1 VSOL 220/2013-A-12
KSOL 10 INS 27063/2012 1 VSOL 220/2013-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Marie anonymizovano , anonymizovano , bytem Hanušovice, Úzká 215, PSČ 788 33, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.2.2013 č.j. KSOL 10 INS 27063/2012-A-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 22.2.2013 č.j. KSOL 10 INS 27063/2012-A-7 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře, neboť ze svého příjmu není schopna uhradit za pět let nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek, a ani podmínky pro povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neboť pozemek parc. č. 132/9-ostatní plocha, zapsaný na LV č. 39 pro obec Hanušovice a katastrální území Hynčice nad Moravou, jehož obvyklá cena je pouze ve výši 2.000 Kč, nelze zastavět a pro účely oddlužení zpeněžením majetkové podstaty jej tedy nelze použít. Rovněž spoluvlastnický podíl dlužnice ve výši jedné třetiny na parc. č. st. 25-zastavěná plocha a nádvoří a budově č.p. 24 zapsaných na LV č. 46 pro obec Hanušovice a katastrální území Vysoké Žibřidovice, který byl oceněn znalcem na 120.000 Kč, je s ohledem na počet spoluvlastníků jen velmi obtížně prodejný. Proto soud dospěl k závěru, že jsou zde důvodné pochybnosti o tom, že hodnota plnění, které by při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty obdrželi nezajištění věřitelé by byla nejméně 30 % jejich pohledávek. Návrhem dlužnice na spojení jejího insolvenčního řízení s insolvenčním řízením jejího manžela se insolvenční soud nezabýval a tudíž nevypořádal. Na základě shora uvedeného uzavřel, že úpadek dlužnice nutno řešit konkursem.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytýkala, že nerozhodl o spojení návrhu na povolení oddlužení dlužnice a jejího manžela do jednoho řízení. V této souvislosti uvedla, že usnesením ze dne 9.5.2012, č.j. KSOL 10 INS 19933/2011-B-3 bylo jejímu manželovi schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž závazky, které jsou manželem v rámci oddlužení hrazeny, tvoří společné jmění manželů ve smyslu § 143 odst. 1, písm. b) ObčZ. Navrhovala, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil, a aby následně došlo ke spojení jejího návrhu s návrhem jejího manžela a povolení společného oddlužení, když za této situace by se rovněž odměna insolvenčnímu správci včetně nákladů hradila pouze jedenkrát.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 12.10.2012, doručeným soudu 1.11.2012, domáhala rozhodnutí o své úpadku s tím, že její manžel podal samostatný návrh a usnesením ze dne 9.5.2012, č.j. KSOL 10 INS 19933/2011-B-3 mu již bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že veškerý majetek a závazky uvedené v insolvenčním návrhu, který přihlásil její manžel, jakož i závazky uvedené v tomto návrhu dlužnicí patří do společného jmění manželů, navrhovala, aby soud rozhodl o spojení obou návrhů na povolení oddlužení do jednoho řízení a povolil společné oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má příjem ve výši 8.620 Kč a závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 127.266 Kč. K návrhu též připojila seznam závazků opatřený jejím podpisem s prohlášením o jeho úplnosti a správnosti a listinné důkazy, na jejichž základě jednotlivé závazky vznikly. V kolonce 17 návrhu neuvedla, žádný majetek, který je předmětem zajišťovacích práv a v seznamu majetku uvedla pozemek p. č. 132/9 o výměře 24 m2-ostatní plocha, jiná plocha, zapsaný v katastru nemovitostí na LV č. 39 v katastrálním území Hynčice nad Moravou, který má v SJM s manželem Oldřichem Vojtkem. Dle znaleckého posudku ze dne 13.12.2012, č. 1954/267/2012 má tento pozemek obvyklou cenu 2.000 Kč, v současné době je využit obcí Hanušovice pro stavbu zemního valu proti povodňové vodě řeky Moravy a nelze jej zastavět. Dále v návrhu uvedla spoluvlastnický podíl ve výši 1/3 k pozemku p. č. st. 25 o výměře 241 m2-zastavěná plocha a nádvoří a budově č.p. 24-objekt k bydlení na p.č. st. 25 zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 46 pro katastrální území Vysoké Žibřidovice, který má ve spoluvlastnictví s dalšími čtyřmi fyzickými osobami, a který má dle znaleckého posudku ze dne 14.12.2012 č. 1960/273/2016 tržní hodnotu 120.000 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Z insolvenčního spisu Krajského soud v Ostravě-pobočka v Olomouci sp. zn. KSOL 10 INS 19933/2011 vyplývá, že Oldřich Vojtek-manžel dlužnice se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 1.11.2011 domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením placením splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 10.979 Kč a má 16 závazků vůči osmi věřitelům, které specifikoval v přiloženém seznamu závazků. Usnesením ze dne 5.3.2012, č.j. KSOL 10 INS 19933/2011-A-9 bylo rozhodnuto o úpadku a povoleno oddlužení. Usnesením ze dne 9.5.2012, č.j. KSOL 10 INS 19933/2011-B -3 bylo rozhodnuto o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Judikatura soudů se ustálila na závěru, že jestliže manželé mají majetek a závazky náležející do společného jmění manželů a chtějí svůj úpadek řešit oddlužením, pak pokud se domáhají oba insolvenčním návrhem oddlužení, je možno tato řízení spojit a jejich návrh projednat společně a posoudit společně i jejich úpadek a společné oddlužení.

Podle ust. § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ společné jmění manželů tvoří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Podle ust. § 144 ObčZ pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

Otázkou, zda závazky, které oba manželé uvedli do svých insolvenčních návrhů, jsou závazky tvořící předmět společného jmění manželů se insolvenční soud blíže nezabýval, přičemž z listin, které oba manželé založili do svých insolvenčních spisů vyplývá, že závazky přebírali za trvání manželství. Jedná se o právní laiky, takže není vyloučeno, že do svých insolvenčních návrhů každý z manželů uvedl jen závazky, ve kterých figuruje jako dlužník. Platná právní úprava přitom předpokládá, že závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2011, sp. zn. 33 Cdo 1101/2007).

Bude proto na soudu prvního stupně, aby se opětovně zabýval ve smyslu ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ ve spojení s ustanovením § 144 ObčZ otázkou, zda závazky, které dlužnice a její manžel v insolvenčním návrhu uvedli, tvoří společné jmění manželů a zda jsou podmínky pro spojení obou řízení a povolení společného oddlužení, a to i s ohledem na aktuálních výši jejich příjmů, když připočtením příjmu dlužnice lze očekávat vyšší měsíční splátky a tudíž vyšší míru uspokojení pohledávek nezajištěným věřitelům. V případě spojení insolvenčních řízení obou manželů by pak spláceli oba manželé 30 % závazků a odměna insolvenčnímu správci včetně nákladů by se hradila pouze jedenkrát.

Ze shora uvedených důvodů považuje odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení povinnosti dlužnici zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení za předčasné, a proto toto rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu