1 VSOL 37/2013-P5-7
KSOS 13 INS 22969/2012 1 VSOL 37/2013-P5-7

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Moravská Ostrava, ul. 30. dubna 2944/1, PSČ 702 00, o přihlášce pohledávky věřitele č. 5 (P5) Československé obchodní banky, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo: 000 01 350, zastoupené Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem, se sídlem Brno Vinohrady 45, PSČ 639 00, rozhodl o odvolání věřitele č. 5 ze dne 14.12.2012 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. prosince 2012, č.j. KSOS 13 INS 22969/2012-P5-2,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. prosince 2012, č.j. KSOS 13 INS 22969/2012-P5-2, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl přihlášku pohledávek věřitele č. 5 (P5) Československé obchodní banky, a.s. (výrok I.) a dále rozhodl, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast uvedeného věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V důvodech uvedl, že návrhem dlužníka, doručeným soudu dne 19.9.2012, bylo zahájeno insolvenční řízení. Dne 19.10.2012 rozhodl insolvenční soud o úpadku a jako způsob řešení povolil oddlužení. V tomto rozhodnutí soud vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku přihlásili u insolvenčního soudu své pohledávky, přičemž byli poučeni, že k později podaným přihláškám nebude insolvenční soud přihlížet a tyto pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Uvedené rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 19.10.2012 v 10:35 hod, lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula dne 19.11.2012. Dne 8.11.2012 byla do datové schránky Okresního soudu v Ostravě (byť v záhlaví přihlášky je uveden Krajský soud v Ostravě) doručena přihláška pohledávky věřitele Československé obchodní banky, a.s. do insolvenčního řízení proti dlužníkovi Romanu Macákovi ve výši 55.871,80 Kč z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru . Dne 20.11.2012 byla tato přihláška pohledávky doručena insolvenčnímu soudu, tj. Krajskému soudu v Ostravě. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydá rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu (§ 173 odst. 4 IZ, věta druhá). I přesto, že přihláška pohledávky byla doručena Okresnímu soudu v Ostravě dne 8.11.2012, insolvenčnímu soudu, tj. Krajskému soudu v Ostravě byla doručena až po 30-ti denní lhůtě k přihlášení pohledávek určené rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku ze dne 19.10.2012 (poslední den lhůty připadl na 19.11.2012, přihláška pohledávky byla insolvenčnímu soudu doručena až dne 20.11.2012). S ohledem na tuto skutečnost rozhodl insolvenční soud dle ust. § 185 IZ a přihlášku odmítl a současně věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí. Dle § 83 IZ není v insolvenčním řízení prominutí zmeškání lhůty přípustné.

Proti tomuto usnesení podal věřitel Československá obchodní banka, a.s. včasné odvolání, v němž namítal, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí. Konkrétně odvolatel namítal, že se se závěry soudu prvního stupně neztotožňuje, když Okresní soud v Ostravě měl ze zákona povinnost postoupit došlou přihlášku neprodleně soudu insolvenčnímu, to je Krajskému soudu v Ostravě. Za situace, kdy Okresní soud v Ostravě čekal 12 dnů, než přihlášku postoupil, nelze spravedlivě rozhodnout o odmítnutí přihlášky. Odvolatel poslal přihlášku s dostatečným předstihem, to je dne 8.11.25012, učinil tak s vědomím, že lhůta končila až dne 19.11.2012 a tedy s vědomím, že pro případ chybné volby příslušného soudu je zde dostatek času pro postoupení soudu příslušnému k projednání věci. Ovšem nečinnost při postoupení elektronického podání v délce 12 dnů nelze považovat za naplnění požadavku zákonodárce učinit tak neprodleně . Navíc se jednalo o postoupení mezi soudy v Ostravě, podání bylo učiněno v elektronické formě, která umožňuje rychlou a účinnou komunikaci mezi soudy, proto není zřejmé, proč Okresní soud v Ostravě prodléval až do 20.11.2012. Kromě toho v usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 13 INS 22969/2012-A-

7, jímž byl zjištěn úpadek dlužníka Romana anonymizovano , není obsaženo řádné poučení o tom, ke kterému soudu je nutno podat přihlášky. V poučení, které v obdobných věcech poskytují jiné insolvenční soudy, je zřetelně uveden svým označením soud, k němuž je nutno přihlášku podat. Tedy v daném případě, v poučení není uvedeno, že přihlášku je nutno podat k insolvenčnímu soudu, vyplývá z něj pouze skutečnost, že přihlášku je nutno podat k soudu. Odvolatel se tedy řídil poučením, neboť přihlášku k soudu podal a to k Okresnímu soudu v Ostravě, majíc za to, že tento požadavek splnil. Insolvenční řízení je pro věřitele v podstatě jedinou možností, jak uplatnit pohledávku za dlužníkem, proto přílišný formalismus spočívající v odmítnutí přihlášky odeslané a doručené, i když k okresnímu na místo krajskému soudu, již dne 8.11.20125, nepřiměřeně poškozuje věřitele a představuje neodůvodněné odmítnutí spravedlnosti. Proto odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud, který dovodil včasnost, přípustnost a projednatelnost podaného odvolání, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 136 odst. 2, písm. d) IZ insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě a poučí je o následcích jejího zmeškání. Dle odstavce 3 lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců.

Podle ust. § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží, a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Dle § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Z ust. § 185 IZ vyplývá, že jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné, a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ust. § 89 odst. 1 IZ platí, že není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Ustanovení § 83 IZ stanoví, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

V přezkoumávané věci je z insolvenčního spisu patrno, že předmětné řízení bylo zahájeno návrhem dlužníka Romana anonymizovano dne 19.9.2012, zahájení tohoto inslovenčního řízení bylo oznámeno vyhláškou insolvenčního soudu ze dne 20.9.2012 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku téhož dne v 8.39 hod. (§ 101 IZ) a současně tímto usnesením insolvenční soud (Krajský soud v Ostravě) vyzval věřitele dlužníka, kteří chtějí uplatnit své pohledávky, aby tak učinili a poučil je o náležitostech přihlášek, včetně tohoto, že se přihlašují i pohledávky vykonatelné a že přihlášky je nutno podat na formuláři, jež je zveřejněn Ministerstvem spravedlnosti na internetové stránce www.justice.cz. Usnesením ze dne 19.10.2012, č.j. KSOS 13 INS 22969/2012-A-7, téhož dne zveřejněným v insolvenčním rejstříku v 10.35 hod. soud prvního stupně zjistil úpadek dlužníka, ustavil insolvenčním správcem JUDr. Aleše Vídeňského a mimo jiné ve výroku IV. tohoto usnesení insolvenční soud (Krajský soud v Ostravě) opětovně vyzval všechny věřitele dlužníka, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30-ti dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku a upozornil, že přihlášku je nutno podat u soudu dvojmo na příslušném formuláři, který je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR www.justice.cz. v části formuláře a tiskopisy, povinné formuláře pro insolvenční řízení, kde jsou obsaženy rovněž pokyny k vyplnění. Současně soud věřitele poučil, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny.

Z uvedených zjištění vyplývá, že dnem 19.10.2012 počala dosud nepřihlášeným věřitelům (kteří měli možnost se přihlásit již ve lhůtě od 20.9.2012, kdy bylo oznámeno zahájení tohoto insolvenčního řízení-§ 101, § 110 IZ) plynout lhůta k přihlášení pohledávek, stanovená rozhodnutím soudu, a její běh skončil v pondělí 19.11.2012 (§ 89 odst. 1, § 136 odst. 2, písm. d/ a odst. 3 IZ).

Dlužno dodat, že lhůta k podání přihlášky je lhůtou (§ 57 odst. 3 o.s.ř.), k jejímuž zachování postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit insolvenčnímu soudu (srov. rozhodnutí

Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11).

V daném případě lhůta pro přihlášení pohledávek byla insolvenčním soudem (v usnesení ze dne 19.10.2012) určena v rozmezí, které insolvenční zákon připouští, věřitelé byli o povinnosti přihlásit své pohledávky u tohoto soudu řádně poučeni a byli poučeni i o následcích v případě, že své pohledávky nepřihlásí včas. Toto usnesení bylo věřitelům oznámeno způsobem předpokládaným v insolvenčním zákoně, a to zveřejněním v insolvenčním rejstříku.

Dále ze spisu vyplývá, že dne 8.11.2012 odvolatel vyplnil příslušný formulář pro přihlášení své pohledávky, na tomto formuláři správně označil insolvenční soud-Krajský soud v Ostravě, z přihlášky je dále patrno, že přihlašuje svou nezajištěnou pohledávku ve výši celkem 55.871,80 Kč, včetně příslušenství z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Přihláška byla odeslána elektronicky z datové schránky právního zástupce odvolatele, avšak byla doručena chybně nikoliv na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Ostravě nýbrž Okresního soudu v Ostravě dne 8.11.2012 ve 14.54 hod. Tento soud zařadil přihlášku pod sp. zn. 39 Nc 563/2012 a dle pokynu soudce ze dne 13.11.2012 pak přihlášku odvolatele postoupil, ovšem až dne 20.11.2012 Krajskému soudu v Ostravě, tedy po uplynutí lhůty stanovené k podání přihlášek.

Ze shora citovaného ustanovení § 173 odst. 4 IZ vyplývá, že s podáním přihlášky u jiného než insolvenčního soudu zákon nespojuje žádné účinky. Nepříslušný soud má toliko povinnost neprodleně (potud je nutno přisvědčit odvolateli) postoupit došlou přihlášku insolvenčnímu soudu a to bez jakéhokoliv rozhodnutí. Nicméně účinky spojené s podáním přihlášky nastávají v takovém případě až dnem, kdy přihláška skutečně dojde insolvenčnímu soudu. Pokud tedy nepříslušný okresní soud postoupil přihlášku věřitele až po přihlašovací lhůtě, pak k ní již nelze přihlížet (§ 173 odst. 1 IZ) a následky zmeškání této lhůty se pak nutně musí promítnout v rozhodnutí, jímž insolvenční soud opožděnou přihlášku odmítne. Dlužno dodat, že pohledávka odvolatele by byla podána včas pouze v případě, pokud by Okresní soud v Ostravě tuto přihlášku předal pro Krajský soud v Ostravě doručujícímu orgánu (poště) ještě dne 19.11.2012. Nad rámec shora uvedeného lze v této souvislosti rovněž poukázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 182/2006 Sb., která k ustanovení § 173 IZ mimo jiné uvádí, že z úpravy obsažené v odstavci 4 věty druhé plyne, že podání přihlášky u jiného než insolvenčního soudu může mít pro věřitele fatální důsledky spočívající v tom, že takovým úkonem není zachována lhůta k podání přihlášky. Uvedená úprava je však nezbytná pro posílení právní jistoty v řešení otázky účasti věřitelů na insolvenčním řízení . Dále v tomto směru odvolací soud poukazuje též na závěry formulované Nejvyšším soudem ČR v obdobné věci v usnesení ze dne 29.2.2012, č.j. KSHK 42 INS 15820/2010 29 NSČR 3/2012-P9-18.

Na základě shora uvedených zjištění a argumentace se odvolací soud ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, že odvolatel podal svou přihlášku pohledávek po lhůtě soudem stanovené (tedy po 19.11.2012) a s ohledem na právní důvod vzniku jeho pohledávek k ní nelze pro její pozdní přihlášení ve smyslu § 173 odst. 1 IZ, přihlížet a to bez ohledu na důvody zmeškání této lhůty. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když podle ust. § 185 IZ tuto přihlášku pohledávky jako opožděnou odmítl a současně tohoto věřitele uvědomil, že právní mocí usnesení končí jeho účast v tomto řízení.

Postup soudu prvního stupně dle ust. § 185 IZ je tedy zákonným důsledkem toho, že odvolatel nepodal svou přihlášku pohledávek včas. Z uvedeného důvodu nemůže být odvolatelova přihláška pohledávek do tohoto insolvenčního řízení zařazena a nemůže být v tomto řízení z majetku dlužníka uspokojena. Prominutí zmeškání lhůty ust. § 83 IZ v insolvenčním řízení vylučuje.

Odvolací soud proto postupoval dle ustanovení § 219 o.s.ř. (§ 7 odst. 1 IZ) a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; odvolateli, dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2, § 185 IZ).

V Olomouci dne 31. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu