1 VSOL 1349/2015-A-21
KSOL 16 INS 6190/2015 1 VSOL 1349/2015-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Kateřiny anonymizovano , anonymizovano , dříve podnikající pod identifikačním číslem: 715 86 717, bytem Lošov, Hliník 53/3, PSČ 779 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 6190/2015, o insolvenčním návrhu dlužnice, spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice ze dne 7. prosince 2015 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 10.11.2015, č.j. KSOL 16 INS 6190/2015-A-16,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 10.11.2015, č.j. KSOL 16 INS 6190/2015-A-16, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci s poukazem na ustanovení § 104 a § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že návrhem doručeným soudu 10.3.2015 se dlužnice domáhala zjištěné svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Dle ustanovení § 390 odst. 1 IZ může dlužník podat návrh na povolení oddlužení pouze společně s insolvenčním návrhem, takový návrh však musí obsahovat jak náležitosti insolvenčního návrhu (ust. § 103 IZ), tak náležitosti návrhu na povolení oddlužení (ust. § 391 IZ). K návrhu je třeba připojit přílohy, jejichž obsahové náležitosti stanoví ustanovení § 104 IZ (pro insolvenční návrh) a ustanovení § 392 IZ (pro návrh na povolení oddlužení). Dle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Dle ustanovení § 104 odst. 4 IZ nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. V daném případě dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu sice připojila seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců (§ 104 odst. 1 IZ), nicméně uvedené seznamy neobsahovaly zákonné náležitosti dle § 104 IZ, a proto byla dlužnice dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ usnesením ze dne 25.9.2015, č.j. KSOL 16 INS 6190/2015-A-14 vyzvána mj. k doložení seznamu závazků, seznamu majetku a seznamu zaměstnanců obsahující zákonné náležitosti (jejichž výčet a popis byl v usnesení výslovně uveden). Na to dlužnice reagovala doplněním svého insolvenčního návrhu, jež bylo doručeno soudu dne 7.10.2015, avšak toto doplnění neobsahovalo seznam zaměstnanců, který by měl náležitosti dle ust. § 104 odst. 4 IZ, konkrétně neobsahoval prohlášení o jeho úplnosti a správnosti. Dále toto doplnění insolvenčního návrhu neobsahovalo seznam závazků, který by obsahoval náležitosti dle ust. § 104 odst. 3 IZ, konkrétně neobsahoval u zvlášť uvedených zajištěných věřitelů označení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že dlužnice insolvenční návrh nedoplnila v souladu s výzvou soudu o řádný seznam zaměstnanců a seznam závazků a to se zákonem stanovenými náležitostmi dle § 104 odst. 3 a odst. 4 IZ, soud postupoval dle citovaného ustanovení § 128 odst. 2 IZ a její insolvenční návrh odmítl, když o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu k výzvě soudu byla dlužnice poučena.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že pokud uvedla, že nemá žádné zaměstnance, je poněkud nelogické činit prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu. Rovněž v případě seznamu závazků považuje jeho nedostatky za formální, když v návrhu na povolení oddlužení v části 16.-majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, uvedla jedinou položku, a to podíl o velikosti 1/2 vzhledem k celku na nemovitostech, zde vyjmenovaných (budova č.p. 53 v obci Lošov, stojící na pozemku p. č. 248, dále pozemek p.č. 248-zastavená plocha a nádvoří, pozemky p.č. 249-zahrada, p.č. 737-orná půda, p.č. 738-ostatní plocha, p.č. 751, p.č. 1232, p.č. 1240-vše orná půda), zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouci, na LV č. 233, vedeném pro katastrální území Lošov, pak z uvedeného je zřejmé, že všichni zajištění věřitelé mají nárok na uspokojení pouze z tohoto nemovitého majetku. Je proto přesvědčena, že je třeba návrh spolu s přílohami posuzovat komplexně jako celek, nikoliv odděleně, proto formální nedostatky nemohou být důvodem odmítnutí jejího insolvenčního návrhu. Navrhla zrušení napadeného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 1 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Pokud jde o vlastní insolvenční návrh dlužnice, pak již ve svém usnesení ze dne 27.8.2015 (č.d. A-11) odvolací soud uzavřel, že jde o návrh projednatelný. Bylo proto na soudu prvního stupně, aby se v dalším řízení zabýval tím, zda i dlužnicí předložené seznamy, splňují všechny požadované náležitosti ve smyslu ustanovení § 104 IZ.

Podle ust. § 104 odst. 1 IZ platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1).

Obsahové náležitosti shora uvedených seznamů (pod písmeny a/-c/ shora), jsou podrobně uvedeny v § 104 odstavec 2-4 IZ, včetně toho, že všechny tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné, a to i v případě, že dlužník například nemá žádný movitý či nemovitý majetek nebo že nemá žádné zaměstnance.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V tomto směru se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dlužnice k insolvenčnímu návrhu sice předložila:

-seznam závazků, v němž označila své věřitele a výši jejich pohledávek, označila zvlášť věřitele s vykonatelnými nezajištěnými závazky a zvlášť věřitele s vykonatelnými zajištěnými pohledávkami, avšak výslovně zde neuvedla jejich splatnost (u každého) a u zajištěných závazků neuvedla ani předmět jejich zajištění (tj. u každého zvlášť, případně, že všechny jsou zajištěny shodným nemovitým či movitým majetkem, jejichž specifikace zde však musí být výslovně uvedena);

-dále předložila seznam zaměstnanců, v němž uvedla, že nemá žádné zaměstnance, avšak neuvedla v něm, že jde o seznam správný a úplný;

-v seznamu majetku uvedla, že z movitých věcí vlastní jen opotřebované vybavení domácnosti (aniž je označila) a pokud jde o nemovitý majetek, ten rovněž neoznačila a odkázala pouze na list vlastnictví s tím, že jej k návrhu předložila.

Z těchto důvodů soud prvního stupně usnesením ze dne 25.9.2015 (A-14) vyzval dlužnici, aby ve stanovené lhůtě:-opětovně doložila seznam zaměstnanců, jež bude opatřen vlastnoručním podpisem dlužnice a výslovným prohlášením o jeho správnosti a úplnosti s tím, že nemá-li žádné zaměstnance, uvede to v seznamu zaměstnanců výslovně,-dále, aby opětovně doložila řádný seznam svých závazků, v němž uvede všechny své věřitele a u každého údaj o výši a splatnosti a aby stručně uvedla, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč, dále aby v tomto seznamu zvlášť uvedla věřitele, o kterých jí je známo, že vůči ní mají, či uplatňují právo na uspokojení ze zajištění a u pohledávek těchto věřitelů aby označila věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění (předmět zajištění), včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku a současně měla dlužnice dle této výzvy uvést, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. V neposlední řadě měla dlužnice dle této výzvy předložit soudu opětovně opravený seznam majetku s náležitostmi dle § 104 odst. 2 IZ a v něm označit jednotlivě svůj majetek, včetně nemovitostí a případně pohledávek; u majetku, včetně pohledávek měla uvést, zda zde probíhá soudní nebo jiné řízení. V této výzvě byla dlužnice rovněž náležitě poučena o následcích pro případ, že takto svůj insolvenční návrh (seznamy) nedoplní ve smyslu ustanovení § 128 odst. 2 IZ.

Dlužnice reagovala podáním ze dne 6.10.2015, v němž uvedla, že nemá žádné zaměstnance. V seznamu závazku sice u jednotlivých věřitelů uvedla splatnost a výši závazků, uvedla zvlášť věřitele, u kterých je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění (avšak bez výslovného označení předmětu zajištění a právního důvodu vzniku zajištění, bez uvedení, zda některé závazky či zajištění popírá a proč) a pokud jde o majetek, uvedla pouze, že vlastní podíl o velkosti 1/2 na nemovitostech, zapsaných na LV č. 233, nacházející v kat. úz. Lošov, a že ohledně nich probíhá řízení u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 29 Nc 101/2014-38 o vypořádání společného jmění manželů. Tyto seznamy dlužnice podepsala, avšak bez prohlášení o jejich správnost a úplnosti, rovněž ve zbývajícím rozsahu pokyn soudu prvního stupně nesplnila.

Na základě všech shora uvedených zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, které dlužnice ke svému insolvenčnímu návrhu předložila, nesplňují náležitosti vyžadované zákonem, tj. ustanovením § 104 odst. 2-4 IZ a vady těchto seznamů dlužnice neodstranila ani přes výslovný pokyn soudu prvního stupně a přes poučení o následcích, tj. o odmítnutí jejího insolvenčního návrhu (§ 128 odst. 2 IZ), pokud tyto vytčené vady seznamů ve stanovené lhůtě neodstraní.

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud bude dlužnice v budoucnu zvažovat opětovné podání svého insolvenčního návrhu, měla by se seznámit náležitě s požadavky, které ve vztahu k seznamům majetku, závazků a zaměstnanců klade insolvenční zákon ve svém ustanovení § 104 IZ. Pokud jde totiž o obsah (náležitosti) těchto seznamů, jde o výslovný, a nutno zdůraznit, o opodstatněný požadavek insolvenčního zákona. Proto v případě, že tyto seznamy nesplňují uvedené náležitosti, a to ani přes výslovné poučení insolvenčního soudu, pak nelze soudu formalistický přístup vyčítat.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 26. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu