1 VSOL 219/2012-A-10
KSBR 26 INS 3263/2012 1 VSOL 219/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka ETERNA-CZECH, spol. s r.o.-v likvidaci, se sídlem Brno, Hviezdoslavova 41, č. p. 545, PSČ 627 00, IČ: 25311158, zastoupeného Mgr. Radimem Janouškem, advokátem se sídlem Olomouc, Šantova 2, PSČ 779 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 26 INS 3263/2012-A-5 ze dne 13.3.2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 26 INS 3263/2012-A-5 ze dne 13.3.2012 se zrušu je a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč na účet specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu.

V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník se svým insolvenčním návrhem domáhal rozhodnutí o úpadku. V návrhu uvedl, že vlastní nemovitosti na LV č. 668 pro k. ú. Žatec a na LV č. 41 pro k. ú. Žiželice u Žatce, přičemž žádným způsobem tyto nemovitosti nespecifikoval, nepředložil jejich ocenění a neuvedl ani důvod, proč tyto nemovitosti dosud nebyly zpeněženy. Dále dlužník uvedl, že má závazky v celkové výši 126.776,-Kč a na základě těchto skutečností má za to, že společnost je předlužena, neboť majetek nebude postačovat k úhradě jeho závazků. K požadavku dlužníka, aby soud insolvenční návrh zamítl pro nedostatek majetku, soud dospěl k závěru, že tento postup v dané věci není možný, neboť rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka ve smyslu ust. § 144 insolvenčního zákona je podmíněna řadou stanovených předpokladů, které musí být splněny kumulativně, dlužník přitom nesplňuje jednu ze základních podmínek. Vzhledem k předpokládaným nákladům řízení a rozsahu majetku dlužníka soud proto postupoval podle ust. § 108 insolvenčního zákona a stanovil zálohu k jejich krytí, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Poukázal na svůj insolvenční návrh, ve kterém již uvedl, že nedisponuje žádnými finančními prostředky na bankovních účtech ani v hotovosti, ze kterých by mohl požadovanou zálohu zaplatit. Namítl, že jediným majetkem společnosti jsou nemovitosti a jejich zpeněžením budou získání finanční prostředky, z nichž bude možné náklady konkursu uhradit. Podle jeho názoru záloha na náklady insolvenčního řízení má být požadována pouze v případech, nedisponuje-li dlužník žádným majetkem, a proto je postup soudu prvního stupně nesprávný. Zdůraznil, že v dané věci není možné považovat jeho insolvenční návrh za zneužití insolvenčního řízení pro dokončení likvidace, neboť lhůta pro věřitele k přihlášení pohledávek uplynula dne 2.2.2012 a likvidátor již dne 13.2.2012 podal insolvenční návrh, čímž splnil svou zákonnou povinnost podle ust. § 98 odst. 2 insolvenčního zákona. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle § 144 odst. 1 IZ, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh pro nedostatek majetku, jestliže a) dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, b) jménem dlužníka podal návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, c) likvidátor dlužníka předloží insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka, d) ze seznamu majetku dlužníka a šetření insolvenčního soudu vyplývá, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a e) věřitelé dlužníka byli vyhláškou vyzváni ke sdělení údajů o majetku dlužníka a údajů o právních úkonech dlužníka, u kterých by bylo možno uplatnit neplatnost nebo neúčinnost, a žádný majetek ani úkony dlužníka nebyly zjištěny.

Z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal dne 13.2.2012 u soudu prvního stupně insolvenční návrh, kterým se domáhal zjištění svého úpadku. V návrhu uvedl, že je obchodní společnosti v likvidaci a dle šetření likvidátora je vlastníkem pouze nemovitostí v k.ú. Žatec zapsaných na LV č. 668 a v k. ú. Žiželice u Žatce zapsaných na LV č. 41, k čemuž doložil výpis Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, odboru centrální databáze, platný ke dni 1.10.2011, rovněž bez bližší specifikace nemovitostí. Stejným způsobem tyto nemovitosti dlužník uvedl v seznamu majetku přiloženém k návrhu s tím, že jiný majetek nemá. Dlužník dále v návrhu uvedl, že nemá žádné finanční prostředky na účtu ani v pokladně a má závazky z obchodního styku nejméně ve výši 126.7776,-Kč, z toho vůči Celnímu úřadu Brno ve výši 4.000,-Kč a vůči Finančnímu úřadu Brno II ve výši 122.776,-Kč. Na základě uvedeného má tedy více věřitelů a jeho splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek, přičemž nelze očekávat žádný výnos z podnikatelské činnosti, a proto se u něj jedná o stav předlužení. Současně dlužník k návrhu mimo jiné doložil usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 1 Cm 532/2008-11 ze dne 28.6.2011 (pravomocné dne 23.8.2011), ze kterého vyplývá, že společnost dlužníka byla zrušena rozhodnutím soudu a jako likvidátor byl ustanoven insolvenční správce Mgr. Marek Konečný, Zlín, Šrámkova 481. Dále dlužník k návrhu doložil zprávu likvidátora o prověření možnosti uplatnění neplatnosti nebo neúčinnosti právních úkonů dlužníka, ze kterého vyplývá, že žádné takové úkony dlužníka nebyly zjištěny. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. 668 pro k.ú. Žatec a obec Žatec odvolací soud zjistil, že na tomto listu vlastnictví jsou vedeny nemovitosti, a to objekt bydlení č. p. 1528 na pozemku parcela č. 1617/1 zastavěná plocha a nádvoří, pozemky parcela č. 1617/1 zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 1617/2 zastavěná plocha a nádvoří a parcela č. 5600/11 zahrada, které jsou zapsány v podílovém spoluvlastnictví Petra Hubáče, Studentská 1528, Žatec a Františka a Miloslavy Kalošových, Studentská 1528, Žatec. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. 41 pro k. ú. Žiželice u Žatce a obec Žiželice odvolací soud zjistil, že na tomto listu vlastnictví jsou vedeny nemovitosti, a to objekt bydlení č. p. 64 na pozemku parcela č. 78 zastavěná plocha a nádvoří, pozemky parcela č. 78 zastavěná plocha a nádvoří, parcela č. 538/5 zahrada a parcela č. 538/15 zahrada, které jsou zapsány ve vlastnictví Petra Hubáče, Studentská 1528, Žatec.

Z výše uvedeného je zřejmé, že dlužník je obchodní společností, která byla zrušena rozhodnutím soudu, jménem dlužníka podal insolvenční návrh likvidátor, který byl jmenován soudem ze seznamu insolvenčních správců, a likvidátor dlužníka předložil insolvenčnímu soudu zprávu o tom, že prověřil možnost uplatnit v insolvenčním řízení neplatnost nebo neúčinnost právních úkonů dlužníka (§ 144 odst. 1 písm. a), b) a c) IZ). Dále je zřejmé, že dlužník uvedl jako jediný svůj majetek nemovitosti zapsané na LV č. 668 pro k. ú. Žatec a LV č. 41 pro k. ú. Žiželice u Žatce, které však nijak blíže neoznačil, tedy neuvedlo jaké konkrétní nemovitosti se jedná, přičemž tato skutečnost nevyplývá ani z výpisu Českého úřadu zeměměřiského a katastrálního, odboru centrální databáze, který dlužník k návrhu doložil, navíc s platností ke dni 1.10.2011. Stejně nedostatečně dlužník uvedl tento majetek v povinné příloze k insolvenčnímu návrhu, a to seznamu majetku (§ 104 odst. 1 písm. a) IZ). Z příslušných výpisů z katastru nemovitostí však vyplývá, že vlastníky nemovitostí vedených na předmětných listech vlastnictví (označených dlužníkem) jsou jiné subjekty. Za této situace nelze bez dalšího uzavřít, zda dlužník má majetek, který bude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení ve smyslu ust. § 144 odst. 1 písm. d) IZ.

Soud prvního stupně dospěl v napadeném rozhodnutí k závěru, že dlužník nesplňuje podmínky kumulativně stanovené v ust. § 144 odst. 1 IZ, když nesplňuje jednu z nich, aniž by konkrétně uvedl, kterou ze stanovených podmínek dlužník nesplňuje. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí proto nevyplývá, na základě čeho soud prvního stupně dospěl k závěru, že v dané věci není možno postupovat podle ust. § 144 odst. 1 IZ, a proto je napadené rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Na základě shora uvedeného odvolací soud postupoval podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. a napadené rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení bude třeba, aby se soud prvního stupně především zabýval tím, zda dlužník vlastní nemovitost a jaké, tedy vyzval dlužníka podle ust. § 128 odst. 2 IZ k doplnění seznamu majetku jako povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu (§ 104 odst. 1 písm. a) IZ). Nebude-li mít dlužník žádný majetek (případně nebude mít dostatečný majetek) je nutno, aby soud prvního stupně zvážil postup podle ust. § 144 IZ, tj. provedl další úkony ve smyslu ust. § 144 odst. 1 písm. d) a e) IZ, když z obsahu spisu vyplývá, že podmínky dle ust. § 144 odst. 1 písm. a), b) a c) IZ jsou splněny. Teprve poté soud prvního stupně ve věci opětovně rozhodne a své závěry v odůvodnění rozhodnutí přezkoumatelným způsobem zdůvodní.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu