1 VSOL 1388/2016-A-12
KSOL 16 INS 12503/2016 1 VSOL 1388/2016-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenčním řízení dlužnice Šárky anonymizovano , anonymizovano , bytem Jeseník, Masarykovo nám. 68/13, PSČ 790 01, vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 12503/2016, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice ze dne 7.9.2016 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 16.8.2016, č.j. KSOL 16 INS 12503/2016-A-5,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 16.8.2016, č.j. KSOL 16 INS 12503/2016-A-5, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 395 odst. 1 písm. a), § 396 odst. 1 a § 108 odst. 1, odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) uložil dlužnici ve stanovené lhůtě zaplatit na označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. isir.justi ce.cz

V důvodech uvedl, že v případě dlužnice se jedná o třetí insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení (doručený soudu 25.5.2016), přičemž návrhu na povolení oddlužení nebude možno vyhovět a úpadek dlužnice bude nutno řešit konkursem. Při této úvaze soud prvního stupně přihlédl ke všem rozhodným skutečnostem, jak byly zjištěny v předchozích řízeních ve věci dlužnice vedených pod sp. zn. KSOL 10 INS 27133/2012 a KSOL 10 INS 7317/2014.

K tomu dále uvedl, že řízení pod sp. zn. KSOL 10 INS 27133/2012 bylo zahájeno 1.11.2012. V tehdy připojeném seznamu majetku dlužnice uvedla, že vlastní pouze osobní automobil v hodnotě cca 5.000 Kč, věci osobní potřeby a běžné vybavení domácnosti. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1.11.2012 soud prověřil, že ve prospěch dlužnice nejsou evidována žádná vlastnická, ani jiná věcná práva, nicméně z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1.11.2011 soud zjistil, že dlužnice byla vlastníkem ideální poloviny nemovitostí, a to budovy č. p. 47-rod. dům, na parcele č. 51, dále pozemků p. č. 51-zastavěná plocha a nádvoří, p. č. 266-zahrada, to vše zapsáno na LV č. 101 pro katastrální území a obec Velká Kraš, které na základě darovací smlouvy (uzavřené 8.10.2012) převedla na bratra Martina Hanáčka, přičemž právní účinky vkladu nastaly ke dni 8.10.2012, tj. necelý měsíc před podáním tohoto návrhu. Dlužnice, aniž uvedenou dispozici se svým majetkem ve svém návrhu zmínila, se tak bezúplatným převodem nemovitostí zbavila podstatné části svého majetku a tím došlo k úmyslnému zkrácení uspokojení věřitelů, které v tuto dobu měla, přičemž tři ze svých třinácti závazků, a to vůči věřiteli Home Credit, a.s., Cetelem ČR, a.s., a Profi Credit Czech, a.s., naposledy hradila v srpnu 2012 a věřitel Profi Credit Czech, a.s. k 1.10.2012 učinil kroky k vymáhání své pohledávky podáním návrhu na zahájení rozhodčího řízení. K převodu svého majetku dlužnice na vysvětlenou uvedla, že v lednu 2012 jí matka Zdeňka Hanáčková půjčila 40.000 Kč na úhradu dlužného nájemného a bratr Martin Hanáček jí půjčil 20.000 Kč na úhradu dlužných splátek věřitelům, na úhradu dluhu za elektřinu a dluhu na životním pojištění a že tyto půjčky byly splatné do 31.8.2012 . Jelikož neměla finanční prostředky na vrácení těchto půjček, domluvili se, že bratrovi převede svou polovinu nemovitostí. Částka byla dle odhadu dlužnice (opírala se o úřední odhad z roku 2004) a stavu nemovitostí dostačující, proto převod do návrhu na oddlužení neuvedla. Následně soudu 6.12.2012 předložila písemnou smlouvu o půjčce (na 40.000 Kč) uzavřenou se Zdeňkou Hanáčkovou dne 10.1.2012 a dále smlouvu o půjčce (na 20.000 Kč) uzavřenou s Martinem Hanáčkem dne 11.2.2012. Toto řízení skončilo pravomocným zastavením pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení, povinnost zaplatit zálohu soud dlužnici uložil se závěrem, že její úpadek nelze řešit oddlužením, neboť návrhem na oddlužení dlužnice sledovala nepoctivý záměr.

Dne 18.3.2014 dlužnice podala druhý insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, řízení bylo vedeno pod sp. zn. KSOL 10 INS 7317/2014. V tomto návrhu uvedla, že její finanční situace se vyhrotila již v létě 2011, kdy byly zvýšeny poplatky za služby spojené s bydlením, přišla o brigádu a v zaměstnání se snižovaly platy, proto nebyla schopna hradit veškeré půjčky, nájem a potřeby dcery. Po celou dobu jí finančně vypomáhali rodiče a bratr, u bratra jí vznikl dluh 210.000 Kč , který vyrovnala darovací smlouvou, kterou na bratra převedla její podíl na nemovitostech. Předložila uvedenou darovací smlouvu, kterou podepsala 3.9.2012 a bratr dne 8.10.2012 (právní účinky vkladu nastaly 8.10.2012). Dále předložila Dohodu o narovnání dluhu uzavřenou s bratrem 31.8.2012, dle které Martin Hanáček evidoval za dlužnicí pohledávku, z titulu neuhrazených smluvních hotovostních půjček během let 2006-2012 , v celkové výši 210.000 Kč. Dlužnice se dle této dohody zavázala převést výše uvedené nemovitosti na bratra, s tím, že jejich převedením se považují jejích veškeré vzájemné nároky za vyrovnané. Na výzvu soudu, aby doložila smlouvy o půjčkách, dlužnice uvedla, že půjčky ve výši 190.000 Kč byly sjednány jen ústně, celkový dluh je uveden v Dohodě o narovnání dluhu, tímto považuje za vyrovnanou rovněž půjčku od matky Zdeňky Hanáčkové na 40.000 Kč a že v prvním insolvenčním návrhu z roku 2012 mylně uvedla, že převodem podílu na nemovitostech bratrovi jsou vyrovnány pouze písemné půjčky od bratra a matky na celkovou částku 60.000 Kč. Předložila čestné prohlášení bratra, dle něhož si od něj dlužnice během let 2006-2012 půjčila celkem 210.000 Kč, z toho písemně byla pouze půjčka na 20.000 Kč, ostatní půjčky byly čerpány průběžně v celkové výši 190.000 Kč a byly uzavřeny pouze smluvně a sepsány byly až v Dohodě o narovnání, veškeré písemné i ústní závazky dlužnice vyrovnala převodem svého podílu na nemovitosti a pozemku Velká Kraš 47. V tomto druhém řízení soud rovněž uzavřel, že dlužnice jednala na úkor svých ostatních věřitelů a že její úpadek je nutno řešit konkursem, proto byla vyzvána k zaplacení zálohy. K odvolání dlužnice odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým uložil dlužnici zaplatit zálohu, jako věcně správné potvrdil, mj. rovněž se závěrem, že návrhem na povolení oddlužení dlužnice sledovala nepoctivý záměr. Po rozhodnutí odvolacího soudu vzala dlužnice svůj druhý insolvenční návrh zpět a soud řízení zastavil.

Dne 25.5.2016 podala dlužnice třetí insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, na základě kterého soud prvního stupně opět dospěl k závěru, že dlužnice je v úpadku, neboť neplní závazky vůči více věřitelům a dle data jejich splatnosti udávané dlužnicí, je dlužnice neplní déle jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Soud dále přihlédl jak ke skutečnostem zjištěným v řízeních vedených pod sp. zn. KSOL 10 INS 27133/2012 a KSOL 10 INS 7317/2014, kdy u dlužnice byl zjištěn nepoctivý záměr sledovaný podaným návrhem na povolení oddlužení, tak i ke skutečnostem zjištěným v řízení současném. Vzhledem k tomu, že okolnosti, na základě kterých došel soud již dvakrát k závěru, že není možné řešit úpadek dlužnice oddlužením, se nezměnily, má soud za to, že i tímto návrhem na povolení oddlužení dlužnice sleduje nepoctivý záměr, což je důvodem pro zamítnutí tohoto návrhu ve smyslu ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ a jediným možným způsobem řešení úpadku dlužnice je konkurs. Proto soud uložil dlužnici povinnost pro další řízení zaplatit zálohu na jeho náklady a zdůvodnil její účel, včetně požadované výše.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že již v řízení pod sp. zn. KSOL 10 INS 27133/2012 mohl soud povolit její oddlužení a po té mohl insolvenční správce její podíl na uváděných nemovitostech zahrnout do majetkové podstaty a v incidenčním sporu by se pak rozhodovalo, zda mohou být zpeněženy a z výtěžku uspokojeni věřitelé. Žádným ze svých návrhů nesledovala nepoctivý záměr a žádá o povolení oddlužení bez povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou splněny podmínky pro potvrzení napadeného usnesení, avšak ani pro jeho změnu.

Skutková zjištění soudu prvního stupně ohledně výsledků přechozích dvou řízeních, kdy byl v dlužnicí podaném návrhu na povolení oddlužení shledán nepoctivý záměr, jsou správná. V tomto směru odvolací soud rovněž odkazuje na své závěry, jak je uvedl v usnesení ze dne 31.10.2014, č.j. 1 VSOL 997/2014-A-14 (KSOL 10 INS 7317/2014).

Po stránce skutkové lze tedy vyjít ze zjištění (která ani dlužnice nerozporuje), že: -dlužnice měla půjčeny finanční prostředky od své matky a bratra ve výši nejméně 60.000 Kč a dle doložených písemně uzavřených smluv i dle tvrzení samotné dlužnice, byla mezi nimi sjednána splatnost do 31.8.2012;

-v tuto dobu dlužnice již nehradila závazky vůči svým věřitelům, neboť jak sama uváděla v prvním návrhu (včetně seznamu závazků), postupně zastavila platby vůči převážné části svých věřitelů v polovině srpna-říjen 2012;

-darovací smlouva, kterou dlužnice na svého bratra převedla spoluvlastnický podíl ke zmíněným nemovitostem byla uzavřena 8.10.2012, ke vkladu vlastnického práva pro bratra došlo ke dni 8.10.2012.

V nyní přezkoumávaném věci se ze spisu soudu prvního stupně mj. podává, že dlužnice v seznamu závazků, o němž tvrdí, že je správný a úplný, uvedla své závazky vůči věřitelům:

-MONETA Money Bank, a.s. ve výši 50.369, dle smlouvy o úvěru č. 0208854478, dle dlužnice splatný 8.11.2012 (pozn. dle dlužnicí doloženého oznámení vymáhají firmy ze dne 13.11.2013, byla tato úvěrová smlouva uzavřena právě dne 8.11.2012);

-MONETA Money Bank, a.s. ve výši 123.822 Kč, dle smlouvy o úvěru č. 0184499351, dle dlužnice splatný 28.8.2007 , avšak dle dlužnicí doloženého návrhu žaloby ze dne 8.1.2013, byla tato úvěrová smlouva uzavřena právě dne 28.8.2007 (pozn. z přípisu tohoto věřitele založeném ve spise sp. zn. KSOL 10 INS 27133/2012 měla dlužnice z této úvěrové smlouvy po splatnosti ke dni 23.10.2012 závazek ve výši 2.638,71 Kč);

-T-mobile Czech Republic a.s. ve výši 5.200 Kč, splatný 31.7.2015;

-Kortestona plus, s.r.o. ve výši 95.962, splatný 11.11.2012;

-ESSOX s.r.o. ve výši 28.838 Kč, splatný 10.2.2016;

-Profidebt s.r.o. ve výši 44.826 Kč, splatný 9.11.2012;

-Home Credit a.s. ve výši 25.080 Kč, splatný 30.5.2015 (dle doložené smlouvy č. 4007286302 ze dne 29.7.2010);

-Provident Financial s.r.o. ve výši 17.612 Kč, splatný dle dlužnice 17.10.2012 (dle doložené smlouvy č. 502977035 ze dne 11.1.2012) a dále ve výši 9.804 Kč, splatný dle dlužnice 17.10.2012 (dle doložené smlouvy ze dne 15.11.2011 č. 501264732);

-Cofidis s.r.o. ve výši 71.296 Kč, splatný dle dlužnice 6.6.2013;

-Instrum Justitia, s.r.o. ve výši 34.919 splatný 20.1.2015, ve výši 66.425 Kč splatný 20.1.2015 a ve výši 54.100 Kč, splatný 2.2.2015.

Na základě těchto údajů lze vskutku dovodit, že úpadek dlužnice je osvědčen, neboť má více věřitelů a vůči nim splatné závazky, přičemž převážnou část těchto závazků dlužnice nehradí déle jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Nicméně pro úvahy, zda dlužnice i nyní podaným návrhem na povolení oddlužení sledovala vůči svým věřitelům nepoctivý záměr, pouze z těchto zjištění a toliko ze závěrů (o nepoctivém záměru dlužnice) učiněných v řízeních předchozích, bez dalšího bližšího (komplexního) hodnocení učinit nelze.

Soud prvního stupně proto pochybil, když se dlužnicí tvrzenými závazky (včetně listin, které ke svému návrhu předložila a listin, které předložila v předchozích řízeních) z hlediska hodnocení nepoctivého záměru nezabýval. Jinými slovy vůbec nehodnotil (ani nezjišťoval), kdy tyto závazky vznikly, zda byly splatné již v době uzavření darovací smlouvy, případně před 31.8.2012, kdy dlužnice tvrdí, že byly splatné závazky vůči bratrovi a matce. Dále bylo třeba se zabývat i tím, zda a v jaké celkové výši měla dlužnice závazky (byť dosud nesplatné) v době uzavření darovací smlouvy, zda je v tuto dobu, či bezprostředně poté přestala hradit (zastavila platby), zda byly věřiteli z tohoto důvodu zesplatněny a zůstaly doposud neuhrazeny. Z tohoto hlediska je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a ve svých důsledcích jsou proto jeho závěry o nepoctivém záměru dlužnice předčasné.

Z těchto důvodů postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a dle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně vezme do úvahy i judikaturu Nejvyššího soudu ČR, v níž se Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací praxe výkladem ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ opakovaně zabýval a kterou shrnul např. ve svém usnesení ze dne 17.6.2015, sen. zn. 29 NSČR 47/2013.

Nelze rovněž vyloučit, že za účelem všech potřebných zjištění a též k odstranění nesrovnalostí ohledně splatnosti některých závazků, které dlužnice uvedla v seznamu závazků a které zcela nekorespondují s listinami, které k těmto závazkům předložila (jedná se např. o jeden závazek vůči věřiteli MONETA Money Bank, a.s., dále vůči Home Credit a.s. a Cofidis s.r.o.), bude nezbytné provést výslech dlužnice, či učinit dotaz na věřitele (neboť dosud žádný z nich přihlášku svých pohledávek nepodal).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. c/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 25. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu