1 VSOL 192/2012-A-8
KSOS 31 INS 3790/2012 1 VSOL 192/2012-A-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Lucie anonymizovano , anonymizovano , bytem Odry, Nadační 964/26, PSČ 742 35, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.2.2012, č. j. KSOS 31 INS 3790/2012-A-3

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.2.2012, č. j. KSOS 31 INS 3790/2012-A-3 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ust. § 128 odst. 1 z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že v něm dlužnice neuvedla všechny rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek. V návrhu sice označila dva závazky, ale pouze u jediného věřitele, přičemž mnohost věřitelů je jedním ze základních předpokladů úpadku dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) IZ.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém pouze sděluje, že soudu předkládá opravený seznam majetku a závazků, z něhož vyplývá ještě i dluh u dalšího věřitele společnosti Telefónica Czech Republic, a.s. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá, a dále žádala o spojení jejího insolvenčního řízení s řízením jejího manžela Milana Zezulky.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 9.2.2012, doručeným soudu dne 17.2.2012, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 06 uvedla, že v současnosti má jednoho nezajištěného věřitele (Českou spořitelnu a.s.) a uvedla u něho dva splatné závazky s tím, že jsou po splatnosti déle než 30 dnů. V seznamu závazků, který opatřila prohlášením o jeho úplnosti a správnosti uvedla, že má vůči věřiteli České spořitelně a.s. ze smlouvy o úvěru č. 3606602843 pohledávku ve výši 121.130,-Kč a ze smlouvy o úvěru č. 3953041883 pohledávku ve výši 158.118,-Kč, že a obě jsou splatné v lednu 2012. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolání, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010. Při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností, je třeba přihlížet i k jiným částem návrhu (srov. rozhodnutí NS ČR ze dne 20.5.2010, sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSCR 22/2009, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 26, ročník 2011, ve kterém dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že při posuzování úplnosti vylíčení rozhodných skutečností je třeba přihlížet i k seznamu závazků, jejichž obsah je definován insolvenčním zákonem a který tvoří povinnou přílohu insolvenčního návrhu dlužníka dle ust. § 104 odst. 1 IZ. V posuzované věci byl návrh podán na předepsaném formuláři, ve kterém dlužnice uvedla pouze jednoho věřitele, kterého též jako jediného uvedla v seznamu závazků. Předmětný insolvenční návrh dlužnice tak postrádá náležitost dle ust. § 3 odst.1 písm. a) IZ.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že ke skutečnostem uvedeným dlužníkem v podaném odvolání, jakož ani k opravenému návrhu na povolení oddlužení a k opravenému seznamu závazků, který dlužnice předložila spolu s odvoláním, již nelze přihlížet. Rozhodovací praxe soudů se ustálila na závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst.1 IZ, a že k odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 13. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu