1 VSOL 363/2012-A-14
KSBR 30 INS 1474/2012 1 VSOL 363/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Ing. Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Rohatec, Nové řádky 14, PSČ 696 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.2.2012, č. j. KSBR 30 INS 1474/2012-A-8

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2012, č. j. KSBR 30 INS 1474/2012-A-8 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. § 128 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že dlužník k insolvenčnímu návrhu připojil přílohy, které neobsahují stanovené náležitosti a vytýkané vady příloh neodstranil ani na základě výzvy soudu, v niž byl poučen o následcích jejího nesplnění. Vady příloh insolvenční soud spatřuje zejména v tom, že v seznamu zajištěných závazků dlužník neuvedl druh zajištění a důvod jeho vzniku ani zda zajištění popírá či ne a u pohledávek, které popřel co do výše, neuvedl důvod popření.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém pouze namítal, že insolvenční návrh lze považovat za úplný.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 20.1.2012, doručeným soudu dne 23.1.2012, domáhal rozhodnutí o svém úpadku, přičemž způsob jeho řešení nenavrhoval. Návrh nebyl podán na předepsaném formuláři a nebyly k němu předloženy povinné přílohy dle ust. § 104 odst. 1. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 30.1.2012 č. j. KSBR 30 INS 1474/2012-A-6 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil přílohy k insolvenčnímu návrhu tak, že: 1) předloží soudu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí; 2) předloží soudu seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů. V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají práva na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označí druh zajištění a důvod jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč; 3) předloží soudu seznam svých zaměstnanců. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné; 4) předloží listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek. Současně byl poučen, nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej podle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítne. Na tuto výzvu dlužník reagoval podáním doručeným soudu dne

22.2.2012, jehož přílohou byl mimo jiné i seznam závazků, které dlužník popírá, ovšem bez uvedení důvodu popření a seznam věřitelů s právem na uspokojení ze zajištění, ovšem bez uvedení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, a dále bez uvedení zda právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst.2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podaný podle § 98 odst.1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolání, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 104 odst. 2, 3 a 4 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají práva na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označí druh zajištění a důvod jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč; 3) předloží soudu seznam svých zaměstnanců. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010). Při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností, je třeba přihlížet i k jiným částem návrhu (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSCR 22/2009, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 26, ročník 2011, ve kterém dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností je třeba přihlížet i k seznamu závazků, jejichž obsah je definován insolvenčním zákonem a který tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ).

V posuzované věci dlužník ani přes výzvu a řádné poučení soudu nepřipojil k insolvenčnímu návrhu přílohy uvedené v ust. § 104 odst.1 IZ a obsahující všechny náležitosti stanovené v ust. § 104 odst.2,3 IZ, když v seznamu závazků, které dlužník popírá schází údaj o důvodu popření a seznamu věřitelů s právem na uspokojení ze zajištění, schází údaj o druhu zajištění a důvodu jeho vzniku, a dále též údaj o tom, zda právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

S ohledem na shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh dlužníka je pro vady příloh neprojednatelný, a proto rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání počíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 22. května 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová Předsedkyně senátu