1 VSOL 278/2015-B-61
KSBR 39 INS 35503/2013 1 VSOL 278/2015-B-61

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Bc. Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlín, Ječmenná 632, PSČ 763 14, zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem Luhačovice, Masarykova 175, PSČ 763 26, o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, k odvolání věřitele Trenčianska finančná s.r.o., se sídlem Trenčín, Piaristická 6667, PSČ 911 01, Slovenská republika, zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, LL.M., advokátkou se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2015, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-43

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23.2.2015, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-43 se m ě n í tak, že výrok III. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.3.2014, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-9, ve znění doplňujícího usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.4.2014, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-12, se nemění.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně změnil rozhodnutí o schválení oddlužení vydané podle ustanovení § 406 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), a to ve výroku III., ve kterém byl v souladu s dikcí ustanovení § 406 odst.1 písm.b) IZ označen majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí o schválení oddlužení (tj. ke dni 3.3.2014) náleží do majetkové podstaty, a to tak, že z tohoto označeného majetku vypustil pozemek parc. č. 804/13-travnatý porost, zapsaný na LV č. 1980, pro obec Vsetín, k.ú. Jasenka a dále pozemek parc. č. 133/1-zahrada a pozemek parc. č. 133/2-zahrada, vše zapsáno na LV č. 1981 pro obec Vsetín, k.ú. Jasenka. Namísto těchto nemovitostí uvedl, že do majetkové podstaty náleží pohledávka z titulu vypořádacího podílu za Lubomírem anonymizovano , anonymizovano , bytem Zbrojovácká 1377, 755 01 Vsetín ve výši 7.260.210,70 Kč, splatná dne 22. 3. 2015. V odůvodnění uvedl, že ke dni vydání usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebylo vypořádáno společné jmění dlužnice a jejího manžela, a proto byl do soupisu majetkové podstaty sepsán veškerý majetek náležející do nevypořádaného společného jmění. Vzhledem k tomu, že následně bylo společné jmění manželů vypořádáno rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. 2. 2014, č. j. 38 C 37/2013-408, je insolvenční soud nucen změnit usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice tak, aby soupis majetku byl v souladu s rozsudkem soudu o vypořádání společného jmění manželů. Výrok III. usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty byl proto změněn tak, že z tohoto výroku byly vypuštěny nemovité věci, které byly pravomocným rozsudkem přikázány do výlučného majetku bývalého manžela dlužnice. Naopak byl výrok III. doplněn o pohledávku za bývalým manželem dlužnice ve výši 7.260.210,70 Kč z titulu vypořádacího podílu. Dlužnice tímto rozhodnutím nenabyla nový majetek, pouze namísto nemovitostí vlastní pohledávku za bývalým manželem. V poučení uvedl, že proti tomuto usnesení je odvolání přípustné, přičemž odvolání může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání věřitel Trenčianska finančná s.r.o., IČ 36306339, který zdůraznil, že jeho odvolání nesměřuje proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, ale fakticky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2015, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-43, kterým byl v rozporu s insolvenčním zákonem upraven obsah majetkové podstaty dlužnice, a proto se věřitel č. 7 Trenčianska finančná s.r.o. považuje za osobu oprávněnou k podání odvolání. Odvolatel namítal, že svoji pohledávku přihlásil jako zajištěnou zástavním právem k nemovitým věcem ve společném jmění dlužnice a jejího bývalého manžela, která byla v insolvenčním řízení zcela zjištěna, a to včetně zajištění. Soupis majetkové podstaty byl ke dni rozhodnutí o schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty sestaven v souladu s ustanovením § 205 odst. 3 IZ tak, že do majetkové podstaty dlužnice náleží i majetek, který je ve společném jmění manželů, což musí dlužníkův manžel respektovat, a to i za situace, že je v rámci vypořádání SJM přikázán do jeho výlučného vlastnictví. Odvoláním napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho práv, neboť mu bylo odepřeno právo na uspokojení ze zajištění, když k pohledávce dlužnice-vzniklé z titulu vypořádacího podílu za manželem v rámci vypořádání SJM-nemá věřitel zřízeno právo zajištění.

Navíc bylo rozhodnuto, že úpadek manžela dlužnice Lubomíra Trtíka bude řešen oddlužením, takže pohledávka odvolatele, jakožto zajištěného věřitele nebude uspokojena v takové míře, jakou by mu zajistilo zpeněžení nemovitých věcí, jejichž hodnota se pohybuje kolem 6.000.000 Kč. Odvolatel současně podotkl, že jako zajištěný věřitel neměl ani možnost rozhodovat o způsobu řešení úpadku dlužnice.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou (v podrobnostech viz níže), přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 406 odst.2 písm.c) IZ v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční soud označí majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, včetně majetku, který se stane součástí majetkové podstaty podle § 412 odst. 1 písm. b).

V posuzované věci byl majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty dlužnice, označen v usnesení ze dne 3. 3. 2014, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-9, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. 4. 2014, č. j. KSBR 39 INS 35503/2013-B-12., kterým bylo schváleno oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty. U tohoto způsobu provedení oddlužení insolvenční zákon neupravuje možnost po vydání rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty měnit rozsah majetku náležejícího do majetkové postaty dlužníka určený v rozhodnutí o schválení oddlužení, a to ani za situace, že nastanou změny v rozsahu majetku náležejícího do majetkové postaty dlužníka. Možnost změnit rozhodnutí o schválení oddlužení upravuje insolvenční zákon pouze v ustanovení § 407 odst.3 IZ, a to při oddlužení plněním splátkového kalendáře, jestliže se podstatně změní okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání stanovených měsíčních splátek.

Odvolací soud proto uzavírá, že odvoláním napadené rozhodnutí není svým obsahem rozhodnutím o schválení oddlužení, a proto se nepoužije ustanovení § 406 odst.4 věta druhá IZ, které vymezuje okruh osob oprávněných podat odvolání. Podle obsahu a odůvodnění se nejedná ani o rozhodnutí předpokládané v ustanovení § 217 odst.1 IZ, kterým insolvenční soud v rámci dohlédací činnosti (§ 11 odst.1 IZ) ukládá insolvenčnímu správci upravit soupis majetkové podstaty, a proto se nepoužije ustanovení § 91 IZ o nepřípustnosti odvolání. Jinak řečeno, odvolání proti odvoláním napadenému rozhodnutí je přípustné a zajištěnému věřiteli nelze upřít právo odvolání .

Jak již bylo výše konstatováno, jedná se o rozhodnutí, které nemá oporu v insolvenčním zákoně. K jeho vydání nebyl důvod, neboť ke změně v rozsahu majetku náležejícího do majetkové postaty dlužnice došlo (v důsledku rozhodnutí o vypořádání SJM) až po rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, přičemž v tomto rozhodnutí byl v souladu s dikcí § 406 odst.2 písm.c) IZ označen majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty. Podle obsahu a odůvodnění je zřejmé, že insolvenční soud vydáním tohoto rozhodnutí nemínil opravovat postupem podle ustanovení § 164 o.s.ř. chyby v označení majetku, který náležel do majetkové podstaty ke dni vydání rozhodnutí o schválení oddlužení, tj. ke dni 3.3.2014.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 7.září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r . Jitka Jahodová předsedkyně senátu