1 VSOL 237/2012-A-10
KSBR 38 INS 5948/2012 1 VSOL 237/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Zámečnická 2641/11, Hodonín, PSČ 695 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 38 INS 5948/2012-A-4 ze dne 16.3.2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 38 INS 5948/2012-A-4 ze dne 16.3.2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice ze dne 12.3.2012. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dlužnice podala dne 12.3.2012 u soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhala rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má 3 věřitele a její celková dlužná částka je ve výši 817.172,-Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Domnívá se proto, že její situace zcela odpovídá zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení a žádá o oddlužení formou splátkového kalendáře. Insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny náležitosti, neboť dlužnice dostatečně nepopsala rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek a neoznačila ani důkazy, kterých se dovolává. Dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla konkrétní skutečnosti, které by o existenci jejího úpadku svědčily. V insolvenčním návrhu chybí konkrétní tvrzení o mnohosti jejích věřitelů, o výši jejích závazků včetně jejich splatnosti a o možnosti tyto závazky z konkrétního příjmu dlužnice splácet. Soud proto nemůže uzavřít, zda dlužnice se nachází v úpadku či nikoliv. Navíc dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepřipojila zákonem stanovené přílohy podle ust. § 104 insolvenčního zákona, tj. seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců a další listiny, které dokládají úpadek dlužnice. Soud proto insolvenční návrh dlužnice odmítl podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že v insolvenčním návrhu (v bodě 06) uvedla věřitele s pohledávkami, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, a dále uvedla, že tyto závazky není schopna plnit. Žádá proto, aby soud schválil a umožnil povolení oddlužení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice dne 12.3.2012 podala u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), ve kterém se domáhá zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Ve vztahu k rozhodujícím skutečnostem osvědčujícím její úpadek dlužnice v návrhu uvedla (v bodě 06), že má 3 věřitele a její dlužná částka je ve výši 817.172,-Kč, většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Dále dlužnice v návrhu označila tyto své věřitele (v bodě 18) jako věřitele, vůči kterým má nevykonatelné závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění, a uvedla výši jednotlivých závazků a jejich právní důvod. Jako přílohy k insolvenčnímu návrhu dlužnice doložila výpis z rejstříku trestů a listiny, které dokládají její úpadek.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, byť jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatně obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti podle ust. § 103, případně ust. 104 IZ, návrh na povolení oddlužení dle ust. § 391, případně ust. § 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto insolvenční soud v takovém případě musí nejprve zkoumat, zda insolvenční návrh splňuje náležitosti stanovené v ust. § 103, případně ust. § 104 IZ. Dlužník je dle ust. § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K náležitostem insolvenčního návrhu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. 88/2010. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že z insolvenčního návrhu dlužnice lze pouze dovodit, že dlužnice má více věřitelů, když označila 3 věřitele, vůči kterým má peněžité závazky, avšak nelze dovodit, že závazky dlužnice vůči nim jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Soud prvního stupně proto zcela správně dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužnice tak nesplňuje náležitosti podle ust. § 103 odst. 2 IZ v návaznosti na ust. § 3 odst. 1 IZ, neboť v nejsou uvedeny všechny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice, a že pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení (insolvenční návrh dlužnice není projednatelný), a proto je dán postup podle ust. § 128 odst. 1 IZ pro odmítnutí jejího insolvenčního návrhu. Dlužnice v insolvenčním návrhu totiž neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, dále neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že není schopna plnit své peněžité závazky, ať již proto, že zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některých ze splatných peněžitých pohledávek výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a/ až c/ IZ). Dlužnice pouze konkrétně uvedla, že má 3 věřitele, a uvedla celkovou výši závazků (přitom věřitele a výši závazků a jejich právní důvod specifikovala), avšak toliko obecně uvedla, že většina závazků je po splatnosti více jak 30 dnů. Insolvenční návrh dlužnice tak neobsahuje dostatečně konkrétní tvrzení osvědčujících její úpadek, a proto není projednatelný.

Na základě shora uvedeného odvolací soud proto odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. května 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu