1 VSOL 327/2014-A-92
KSOS 31 INS 16241/2013 1 VSOL 327/2014-A-92

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Magnety, s.r.o., identifikační číslo osoby: 258 54 666, se sídlem Světlá Hora-Světlá 334, PSČ 793 31, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 16241/2013, o insolvenčním návrhu navrhovatelů-věřitelů a) Dušana anonymizovano , anonymizovano , bytem a místem podnikání Rýmařov, Rudé armády 739/27, PSČ 795 01, identifikační číslo osoby: 105 98 162, b) PECUNIA leasing, a.s., se sídlem Olomouc, Uhelná 25, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby: 253 99 233, c) PROFI CARGO ONE s.r.o., se sídlem Olomouc-Nové Sady, Polská 425/27, PSČ 779 00, identifikační číslo osoby: 286 48 188, zastoupené Mgr. Miroslavem Osladilem, advokátem, se sídlem Praha 1, Na Příkopě 22, PSČ 110 00, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, se sídlem Olomouc, 17. listopadu 909/44, PSČ 779 00, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 25.2.2014 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5.2.2014, č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-73,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesení označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, § 136 odst. 1 a § 148 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též

IZ ) rozhodl o zjištění úpadku dlužníka Magnety, s.r.o. (výrok I.), na majetek tohoto dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenčním správcem ustanovil Ing. Petra Zbořila (výrok III.), konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), učinil výzvy vůči věřitelům a třetím osobám ve smyslu ust. § 136 IZ (výrok V.-VI.), uložil dlužníku ve stanovené lhůtě sestavit a odevzdat insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých věřitelů a dlužníků (výrok VII.), nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 7.5.2014, určil jejich program a předvolal k těmto jednáním dlužníka (výrok VIII-X.) a uložil navrhovatelům a), b), c), aby do 3 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatili společně a nerozdílně soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč v kolcích nebo na označený účet soudu (výrok XI.).

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem věřitele a) doručeným soudu 6.6.2013, bylo zahájeno předmětné insolvenční řízení; insolvenčním návrhem doručeným 12.6.2013 přistoupil do řízení navrhovatel b) a insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 14.6.2013 přistoupil do řízení navrhovatel c), všichni se domáhali zjištění úpadku dlužníka. Navrhovatel a) tvrdil, že má za dlužníkem splatné pohledávky v celkové výši 68.644 Kč z ústně uzavřených smluv o přepravě, na jejichž základě provedl pro dlužníka přepravu materiálu, splatnost pohledávek nastala v době od 3.2.2013 do 14.5.2013. V návrhu označil 18 faktur, kterými pohledávky dlužníkovi vyúčtoval, jako další věřitele dlužníka označil Severomoravskou plynárenskou, a.s. s pohledávkou ve výši 264.011,79 Kč (cena plynu), splatnou 21.2.2013 a ČEZ Prodej, s.r.o. s pohledávkou ve výši 825.726 Kč (cena elektřiny), splatnou dne 19.3.2013. Navrhovatel b) v návrhu uvedl, že má za dlužníkem splatnou a vykonatelnou pohledávku z leasingové smlouvy č. 11326 ve výši 18.116.762 Kč s přísl., kterou exekučně vymáhá. Leasingová smlouva byla vypovězena pro neplacení, pohledávka je tvořena sumou leasingových splátek, splatnost pohledávky nastala 20.3.2013; dlužník svůj závazek z leasingové smlouvy uznal v exekutorském zápisu č. 164 EZ 1/2012 s doložkou přímé vykonatelnosti. Jako další věřitele dlužníka označil navrhovatele a), ELAP výrobní družstvo, s pohledávkou ve výši 69.278 Kč (faktura č. 1200286), splatnou 31.1.2013 a Okresní správu sociálního zabezpečení v Bruntále s pohledávkou ve výši 1.204.117 Kč. Navrhovatel c) v návrhu uvedl, že pro dlužníka prováděl na základě jeho objednávek národní i mezinárodní přepravy, dále pak podrobně popsal 48 provedených přeprav a označil 18 faktur, kterými dlužníkovi ceny přeprav vyúčtoval, celkem dlužníkovi vyúčtoval částku 801.370 Kč, splatnost nastala postupně od 11.2.2013 do 10.6.2013. Jako další věřitele dlužníka označil navrhovatele a) a b), dále Vladimíra anonymizovano s pohledávkou ve výši 8.431 Kč (dlužná mzda), IDIZ CZ s.r.o. s pohledávkou z mandátní smlouvy ve výši 48.000 Kč a TRANEXPRESS Intl. spol. s r.o. s pohledávkou ve výši 188.045 Kč. Dlužník ve vyjádření navrhl zamítnutí návrhů; k pohledávkám navrhovatele a) namítal, že tyto částečně zanikly do výše 15 000 Kč, která byla uhrazena 22.3.2013. Dále namítal, že návrh navrhovatele b) je šikanozní, neboť v lednu 2012 s ním uzavřel jako nájemce smlouvu o leasingu č. 11326, předmětem smlouvy byl finanční pronájem automatizované linky k lepení magnetů na DC motory, současně s leasingovou smlouvou byla ve formě exekutorského zápisu č. 164 EZ 1/2012 sepsaného dne 19.1.2012 soudním exekutorem Mgr. Janem Svobodou uzavřena dohoda, ve které svolil k přímé vykonatelnosti závazků z leasingové smlouvy. Dále bylo 19.1.2012 uzavřeno memorandum, v němž byly dohodnuty podmínky uplatňování zajišťovacích instrumentů a podmínky další spolupráce. Linka nebyla od února do července 2012 schopna výroby, v srpnu 2012 bylo dohodnuto pozastavení leasingových splátek do doby ukončení zkušebních testů a zahájení výroby, testy byly ukončeny v září 2012. Dne 1.3.2013 navrhovatel b) předal dlužníkovi výpověď leasingové smlouvy ke dni 4.3.2013 s okamžitým zesplatněním veškerých leasingových splátek ke dni 20.3.2013. Následně navrhovatel b), zcela v rozporu s podmínkami memoranda, podal dne 19.3.2013 návrh na nařízení exekuce k vymožení částky 532.803,60 Kč splatné dne 5.3.2013 a poté podal návrh na nařízení další exekuce k vymožení částky 18.116.762,40 Kč s přísl. odpovídající leasingovým splátkám, které zesplatnil výpovědí leasingové smlouvy. Důsledkem tohoto postupu bylo zablokování účtů dlužníka, což vedlo k přerušení dodávek el. energie a pozastavení provozu podniku. Navrhovatel b) se pomocí exekučních řízení snaží ovládnout podnik dlužníka, získat jeho know-how a jeho obchodní kontrakty, a to zřejmě za účelem jejich postoupení přímému konkurentovi dlužníka Feromagnet, s.r.o. se sídlem Světlá Hora-Světlá 415, PSČ 793 31, IČO 29386748. Postup navrhovatele b) je protiprávní, v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Dlužník dále uvedl, že se mu podařilo obnovit dodávky plynu a el. energie, takže podnik je opět schopen provozu a část zaměstnanců přijal do pracovního poměru. Za dalších opatření spočívajících především v refinancování leasingu by měl být schopen postupně odstranit prodlení s platbami svých závazků a odvrátit hrozící úpadek, který vznikl v důsledku protiprávního jednání navrhovatele b). K pohledávkám navrhovatele c) se dlužník nevyjádřil s odůvodněním, že přihláška tohoto věřitele nebyla dosud zveřejněna v insolvenčním rejstříku a nebyla mu doručena. V průběhu řízení dlužník dále namítl, že insolvenční návrhy navrhovatele b) a REKO s.r.o. nejsou opatřeny úředně ověřeným podpisem a soud by k nim neměl přihlížet, v neposlední řadě namítal, že insolvenční návrh navrhovatele a) a c) měl soud posoudit jako přistoupení k insolvenčnímu řízení zahájenému insolvenčním návrhem věřitele Vladimíra anonymizovano , vedeném pod sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013, poněvadž toto řízení nebylo v době podání insolvenčního návrhu navrhovatele a) pravomocně skončeno.

K posledně uvedeným námitkám soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatel b) dne 13.11.2013 doručil soudu insolvenční návrh doplněný o úředně ověřený podpis a společnosti REKO s.r.o. soud dne 8.11.2013 sdělil, že se k jejímu návrhu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ nepřihlíží). Další námitku dlužníka opírající se o tvrzení, že soud měl insolvenční návrh navrhovatele a) a c) posoudit jako přistoupení k insolvenčnímu řízení zahájeném insolvenčním návrhem věřitele Vladimíra anonymizovano , vedeném pod sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013, poněvadž toto řízení nebylo v době podání insolvenčního návrhu navrhovatele a) pravomocně skončeno, když úkon V. anonymizovano ze dne 30.5.2013, označený jako vzdání se odvolání, není procesně účinným právním úkonem podle ust. § 207 občanského soudního řádu, shledal soud prvního stupně jako nedůvodnou. Dále soud prvního stupně konstatoval, že usnesením ze dne 19.6.2013, č. j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-8 ustanovil předběžným insolvenčním správcem Ing. Petra Zbořila, který ve svých zprávách ze dne 8.7.2013 a 10.6.2013 uvedl, že dlužník podnik neprovozuje, areál pronajal nájemci Ferrite-Tech s.r.o., se sídlem na adrese sídla dlužníka, IČ: 294 44 144, nájemce obnovil dodávky technologií a zahájil výrobu na části technologie, dlužník se na této výrobě podílí prací ve mzdě svých zaměstnanců, kterou vyúčtovává nájemci. Dále mj. uvedl, že jednatel dlužníka podnik neřídí, vykonává pouze činnosti související s insolvenčním řízením. K hospodářské situaci dlužníka sdělil, že jeho závazky činí celkem 140.677.114,43 Kč, pohledávky celkem 107.586.185 Kč, účty dlužníka jsou blokovány exekucí, finanční toky jsou zastaveny. Dlužník má více věřitelů, peněžité závazky více jak 30 dnů po splatnosti, zastavil platby podstatné části svých závazků, neplní je po dobu delší 3 měsíců po splatnosti a vzhledem k útlumu výroby je nebude schopen plnit ani v budoucnu. Soud usnesením ze dne 8.11.2013, č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-54 ustanovil dlužníkovi podle ust. § 29 odst. 3 občanského soudního řádu opatrovníka Mgr. Magdalenu Gebauerovou, advokátku, dlužník se k ústnímu jednání konanému ve věci (pozn. dne 12.12.2013) bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, předvolání mu bylo doručeno do datové schránky 12.11.2013. Ustanovení opatrovníka dlužníkovi v jeho účasti na tomto jednání nijak nebránilo, neboť jak jednatel dlužníka v podání ze dne 19.12.2013 uvedl, jeho pracovní neschopnost skončila dne 10.12.2013. Opatrovník u jednání uvedl, že jednatel dlužníka s ním nekomunikuje, rozhodnutí o insolvenčních návrzích ponechal na soudu, odkázal na písemná vyjádření dlužníka.

Na základě listinných důkazů, jimiž soud prvního stupně u jednání dne 12.12.2013 provedl důkaz (z fotokopie uznání závazku ze dne 15.5.2013, z historie transakcí na účtu č. 43-2778590207/0100 dne 22.3.2013 vedeného Komerční bankou, a.s., z fotokopie smlouvy o leasingu č. 11326 ze dne 19.1.2012 včetně přílohy č. 4-splátkového kalendáře ze dne 19.1.2012 a ze všeobecných smluvních podmínek leasingu ze dne 19.1.2012, z fotokopie exekutorského zápisu ze dne 19.1.2012 sp. zn. 164 EZ 1/2012, z fotokopie memoranda ze dne 19.1.2012, z fotokopie výpovědi leasingové smlouvy ze dne 1.3.2013, z fotokopie objednávek, mezinárodních nákladních listů, faktur, ze seznamu závazků, seznamu majetku a seznamu zaměstnanců dlužníka ke dni 22.7.2013) soud prvního stupně uzavřel, že navrhovatel a) osvědčil existenci splatných pohledávek za dlužníkem ze smluv o přepravě věci v celkové výši 68.644 Kč, které dlužník písemně uznal co do důvodu a výše, čímž podle ust. § 323 obchodního zákoníku vznikla vyvratitelná právní domněnka, že tyto závazky v uznaném rozsahu v době uznání trvaly a dlužník částečnou úhradu těchto závazků předloženým výpisem z účtu neprokázal a vzniklou domněnku tak ani částečně nevyvrátil, poněvadž z této listiny nevyplývá, na jaký závazek plnil. Navrhovatel b) pak osvědčil existenci splatných a vykonatelných pohledávek za dlužníkem ze smlouvy o leasingu v celkové výši 18.116.762,40 Kč, neboť dle závěrů soudu byl oprávněn smlouvu pro prodlení dlužníka s placením dohodnutých splátek vypovědět a požadovat jednorázovou úhradu dlužné částky.

Dlužníkem předložené memorandum takovýto postup nevylučovalo. Soud vzal dále za osvědčenou existenci splatných pohledávek navrhovatele c) za dlužníkem ze smluv o přepravě věci v celkové výši 189.145 Kč (důkazy k osvědčení dalších navrhovatelem c) tvrzených pohledávek neprováděl, poněvadž osvědčení jejich existence nebylo pro rozhodnutí ve věci potřebné). Na základě těchto zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že v řízení byla osvědčena existence splatných pohledávek navrhovatelů a), b) i c), tyto pohledávky jsou po lhůtě splatnosti po dobu delší 3 měsíců a z uvedeného vyplývá, že dlužník je v úpadku, poněvadž má více věřitelů (navrhovatele a), b) a c)), peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (splatnost uvedených závazků nastala v době od 2/2013 do 5/2013) a tyto závazky není schopen plnit. Neschopnost dlužníka plnit své peněžité závazky byla osvědčena tím, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců a dále tím, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, což vyplynulo z dlužníkem předložených seznamů a ze zpráv předběžného insolvenčního správce. Soud prvního stupně proto rozhodl dle ust. § 136 odst. 1 IZ o úpadku dlužníka, vyslovil současně související výroky podle odst. 2 tohoto ustanovení a v souladu s ust. § 148 odst. 1 IZ spojil s rozhodnutím o úpadku dlužníka i rozhodnutí o prohlášení konkursu jako jediném přípustném způsobu jeho řešení, neboť dlužník nepředložil schválený reorganizační plán ve lhůtě stanovené ust. § 316 odst. 5 IZ, ani nepožádal o prodloužení této lhůty podle ust. § 316 odst. 6 IZ a oddlužení je v případě dlužníka vyloučeno (ust. § 389 a § 390 IZ).

Proti tomuto usnesení, výslovně proti výrokům I. a II., podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že jeho úpadek nebyl osvědčen, navíc tomuto rozhodnutí soudu prvního stupně bránila překážka stanovená v insolvenčním zákoně. Řízení považuje za nicotné, nebylo zahájeno na základě insolvenčních návrhů navrhovatele a)-c), když se jednalo pouze o přistoupení k předchozímu insolvenčnímu řízení. Dále namítal, že převážná část dokazování se odehrála u jednání dne 12.12.2013, k němuž dlužník nebyl pozván, byl zde zastoupen opatrovnicí, která byla jmenována v rozporu s občanským soudním řádem. Přestože Vrchní soud v Olomouci k jeho odvolání usnesení soudu prvního stupně, kterým mu byl ustanoven opatrovník, potvrdil, dlužník s jeho závěry nesouhlasí. Především nesouhlasí se závěrem, že insolvenční návrhy navrhovatelů a)-c) nebyly přistoupením k předchozímu insolvenčnímu řízení, které svým insolvenčním návrhem zahájil věřitel Vladimír anonymizovano , neboť z jeho úkonu vzdání se práva odvolání jednoznačně vyplývá, že byl učiněn v době, kdy nebylo ještě vydáno rozhodnutí, vůči kterému se tohoto práva měl jmenovaný vzdát, vzdal se tak svých práv předem, což je v rozporu s ust. § 207 občanského soudního řádu. Navíc je evidentní, že pokud bylo rozhodnutí soudu (pozn. ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4, kterým byl insolvenční návrh věřitele V. anonymizovano odmítnut) doručeno V. anonymizovano vhozením do schránky v 10.00 hod., a již v 12.57 hod. (necelé tři hodiny) byla soudu na podatelnu doručena listina obsahující vzdání se odvolání, že tato listina nebyla doplněna po doručení, ale dříve a je tedy evidentní, že s touto listinou bylo manipulováno, když tento úkon byl učiněn již 30.5.2013. I proto dlužník bude proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci (pozn. ze dne 30.1.2014, č.j. 1 VSOL

1156/2013-A-74) podávat dovolání. V neposlední řadě dlužník setrval na námitce, že k jednání, které se konalo u soudu prvního stupně dne 12.12.2013, nebyl předvolán a rovněž v tomto směru vyslovil nesouhlas se závěry Vrchního soudu v Olomouci v uvedeném rozhodnutí, kdy i k této otázce se odvolací soud vyjádřil. Není dle dlužníka pravdou, že by mu předvolání k tomuto jednání bylo doručeno do datové schránky a rovněž ani nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, je zde pouze zveřejněno předvolání, které bylo doručeno opatrovnici. Pokud by byl předvolán, nepochybně by se dostavil, protože pracovní neschopnost jednatele skončila 10.12.2013. Proto dlužník žádá, aby bylo vyčkáno na rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho dovolání, protože teprve poté bude konečným způsobem rozhodnuto o otázce zastoupení dlužníka u jednání dne 12.12.2013 a o tom, zda nyní napadené usnesení bylo vydáno v souladu s právním řádem. Ze všech uvedených důvodů dlužník navrhl, aby odvolací soud předmětné řízení přerušil do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.1.2014, č.j. 1 VSOL 1156/2013-A-74 a na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu dá za pravdu, aby po té odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ust. § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu, v němž bylo odvoláním dlužníka dotčeno, to je ve výroku I. a II., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212a odst. 1, 2 a 5 a § 221a o.s.ř.) a po té, kdy u odvolacího jednání doplnil dokazování ve směru odvolacích námitek dlužníka (spisem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013, předvoláními k jednání soudu na 12.12.2013, dokladem o ukončení dočasné pracovní neschopnosti), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ, se má za to (jde o vyvratitelnou právní domněnku), že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ust. § 136 odst. 1 IZ, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku, nebo že mu úpadek hrozí.

Podle ust. § 105 IZ, podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit i její přihlášku.

Ustanovení § 148 odst. 1 IZ stanoví, že 1) insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením.

Předně odvolací soud konstatuje, že skutková zjištění ohledně osvědčení pohledávek navrhujících věřitelů a)-c), tak jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, jsou úplná a správná, mají v provedeném dokazování plnou oporu, proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato skutková zjištění v celém rozsahu odkazuje. Dlužno pouze dodat, že u odvolacího jednání navrhovatel a) potvrdil, že z jeho doložených a uznaných splatných pohledávek ve výši 68.644 Kč mu dlužník dodatečně uhradil 15.000 Kč.

Ze spisu sp. zn. KSOS 31 INS 13748/2013 odvolací soud dále zjistil, že dne 16.5.2013 byl Krajskému soudu v Ostravě doručen insolvenční návrh věřitele Vladimíra anonymizovano , kterým se domáhal zjištění úpadku dlužníka. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4 byl tento návrh pro vady odmítnut. Toto usnesení bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno dne 4.6.2013 v 07.51 hod., dlužníku bylo doručeno dne 4.6.2013 v 13.29 hod. a navrhovateli Vladimíru anonymizovano dne 5.6.2013 vhozením do domovní schránky (§ 50 odst. 1 o.s.ř.) v 10.00 hod. Dne 5.6.2013 v 12.57 hod. bylo na podatelnu Krajského soudu v Ostravě (dle prezentačního razítka osobně ) k této spisové značce doručeno podání, datované dne 30.5.2013, z něhož se podává, že V právní věci insolvenčního dlužníka Magnety s.r.o., IČ: 258 54 666, se sídlem

Světlá Hora-Světlá 334, PSČ 793 31, o insolvenčním návrhu navrhovatele: Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Světlá Hora 379, byl usnesením, Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 4.6.2013 insolvenční návrh navrhovatele ve výroku I. odmítnut a ve výroku II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Navrhovatel se tímto výslovně vzdává práva odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4 ze dne 4.6.2013 . Podpis Vladimíra anonymizovano byl na této listině úředně ověřen Obecním úřadem ve Světlé Hoře dne 30.5.2013. Dále je z toho podání patrné, že text je psán převážně strojovým písmem; rukou bylo dopsáno bydliště V. anonymizovano a jeho datum narození, k čj. KSOS 31 INS 13748/2013-A je ručně dopsána číslice 4 a též datum uvedeného rozhodnutí 4.6.2013 .

Z předmětného spisu se dále podává, že:

-předvolání pod č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-55 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno předběžnému správci Ing. Zbořilovi dne 11.11.2013;

-předvolání pod č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-56 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno opatrovnici dlužníka Mgr. Magdaleně Gebauerové dne 11.11.2013;

-předvolání pod č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-57 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno právnímu zástupci navrhovatele c) Mgr. Miroslavu Osladilovi dne 8.11.2013;

-předvolání č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-58 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno dlužníku dne 12.11.2013 v 09.18 hod, kdy se do jeho datové schránky přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8 odst. 6 zák. č. 300/2008 Sb., v platném znění;

-předvolání č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-58 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno též navrhovateli a) dne 14.11.2013;

-dne 13.11.2013 (č.d. A-59) navrhovatel b) doručil soudu přistoupení do tohoto řízení svým návrhem ze dne 11.6.2013, který dne 11.11.2013 opatřil úředně ověřeným podpisem; takto doplněný návrh navrhovatele b) byl dlužníku doručen dle připojené doručenky dne 18.11.2013, kdy se v 10.56 hod. do jeho datové schránky přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8 odst. 6 zák. č. 300/2008 Sb., v platném znění;

-předvolání pod č.j. KSOS 31 INS 16241/2013-A-60 na jednání dne 12.12.2013 bylo dle přiložené doručenky doručeno navrhovateli a) dne 18.11.2013;

-z rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze dne 10.12.2013 (založeném u č.d. A-70), že pracovní neschopnost u Pavla Grečmala (pozn. jednatele dlužníka) byla ukončena na žádost pacienta dne 10.12.2013 ;

-dle protokolu o jednání dne 12.12.2013 se dlužník k tomuto jednání nedostavil.

Na základě důkazů provedených soudem prvního stupně se odvolací soud zcela ztotožňuje i s jeho právním závěrem, že všichni tři navrhovatelé (ad a/-c/) své splatné pohledávky vůči dlužníku předloženými listinami osvědčili a vzhledem k tomu, že u všech těchto věřitelů se jedná o pohledávky, které jsou po splatnosti déle jak 3 měsíce (když splatnost nastala v období od února do května 2013), nelze než uzavřít, že dlužník se nachází v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ.

Pokud jde o věřitele ad a) bylo zjištěno, že má za dlužníkem z titulu přepravních smluv postupně od února 2013 do května 2013 splatné pohledávky (a dlužníkem ve smyslu ust. § 323 obch. zák. uznané) v částce nejméně 53.644 Kč, věřitel ad c) má za dlužníkem z titulu přepravních smluv postupně od února 2013 splatné pohledávky ve výši nejméně 189.145 Kč, přičemž vůči těmto dvěma věřitelům dlužník jejich splatné pohledávky ani v rámci odvolacího řízení nerozporoval. Pokud jde o věřitele ad b), vůči němuž výhrady dlužníka směřovaly, odvolací rovněž souhlasí se soudem prvního stupně, že tento věřitel osvědčil své od 20.3.2013 splatné pohledávky z titulu leasingové smlouvy ze dne 19.1.2012 ve výši 18.116.762,40 Kč, přičemž leasingovou smlouvu byl tento věřitel oprávněn vypovědět, neboť se tak stalo pro prodlení dlužníka a její vypovězení tomuto věřiteli nebránilo ani předložené memorandum.

Jak správně zjistil a zdůraznil soud prvního stupně, při hodnocení, zda je dlužník v úpadku, nebylo možno přehlédnout ani tu skutečnost, že z dlužníkem předloženého seznamu závazků vyplynulo, že dlužník má závazky z obchodního styku (ke dni 22.7.2013) vůči 95 věřitelům a že tyto závazky byly splatné v době od 08/2012 do 07/2013, dále má závazky vůči 12 zahraničním věřitelům, vůči ČR-Okresní správě sociálního zabezpečení Bruntál (pojistné za 09/2012 a za 01-05/2013), zdravotním pojišťovnám (pojistné za 08/2012-05/2013), Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, územní pracoviště Bruntál (daně za 08/2012-05/2013) a vůči zaměstnancům a Úřadu práce České republiky, krajská pobočka v Ostravě závazky z titulu nevyplacených mezd za období 12/2012-05/2013).

Odvolací soud proto uzavírá, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že dlužník již ke dni podání insolvenčního návrhu navrhovatele a), k jehož návrhu přistoupili navrhovatelé b) a c), měl více věřitelů s pohledávkami po lhůtě splatnosti déle jak 30 dnů, které dlužník nehradil déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Z dokazování (seznamem závazků) vyplynulo i to, že celou řadu svých závazků dlužník nehradil již v roce 2012. Již proto byl správný závěr soudu prvního stupně, že stav úpadku dlužníka byl osvědčen. Námitky dlužníka, že v úpadku není, případně,

že jeho situaci zavinil svým protiprávním jednáním navrhovatel b) jsou proto irelevantní. I pokud by bylo možno hypoteticky připustit, že navrhovatel b) porušil memorandum uzavřené s dlužníkem, případně, že jeho návrh byl podán ve snaze dlužníka poškodit ve prospěch konkurence, nelze přehlédnout, že jsou zde další věřitelé, včetně navrhujících věřitelů ad a) a c), oba své déle jek 3 měsíce splatné pohledávky doložili, jsou tedy k podání insolvenčního návrhu legitimováni a žádné obdobné výhrady dlužník vůči těmto věřitelům nevznesl.

Pokud jde o námitky dlužníka, že předmětné insolvenční je nicotné a nebylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele ad a), nýbrž že všichni navrhovatelé přistoupili k původnímu řízení, zahájeném věřitelem V. anonymizovano (pod sp. zn. KSOS 13748/2013), pak odvolací soud i po doplněném dokazování nehodlá na svém závěru, k němuž dospěl ve svém usnesení (v této věci) ze dne 30.1.2014, č.j. 1 VSOL 1156/2013-A-74, cokoliv měnit. Jestliže podání věřitele V. anonymizovano , kterým se vzdal práva odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4, bylo Krajskému soudu v Ostravě k této spisové značce doručeno den po zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku a též po jeho doručení, pak bez ohledu na to, jakým datem bylo opatřeno, jde o úkon vůči soudu účinný dnem 5.6.2013, proto usnesení ze dne 4.6.2013, č.j. KSOS 31 INS 13748/2013-A-4 nabylo právní moci dne 5.6.2013 ( V. Hormádko byl jediný, kdo mohl toto usnesení napadnout odvoláním a tohoto práva se vzdal). Tímto dnem bylo řízení o insolvenčním návrhu tohoto věřitele pravomocně skončeno. Jestliže byly insolvenční návrhy navrhovatelů a)-c) doručeny po tomto datu (první z nich dne 6.6.2013), pak odvolací soud setrvává na svém závěru, že se nejednalo se o přistoupení k řízení ve smyslu ust. § 107 IZ.

Není rovněž důvodná námitka dlužníka, že nebyl k jednání dne 12.12.2013 řádně předvolán a že předvolání pro něj k tomuto jednání nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku. Dokazováním byl prokázán opak. Předvolání pro dlužníka bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 8.11.2013 a dlužníku do datové schránky řádně dodáno dne 8.11.2013, přičemž pověřená osoba s právem přístupu do datové schránky dlužníka se přihlásila dne 12.11.2013, což je den, kdy předvolání bylo dlužníku doručeno. Nehledě k tomu, že ještě před tímto jednáním byl dlužníku doručen dne 18.11.2013 v 10.56 hod. doplněný (o ověřený podpis) návrh navrhovatele ad b). Byl-li proto jednatel dlužníka uschopněn 10.12.2013, nic mu nebránilo v účasti na tomto jednání. Proti těmto zjištěním dlužník žádná relevantní tvrzení neuvedl a rovněž žádné důkazy nenabídl.

Dlužník žádal přerušení tohoto řízení do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o jeho dovolání proti předchozímu usnesení Vrchního soudu v Olomouci (viz shora). Zde je třeba pouze odkázat na ust. § 84 odst. 1 IZ, dle kterého přerušení insolvenčního řízení není přípustné; po dobu, po kterou Česká národní banka pozastavila obchodování se všemi investičními nástroji na regulovaném trhu podle zvláštního právního předpisu, však nelze vydat rozhodnutí o úpadku dlužníka, který je podnikatelem.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a v napadených výrocích I. a II. usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil, neboť jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka byl v daném případě konkurs (§ 148 odst. 1 IZ).

P o u č e n í: Proti výroku tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním navrhovatelům a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 17. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu