1 VSOL 157/2012-B-80
KSBR 27 INS 15008/2011 1 VSOL 157/2012-B-80

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka RESIDENCE BRNO spol. s r.o., se sídlem Brno, Novoměstská 2170/1c, PSČ 621 00, IČ: 26313162, o návrhu věřitele Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Karlovy Vary, B. Němcové 19, PSČ 360 20, zastoupeného Mgr. Danem Schafferem, advokátem se sídlem Brno, Novobranská 14, PSČ 602 00, a dlužníka na odvolání insolvenční správkyně, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 27 INS 15008/2011-B-48 ze dne 4.1.2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č. j . KSBR 27 INS 15008/2011-B-48 ze dne 4.1.2012 se m ě n í takto :

Návrh věřitele a dlužníka na odvolání Mgr. Ivany Rychnovské z funkce insolvenční správkyně se z a m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh věřitele na odvolání Mgr. Ivany Rychnovské z funkce insolvenční správkyně. V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že Mgr. Ivana Rychnovská byla ustanovena novým insolvenčním správcem usnesením ze dne 22.11.2011. Dne 16.12.2011 podal věřitel Jan Schaffer soudu návrh na odvolání této správkyně s odůvodněním, že vzhledem ke svému bydlišti je tato vedena na Finančním úřadě Brno-venkov, správkyní daně z příjmu fyzických osob, silniční daně a daně z přidané hodnoty je Jitka Růžičková, která je družkou Ing. Rastislava Růžičky, tedy statutárního orgánu a jediného společníka dlužníka a současně významného věřitele dlužníka. Jitka Růžičková je tak jeho osobu blízkou a současně je správcem daně insolvenční správkyně, a proto lze pochybovat o nestrannosti správkyně, která by mohla být takto ve svém rozhodování ovlivňována. Insolvenční správkyně se k návrhu věřitele vyjádřila tak, že se nepovažuje za podjatou, o totožnosti Jitky Růžičkové dosud neměla jakékoliv povědomí, nezná ji, nekomunikovala s ní a nikdy se s ní nesetkala. K návrhu se vyjádřil Ing. Rastislav Růžička, který uvedl, že považuje námitku věřitele za důvodnou a relevantní, rovněž namítá podjatost insolvenční správkyně prostřednictvím jeho partnerky a shledává tak narušení principu nezávislosti správkyně ve vztahu k objektivitě řízení. S odkazem na ust. § 24 odst. 1 a § 31 odst. 1 insolvenčního zákona soud neshledává důvody uváděné Janem Schafferem a později i Rastislavem Růžičkou důležitými, pro které by musel odvolat insolvenční správkyni z její funkce podle ust. § 31 odst. 1 insolvenčního zákona. Soud má za to, že zde není důvod pochybovat o nepodjatosti insolvenční správkyně se zřetelem na její poměr k věci nebo k osobám účastníků, když nebylo prokázáno, že by insolvenční správkyně měla přímý právní zájem na projednávané věci, ani to, že by měla předem o věci poznatky, které by měla získat až za řízení a které by mohly ovlivnit její nestrannost. Soud nemá pochybnosti o postupu insolvenční správkyně nebo o výsledcích její činnosti a nelze předjímat, jak bude Jitka Růžičková z titulu své funkce přistupovat k hodnocení plnění daňových povinností insolvenční správkyně. Rovněž nelze předpokládat, že insolvenční správkyně se v minulosti chovala nebo v budoucnu bude chovat vůči správkyni svých osobních daní neadekvátním způsobem. Nelze uzavřít, že vztah insolvenční správkyně k věci, k účastníkům nebo k jejím zástupcům by dosahoval takové povahy a intenzity, že přes zákonem stanovené povinnosti by nebyla schopna nezávisle a nestranně postupovat v daném insolvenčním řízení, a proto námitky Jana anonymizovano a Ing. Rastislava Růžičky jsou nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal věřitel odvolání. Uvedl, že proti ustanovení JUDr. Ing. Petra Bernátka jako předchozího insolvenčního správce ostře vystoupila Československá obchodní banka, a.s., soud prvního stupně tohoto správce dne

22.11.2011 odvolal a ustanovil Mgr. Ivanu Rychnovskou novou insolvenční správkyní. Podle jeho názoru daná insolvenční věc není zcela běžná, na jedné straně je zde majoritní zajištěný věřitel-Československá obchodní banka, a.s., na druhé straně věřitelé, kteří měli s dlužníkem uzavřeny smlouvy o smlouvách budoucích o převodech bytových jednotek, přičemž insolvenční správkyně tyto smlouvy zpochybnila, respektive tvrdí, že jsou absolutně neplatné, a tito věřitelé jsou tak fakticky v situaci, že jejich pohledávka bude popřena a k bytu, na jehož koupi již plnili, nemají žádný právní vztah. Zdůraznil, že Ing. Rastislav Růžička je nejen jednatelem dlužníka, ale také poměrně vyznaným věřitelem dlužníka, jako fyzická osoba se zaručil za úvěry poskytnuté dlužníku Československou obchodní bankou, a.s. Poukázal na to, že zcela zásadní vliv na probíhající insolvenční řízení má postup insolvenční správkyně dlužníka MINTON s.r.o. Mgr. Radky Andělové, která zahrnula veškeré bytové jednotky ve vlastnictví dlužníka RESIDENCE BRNO spol. s r.o. do majetkové podstaty dlužníka MINTON s.r.o., v této věci je veden incidenční spor, přičemž dispoziční práva s tímto majetkem v současné době svědčí insolvenční správkyni Mgr. Radce Andělové. Namítl, že insolvenční správkyně Mgr. Ivana Rychnovská je zcela pod vlivem věřitele Československá obchodní banka, a.s., její kroky směřují k tomu, aby byli eliminováni ostatní věřitelé, zejména věřitelé, kteří své nároky zakládali na smlouvách o smlouvách budoucích o převodu bytových jednotek. Poukázal na to, že první schůze věřitelského výboru se v této věci uskutečnila v Praze, tedy v sídle věřitele Československá obchodní banka, a.s. a že na propojení mezi dlužníkem a tímto věřitelem poukázala svým podáním ze dne 21.4.2012 také JUDr. Michaela Vosecká Klečková, která dovozuje, že Československá obchodní banka, a.s. byla před zahájením insolvenčního řízení fakticky ovládající osobou ve vztahu k dlužníkovi. Domnívá se proto, že napadené rozhodnutí by mělo být odvolacím soudem přezkoumáno s tím, že v zásadě postačí pochybnost o případné nepodjatosti, přičemž z napadeného rozhodnutí taková úvaha nevyplývá, a závěr soudu je založen pouze na tom, že pokud se strany budou chovat řádně dle svých povinností, tak podmínky podjatosti nebudou naplněny.

K odvolání věřitele se insolvenční správkyně vyjádřila tak, že trvá na své nepodjatosti a opětovně uvádí, že nevěděla, kdo je jejím správcem daně do té doby, než se seznámila s námitkou podjatosti věřitele. Poukázala na svoji dosavadní činnost v insolvenčním řízení a zdůraznila, že ohledně nemovitostí, které má sepsány v majetkové podstatě insolvenční správkyně Mgr. Radka Andělová, bude rozhodovat příslušný soud a tato skutečnost nemůže být důvodem její podjatosti. Popřela, že by se schůze prozatímního věřitelského výboru, jejímž členem je Československá obchodní banka, a.s., konala v Praze, když všechny schůze proběhly v Brně, v sídle její advokátní kanceláře. Zdůraznila, že je jejím zájmem jako insolvenční správkyně je, aby insolvenční řízení bylo vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl poškozen, nedovoleně zvýhodněn, aby bylo zajištěno co nejvyšší uspokojení věřitelů.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního

řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že návrh věřitele a dlužníka na odvolání insolvenční správkyně není důvodný.

Podle § 24 odst. 1 IZ, insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 31 odst. 1 IZ, z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh inslovenčního správce nebo věřitelského orgánu, anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 27 INS 15008/2011-B-12 ze dne 22.11.2011 bylo rozhodnuto, že JUDr. Ing. Petr Beránek je vyloučen pro podjatost z insolvenčního řízení a odvolává se z funkce insolvenčního správce a insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Ivana Rychnovská, Brno, Palackého tř. 2203/186. Podáním ze dne 16.12.2011 věřitel Jan Schaffer (č. přihlášky P-75) navrhl odvolání insolvenční správkyně z důvodu, že je dána pochybnost o její nestrannosti s odůvodněním, že insolvenční správkyně podle svého trvalého bydliště v obci Sokolnice je vedena na Finančním úřadu Brno-venkov, její správkyní daně je zaměstnankyně finančního úřadu Jitka Růžičková, a to pro správu daní z příjmu fyzických osob, silniční daně a daně z přidané hodnoty. Jitka Růžičková je současně družkou Ing. Rastislava Růžičky, statutárního orgánu a jediného společníka dlužníka, a současně významného věřitele dlužníka, který přihlásil své pohledávky do daného insolvenčního řízení, když žijí ve společné domácnosti a vychovávají společně jejich dceru. Jitka Růžičková je tedy osobou blízkou jednateli dlužníka a současně jeho věřitele a současně správcem daně insolvenční správkyně. Insolvenční správkyně se k tomuto návrhu věřitele vyjádřila tak, že do této doby neměla jakékoliv vědomí o totožnosti osoby, která je jejím správcem daně, tuto osobu nezná, nikdy se s ní nesetkala a ani s ní nekomunikovala. Poukázala na to, že jako advokátka v rámci sdružení advokátů spadá pod jiný finanční úřad. Námitku o její podjatosti považuje za zcela lichou a nepovedenou s tím, že pochybnost o její nestrannosti je zcela neopodstatněná. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 1.2.2012 se dlužník prostřednictvím svého jednatele Ing. Rastislava Růžičky připojil k podání věřitele Jana anonymizovano s odůvodněním, že dosud o možné podjatosti insolvenční správkyně nevěděl z důvodu, že se svojí partnerkou Jitkou Růžičkovou, se kterou žije ve společné domácnosti a vychovává společnou dceru, s ní o její pracovní činnosti na Finančním úřadu Brno-venkov dosud nemluvil. Jako statutární orgán dlužníka a současně věřitel v předmětném insolvenčním řízení spatřuje v postavení insolvenční správkyně podjatost vůči dlužníku i jeho osobě prostřednictvím osoby jeho partnerky a současně správkyně daně, jež by mohlo vést v budoucnu k narušení nezávislosti správkyně vůči osobě dlužníka či jeho osobě, ale také k možné nejistotě a nedůvěře dalších věřitelů v tomto řízení vyplývající z uvedeného právního vztahu, kdy není jasné, zda správkyně je zcela nezávislou a nemůže být ovlivňována či sama ovlivňovat.

Z ustanovení § 31 IZ vyplývá, že odvolání insolvenčního správce kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení je chápáno jako postup insolvenčního soudu nikoliv sankčního charakteru (na rozdíl od zproštění funkce správce dle ust. § 32 IZ), není tedy důsledkem pochybení v jeho činnosti. Odvolání insolvenčního správce může být provedeno na základě zjištění insolvenčního soudu, k návrhu insolvenčního správce, věřitelského výboru, případně na základě relevantního sdělení třetí osoby. Důvodem pro odvolání insolvenčního správce tak mohou být jakékoliv jiné relevantní důvody, na jejichž základě je dovoditelné, že správce není schopen dlouhodobě, případně trvale vykonávat svoji činnost, zejména pro svůj zdravotní stav nebo z důvodu jeho podjatosti (§ 24 IZ).

Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti insolvenčního správce pro jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků insolvenčního řízení je zejména skutečnost, že by insolvenční správce byl dlužníku osobou blízkou, sám byl věřitelem dlužníka, jeho dlužníkem nebo dlužníkovým ručitelem, případně svým majetkem zajišťoval pohledávku věřitele dlužníka. Takovým důvodem by mohla být i skutečnost, že insolvenční správce se dříve účastnil podnikání dlužníka, byl jeho společníkem, zaměstnancem, členem jeho statutárního orgánu nebo orgánu jiného. Tento důvod by mohl být naplněn i v případě existence poměru založeném na obdobných skutečnostech mezi insolvenčním správcem a některým z dlužníkových věřitelů, případně jejich zástupců.

V dané věci věřitel, jakož i dlužník, spatřují důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v tom, že tato jako fyzická osoba-daňový subjekt spadá pod Finanční úřad Brno-venkov a jeho zaměstnankyni Jitku Růžičkovou, která je osobou blízkou statutárního orgánu (jednatele) dlužníka a současně přihlášeného věřitele dlužníka. Odvolací soud k tomu shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že v samotné této skutečnosti nelze spatřovat důvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně, když věřitel ani dlužník žádné další konkrétní skutečnosti, ze kterých by z tohoto důvodu vyplývala pochybnost o nepodjatosti insolvenční správkyně, neuvedli. Důvodem k pochybnostem o nepodjatosti insolvenční správkyně v dané věci není ani její případný postup v insolvenčním řízení, který namítá věřitel, a to ve vztahu k pohledávkám jednotlivých věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení, když navíc ohledně majetku týkajícího se těchto pohledávek je veden incidenční spor z důvodu jeho zahrnutí do majetkové podstaty jiného dlužníka. Pokud jde o námitku věřitele případného propojení dlužníka a věřitele Československé obchodní banky, a.s. již v řízení uplatněnou zástupkyní jiných věřitelů, tato rovněž není způsobilou relevantní námitkou ve vztahu k pochybnosti o nepodjatosti insolvenční správkyně.

Na základě vyjádření insolvenční správkyně Mgr. Ivany Rychnovské, s přihlédnutím k obsahu spisu a námitkám věřitele a dlužníka, odvolací soud dospěl k závěru, že nejsou dány žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnost o nepodjatosti insolvenční správkyně (§ 24 IZ), a proto ani není dán důležitý důvod pro odvolání insolvenční správkyně z funkce ve smyslu ust. § 31 odst. 1 IZ.

Na základě shora uvedeného je rozhodnutí soudu prvního stupně, který neshledal důvody pro odvolání insolvenční správkyně, zcela správné. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně ve výroku rozhodl toliko o návrhu věřitele na odvolání insolvenční správkyně z funkce a pominul, že k tomuto návrhu se připojil i dlužník, odvolací soud napadené rozhodnutí změnil podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenční správkyni, věřiteli, dlužníku a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu