1 VSOL 160/2013-A-15
KSOS 33 INS 27093/2012 1 VSOL 160/2013-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jaromíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Veřovice 612, PSČ 742 73, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 22.1.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.1.2013, č.j. KSOS 33 INS 27093/2012-A-7,

t a k t o: Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.1.2013, č.j. KSOS 33 INS 27093/2012-A-7 se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V důvodech uvedl, že dne 1.11.2012 bylo ve věci dlužníka zahájeno insolvenční řízení, dlužník svůj návrh spojil s návrhem na povolení oddlužení. Podle § 390 odst. 1 IZ může dlužník podat návrh na povolení oddlužení pouze společně s insolvenčním návrhem. Takový návrh však musí obsahovat jak náležitosti insolvenčního návrhu (ust. §103 IZ), tak náležitosti návrhu na povolení oddlužení (ust. § 391 IZ). K návrhu je třeba připojit přílohy, jejichž obsahové náležitosti stanoví ust. § 104 IZ (pro insolvenční návrh) a ust. § 392 IZ (pro návrh na povolení oddlužení). Dle ust.

§ 104 odst. 1 IZ platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že dlužník ke svému návrhu nepřipojil požadované seznamy, postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 2 IZ a usnesením č.j. KSOS 33 INS 27093/2012-A-6 ze dne 27.11.2012 jej vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení písemného vyhotovení usnesení doplnil svůj návrh tak, že k němu připojí mimo jiného seznamy majetku, závazků, zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Soud současně dlužníka poučil o náležitostech těchto příloh a následcích nevyhovění výzvě soudu. Dlužník na výzvu k doplnění insolvenčního návrhu nereagoval a proto soud postupoval dle citovaného ust. § 128 odst. 2 IZ a rozhodl o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu.

Toto usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 16.1.2013, v insolvenčním rejstříku bylo zveřejněno 11.1.2013.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, které na výzvu soudu doplnil. Uvedl v něm, že se domnívá, že jeho návrh nemusel být odmítnut, pokusí se přílohy k insolvenčnímu návrhu doplnit. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se jeho insolvenční návrh neodmítá.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně vyplývá, že dlužník se svým insolvenčním návrhem, který spojil s návrhem na povolení oddlužení domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Ke svému návrhu dlužník sice připojil celou řadu listin, nicméně zákonem požadované seznamy a přílohy, jak je specifikoval soud prvního stupně, ke svému návrhu nepředložil a nepředložil je ani na výzvu soudu, kterou jej soud náležitě poučil o náležitostech uvedených příloh i o následcích, pokud tyto seznamy nepředloží. V tomto směru jsou zjištění soudu prvního stupně, tak jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení správná a úplná, proto v zájmu stručnosti rozhodnutí odvolací soud na tato zjištění zcela odkazuje.

Za situace, kdy dlužník byl soudem náležitě vyzván a poučen, přesto zákonem vyžadované seznamy nepředložil, pak byl správný postup soudu prvního stupně, pokud dle ust. § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl.

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadení usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. února 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu