1 VSOL 184/2012-A-14
KSBR 44 INS 1701/2012 1 VSOL 184/2012-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Antonína anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Cerekev 98, PSČ 588 45, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 44 INS 1701/2012-A-9 ze dne 27. 2. 2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 44 INS 1701/2012-A-9 ze dne 27. 2. 2012 se mění tak, že dlužníku se záloha na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně vyzval dlužníka, aby do 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč na účet Krajského soudu v Brně uvedený ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře by dlužník byl schopen za dobu pěti let uhradit přibližně 32,16 % nezajištěných pohledávek svých věřitelů, neboť celkem lze pro splátky při oddlužení dlužníku zabavit částku 4.578,-Kč, po odečtení odměny a hotových výdajů správce včetně DPH ve výši 1.080,-Kč tak lze dlužníku měsíčně srážet částku 3.498,-Kč, což za 5 let činí 209.880,-Kč. V případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by pohledávky nezajištěných věřitelů při prodeji nemovitostí za tržní cenu uvedenou ve znaleckém posudku a movitých věcí za dlužníkem odhadovanou cenu, po odečtení odměny insolvenčního správce ve výši 54.000,-Kč (včetně DPH), byly uspokojeny závazky dlužníka ve výši přibližně 33,2 % (při zohlednění poloviny výtěžku zpeněžení, jelikož se jedná o majetek, který patří do společného jmění manželů). Dlužník tak splňuje podmínky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře i pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Je pouze na přihlášených věřitelích, jakou formu oddlužení zvolí. Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, respektive hrozícím úpadku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Insolvenční správce by jinak nemohl svou funkci řádně vykonávat. Složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka. Institut zálohy slouží též k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, není-li možno tyto výdaje zcela uspokojit z majetkové podstaty dlužníka. Minimální odměna insolvenčního správce činí při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty 45.000,-Kč bez DPH. Pouze v krajním případě hradí odměnu a náhradu hotových výdajů stát. V současném okamžiku nelze předjímat, jakou z forem oddlužení věřitelé dlužníka zvolí. Dojde-li případně ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka, je třeba, aby insolvenční správce disponoval pohotovými finančními prostředky na úhradu prvotních nákladů řízení již od počátku. Soud proto postupoval podle ust. § 108 insolvenčního zákona a stanovil zálohu ke krytí nákladů řízení, neboť prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Proti tomuto usnesení dlužník podal odvolání. Uvedl, že návrh na povolení oddlužení podával s manželkou Evou Volavkovou, veškeré jejich závazky vznikly během manželství a veškerý majetek (včetně nemovitostí) náleží do jejich společného jmění manželů. Poukázal na to, že jejich příjem činí celkem 22.600,-Kč, všichni jejich věřitelé jsou věřiteli nezajištěnými a v rámci společného splátkového kalendáře by byli schopni uhradit jejich závazky ve výši 39 %. Namítl, že společně s manželkou (které též byla uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady řízení) nejsou schopni jednorázově zaplatit částku 30.000,-Kč. Dále uvedl, že v roce 2012 se jejich příjmy zvýšily, k tomu doložil oznámení České správy sociálního zabezpečení o svém důchodu ve výši 14.401,-Kč měsíčně a důchodu manželky ve výši 8.672,-Kč měsíčně od ledna 2012.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 108 odst. 1 a odst. 2, věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal dne 25.1.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), kterým se domáhá zjištění hrozícího úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že společně s manželkou má 16 peněžitých závazků u 8 věřitelů v celkové výši 652.585,-Kč, závazky vůči jednotlivým věřitelům specifikoval mimo jiné co do výše dluhu, právního důvodu, splatnosti, výše splátek a doby prodlení, přičemž u většiny z nich uvedl, že je v prodlení nejméně 1 měsíc. Dále uvedl, že jeho příjem činí 14.169,-Kč měsíčně a příjem jeho manželky činí 8.431,-Kč. V seznamu majetku uvedl movitý majetek menší hodnoty (zejména vybavení domácnosti) a nemovitosti-rodinný dům s pozemky (v k. ú. a obci Dolní Cerekev) ve společném jmění manželů, které slouží k zajištění závazku třetích osob ve prospěch věřitele GE Money Bank, a.s. Podle znaleckého posudku, který dlužník předložil na výzvu soudu, ke dni 7.2.2012 činí obvyklá cena nemovitostí 1.200.000,-Kč, respektive 500.000,-Kč s přihlédnutím k zástavním právům.

Soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud se pro účely posouzení nutnosti stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení nejprve zabýval otázkou, zda lze očekávat, že dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení anebo jeho úpadek bude nutné řešit konkursem. V případě, že lze očekávat povolení oddlužení, má význam též posouzení toho, jaká forma oddlužení přichází v úvahu, tedy zda lze dlužníku povolit oddlužení plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty (případně zda přichází v úvahu i jejich kombinace). Přitom je zřejmé, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře vznikají náklady insolvenčního řízení (odměna insolvenčního správce a jeho paušální náklady) postupně a dlužník je splácí pravidelně spolu s měsíčními splátkami nezajištěným věřitelům v průběhu splátkového kalendáře, zatímco oddlužení zpeněžením majetkové podstaty probíhá obdobně jako konkurs (§ 398 odst. 2 IZ), tedy jednorázově vznikají náklady spojené se zpeněžováním majetku sepsaného v majetkové podstatě.

Pokud by bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, při měsíčním příjmu (důchodu) dlužníka ve výši 14.401,-Kč (který doložil v odvolacím řízení) a při jedné vyživované osobě (manželce) dle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (zejména občanský soudní řád a nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) by dlužník mohl svým věřitelům měsíčně splácet 4.732,-Kč (nepostižitelná částka činí 5.841,-Kč na dlužníka, 1.460,-Kč na jeho manželku, ze zbylé části ve výši 7.098,-Kč po zaokrouhlení lze ke splátkám použít dvě třetiny, tj. 4.732,-Kč). Za 5 let trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře by tak dlužník zaplatil 283.920,-Kč. Po odečtení nároků insolvenčního správce (dle § 3 písm. b/ a § 7 odst. 4 vyhl. č. 313/2007 Sb. činí celkem 900,-Kč měsíčně, případně 1.080,-Kč měsíčně, pokud by správce byl plátcem DPH, by dlužník za dobu trvání splátkového kalendáře uhradil svým věřitelům 229.920,-Kč, případně 219.120,-Kč (pokud by správce byl plátcem DPH), což představuje 35,23 % nebo 33,58 % nezajištěných závazků dlužníka. Závěr soudu prvního stupně o tom, že dlužník splňuje podmínku oddlužení dle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ je tedy správný.

Při posuzování přípustnosti oddlužení zpeněžení majetkové podstaty soud prvního stupně vycházel z ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem ve výši zohledňující zástavní práva. Podle ust. § 299 odst. 2 IZ však zpeněžením věci v konkursu (i s ohledem na ust. § 398 odst. 2, věty první IZ i v oddlužení zpeněžením majetkové podstaty) zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. Zpeněžením nemovitostí by tedy zanikla zástavní práva, a proto je namístě přihlížet k ceně nemovitostí bez ohledu na existenci zástavních práv, tj. k ceně 1.200.000,-Kč. V této fázi řízení nelze uzavřít, zda by z výtěžku zpeněžení nemovitostí nebyl přednostně uspokojen zajištěný věřitel (dle přiložených dokladů nemovitosti slouží k zajištění pohledávek ze dvou smluv o úvěru, v obou případech až do výše 692.246,-Kč), a proto ani nelze vyloučit oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.

Lze proto přisvědčit soudu prvního stupně, že předem není vyloučen ani jeden ze způsobů oddlužení. Odvolací soud přesto nepovažuje uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení za potřebné. Soud prvního stupně odůvodnil uložení zálohy zejména nutností překlenutí prvotního nedostatku peněžních prostředků, případně nutností hradit odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, nebude-li možné je hradit z majetkové podstaty dlužníka. Je sice zřejmé, že insolvenčnímu správci vzniknou určité náklady v souvislosti se zpeněžením nemovitostí, lze však předpokládat, že tyto bude možno uhradit z výtěžku zpeněžení (§ 298 odst. 2 IZ). Odměna správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře je splácena postupně spolu se splátkami věřitelům v rámci splátkového kalendáře. Odvolací soud proto neshledává správný závěr soudu prvního stupně o nutnosti uložení povinnosti dlužníku zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč z důvodů uvedených soudem prvního stupně.

Na základě shora uvedeného odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Vzhledem k tomu, že současně s dlužníkem podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení i jeho manželka Eva Volavková, ohledně které je insolvenční řízení vedeno u téhož soudu pod sp. zn. KSBR 44 INS 1705/2012, přičemž oba manželé uvádí shodné závazky, které dle jejich tvrzení spadají do společného jmění manželů, je též namístě, aby se soud prvního stupně zabýval i tím, zda jsou splněny podmínky pro spojení obou řízení (společné oddlužení manželů).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 30. 5. 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu