1 VSOL 153/2013-B-28
KSOL 16 INS 525/2012 1 VSOL 153/2013-B-28

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Pavly Ungermannové, nar. 9.9.1953, bytem Javorník-Travná 23, PSČ 790 70, IČ 60001470, zastoupené Mgr. Markem Čechem, obecným zmocněncem, bytem Kuřim, Na Královkách 930, PSČ 664 34, o způsobu řešení úpadku, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.12.2012, č.j. KSOL 16 INS 525/2012-B-12

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4.12.2012, č.j. KSOL 16 INS 525/2012-B-12 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 405 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) o neschválení oddlužení dlužnice (výrok I.) a na majetek dlužnice podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ prohlásil konkurs, který bude projednáván jako nepatrný (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení, neboť v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Dlužnici vytýkal, že ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, jakož i v připojeném seznamu závazků, který opatřila prohlášením o úplnosti a správnosti uvedla pouze 2 závazky u 2 věřitelů v celkové výši 233.189 Kč, zatímco do předmětného insolvenčního řízení se přihlásilo 7 věřitelů se 7 pohledávkami v celkové výši 1.107.343,46 Kč a sama dlužnice připustila existenci těchto dalších závazků ve výši 709.508,37 Kč. Se zřetelem k těmto okolnostem lze důvodně předpokládat, že návrhem na povolení oddlužení je sledován nepoctivý záměr, což by odůvodňovalo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ. Proto podle ustanovení § 405 odst. 2 IZ rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice, který bude podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. a) IZ projednáván jako nepatrný.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém uvedla, že do návrhu skutečně uvedla pouze 2 věřitele (Vojenskou zdravotní pojišťovnu ČR s pohledávkou ve výši 2.189Kč a věřitele ALKRON a s. s pohledávkou ve výši 231.504Kč), a to z důvodu, že prostřednictvím insolvenčního řízení chtěla dosáhnout popření pohledávky věřitele ALKRON a.s. Dále v odvolání uvedla, že: a) pohledávku P1 věřitele Vojenské zdravotní pojišťovny ČR uznává; b) pohledávku P6 věřitele ALKRON a.s. zcela popírá (pouze tyto dvě pohledávky uvedla v insolvenčním návrhu); c) pohledávku P2 věřitele Komerční banky, a.s. a pohledávku P5 věřitele CETELEM ČR, a.s. do návrhu neuvedla, neboť věřitel se neozýval a její osobní a zdravotní záležitosti ji nutily přemýšlet nad jinými věcmi, takže na tyto pohledávky prostě zapomněla, a nyní obě pohledávky popírá z důvodu promlčení; d) pohledávku P3 věřitele České spořitelny, a.s. a pohledávku P7 věřitele Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. do návrhu neuvedla, protože o nich nevěděla, a nyní obě pohledávky popírá. Jedná o prostředky z půjčky, které použil výhradně její syn, takže měla zato, že závazek dle svého slibu splácí; e) pohledávka P4 věřitele JUDr. Antonína Dohnala je vzata zpět. Proti přihlášeným pohledávkám P3, 4,6 a 7 bude brojit, takže zůstává pouze pohledávka P1 v částce 2.189 Kč, kterou zcela uznává. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Zástupce věřitelů ALKRON a.s. ve vyjádření k odvolání dlužnice navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 9.1.2012, doručeným soudu dne 10.1.2012, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že v současné době má 2 vykonatelné závazky u 2 věřitelů, v celkové výši 233.189 Kč., které jsou po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů. Dále v návrhu uvedla, že pobírá starobní důchod ve výši 4.125 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost. V připojeném seznamu závazků, který opatřila svým podpisem a prohlášením o úplnosti a správnosti, popsala závazek vůči VOZP ČR ve výši 2.189 Kč s tím, že ho nepopírá a dále závazek vůči ALKRON a.s. ve výši 231.504 Kč, aniž se vyjádřila k tomu, zda tento závazek popírá či nikoliv. Usnesením ze dne 14.9.2012, č.j. KSOL 16 INS 525/2012-A-18, které nabylo právní moci 14.9.2012 (s výjimkou výroku II., který nabyl právní moci až 9.10.2012) bylo rozhodnuto zejména o úpadku dlužnice dle ustanovení § 136 odst. 1 IZ (výrok I.), o ustanovení Ing. Marka Třísky insolvenčním správcem (výrok II.), povoleno řešení úpadku oddlužením dle ustanovení § 397 odst. 1 IZ (výrok III.) a věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), nařízeno přezkumné jednání na den 15.11.2012 (výrok VI.) a na tento den též svolána schůze věřitelů (výrok VII.). U přezkumného jednání dne 15.11.2011 bylo přezkoumáno celkem 7 přihlášek pohledávek od 7 věřitelů ve výši celkem 1.156.930,30Kč, zástupcem věřitelů zvolena společnost ALKRON a.s. a vyhlášeno odvoláním napadené rozhodnutí.

Odvolací soud provedl dokazování čtením listin, z nichž dospěl k následujícímu zjištění :

-Ze zprávy o dosavadní činnosti insolvenčního správce a hospodářské situaci dlužníka ze dne 5.11.2012 zjistil, že byl proveden soupis majetkové podstaty dlužnice a zjištěno, že mimo běžné věci osobní potřeby vlastní dlužnice i nemovitosti, kterými jsou dva pozemky (zahrady) zapsané na LV č. 455 v k.ú. Travná u Javorníka. Do soupisu majetkové podstaty dlužníka byly dále zapsány nemovitosti v k.ú. Travná u Javorníka, a to pozemek p.č. 447/2 (ostatní plocha, jiná plocha) a rozestavěná stavba rekreačního domku (dosud nezkolaudovaná a nezapsaná v KN), která je dle znaleckého posudku č. 38/8/2011 ze dne 29.8.2011 postavena na pozemku p.č. 447/2. Dle LV č. 13. Jde o majetek v SJM, který ke dni zahájení insolvenčního řízení patřil do SJM dlužnice a jejího manžela. Do insolvenčního řízení se přihlásili věřitelé s pohledávkami ve výši celkem 1.107.343,46 Kč. Dlužnice má příjem ze starobního důchodu ve výši 4.335 Kč, z něhož nelze provádět srážky, takže oddlužení plněním splátkového kalendáře nepřipadá v úvahu. Zpeněžení majetkové podstaty by pro nezajištěné věřitele bylo vhodným způsobem řešení úpadku oddlužením, pokud by zpeněžením nemovitostí ve vlastnictví dlužníka bylo dosaženo kupní ceny ve výši minimálně 410.000 Kč. Došlo by tak k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů v rozsahu minimálně 30 % (přesně ve výši 30,34 %). V kalkulaci je již započtena odměna insolvenčního správce ve výši 54.000 Kč včetně DPH a další náklady spojené s insolvenčním řízením ve výši 20.000 Kč; -Z protokolu o přezkumném jednání a zápisu z první schůze věřitelů konané 15.11.2012 zjistil, že předmětem přezkumného jednání bylo přezkoumání přihlášených pohledávek č. P1-P7, a že na schůzi věřitelů byla zvolena zástupcem věřitelů společnost ALKRON a.s.; -Ze seznamu přihlášených pohledávek zjistil, že pohledávka P1-věřitele č. 1 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR přihlášená ve výši celkem 2.189 Kč

nebyla nikým popřena, pohledávka P2 věřitele č. 2 Komerční banka, a.s. přihlášená ve výši celkem 68.589,66 Kč nebyla nikým popřena, pohledávka P3 věřitele č. 3 České spořitelny, a.s. přihlášená ve výši 140.277,58 Kč nebyla nikým popřena, pohledávka P4 věřitele č. 4 JUDr. Antonína Dohnala přihlášená ve výši 17.523,86 Kč byla vzata zpět a usnesením insolvenčního soudu ze dne 28.11.2012 soud vzal zpětvzetí přihlášky na vědomí, přihláška P5 věřitele č. 5 CETELEM ČR, a.s. přihlášená ve výši 4.344,50 Kč nebyla nikým popřena a pohledávka P6 věřitele č. 6 ALKRON a.s. přihlášená ve výši 380.311,23 Kč byla popřena dlužnicí v plné výši a insolvenčním správcem byla popřena co do výše 73.320 Kč (náklady rozhodčího řízení 51.760 Kč a náklady exekučního řízení 21.560 Kč) a uznána ve výši 306.991,23 Kč. Pohledávka P7 věřitele č. 7 Stavební spořitelny České spořitelny, a.s. ve výši 494.107,63 Kč nebyla nikým popřena; -Ze zprávy o aktuální hospodářské situaci dlužníka podané insolvenčním správcem dne 20.3.2013 zjistil, že seznam přihlášených pohledávek v mezidobí nedoznal žádných změn. Popření dlužnicí nejsou účinná a na jediné popření učiněné insolvenčním správcem reagoval věřitel podáním žaloby na určení své pohledávky. Dlužnici byl valorizován starobní důchod, takže od 1.1.2013 byl zvýšen na 4.414 Kč.

Podle ustanovení § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 5 tak rozhodne tak namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2).

Podle ustanovení § 314 odst. 1, písm. a) IZ o nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem.

Odvolací soud přezkoumal závěr soudu prvního stupně o tom, že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že dlužnice návrhem na povolení oddlužení sledovala nepoctivý záměr, když v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, jakož i v připojeném seznamu závazků uvedla pouze 1/5 svých závazků, resp. 1/3 svých závazků, jejichž existenci uznává, což odůvodňuje zamítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 395 ods.t 1, písm. a) IZ, tedy v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Odvolací soud po doplnění dokazování zjistil, že u přezkumného jednání dne 15.11.2012 byly zjištěny pohledávky ve výši celkem 1.066.086,50Kč (není již počítáno s přihláškou pohledávky P4, která byla vzata zpět) a účinně byla popřena pouze část pohledávky P6 věřitele č. 6 ALKRON a.s., a to insolvenčním správcem ve výši 73.320Kč. Dlužnicí sice byla tato pohledávka popřena v plné výši 380.311,25 Kč, ale popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění (§ 192 odst. 3 IZ). Zatímco v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení a v seznamu pohledávek dlužnice uvedla pouze pohledávku P1 ve výši 2.189 Kč s tím, že tento závazek nepopírá a dále pohledávku P6 ve výši 231.504 Kč (věřitel přihlásil 380.311,23 Kč), aniž v seznamu pohledávek v souladu s ustanovením § 104 odst. 3 IZ uvedla, že tuto pohledávku popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Pokud dlužnice v odvolání přiznala, že do návrhu uvedla jen 2 věřitele, a to z důvodu, že se prostřednictvím insolvenčního řízení chtěla domoci práva na úplné popření pohledávky věřitele ALKRON a.s. sama tím ve skutečnosti přiznala, že návrhem nesledovala uspokojení svých věřitelů, ale nepoctivý záměr ve smyslu ustanovení § 395 odst. 2 IZ, který by byl důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (§ 395 odst. 1, písm. b) IZ). V průběhu insolvenčního řízení tedy vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a proto soud prvního stupně zcela správně rozhodl podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ o neschválení oddlužení. Za této situace je již nadbytečné zabývat se splněním podmínek pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, k němuž se přikláněl insolvenční správce dlužnice v podané zprávě ze 5.11.2012.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že podle ustanovení § 192 odst. 1 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět (odstavec 1). Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem (odstavec 3). Podle ustanovení § 201 odst. 1, písm. a) IZ pohledávka je zjištěna, jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů. Ustanovení § 410 odst. 2 IZ nelze použít, neboť v projednávaní věci ještě nenastaly účinky schváleného oddlužení (bylo rozhodnuto pouze o jeho povolení, nikoliv schválení). Jinými slovy řečeno, pohledávky, které nebyly u přezkumného jednání popřeny insolvenčním správcem jsou považovány za zjištěné, a proto stanovisko dlužnice k jednotlivým pohledávkám, které vyjádřila v podaném odvolání, je pro rozhodnutí o podaném odvolání zcela bezvýznamné.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

O zpětvzetí insolvenčního návrhu ze dne 27.3.2013 (čl. B-25) rozhodne dle ustanovení § 130 odst.3 IZ insolvenční soud (soud prvního stupně).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 28.března 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu