1 VSOL 355/2014-A-102
KSBR 31 INS 6268/2014 1 VSOL 355/2014-A-102

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Zemědělské družstvo Velké Pavlovice, se sídlem Velké Pavlovice, Brněnská 10, PSČ 691 06, IČ: 46344187, o insolvenčním návrhu navrhovatelů a) BISO Schrattnecker s.r.o., se sídlem Čebín 444, PSČ 664 23, IČ: 26226464, b) ELITA semenářská, a.s., se sídlem Brno, Cupákova 4a, PSČ 621 00, IČ: 46968521, c) Morava, mlékařské odbytové družstvo, se sídlem Vyškov, Palánek 250/1, PSČ 682 01, IČ: 60742780, zastoupeného JUDr. Karlem Střelcem, Ph.D., advokátem se sídlem Vyškov, Masarykovo nám. 47/33, PSČ 682 01, o nařízení předběžného opatření, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.4.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-25,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž dle ustanovení § 112 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), ustanovil předběžným správcem JUDr. Kamila Andree, se sídlem Olomouc, Dolní náměstí 22/43 (výrok I.), dle ust. § 113 odst. 1 IZ uložil dlužníkovi, aby nenakládal svým nemovitým majetkem (zejména zpeněžil jej či zatížil zástavním právem, věcným břemenem či jinak snížil jeho hodnotu) a nakládal s ostatním majetkem, který mu patřil v době zveřejnění tohoto předběžného opatření, a který může náležet do majetkové podstaty dlužníka, mimo rámec obvyklého hospodaření, pouze s předchozím souhlasem předběžného správce a po předchozím souhlasném vyjádření prozatímního zástupce věřitelů; peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených v IZ a s předchozím souhlasem předběžného správce, závazky vzniklé po zahájení řízení je oprávněn dlužník plnit jen v rozsahu přiměřeném pohledávkám za majetkovou podstatou a jim naroveň postavených; v pochybnostech o rámci obvyklého hospodaření platí, že jsou předchozí souhlas předběžného správce a předchozí souhlasné vyjádření prozatímního zástupce věřitelů nezbytné. Toto omezení neplatí pro splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy a k odvrácení hrozící škody (výrok II.), uložil předběžnému správci, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení podal soudu písemnou zprávu o své činnosti zahrnující zjištění stavu majetku dlužníka včetně stavu účtů dlužníka a pokladny ke dni zahájení insolvenční řízení a ke dni účinnosti tohoto předběžného opatření, přijatá opatření nezbytná k zajištění dlužníkova majetku, přezkoumání dlužníkova účetnictví (v rámci tohoto prověřil a sdělil soudu, zda jsou v účetnictví dlužníka evidovány závazky dlužníka ve výši 126.711 Kč, 254.901 Kč, 84.852 Kč, 15.800 Kč, 13.747 Kč a 10.970 Kč vůči JUDr. Ing. Karlu Nedbálkovi, Ph.D. za měsíc březen 2014 a na základě jakého právního důvodu) nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu, prověření podmínek možnosti přeúvěrování stávajících krátkodobých závazků dlužníka na dlouhodobé závazky bankovním úvěrem s odhadem zatížení majetku dlužníka oproti stávajícímu stavu (pokud již dlužník učinil kroky k tomuto směřující); smlouvy o úvěrovém financování je oprávněn předběžný správce uzavřít pouze pro udržení provozu podniku dlužníka a po předchozím vyjádření prozatímního zástupce věřitelů (výrok III.), vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby po dobu trvání nařízeného předběžného opatření plnění neposkytovaly dlužníku, ale předběžnému správci (výrok IV.), po dobu trvání nařízeného předběžného opatření zakázal započtení vzájemných pohledávek dlužníka a jeho věřitelů (výrok V.), vyslovil, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok VI.), uvedl, že předběžné opatření zanikne nejpozději dnem právní moci rozhodnutí o insolvenčním návrhu (výrok VII.) a jmenoval prozatímním zástupcem věřitelů věřitele Morava, mlékařské odbytové družstvo, se sídlem Vyškov, Palánek 250/1, IČ: 60742780 (výrok VIII.).

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník se nachází v úpadkové situaci, a proto bylo namístě i bez návrhu ustanovit předběžného správce a jmenovat prozatímního zástupce věřitelů poté, co dlužníkovi uplynula zákonem stanovená lhůta pro podání návrhu na vyhlášení moratoria a k předložení seznamů majetku, závazků a zaměstnanců. Úpadková situace dlužníka vyplývá z jednání dlužníka po zahájení řízení i z jeho vyjádření, neboť ačkoliv dlužník popírá závazek vůči navrhovateli a), navrhovatel a) doložil listinu, v níž jej dlužník žádal o posečkání se zaplacením částky 130.030,31 Kč do konce roku 2013 s odůvodněním, že nemá finanční prostředky k úhradě a očekává obdržení dotací. Závazek vůči navrhovateli b) ve výši 254.091 dlužník dne 19.2.2014 uznal (jak navrhovatel b) doložil), v rámci insolvenčního řízení jej však popírá. Ze spisu vyplývá, že závazky vůči označeným věřitelům hradí dlužníkovi blízká osoba, čímž by mohlo dojít k eliminaci navrhovatelů a) a b) a k eliminaci části jimi označených věřitelů, přičemž je evidentní, že dlužníku vznikají vůči této třetí osobě závazky a tato osoba se stala soudu známým věřitelem. Z této skutečnosti může vyplývat potencionální zvýhodnění některých věřitelů dlužníka, což ve svém důsledku vyvolává pochybnost o poctivosti záměru dlužníka vyrovnat se se všemi svými věřiteli. Dlužník má dále vykonatelný závazek vůči věřiteli De Heus a.s. a závazek vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. a sám v předloženém seznamu uvedl další závazky se splatností od roku 2011, které nepopíral. Dlužník v návrhu na moratorium uvedl, že podnik je v kritické finanční situaci z důvodu konkurenčního prostředí-dotační prostředí, sucho, výstavba bioplynové stanice. Dlužník se hodlá úvěrově zatížit v poměrně vysoké výši mimo rámec obvyklého hospodaření a nadto neúplně, postupně a opožděně plnil povinnosti předložit seznamy. Z výše uvedeného vyplývá, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami po splatnosti déle než 30 dnů a tyto není schopen plnit jinak než prostřednictvím třetí osoby a neplní povinnosti uložené mu zákonem a soudem. Podal neúplný návrh na moratorium, žádal o prodloužení lhůty k předložení seznamů a jedná tak zjevně účelově s úmyslem oddálit řešení své úpadkové situace až poté, co zprovozní bioplynovou stanici a hodlá se zatížit vysokým závazkem. Takové jednání je vůči ostatním věřitelům neodpovědné. Dlužník je zaměstnavatelem dosud nezjištěného počtu zaměstnanců, vlastní hodnotný nemovitý majetek a obhospodařuje i majetek ve vlastnictví třetích osob, a proto je třeba zajistit dlužníkův majetek tak, aby nebyl nadměrně zatížen k nerovnému postavení věřitelů, a aby nevznikaly další pohledávky vůči osobám dlužníkovi blízkým. Z vyjádření dlužníka navíc vyplývá, že se v insolvenční problematice příliš neorientuje, a proto je třeba jej omezit v nakládání s majetkovou podstatou nad rámec uvedený v ust. § 111 odst. 1 IZ z obavy, že omezení stanovené v tomto zákonném ustanovení nebude respektovat, neboť jeho prioritním zájmem je zprovoznění bioplynové stanice. Prostřednictvím nařízeného předběžného opatření bude možné získat co nejširší přehled o činnosti dlužníka, o jeho majetkovém stavu a bude možné kontrolovat nakládání s majetkem, který může patřit do majetkové podstaty a dohlédnout na to, aby dlužník získal pohotové finanční prostředky od svých dlužníků ke krytí závazků a bude možné udržet provoz podniku dlužníka v rozsahu nepoškozujícím žádného věřitele ani dlužníka způsobem neporušujícím obecně závazné předpisy.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítal, že rozhodnutí vydala vyloučená soudkyně, protože JUDr. Alena Knapilová se osobně zná s předsedou představenstva dlužníka, neboť v rámci jeho akademické činnosti vystupovala jako vedoucí a následně také jako oponentka jeho prací. Soudkyně se opírá o vyšší politickou moc a není nezávislá. V minulosti se vyjádřila odlišně než v posuzované věci tak, že předsedu představenstva dlužníka zná. Navíc činí závěry bez opory v důkazech a uzavírá, že se dlužník hodlá zatížit vysokým úvěrem, ačkoliv dlužník vždy dokládal, že investor bioplynové stanice dostane úvěr a uhradí dlužníkovi řádově 2 mil. Kč a zemědělské družstvo dlužníka vkladem pozemků, na kterých je stanice, získá podíl ve výši cca 15 mil. Kč. Soudkyně komentuje, že dlužník je zaměstnancem dosud nezjištěného počtu zaměstnanců, ačkoliv dlužník přesně uvedl, kolik zaměstnanců má. Soud zakládá nerovnost mezi stranami i tím, že podání navrhovatelů zveřejňuje a vyřizuje bez odkladu, zatímco podání dlužníka zveřejňuje a vyřizuje v řádech dnů i týdnů. V rozhodnutí soud nesprávně konstatuje, že dlužník k návrhu na vyhlášení moratoria předložil pouze seznam drobného hmotného majetku a stav skladu, neboť neprovedl důkaz všemi dlužníkem předloženými listinami. Dále namítal, že prostřednictvím JUDr. Ing. Karla Nedbálka, PhD., zaplatil závazky vůči navrhovatelům a) a b) a je připraven uhradit všechny své splatné závazky. Předběžný správce JUDr. Kamil Andree nemůže řádně vykonávat svou funkci, protože jeho sídlo je vzdálené od sídla dlužníka, což přinese zvýšené náklady, navíc nemá zkušenosti s činností zemědělského podniku a jeho jmenování se jeví jako tendenční a podjaté. Soud svým rozhodnutím předjímá rozhodnutí ve věci. Soudem uložená omezení v nakládání s majetkem, zákaz započtení a příkaz poskytovat plnění správci, brání dlužníku v řádném výkonu činnosti zemědělského podnikatele. Přesto dlužník podal daňové přiznání za rok 2013 a prováděl jarní zemědělské práce a přípravu setí kukuřice. Ustanovení předběžného správce je v rozporu se zájmem věřitelů i dlužníka, neboť od jeho ustanovení je činnost dlužníka paralyzovaná. Insolvenční zákon dostatečně neřeší problematiku zemědělských podnikatelů, a proto by se měl Ústavní soud zabývat jeho ústavností. Ustanovený zástupce věřitelů postoupil své pohledávky JUDr. Ing. Karlu Nedbálkovi, PhD., postoupení bylo dlužníku prokázáno dne 9.4.2014, a proto již nemůže v řízení jako zástupce věřitelů dále vystupovat a opatření vyžadující souhlas zástupce věřitelů jsou nerealizovatelná. Předběžný správce navíc své kroky se zástupcem věřitelů nekonzultuje. Z výše uvedeného vyplývá, že záměrem soudu je ovládnutí dlužníka a rozprodání jeho majetku pod cenou. Nadto navrhovatelé neuhradili soudní poplatek za návrh na zahájení insolvenčního řízení, ani nebyli vyzváni k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení a předběžného opatření a není tak kryta možná škoda způsobená šikanózním návrhem či činností předběžného správce.

Věc vyřizující soudkyně se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a necítí se subjektivně ani objektivně podjatá. Uvedla, že v letech 2002-2008 působila jako externí vyučující na katedře obchodního, finančního a hospodářského práva Univerzity Komenského v Bratislavě a v rámci pedagogické činnosti vedla (nebo oponovala) diplomové práce stovek studentů. Se žádným z nich však neudržovala mimoškolní vztahy a s nikým z nich se nestýká ani v současnosti a nezná ani předsedu představenstva dlužníka. Pokud se v minulosti vyjádřila v jiné věci tak, že předsedu představenstva dlužníka zná, pak se nepochybně vyjadřovala v době, kdy si studenty Univerzity Komenského v Bratislavě dokázala lépe vybavit. Pokud se v námitce mluví o vyšší politické moci , pak politika jí byla vždy cizí a lhostejná. O posuzované věci je informována pouze ze spisového materiálu, nekontaktovala ji žádná osoba a žádné osobě nepodávala o věci informace.

K odvolání dlužníka se vyjádřil předběžný správce tak, že je účelové. Uvedl, že byl ustanoven v souladu s právními přepisy na základě sídla provozovny v jihomoravském kraji, a je proto pro dlužníka dobře dostupný. Kvalifikačním předpokladem pro výkon činnosti předběžného správce není zkušenost s činností v zemědělském podniku, navíc již v zemědělském podniku jako předběžný správce působil. Své tvrzení o tom, že soud svým rozhodnutím předjímá rozhodnutí ve věci, dlužník nijak nedoložil.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5, 6 o.s.ř.), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 7.3.2014 insolvenčním návrhem navrhovatelů a) a b), jímž se navrhovatelé domáhali rozhodnutí o úpadku dlužníka Zemědělské družstvo Velké Pavlovice a prohlášení konkursu na jeho majetek. Navrhovatel a) uvedl, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 126.711 Kč s úroky z prodlení za servis zemědělské techniky a dodávky zboží, zejména náhradních dílů, drobného a spotřebního materiálu pro zemědělskou techniku, na základě ústně uzavíraných smluv. Tato částka sestává z jednotlivých dílčích částek vyúčtovaných fakturami v období července 2012-prosince 2013 se splatností srpen 2012-leden 2014. Navrhovatel b) uvedl, že má za dlužníkem pohledávky v celkové výši 254.901 Kč s úroky z prodlení sestávající z pohledávek za dodávku hnojiv, osiv kukuřice a za sušení a čistění řepky. Jednotlivé dílčí částky byly vyúčtovány fakturami v období října 2012-července 2013 se splatností v prosinci 2012-srpnu 2013. Navrhovatelé v návrhu označili další věřitele dlužníka-společnost De Heus a.s., OSEVA, a.s., MH FARIO s.r.o. a GE Money Bank, a.s. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11.3.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-5, uložil dlužníkovi, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k návrhu, a aby předložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců. Usnesení bylo dlužníku doručeno spolu s návrhem dne 12.3.2014. Dlužník navrhl zamítnutí insolvenčního návrhu. Uvedl, že přestože pohledávku navrhovatele a) neuznává, předseda představenstva dlužníka pohledávky obou navrhujících věřitelů zaplatil a budou uhrazeny i všechny ostatní závazky ihned po přeúvěrování bioplynové stanice Velké Pavlovice, které bude po schválení smluvených parametrů poskytnuto Equa bankou, která je připravena schválit úvěr do výše 72.776.150 Kč v horizontu cca dvou měsíců s tím, že biostanice je v současnosti ve zkušebním provozu a dosud byla z vlastních zdrojů proinvestována částka cca 50.000.000 Kč. K tomu doložil přílohu Vyjádření o poskytnutí finančních prostředků Equa bank ze dne 8.11.2013, adresované společnosti Bioplynka VEPA, s.r.o., z něhož se podává, že banka sděluje tomuto klientovi, že jedná o možnosti poskytnout klientovi úvěr do výše 72.776.150 Kč. Podáním doručeným soudu dne 20.3.2014 dlužník sdělil, že byly uhrazeny pohledávky věřitelů OSEVA, a.s. a MH FARIO s.r.o. Podáním doručeným soudu dne 24.3.2014 dlužník požádal o prodloužení lhůty k předložení seznamů do 27.4.2014 s odkazem na rozsah požadovaných dokumentů a nepřiměřenou administrativní zátěž. Podáním doručeným soudu dne 27.3.2014 přistoupil k insolvenčnímu řízení navrhovatel c), který uvedl, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 1.450.627 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, která je splatná od 14.10.2013. Současně navrhl, aby soud vydal předběžné opatření dle ust. § 113 IZ, na základě něhož ustanoví dlužníku předběžného správce a povolí dlužníku nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného správce a uloží osobám, které mají vůči dlužníkovi závazky, aby plnění poskytovaly předběžnému správci. Soud prvního stupně usnesením ze dne 27.3.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-15, dlužníku neprodloužil lhůtu k předložení seznamů. Dne 27.3.2014 byl doručen soudu návrh dlužníka na vyhlášení dvouměsíčního moratoria. Současně dlužník předložil přehled drobného hmotného majetku, stav skladů a přehled neuhrazených odběratelských faktur, stav dlouhodobého majetku a konečné stavy majetku k 31.12.2013, přehled neuhrazených dodavatelských faktur (z něhož se podává, že dlužník má neuhrazené závazky z let 2010-2014), přehled ostatních závazků a seznam zaměstnanců. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28.3.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-18, návrh na vyhlášení moratoria jako neúplný dle ust. § 118 odst. 1, část věty za středníkem IZ odmítl. Podáním doručeným soudu dne 31.3.2014 dlužník sdělil, že pohledávku navrhovatele c) neuznává s tím, že pohledávky ostatních přihlášených věřitelů buď zaplatil, anebo je s nimi veden soudní spor. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením. Soud prvního stupně usnesením ze dne 16.4.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-39, zastavil řízení vůči navrhovateli b), usnesení nabylo právní moci dne 10.5.2014. Dne 17.4.2014 byl doručen soudu prvního stupně insolvenční návrh navrhovatele d). Usnesením ze dne 22.4.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-45, které nabylo právní moci dne 20.5.2014, soud prvního stupně zastavil řízení vůči navrhovateli c). Podáním doručeným soudu dne 29.4.2014 vzal navrhovatel c) návrh na vydání předběžného opatření zpět. Dne 5.5.2014 byl doručen soudu prvního stupně insolvenční návrh navrhovatele e). Soud prvního stupně usnesením ze dne 22.5.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-75, zastavil řízení vůči navrhovateli a) (usnesení nabylo právní moci dne 13.6.2014), usnesením ze dne 22.5.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-76, zastavil řízení vůči navrhovateli d) (usnesení nabylo právní moci dne 13.6.2014) a usnesením ze dne 26.5.2014, č.j. KSBR 31 INS 6268/2014-A-80, zastavil insolvenční řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 27.5.2014.

Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti věc vyřizující soudkyně JUDr. Aleny Knapilové, vnesenou v rámci odvolání dlužníkem.

Podle ustanovení § 15b o.s.ř., k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná (odstavec 2).

Podle ustanovení § 16 o.s.ř., o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odstavec 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Je třeba uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Jako důvod vyloučení soudce by proto mohly být uplatňovány pouze takové okolnosti, k nimž došlo v souvislosti s řízením o projednávané věci nebo s rozhodováním v jiných věcech, jestliže by se zřetelem na poměr soudce k věci, k účastníkům nebo k zástupcům zde byl důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Poměr soudce k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce byl účastníkem řízení, ať již na straně žalobce či na straně žalovaného nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát rovněž vztah přátelský nebo naopak vztah nepřátelský. V úvahu připadá i vztah ekonomické závislosti. Naopak dle ustanovení § 14 odst. 4 o.s.ř. je vyloučeno, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Odvolací soud v kontextu zjištění učiněných ze spisu posoudil uplatněnou námitku podjatosti jako včasnou, důvodná však tato námitka není. Ani z jejího odůvodnění, ani z vyjádření soudkyně, avšak ani z obsahu spisu, nelze zjistit žádné poznatky o jakémkoliv poměru rozhodující soudkyně k účastníkům řízení, k jejich zástupcům, či k projednávané věci, který by mohl vyvolat důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

Předně je třeba uvést, že okolnosti, které spočívají pouze v postupu soudkyně v řízení o projednávané věci, způsobilým důvodem k vyloučení soudkyně nejsou. Kromě rozhodnutí o předběžném opatření a o moratoriu žádná rozhodnutí soudkyně JUDr. Alena Knapilová dosud nečinila a ze spisu dosud nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly vést k pochybnosti o její nepodjatosti pro poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům ve smyslu § 14 odst. 1 o.s.ř. Tvrzený vztah soudkyně k předsedovi představenstva dlužníka spočívající v akademické činnosti samosoudkyně, aniž by však byl tvrzen přátelský či nepřátelský vztah mezi soudkyní a předsedou představenstva dlužníka, rovněž nemůže být důvodem podjatosti soudkyně, neboť nezakládá takovou intenzitu, aby zde byl důvod pochybovat o nestranném rozhodování této soudkyně. Soudkyně ve svém vyjádření k námitce podjatosti rovněž dostatečně vysvětlila, proč dříve v jiném řízení známost osoby předsedy představenstva dlužníka připustila s tím, že nyní si na něj již s ohledem na časový odstup nepamatuje.

Podle ust. § 82 odst. 1 IZ, předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ust. § 82 odst. 2 písm. a) a odstavce 3 písm. c) IZ, předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také ustanovit předběžného správce a zakázat pro určité případy nebo na určitou dobu započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele.

Podle ust. § 111 odst. 1 IZ, nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Podle ust. § 112 odst. 1 IZ, insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111.

Podle ust. § 112 odst. 2 IZ, insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody.

Podle ust. § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle ust. § 61 odst. 1, věta před středníkem IZ, do doby, než dojde k ustanovení věřitelského výboru a k potvrzení volby jeho členů a náhradníků, může insolvenční soud, a to i před první schůzí věřitelů a před rozhodnutím o úpadku, jmenovat prozatímní věřitelský výbor.

Podle ust. § 68 odst. 2 IZ, ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně.

Dle ustanovení § 113 odst. 5, písm. b) IZ předběžné opatření zaniklo právní mocí rozhodnutí podle § 142, písm. b) IZ, to je právní mocí usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, přesto odvolací soud pro účely případné náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, přezkoumal důvodnost jeho vydání. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně a odvolací soud konstatuje, že v době jeho vydání bylo důvodné omezit dlužníka v nakládání s jeho majetkem v širším rozsahu, než je uvedeno v ust. § 111 IZ, bylo důvodné ustanovit předběžného správce, uložit osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby po dobu trvání nařízeného předběžného opatření plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci (§ 113 odst. 1 IZ), zakázat započtení vzájemných pohledávek dlužníka a jeho věřitelů (§ 82 odst. 3, písm. c) IZ) a jmenovat prozatímního zástupce věřitelů (§ 61 odst. 1, věta před středníkem, § 68 odst. 2 IZ).

Odvolací soud se shoduje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník byl v době rozhodnutí o nařízení předběžného opatření v úpadkové situaci dle § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b) IZ, neboť v seznamu závazků uvedl peněžité závazky vůči více věřitelům, jež jsou po splatnosti již od roku 2010. Sám dlužník v návrhu na vyhlášení moratoria uvedl, že podnik je v kritické finanční situaci z důvodu konkurenčního prostředí (dotační prostředí, sucho, výstavba bioplynové stanice). Z obsahu spisu a z vyjádření dlužníka vyplývá prioritní zájem dlužníka zprovoznit bioplynovou stanici, jakož i skutečnost, že některé závazky vůči vybraným věřitelům za něj plní třetí osoba, což je vůči ostatním věřitelům neodpovědné a dále záměr dlužníka zatížit se úvěrem ve výši 72.776.150 Kč (toto vyjádření dlužníka nevyvrací ani příloha č. 3- Vyjádření o poskytnutí finančních prostředků Equa bank ), což by nepochybně značným způsobem zatížilo majetkovou podstatu k možné škodě všech věřitelů, zejména za situace, že by byl úvěr zajištěn zástavním právem na nemovitostech dlužníka. Proto bylo třeba zajistit dlužníkův majetek tak, aby nebyl nadměrně zatížen k nerovnému postavení věřitelů, aby nevznikaly další pohledávky vůči osobám dlužníkovi blízkým, a aby bylo možné získat co nejširší přehled o činnosti dlužníka, o jeho majetkovém stavu a kontrolovat nakládání s majetkem, který může patřit do majetkové podstaty a dohlédnout na to, aby dlužník získal pohotové finanční prostředky od svých dlužníků ke krytí závazků, aby bylo možné udržet provoz podniku dlužníka v rozsahu nepoškozujícím žádného věřitele ani dlužníka způsobem neporušujícím obecně závazné předpisy.

Odvolací soud se z důvodu nadbytečnosti nezabýval odvolacími námitkami dlužníka směřujícími proti konkrétní osobě předběžného správce a prozatímního zástupce věřitelů, neboť odvolací soud přezkoumal napadené usnesení toliko pro účely případné náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, jak vysvětlil výše. Pro rozhodnutí odvolacího soudu byly irelevantní rovněž odvolací námitky dlužníka, že navrhovatelům nebyla uložena záloha na náklady insolvenčního řízení a soudní poplatek za návrh na zahájení insolvenčního řízení, a proto se jimi odvolací soud nezabýval. Předběžné opatření soud prvního stupně mohl nařídit i bez návrhu, což ostatně učinil, neboť z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že návrh navrhovatele c) vzal toliko jako podnět, a proto nevznikla povinnost ke složení jistoty (§ 82 odst. 1, věta druhá IZ). Z tohoto důvodu rovněž odvolací soud nepřihlížel ke zpětvzetí návrhu navrhovatele c) na nařízení předběžného opatření.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 237 odst. 1, písm. f) o.s.ř.

V Olomouci dne 30.9.2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu