1 VSOL 233/2012-A-13
KSBR 37 INS 2846/2012 1 VSOL 233/2012-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Václavská 30/16, PSČ 603 00, o návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.3.2012, č. j. KSBR 37 INS 2846/2012-A-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2012 č. j. KSBR 37 INS 2846/2012-A-7 se m ě n í tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ust. § 108 odst. 1, 2 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a soud z listin předložených dlužnicí zjistil, že má závazky v celkové výši 1.506.079,-Kč, a z toho závazek ve výši 800.000,-Kč zajištěný zástavním právem k nemovitostem, které mají dle předloženého znaleckého posudku ze dne 6.3.2012 hodnotu 1.080.000,-Kč, ovšem nejedná se o majetek ve společném jmění manželů. Dlužnice a její manžel jsou podílovými spoluvlastníky této nemovitosti každý z jedné poloviny, takže hodnota majetku dlužnice, z něhož by mohli být uspokojeni věřitelé, činí pouze 540.000,-Kč. Zpeněžením nemovitosti by tak nebyl zcela uspokojen ani zajištěný věřitel s pohledávkou cca 800.000,.Kč, přičemž na nezajištěné věřitele, vůči kterým má zbývající závazky ve výši celkem 706.079,-Kč, by tak nezbyla žádná částka. Souhlas věřitelů s nižším plněním nebyl dlužnicí předložen, a proto hodnota plnění, kterou by při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty museli obdržet nezajištění věřitelé, tak činí méně než 30 % jejich pohledávek. Za této situace není možné schválit oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty a lze očekávat, že způsobem řešení úpadku dlužnice bude konkurs. Proto je nezbytné uložit zálohu na náklady řízení. Jelikož majetek dlužnice, který je navrhován ke zpeněžení, není součástí společného jmění manželů, nebylo ani by možné vyhovět žádosti dlužnice a spojit řízení dlužnice a jejího manžela ke společnému řízení.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém opakovaně navrhovala spojení svého insolvenčního řízení s řízením jejího manžela, a to s odůvodněním, že mají společné dluhy ve výši 1.501.407,-Kč, které vznikly za trvání manželství, a které se rozhodli řešit prodejem společných nemovitosti v hodnotě 1.080.000,-Kč. Dlužnice v odvolání dále uvedla, že živnostenské oprávnění má pozastaveno, což doložila listinami připojenými k návrhu, a že dluhy nevznikly z podnikání a ani za trvání podnikání.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnost.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 7.2.2012, doručeným soudu téhož dne, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen zpeněžením majetkové podstaty, a to konkrétně prodejem domu č. p. 51 na p. č. St. 56 a p. č. St. 56-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1.029 m s tím, že tyto nemovitosti má ve společném jmění se svým manželem Ivanem anonymizovano , rovněž všechny dluhy ve výši celkem 1.501.407,-Kč jsou společné a vznikly za trvání manželství. Proto navrhovala, aby její insolvenční návrh byl spojen ke společnému řízení s insolvenčním návrhem jejího manžela. K návrhu předložila znalecký posudek, kterým byly tyto nemovitosti oceněny na 1.080.000,-Kč a výpis z LV, z něhož vyplývá, že těmito nemovitostmi je zajištěn společný závazek dlužnice a jejího manžela ve výši 800.000,-Kč. Na tomto základě rozhodl insolvenční soud odvoláním napadeným rozhodnutím.

Z insolvenčního spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 37 INS 2847/2012 vyplývá, že insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení zpeněžením majetkové podstaty podal rovněž manžel dlužnice Ivan anonymizovano , nar. 20.5.1968, který rovněž uváděl společné závazky ve výši 1.501.407,-Kč, které vznikly za trvání manželství, a z toho společný zajištěný závazek ve výši 800.000,-Kč s tím, že dluhy navrhuje řešit ve společném insolvenčním řízení s manželkou zpeněžením společných nemovitostí, a to domu č. p. 51 na p. č. St. 56 a p. č. St. 56-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1.029 m

Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na LV č. 125 pro obec Uhřice a katastrální území Uhřice u Boskovic vyplývá, že dlužnice Jitka anonymizovano a její manžel Ivan anonymizovano jsou podílovými spoluvlastníky domu č. p. 51 postaveného na p. č. St. 56 a p. č. St. 56-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1.29 m , a to každý z jedné poloviny. Na těchto nemovitostech vázne zástavní právo pro pohledávku ve výši 34 EUR, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 12.6.2008.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně konstatuje, že sama skutečnost, že manželé nemají nemovitosti, které navrhují ke zpeněžení ve společném jmění manželů, ale pouze v podílovém spoluvlastnictví, není důvodem pro závěr, že řízení manželů nelze spojit ke společnému řízení a jejich oddlužení nelze řešit zpeněžením navrhované majetkové podstaty. Pro stručnost odvolací soud odkazuje na závěry, které formuloval a odůvodnil Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. KSHK 34 INS 9061/2009, 3 VSPH 813/2011-B-37 ze dne 21.9.2011.

Promítnuto na poměry projednávané věci lze předpokládat, že při společném oddlužení manželů zpeněžením nemovitostí v hodnotě 1.080.000,-Kč by mohl být zcela uspokojen zajištěný věřitel, jakož i 30 % nezajištěných věřitelů. Rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení povinnosti dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení z důvodu, že nelze povolit společné oddlužení manželů zpeněžením majetkové podstaty z důvodu, že majetkovou podstatu netvoří SJM, se proto jeví předčasné. V dalším řízení bude třeba, aby se insolvenční soud zabýval návrhem dlužnice na spojení insolvenčního řízení dlužnice s insolvenčním řízením jejího manžela, a poté znovu rozhodl o záloze na náklady insolvenčního

řízení, kterou by v případě navrhovaného spojení obou řízení, platili manželé společně a pouze jedenkrát.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se záloha na náklady insolvenčního řízení zatím neukládá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 18. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu