1 VSOL 222/2013-A-10
KSBR 40 INS 3563/2013 1 VSOL 222/2013-A-10

Usnesení Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Ing. Magdy anonymizovano , anonymizovano , bytem Josefov, Horní 15, PSČ 696 21, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 4.3.2013 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. února 2013, č.j. KSBR 40 INS 3563/2013-A-4

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. února 2013, č.j. KSBR 40 INS 3563/2013-A-4, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 103 odst. 1, odst. 2, § 3 odst. 1, odst. 2, § 103 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, č.j. 29 NSČR 1/2008-A-15, ve věci KSBR 37 INS 294/2008 a další judikaturu soudů, odmítl insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že předmětné insolvenční řízení bylo zahájeno podáním dlužnice, doručeným insolvenčnímu soudu dne 11. 2. 2013. Insolvenční návrh dlužnice je však neurčitý a neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu citovaných ustanovení insolvenčního zákona, neboť v němž nejsou dostatečně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice, z návrhu není patrno, čeho se dlužnice dovolává, a nejsou v něm označeny důkazy, kterých se dlužnice dovolává. Dlužnice v návrhu pouze uvedla, že po odpovědném posouzení situace došla k závěru, že narostlou výši závazků a jejich příslušenství již není schopna reálně uspokojovat, stav úpadku dlužnice ve formě předlužení je zjevný, neboť její závazky převyšují její pohledávky. Dále dlužnice už jen citovala zákonnou definici úpadku ve formě platební neschopnosti. Dlužnice tak nesplnila svou povinnost tvrdit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, chybí v něm konkrétní označení věřitelů (alespoň dvou), vůči kterým dlužnice má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, specifikace těchto závazků (výše závazků, údaje o splatnosti závazků) i tvrzení o platební neschopnosti dlužnice (zda je či není schopen své závazky plnit). Tvrzení dlužnice o její předluženosti je nesrozumitelné vzhledem k tomu, že dlužnice netvrdí, že by byla podnikatelem, neboť tato forma úpadku se týká toliko dlužníků, kteří jsou podnikateli. Uvedené nedostatky způsobují vadnost insolvenčního návrhu a brání pokračování v insolvenčním řízení. Insolvenční zákon ve vztahu k insolvenčnímu návrhu vylučuje použití ust. § 43 občanského soudního řádu, proto nelze odstranit chybějící náležitosti insolvenčního návrhu prostřednictvím výzvy. Kromě uvedeného dlužnice k návrhu ani nepřipojila povinné přílohy, jak jí ukládá ust. § 104 IZ, tzn., nepředložila seznam svého majetku, seznam svých závazků, seznam svých zaměstnanců a další listiny, které dokládají úpadek. Proto insolvenční soud postupoval dle ust. § 128 odst. 1 IZ a rozhodl o odmítnutí tohoto insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Uvedla pouze, že požadované náležitosti a přílohy se pokusí (s manželem, který rovněž podal insolvenční návrh a jemuž byl tento návrh také odmítnut) doplnit co nejdříve.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř .), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Co se týče skutkových zjištění z obsahu insolvenčního návrhu dlužnice, odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí zcela odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, v němž bylo dlužnici přiléhavě a dostatečným způsobem vyloženo, v čem spočívají vady jejího insolvenčního návrhu. Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že takto podaný insolvenční návrh není projednatelný, neboť dlužnice v něm neuvedla žádného ze svých věřitelů, výši jejích jednotlivých závazků, ani data jejich splatnosti, pouze obecně uvádí, že své závazky není schopna uspokojovat, je předlužena, protože její závazky převyšují její pohledávky, má více věřitelů, závazky pod dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že tyto závazky není schopna plnit. Sama pak v závěru uvedla, že návrh doplní do 10 dnů. Z tohoto důvodu dlužnice neumožnila insolvenčnímu soudu posoudit, kolik má věřitelů a závazků po splatnosti déle než 30 dnů, jak dlouho je nehradí, jaká je skladba a hodnota jejího majetku, zda je podnikatelkou, či zda má závazky z podnikání a tedy, zda je v úpadku z důvodu insolvence či předlužení. Zákonem vyžadované seznamy ve smyslu ust. § 104 IZ dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu vůbec nepředložila.

Jelikož ustanovení § 128 odst. 1 IZ vylučuje, aby insolvenční soud vyzýval navrhovatele k odstranění vad insolvenčního návrhu (dle § 43 o.s.ř.), postupoval soud prvního stupně správně, pokud takto vadný insolvenční návrh dlužnice bez dalšího odmítl.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 21. března 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu