1 VSOL 349/2012-A-16
KSBR 45 INS 21068/2011 1 VSOL 349/2012-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Miloslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Znojmo 4, Werichova 555/12, PSČ 669 04, o insolvenčním návrhu dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.4.2012, č. j. KSBR 45 INS 21068/2011-A-11

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2012, č. j. KSBR 45 INS 21068/2011-A-11 se m ě n í tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužníkovi n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi podle ust. § 108 odst. 1, 2 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužník sám nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť má závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši celkem 717.624,-Kč a z jeho příjmu ve výši 13.569,-Kč nelze za pět let zaplatit nezajištěným věřitelům 30 % jejich pohledávek. Přesto, že i manželka dlužníka společně s ním podala svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, musely být oba insolvenční návrhy posuzovány zvlášť, neboť manželka dlužníka ve svém návrhu uvedla jiné závazky a jiné věřitele než dlužník.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém namítal, že insolvenční návrh podala rovněž jeho manželka a z dosud mu neznámých důvodů nebyly jejich návrhy sloučeny. Za předpokladu úhrady 30 % všech pohledávek (tj. 243.000,-Kč) oběma manžely při souhrnném příjmu 23.871,-Kč činila by měsíční částka 5.346,-Kč, což prezentuje za pět let 320.760,-Kč, a to včetně odměny insolvenčního správce. Z obsahu odvolaní ( ust.§ 41 odst.2 o.s.ř) lze usoudit, že se odvolatel domáhá spojení jeho insolvenčního řízení s řízením jeho manželky a povolení společného oddlužení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 15.11.2011, doručeným soudu dne 16.11.2011, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že má více věřitelů, které již v návrhu označil takto: Česká spořitelna, a.s., IČ: 45 24 47 82, GE Money Bank, a.s., IČ: 49 2411 50 a Home Credit, a.s., IČ: 26 97 86 36 a u těchto věřitelů peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti ve výši celkem 717.624,-Kč. Každý jednotlivý závazek specifikoval číslem úvěrové smlouvy a jeho výší. K návrhu předložil seznam závazků opatřených prohlášením o jeho správnosti a úplnosti, ve kterém označil své věřitele (ve shodě s návrhem), u každého z nich uvedl aktuální výši závazku (ve shodě s návrhem) a doplnil údaje o jejich splatnosti. Z návrhu dále vyplývá, že je ženatý a jeho manželka Marie Gráfová s povolením oddlužení souhlasí a též ona podává vlastní návrh. V návrhu ani v povinných přílohách dlužník neuvádí, zda se jedná o závazky, které tvoří společné jmění manželů ani výslovně neprohlašuje, že se jedná o závazky, které netvoří společné jmění manželů. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z insolvenčního návrhu Marie Gráfové, manželky dlužníka, sp. zn. KSBR 45 INS 21067/2011 vyplývá, že manželka dlužníka se insolvenčním návrhem ze dne 15.11.2011, doručeným soudu dne 16.11.2011, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedla 2 nevykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění ve výši celkem 92.379,-Kč u věřitelů GE Money Bank, a.s. a Československé obchodní banky, a.s. Jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši 10.080,-Kč. Z návrhu dále vyplývá, že je vdaná a její manžel Miloslav Gráf s povolením oddlužení souhlasí a též on podává vlastní návrh. V návrhu ani v povinných přílohách dlužnice neuvádí, zda se jedná o závazky, které tvoří společné jmění manželů ani výslovně neprohlašuje, že se jedná o závazky, které netvoří společné jmění manželů. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6.4.2011 č. j. KSBR 45 INS 21067/2011-A-13 byl zjištěn úpadek dlužnice Marie Gráfové a povoleno její oddlužení.

S ohledem na výši příjmu dlužníka je správný závěr soudu prvního stupně, že pro účely oddlužení z jeho příjmu ve výši 13.791,-Kč lze měsíčně srážet pouze částku 4.326,-Kč, takže nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť za pět let by nezajištěným věřitelům nesplatil 30 % jejich pohledávek ( jen cca 28%).

Ovšem závěr soudu prvního stupně, že nelze povolit společné oddlužení manželů, neboť ve svých návrzích uvedli jiné závazky a jiné věřitele, se jeví odvolacímu soudu jako předčasný.

Judikatura soudů se ustálila na závěru, že jestliže manželé mají majetek a závazky náležející do společného jmění manželů a chtějí svůj úpadek řešit oddlužením, pak pokud se domáhají oba insolvenčním návrhem oddlužení, je možno tato řízení spojit a jejich návrh pojednat společně a posoudit společně i jejich úpadek a společné oddlužení.

Podle ust. § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků jejichž rozsah přesahují míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Podle ust. § 144 ObčZ pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

Otázkou, zda závazky, které oba manželé uvedli do svých insolvenčních návrhů jsou závazky tvořící předmět společného jmění manželů, se insolvenční soud blíže nezabýval, přičemž z listin, které oba manželé založili do svých insolvenčních spisů vyplývá, že závazky přebírali za trvání manželství. Jedná o právní laiky, takže není vyloučeno, že do svých insolvenčních návrhů každý z manželů uvedl jen závazky, ve kterých figuruje jako dlužník. Platná právní úprava přitom předpokládá, že závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2011, sp. zn. 33 Cdo 1101/2007).

Pro úplnost odvolací soud dodává, že ani skutečnost, která je mu známa z úřední činnost, tj. že v insolvenčním řízení manželky dlužníka bylo rozhodnuto o úpadku a o povolení oddlužení, nebrání případnému spojení řízení, bude-li zjištěno, že závazky tvoří společné jmění manželů ve smyslu ust. § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ. Tomuto spojení by nebránila ani skutečnost, pokud by již došlo u manželky dlužníka ke schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Takové rozhodnutí je totiž vydáváno s výhradou změny poměrů, a proto ani ono nebrání spojení řízení s insolvenčním řízením druhého manžela (srov. § 407 odst. 1 IZ). Po případném spojení obou řízení by tedy insolvenční soud provedl nový propočet splátkového kalendáře. V případě spojení insolvenčního řízení obou manželů by pak spláceli oba manželé 30 % závazků a odměna insolvenčnímu správci včetně nákladů by se hradila pouze jedenkrát.

Ze shora uvedených důvodů považuje odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení povinnosti dlužníkovi zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení za předčasné, a proto toto rozhodnutí podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Bude na soudu prvního stupně, aby se ve smyslu ust. § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ ve spojení s ust. § 144 ObčZ důkladně zabýval otázkou, zda závazky, které dlužník a jeho manželka v insolvenčním návrhu uvedli, tvoří společné jmění manželů a zda jsou podmínky pro spojení obou řízení a povolení společného oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 22. května 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová Předsedkyně senátu