1 VSOL 372/2015-P16-15
KSBR 32 INS 1922/2014 1 VSOL 372/2015-P16-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků: a) Tomáše anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo osoby: 873 14 461, bytem Vranovice, Přibická 502, PSČ 691 25, b) Dagmar anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo osoby: 873 16 820, bytem Vranovice, Přibická 502, PSČ 691 25, oba dlužníci zastoupeni Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 32 INS 1922/2014, o přihlášce pohledávky č. 16 věřitele Ing. Aleše anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo osoby: 745 22 086, bytem Rozdrojovice, Za Humny 243, PSČ 664 34, zastoupeného JUDr. Stanislavem Keršnerem, advokátem, se sídlem Brno, Orlí 18, PSČ 602 00, o odvolání věřitele Ing. Aleše anonymizovano ze dne 5.3.2015 a společnosti BEZ BANKY s.r.o., identifikační číslo osoby: 292 29 316, se sídlem Brno, Kopečná 31, PSČ 602 00 ze dne 11.3.2015, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2015, č.j. KSBR 32 INS 1922/2014-P16-7,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2015, č.j. KSBR 32 INS 1922/2014-P16-7 se m ě n í tak, že řízení o přihlášce pohledávky č. 16 věřitele Ing. Aleše anonymizovano ve výši 1.696.000 Kč, se n e z a s t a v u j e.

II. Odvolání společnosti BEZ BANKY s.r.o. se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 14 odst. 1, odst. 2, § 18 odst. 1-4, zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s poukazem na ust. § 24 odst. 1, odst. 2 a § 104 odst. 1, odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) zastavil řízení o přihlášce pohledávky č. 16 věřitele Ing. Aleše anonymizovano ve výši 1.696.000 Kč s odůvodněním, že přihláškou pohledávky, datovanou 28.4.2014, doručenou soudu osobně dne 6.5.2014, přihlásila BEZ BANKY s.r.o. do tohoto insolvenčního řízení svoji pohledávku ve shora uvedené výši vůči dlužnici Dagmar anonymizovano . Následně podáním doručeným soudu 3.7.2014, podala návrh, aby na jeho místo vstoupil Ing. Aleš Budín. Usnesením ze dne 4.7.2014, č.j. KSBR 32 INS 1922/2014-P16-3 insolvenční soud rozhodl samosoudcem tak, že návrhu vyhověl. V poučení uvedl, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné s tím, že tímto rozhodnutím však není soud vázán, dále soud v poučení nesprávně uvedl, že proti tomuto usnesení je možno podat námitky podle ust. § 9 odst. 2 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících. Proti uvedenému usnesení podala dne 15.7.2014 námitky dlužnice Dagmar anonymizovano , když uvedla, že přihlášku pohledávky podala BEZ BANKY s.r.o, která ke dni 6.5.2014 nebyla již jejím věřitelem, protože svou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.4.2014 postoupila Ing. Aleši Budínovi, takže od 30.4.2014 byl věřitelem předmětné pohledávky on, který ji měl také svým jménem podat. K výzvě soudu se k těmto námitkám vyjádřila BEZ BANKY s.r.o. tak, že při přihlašování této pohledávky postupovala dle ust. § 1886 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen též o.z. ), a tuto pohledávku jako postupitel vymáhala svým jménem na účet postupníka Ing. Aleše anonymizovano . Ing. Aleš Budín se k námitkám dlužnice přes výzvu soudu nevyjádřil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.4.2014 uzavřené mezi společností BEZ BANKY s.r.o. (jako postupitelem) a Ing. Alešem Budínem (jako postupníkem) soud zjistil, že pohledávka vůči dlužnici Dagmar anonymizovano byla postoupena z postupitele na postupníka a dle oddílu V. bodu 5.2. tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti okamžikem podpisu oběma smluvními stranami. Na základě těchto zjištění a citovaných ustanovení soud prvního stupně uzavřel, že v insolvenčním řízení může věřitel přihlásit svoji pohledávku vůči dlužníkovi a to buď osobně, nebo prostřednictvím svého zástupce-fyzické osoby. Zastoupení právnickou osobou v insolvenčním řízení je vyloučeno-právnická osoba tak nemůže svým jménem vymáhat pohledávku ve prospěch věřitele. V tomto případě byla přihlášena pohledávka vůči dlužnici někým, kdo již nebyl jejím věřitelem a nebyl tak k tomu aktivně legitimován. Tento nedostatek již nemohl být později zhojen tím, že bylo rozhodnuto o vstupu aktuálního věřitele do insolvenčního řízení. Protože jde o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, proto soud prvního stupně řízení o přihlášce této pohledávky zastavil.

Proti tomuto usnesení podali včasné odvolání věřitel Ing. Aleš Budín a rovněž BEZ BANKY s.r.o., které bylo toto usnesení doručeno.

Odvolatel Ing. Aleš Budín namítal, že napadené rozhodnutí nemůže obstát, neboť citované ust. § 24 o.s.ř. se týká procesní plné moci k zastoupení účastníka v řízení, naproti ustanovení § 1886 o.z. je zcela jiné povahy. Podle ust. § 1886 odst. 1 o.z. (dříve ust. § 530 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013-dále jen též obč. zák ) platí, že na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka. Jde o ustanovení, které upravuje tzv. nepřímé zastoupení postupníka postupitelem při vymáhání cedované pohledávky, kdy pohledávka je nadále vymáhána jménem postupitele, na účet postupníka; v žádném případě nejde o procesní zastoupení dle ust. § 24 odst. 1 o.s.ř. Postupitel je v takovém případě oprávněn nejen podat žalobu či přihlášku pohledávky, ale i požadovat, aby bylo plněno jemu, plnění přijmout a poté je předat a vyúčtovat postupníkovi. Postupitel v takovém případě vystupuje svým jménem a není procesním zástupcem, přitom je nerozhodné, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Jelikož ust. § 1886 o. z., je téměř totožné s ust. § 530 odst. 1 obč. zák., lze v tomto směru odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, vztahující se k tomuto ustanovení. V daném případě původní věřitelka BEZ BANKY, s.r.o. uplatnila přihlášku pohledávky řádně, včas a v souladu s ust. § 1886 odst. 1 o. z., to je svým jménem a na účet postupníka Ing. A. anonymizovano , který na základě usnesení soudu ze dne 4.7.2014 vstoupil do řízení na místo ní, a tedy v souladu s ust. § 18 IZ. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým argumentovala dlužnice-29 NSČ 16/2009-P35-19, se týká případu, kdy přihlášku uplatnil věřitel, který v době jejího podání byl již vymazán z obchodního rejstříku, což je jiná situace. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil.

Odvolatelka BEZ BANKY s.r.o. s obdobnou argumentací jako věřitel Ing. Aleš Budín, ve svém odvolání uvedla, že již ve vyjádření ze dne 4.9.2014 sdělila, že při přihlašování pohledávky postupovala dle ust. § 1886 o.z. Je proto přesvědčena, že tento postup je v souladu s právem a odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9.6.2011, sp. zn. KSPH 8444/2010, 1 VSPH 113/2011. V neposlední řadě namítla, že soud prvního stupně nezdůvodnil, proč aplikaci ust. § 1886 odst. 1 o.z. vylučuje, a proč se odchyluje od citovaného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, ač bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 131/2011 a navazuje na něj ustálená judikatura k této otázce. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a aby bylo nadále pokračováno ve smyslu usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.7.2014, kterým bylo jejímu návrhu, aby do řízení na její místo vstoupil Ing. Aleš Budín, vyhověno.

Podle ust. § 7 IZ v platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání podané odvolatelem Ing. Alešem Budínem bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že jeho odvolání je důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že usnesením ze dne 8.4.2014 (č.d. A-11) byl zjištěn úpadek dlužníků (manželů), povoleno jejich (společné) oddlužení, insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Michal Zámečník, dále soud mj. učinil výzvy vůči věřitelům ve smyslu ust. § 136 odst. 1 písm. e), odst. 3 IZ, dlužníkům uložil povinnost dle ust. § 136 odst. 4 IZ, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů na 16.7.2014. Podáním, doručeným soudu osobně dne 6.5.2014 přihlásila vůči dlužnici Dagmar anonymizovano nezajištěnou vykonatelnou pohledávku z titulu smlouvy o půjčce ze dne 15.8.2013 v celkové výši 1.696.000 Kč společnost BEZ BANKY s.r.o. K přihlášce mj. přiložila uvedenou smlouvu o půjčce a dále zástavní smlouvu ze stejného data, dle níž byla přihlášená pohledávka zajištěna majetkem třetí osoby. Podáním, doručeným 3.7.2014 věřitelka oznámila, že smlouvou ze dne 30.4.2014 celou svou přihlášenou pohledávku postoupila Ing. Aleši Budínovi a navrhla jeho vstup do řízení na její místo (§ 18 IZ). Součásti jejího návrhu byl souhlas zmíněného postupníka, opatřený jeho podpisem. K tomuto podání byla předložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 30.4.2014, z níž se podává, že uvedeného dne věřitelka postoupila Ing. Aleši Budínovi, mj. i pohledávku za dlužnicí Dagmar anonymizovano z titulu zmíněné smlouvy o půjčce, včetně veškerého příslušenství a zajištění, a to za sjednanou úplatu. Dle části V. bodu 5.2., bylo ujednáno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma stranami. Jak již uvedl soud prvního stupně, usnesením ze dne 4.7.2014, č.j. KSBR 32 INS 1922/2014-P16-3, bylo tomuto návrhu samosoudcem dle ust. § 18 IZ vyhověno, toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 8.7.2014, právní moci nabylo jeho doručením dne 9.7.2014. Podáním, doručeným soudu 15.7.2014 dlužnice Dagmar anonymizovano vznesla (dle nesprávného poučení soudu) proti tomuto usnesení námitky s tím, že návrh na vstup Ing. Aleše anonymizovano do řízení měl být zamítnut, když k postoupení pohledávky došlo již před podáním přihlášky, proto ji přihlásil subjekt, který již nebyl věřitelem a toto pochybení nelze napravit postupem dle ust. § 18 IZ. Společnost BEZ BANKY s.r.o. se k těmto námitkám na výzvu soudu vyjádřila tak, že při přihlašování pohledávky postupovala dle ust. § 1886 o.z. s tím, že pohledávku, jako postupitel vymáhala svým jménem na účet postupníka Ing. Aleše anonymizovano . Proto dle jejího názoru bylo usnesení ze dne 4.7.2014 vydáno v souladu se zákonem. Ing. Aleš Budín se k výzvě soudu prvního stupně nevyjádřil. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Dále dlužno pro úplnost doplnit, že u přezkumného jednání 16.7.2014 insolvenční správce i dlužníci pohledávky věřitele Ing. Aleše anonymizovano popřeli.

Usnesením ze dne 27.8.2014 (B-11) soud prvního stupně schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne, kdy nastaly účinky schváleného oddlužení (§ 407 odst. 1 IZ). Dne 13.8.2014 podali dlužníci vůči věřiteli Ing. Aleši Budínovi žalobu na určení neexistence jeho vykonatelných pohledávek, které popřeli (§ 410 odst. odst. 2, odst. 3 IZ).

Podle ust. § 14 IZ účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku (odst. 1). Vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné; ustanovení § 16 odst. 2 tím není dotčeno (odst. 2).

Podle ust. § 17 vstup do řízení a záměna účastníka řízení nejsou v insolvenčním řízení přípustné.

Podle ust. § 18 IZ platí, že nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly (odst. 1). O návrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenční soud do 3 dnů ode dne, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 1; odstavec 2 platí obdobně (odst. 3). Rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, insolvenční soud však tímto rozhodnutím není vázán (odst. 4).

Ustanovení § 19 IZ dále stanoví, že nabyvatel pohledávky se stává účastníkem insolvenčního řízení, jakmile insolvenční soud podle § 18 rozhodne o jeho vstupu do insolvenčního řízení, a platí pro něj stav insolvenčního řízení v době, kdy se stal jeho účastníkem. Nabyvatel takto vstupuje na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, které se týkají jím nabyté pohledávky.

Ustanovení § 20 odst. 1 IZ stanoví, že ustanovení části první hlavy třetí občanského soudního řádu, která se týkají jednání za právnickou osobu, stát a územní samosprávní celky a zastoupení účastníků řízení, platí obdobně pro insolvenční řízení a incidenční spory.

Podle ust. § 89 odst. 1 IZ není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Podle ust. § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. dále stanoví, že jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

Obecně platí, že podmínky řízení (procesní podmínky) jsou podmínky, bez jejichž splnění nemůže soud ve věci jednat, respektive rozhodnout. I když občanský soud řád nemá ustanovení, ve kterém by jednotlivé podmínky řízení vypočítával, teorie procesního práva i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení skutečnosti, které vyjadřují určité vlastnosti soudů, účastníků řízení, zahájení řízení a samotné projednávané věci. K procesním podmínkám podle občanského soudního řádu tak patří: a) návrh na zahájení řízení (§ 79), b) podmínky týkající se soudu, tj. pravomoc (§ 7), příslušnost věcná, místní a funkční (§ 9, 9a, 10, 10a, § 84 až 89a, § 250), podmínka, aby projednání věci před soudem nebránila rozhodčí smlouva (§ 106), c) podmínky týkající se účastníků řízení, tedy způsobilost být účastníkem řízení (§ 19), procesní způsobilost (§ 20), způsobilost být zástupcem a oprávnění zastupovat (§ 21 a 22a a násl.). Mezi negativní procesní podmínky patří překážka litispendence (§ 83) či překážka věci rozhodnuté (§159a).

Nutno opět zdůraznit, že insolvenční zákon je pro insolvenční řízení a též pro incidenční spory základní procesní normou, vůči které se občanský soudní řád použije jen subsidiárně, tedy v případě, že nestanoví insolvenční zákon jinak, přičemž přiměřenost aplikace ustanovení občanského soudního řádu v insolvenčním řízení se řídí zásadami insolvenčního řízení, které jsou definovány v ust. § 5 IZ.

V přezkoumávané věci není pochyb, že předmětné insolvenční řízení bylo řádně zahájeno a nebylo dosud skončeno. Do tohoto řízení dne 6.5.2014 (včas) přihlásila pohledávky společnost BEZ BANKY s.r.o., s tím, že je věřitelkou dlužnice a v dalším řízení se souhlasem Ing. Aleše anonymizovano navrhla vstup posledně jmenovaného do řízení na její místo s poukazem, že mu svou pohledávku na základě postupní smlouvy ze dne 30.4.2014 (s účinky k témuž dni) postoupila. O způsobilosti BEZ BANKY s.r.o. i Ing. Aleše anonymizovano ve smyslu ust. § 19 a 20 o.s.ř. přitom není důvod pochybovat. Tomuto návrhu soud prvního stupně dle ust. § 18 IZ usnesením ze dne 4.7.2014 vyhověl a vstup Ing. Aleše anonymizovano připustil. Toto usnesení se stalo účinným vůči všem účastníkům (dlužníkům, věřitelům, správci) jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ), právní moci nabylo 9.7.2014.

Již na tomto základě je nutno učinit závěr, že nedostatek podmínek řízení ohledně přihlášky pohledávek č. 16 věřitele Ing. Aleše anonymizovano zde nebyl dán a tedy ani důvod k zastavení řízení o této přihlášce pohledávek postupem dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř.

Jen pro úplnost dlužno uvést, že ze spisu, včetně přihlášky pohledávek č. 16, nelze dovodit, že by společnost BEZ BANKY s.r.o. hodlala věřitele Ing. Aleše anonymizovano v tomto řízení procesně zastupovat (§ 24 odst. 1 o.s.ř.) a tak jeho jménem v tomto řízení uplatnit pohledávku v jeho prospěch. Ani z odůvodnění napadeného usnesení nelze zjistit, na základě jakých skutečností k tomuto závěru soud prvního stupně dospěl. Nicméně i v případě, že by bylo možno učinit (avšak v daném případě pouze hypoteticky) závěr, že společnost BEZ BANKY s.r.o. hodlala jmenovaného v řízení procesně zastupovat, což by vskutku bylo dle ust. § 24 odst. 1 o.s.ř. nepřípustné (nejde o případ předvídaný ust. § 26 či 26a o.s.ř.), pak by se jednalo o vadu průkazu k jednání a takový nedostatek podmínky řízení by bylo nutno odstranit (§ 104 odst. 2 o.s.ř.). Tedy ani z tohoto důvodu zde podmínky pro postup dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. nebyly splněny.

Důvodem k postupu dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. nebyl rovněž závěr soudu prvního stupně, že je zde nedostatek podmínek řízení proto, že předmětná přihláška pohledávek byla podána někým, kdo již nebyl věřitelem dlužnice a nebyl v tomto směru již aktivně legitimován a že tento nedostatek podmínky řízení nemohl být zhojen ani tím, že bylo rozhodnuto o vstupu aktuálního věřitele do insolvenčního řízení .

Pokud totiž soud prvního stupně vydal dne 4.7.2014 usnesení (P16-3), kterým návrhu BEZ BANKY s.r.o. vyhověl a vstup Ing. Aleše anonymizovano do řízení na její místo povolil (§ 18 IZ) a až následně dospěl k závěru, že tomuto návrhu (z důvodu shora uvedených) nemělo být vyhověno, pak za situace, kdy proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné a zákon v ust. § 18 odst. 4 IZ, poslední věty umožňuje insolvenčnímu soudu nebýt takovým rozhodnutím vázán, měl soud prvního stupně vydat nové rozhodnutí, případně své původní rozhodnutí změnit. V žádném případě však pro tuto situaci nelze dovodit nedostatek podmínky řízení. V tomto směru je třeba odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 182/2006 Sb., v níž je k ust. § 18 IZ mj. uvedeno: Možná chybná rozhodnutí jsou eliminována úpravou, podle které insolvenční soud není rozhodnutím vázán (vyjde-li v průběhu řízení najevo, že tomu je se změnou v osobě účastníků jinak, vydá nové rozhodnutí). Jinak řečeno, osnova přiznává uvedenému rozhodnutí v zájmu ochrany věřitele stejnou závaznost jako usnesení, kterým se upravuje vedení řízení (srov. § 170 odst. 2 o. s. ř.) .

Jelikož odvolací soud oproti závěrům soudu právního stupně nedostatek podmínek řízení ohledně přihlášky pohledávek věřitele Ing. Aleše anonymizovano neshledal, proto postupoval dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a k odvolání odvolatele Ing. Aleše anonymizovano napadené usnesení změnil tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení odvolacího soudu.

Co se týče odvolatelky BEZ BANKY s.r.o. dospěl odvolací soud k závěru, že k podání odvolání proti přezkoumávanému usnesení soudu prvního stupně nebyla subjektivně legitimována, neboť na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 4.7.2014, č.j. KSBR 32 INS 1922/2014-P16-3 přestala být účastnicí tohoto insolvenčního řízení a toto posledně uvedené usnesení nedoznalo změn, případně nebylo insolvenčním soudem vydáno žádné nové rozhodnutí, na jehož základě by se opět účastnicí tohoto řízení stala. Proto v jejím případě postupoval odvolací soud dle ust. § 218 písm. b) o.s.ř. a její odvolání odmítl.

Pokud v dalším řízení dospěje soud prvního stupně k závěru, že v daném případě bude namístě postup předvídaný ust. § 18 odst. 4 IZ, poslední věty (viz obdoba ust. § 170 odst. 2 o.s.ř. a komentář k němu), pak bude namístě, aby se především vypořádal s námitkou odvolatele, stejně jako se sdělením společnosti BEZ BANKY s.r.o. (doručeným 8.9.2014), že přihlášku pohledávek přihlásila tato společnost jako postupitel v souladu s ust. 1886 odst. 1 o.z. Tedy, že byla v souladu s tímto ustanovením oprávněna svým jménem na účet postupníka-Ing. Aleše anonymizovano , vymáhat (přihlásit) předmětnou pohledávku. Při svých dalších závěrech neopomene soud prvního stupně vzít též v úvahu závěry formulované jednak v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9.6.2011, sp. zn. KSPH 36 8444/2010, 1 VSPH 113/2011, jež bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod pořadovým číslem 131/2011, a dále rovněž v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.8.2013, sen. zn. 32 Cdo 1711/2013, ze dne 10.7.2013, sen. zn. 32 Cdo 1202/201, případně dalších. I když tato rozhodnutí řešila legitimaci při vymáhání postoupené pohledávky z hlediska ust. § 530 odst. 1 obč. zák., nelze odhlédnout, že problematika vymáhání postoupené pohledávky postupitelem byla do ust. § 1886 o.z. prakticky převzata z občanského zákoníku, který byl účinný do 31.12.2013.

P o u č e n í: Proti výroku I. tohoto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.). Proti výroku II. tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e), v návaznosti na ust. § 229 odst. 4 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenčnímu správci a odvolatelům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 7. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu