výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Pro úplnost odvolací soud dodává, že insolvenční zákon neumožňuje placení zálohy na náklady insolventního řízení ve splátkách.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust.§ 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 29. 5. 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu