1 VSOL 292/2012-A-10
KSBR 30 INS 5765/2012 1 VSOL 292 /2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Lukáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Račice-Pístovice 111, PSČ 683 05, o insolvenčním návrhu dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.3.2012, č. j. KSBR 30 INS 5765/2012-A-5

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.3.2012, č. j. KSBR 30 INS 5765/2012-A-5 se m ě n í tak, že insolvenční návrh dlužníka se n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. § 128 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že v něm dlužník neuvedl všechny rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek, neboť v kolonce 06 formuláře návrhu na povolení oddlužení sice obecně uvedl, že má 7 peněžitých závazků, které není schopen splácet po dobu delší než 3 měsíce, ale z návrhu nevyplývá, kdy nastala splatnost jednotlivých závazků, jaká je jejich celková výše, od kdy a které závazky není dlužník schopen platit, z jakého důvodu a podobně. Dále v odůvodnění vyslovil názor, že přílohy nejsou součástí insolvenčního návrhu, a proto 1 VSOL 292 /2012-A-10 na ně nelze v insolvenčním návrhu odkazovat. Přílohami a listinami dlužník pouze dokládá svá tvrzení uvedená v insolvenčním návrhu.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém namítal, že skutečnosti osvědčující jeho úpadek popsal jednak v kolonce 06 formuláře návrhu na povolení oddlužení a dále pak v kolonce 18 a 21, jakož i v seznamu závazků jako povinné příloze insolvenčního návrhu. Z návrhu a jeho povinných příloh lze tak usoudit, že dlužník má závazky po lhůtě splatnosti déle než 30 dnů, které nehradí více než 3 měsíce. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil, resp. změnil tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 2.3.2012, doručeným soudu dne 9.3.2012, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 06 uvedl, že má v současné době 7 peněžitých závazků, které není schopen splácet již po dobu delší než tři měsíce. Jeho finanční potíže se táhnou již od r. 2009, kdy si vzal hypoteční úvěr, a pak se dostal do finančních potíží. V kolonce 18 návrhu specifikoval 5 věřitelů, u kterých má 6 nevykonatelných závazků, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, přičemž u každého závazku uvedl jeho výši a právní důvod vzniku. V kolonce 21 návrhu uvedl vykonatelný závazek, ze kterého vyplývá právo na uspokojení ze zajištění vůči věřiteli Wüstenrot hypoteční banka, a.s. ve výši 1.242.962,76 Kč z titulu hypotečního úvěru. Celkem tedy vyčíslil v insolvenčním návrhu závazky ve výši 1.808.709,76 Kč. K návrhu připojil přehled pohledávek, resp. závazků, který však nepodepsal a neopatřil prohlášením o jeho úplnosti a správnosti (§ 104 odst.4 IZ). Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije. 1 VSOL 292 /2012-A-10

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolání, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010).

Ovšem na rozdíl od soudu prvního stupně však odvolací soud konstatuje, že dlužník již v insolvenčním návrhu, který byl podán na předepsaném formuláři, dostatečně popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, když uvedl, že v současné době má 7 peněžitých závazků, které není schopen splácet již po dobu delší než tři měsíce a tyto závazky specifikoval v kolonkách 18 a 21 návrhu tak, že uvedl jednotlivé věřitele, důvod vzniku závazku, jakož i jeho výši.

Pro úplnost odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně konstatuje, že při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností, je třeba přihlížet i k jiným částem návrhu (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSCR 22/2009, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 26, ročník 2011, ve kterém dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností je třeba přihlížet i k seznamu závazků, jejichž obsah je definován insolvenčním zákonem a který tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ ( srov. také rozhodnutí NS ČR ze dne 15.7.2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 38/2009). V posuzované věci zatím nelze k seznamu závazků přihlížet, neboť není dlužníkem podepsán a není v něm výslovně uvedeno, že je úplný a správný ( §104 odst.4 IZ). v této souvislosti odvolací soud dodává, že soud prvního 1 VSOL 292 /2012-A-10 stupně se v dalším řízení pokusí postupem dle § 128 odst.2 IZ o odstranění vad povinných příloh k insolvenčnímu návrhu.

S ohledem na shora uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný, nemá vady, které by odůvodňovaly jeho odmítnutí podle ust. § 128 odst. IZ, a proto odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu