1 VSOL 270/2012-A-51
KSOS 36 INS 3378/2012 1 VSOL 270/2012-A-51

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Handy Union s.r.o., se sídlem Sokolská tř. 1615/50, Ostrava-Moravská Ostrava, PSČ 702 00, IČ: 28649541, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 3378/2012-A-14 ze dne 28.3.2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 36 INS 3378/2012-A-14 ze dne 28.3.2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ostravě uložil dlužníkovi, aby zaplatil na záloze na náklady insolvenčního řízení ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení částku 35.000,-Kč na označený účet Krajského soudu v Ostravě.

Na odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že dlužník se svým návrhem z 13.2.2012 domáhal rozhodnutí o svém úpadku a způsobu jeho řešení konkursem. Insolvenční soud vyhodnotil, že z návrhu je zřejmé, že dlužník je v úpadku. S poukazem na ust. § 108 odst. 1 insolvenčního zákona pak uzavřel, že je nutno požadovat po dlužníkovi zaplacení zálohy ve výši 35.000,-Kč, když vyšel z údajů uvedených v insolvenčním návrhu a jeho přílohách s tím, že movitý majetek dlužníka sestává ze skladových zásob v hodnotě 208.280,98 Kč a dále má 40 pohledávek ve výši 1.222.358,-Kč a u 36 z nich ve výši 85.343,-Kč uvedl, že je považuje za dobytné. Insolvenční soud proto uzavřel, že dlužník nemá dostatečné disponibilní prostředky a zaplacení zálohy umožní činnost insolvenčního správce zejména na krytí nákladů souvisejících s prověřováním stavu majetku dlužníka, vymáháním četných pohledávek dlužníka a pomůže překlenout nedostatek finančních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení do doby, než bude zpeněžena majetková podstata. K tomu insolvenční soud podotkl, že nemůže předpokládat úplnou dobytnost všech pohledávek dlužníka ani prodejnost veškerého drobného hmotného majetku, a pokud by výnos zpeněžení nebyl dostatečný, bude záloha využita i k zaplacení minimální odměny insolvenčního správce, která v konkursu činí 45.000,-Kč, a jeho hotových výdajů (vyhláška 313/2007 Sb. a § 297 odst. 1 insolvenčního zákona).

Toto rozhodnutí napadl dlužník odvoláním. Uvedl, že společnost momentálně již nezaměstnává zaměstnance, nevyvíjí činnost, ze které by měla finanční zdroje, proto ani nemá patřičnou hotovost pro zálohu na náklady insolvenčního řízení, ale tyto prostředky jsou dle jejího názoru lehce dosažitelné z realizace pohledávek nebo prodeje zásob, s tím, že pohledávky za odběrateli činí 43.596,-Kč a skladové zásoby 208.280,98 Kč. K odvolání dlužník přiložil soupis svých aktiv a pasiv a soupis svých věřitelů s výší pohledávek.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Podle ust. § 108 odst. 1, věty první a odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se návrhem doručeným Krajskému soudu v Ostravě 14.2.2012 domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení prohlášením konkursu. V návrhu uvedl, že jeho aktiva dosahují hodnoty 1.430.638,98 Kč, naproti tomu pasiva činí 2.197.186,43 Kč, takže souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu majetku. Majetek společnosti přitom tvoří její pohledávky ve výši 1.222.358,-Kč a movitý majetek-skladové zásoby 208.280,98 Kč. Dlužník nemá žádné zaměstnance. Dlužník dále odkázal na předložené seznamy, dle nichž má více věřitelů s peněžitými závazky po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, které není schopen plnit a platební neschopnost dovozuje z toho, že neplní své závazky po dobu delší tří měsíců po splatnosti, jak vyplývá ze seznamu jeho závazků, proto je tedy v úpadku, a to i pro předlužení. Jednatel proto plní svou zákonnou povinnost podle § 72 odst. 2 obchodního zákoníku a podává insolvenční návrh. K návrhu přiložil dlužník zákonem vyžadované seznamy ve smyslu ust. § 104 IZ.

Na základě skutečností zjištěných z insolvenčního návrhu dlužníka odvolací soud uzavírá, že je správný závěr insolvenčního soudu, že dlužník se nachází v úpadku, a to jak pro platební neschopnost, tak i pro předlužení. S ohledem na majetek dlužníka uvedený v insolvenčním návrhu, tedy pohledávky a skladové zásoby, insolvenční soud i zcela správně vyhodnotil potřebu zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Již v rámci zdůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že nelze předjímat, nakolik budou pohledávky dlužníka vymoženy a zda a za jakou částku budou zpeněženy jeho skladové zásoby, tedy jediný majetek dlužníka. Přitom zcela nepochybně je potřeba, aby insolvenční správce měl již na počátku konkursního řízení k dispozici finanční prostředky pro prověření majetku dlužníka, vymáhání pohledávek a zpeněžení majetku. Odvolací námitka dlužníka, že v případě zpeněžení jeho majetku budou prostředky k náhradě nákladů insolvenčního řízení lehce dosažitelné, proto neobstojí. Mimo uvedených nákladů pak bude třeba zaplatit i minimální odměnu insolvenčního správce, která v konkursu činí, jak správně uvedl soud prvního stupně, 45.000,-Kč.

Odvolací soud proto uzavírá, že insolvenční soud správně vyhodnotil potřebu zálohy na náklady insolvenčního řízení, když v majetku dlužníka se nenacházejí disponibilní finanční prostředky, kterých bude potřeba insolvenčnímu správci již při zahájení konkursního řízení. Rovněž správně určil i výši požadované zálohy s ohledem na existenci zpeněžitelného majetku dlužníka, a případně i vymožitelných pohledávek. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužník již nezaměstnává žádné zaměstnance a nevyvíjí činnost, nelze ani předpokládat, že by získal další disponibilní finanční prostředky v návrhu neuvedené, jak ostatně potvrdil výslovně i ve svém odvolání.

S ohledem na skutečnosti uvedené v insolvenčním návrhu považuje odvolací soud za nutné ještě poukázat na skutečnost, že povinnost podat insolvenční návrh měl jednatel dlužníka splnit bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku dlužníka (§ 98 odst. 1, věta první IZ), tedy v době, kdy měl ještě dlužník disponibilní finanční prostředky způsobilé krýt náklady insolvenčního řízení. Pokud tak však neučinil a pokud by výtěžek zpeněžení majetku dlužníka a vymožení jeho pohledávek nepostačoval k úhradě nákladů konkursu, pak by dle ust. § 38 odst. 2 IZ nároky správce (jeho odměnu a hotové výdaje) musel hradit stát, čemuž má předejít právě institut zálohy na náklady insolvenčního řízení. V tom je možno odkázat na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, v jejíž části týkající se ust. § 144 IZ, kde zákonodárce výslovně uvedl, že obavám, že náklady vynaložené na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z něhož plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky (jež nejsou nikterak četné a statisticky významné) postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele .

Odvolací soud proto napadené usnesení insolvenčního soudu jako ve výroku věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 24. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Ivana Waltrová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu