1 VSOL 322/2015-B-114
KSOS 25 INS 4921/2009 1 VSOL 322/2015-B-114

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Patrika anonymizovano , anonymizovano , bytem Hněvošice, Opavská 204, PSČ 747 35, adresa pro doručování písemností: Ostrava-Moravská Ostrava, Lechowiczova 2829/7, PSČ 702 00, o splnění oddlužení a o odměně insolvenční správkyně, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.11.2014, č.j. KSOS 25 INS 4921/2009-B-90,

takto:

I. Odvolání dlužníka se v části, v níž směřuje proti výrokům I., III. a IV. usnesení soudu prvního stupně, o d m í t á .

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 413 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem Patrikem Homolou plněním splátkového kalendáře (výrok I.), schválil odměnu insolvenční správkyně Mgr. Ing. Reginy Grygarové ve výši 45.000 Kč a její hotové výdaje ve výši 9.000 Kč s tím, že insolvenční správkyni bylo celkem vyplaceno 54.000 Kč (výrok II.), insolvenční správkyni Mgr. Ing. Reginu Grygarovou zprostil funkce insolvenční správkyně (výrok III.) a vyslovil, že právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí (výrok IV.).

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, které blíže neodůvodnil.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti odvolání proti tomuto usnesení a dospěl k závěru, že proti výrokům I., III. a IV. napadeného usnesení není odvolání přípustné.

Podle ustanovení § 413 IZ, splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce.

Podle ustanovení § 218 písm. c) o.s.ř., odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

Podle výslovné úpravy v ustanovení § 413 IZ proti rozhodnutí, jímž soud vezme na vědomí splnění oddlužení, tj. proti výroku I. napadeného usnesení, není odvolání přípustné a odvolání tudíž není přípustné ani proti souvisejícím výrokům III. a IV. napadeného usnesení.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud odvolání dlužníka v části směřující proti výrokům I., III. a IV. napadeného usnesení jako nepřípustné dle ust. § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.

Odvolání dlužníka v části, v níž směřuje proti výroku II. napadeného usnesení, je přípustné, včasné a podané osobou oprávněnou, a proto odvolací soud v tomto rozsahu přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 31.7.2009 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17.8.2009, č.j. KSOS 25 INS 4921/2009-A-4, rozhodl o úpadku dlužníka Patrika anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Ing. Bc. Reginu Grygarovou, se sídlem Opava, Solná 27, PSČ 746 01 a dlužníku povolil řešení úpadku oddlužením. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7.10.2009, č.j. KSOS 25 INS 4921/2009-B-9, schválil oddlužení dlužníka Patrika anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil insolvenční správkyni, aby z prostředků určených k uspokojení pohledávek po odečtení své odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč měsíčně, ke každému první dni v měsíci od měsíce listopadu 2009 plnila za dlužníka po dobu trvání účinků schválení oddlužení nezajištěným věřitelům částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to podle poměru jejich pohledávek uvedeného ve výroku rozhodnutí (výrok II.), určil termín úhrady první splátky na den 1.11.2009 (výrok V.). Insolvenční správkyně průběžně podávala soud zprávy o své činnosti a o průběhu oddlužení. Dne 10.11.2014 předložila insolvenční správkyně soudu závěrečnou zprávu a vyúčtování odměny a návrh na osvobození od placení pohledávek. Insolvenční správkyně vyúčtovala za období od listopadu 2009 do října 2014 svou odměnu a náhradu hotových výdajů celkem ve výši 54.000 Kč, a to odměnu za 60 měsíců po 750 Kč celkem ve výši 45.000 Kč a náhradu hotových výdajů za 60 měsíců po 150 Kč celkem ve výši 9.000 Kč. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 38 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 313/2007, o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění účinném do 31.12.2014 (dále jen vyhláška), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, nejméně však 45 000 Kč, b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 výše citované vyhlášky, insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Odvolací soud postupoval při přezkumu závěru soudu prvního stupně o výši odměny a hotových výdajů insolvenční správkyně dle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, neboť v posuzované věci bylo o úpadku dlužníka rozhodnuto před účinností zákona č. 398/2013 Sb., který tuto vyhlášku novelizoval (viz. čl. II. přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb.).

Oddlužení dlužníka Patrika anonymizovano probíhalo od 1.11.2009 do 31.10. 2014, tj. 60 měsíců. Insolvenční správkyni tudíž náleží odměna ve výši 45.000 Kč-tj. 750 Kč za měsíc trvání oddlužení dle ust. § 3 písm. b) vyhlášky a náhrada hotových výdajů ve výši 9.000 Kč-tj. 150 Kč za měsíc trvání oddlužení dle ust. § 7 odst. 4 vyhlášky. Soud prvního stupně tudíž rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně správně. Důvody pro snížení či zvýšení odměny dle ust. § 38 odst. 3 IZ odvolací soud neshledal.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II. jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti výroku I. tohoto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, § 229 odst. 4 o.s.ř.).

Proti výroku II. tohoto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30.září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu