1 VSOL 1332/2015-A-12
KSBR 26 INS 29760/2015 1 VSOL 1332/2015-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Husova 611, 676 02 Moravské Budějovice, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.12.2015, č.j. KSBR 26 INS 29760/2015-A-6,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, soud prvního stupně dle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužníka. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh postrádá vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka, neboť dlužník konkrétně neoznačil (s uvedením dat splatnosti), že (a které) závazky jsou po lhůtě splatnosti 30 dnů (alespoň u dvou závazků), a jasným a určitým způsobem nevymezil, z jakého důvodu není schopen tyto závazky plnit.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž uvedl, že byly doloženy všechny potřebné dokumenty k insolvenčnímu návrhu a už neví co dále dodat . Tvrdil že byly dodány seznamy závazků, seznamy, zda je podnikatel, či měl nějaké zaměstnance, seznamy movitého a nemovitého majetku. Údaje o výši závazků byly uvedeny a poslední splátky vůči věřitelům, kdy byly provedeny naposledy vůči věřitelům, skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná, protože díky špatné platební morálce je nemohl splácet a splatnosti se určitě prodlužovaly . Dále uvedl, že jako dlužník zastavil potřebnou část plateb vůči věřitelům, protože mu peníze nevycházely, splatnosti jednotlivých závazků bohužel už nezná a domnívá se, že insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky a nechápe, proč Krajský soud Brno brání dalšímu jednání .

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se návrhem ze dne 21.10.2015, doručeným soudu dne 30.11.2015, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 07 mimo jiné uvedl, že v současné době má 9 závazků u osmi věřitelů v celkové výši 579 431 Kč, které jsou již delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství. Ze svých příjmů není schopen závazky v plném rozsahu uhradit. V kolonce 17 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) uvedl závazek vůči FAIR Credit International Praha ve výši 7 220 Kč Kč, závazek vůči FAIR Credit International Praha ve výši 12 700 Kč, závazek vůči Provident Financial s.r.o. Praha ve výši 19 483 Kč a závazek vůči Home credit, a.s. Brno ve výši 83 544 Kč. V kolonce

19 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl závazek vůči Exekutorskému úřadu v Šumperku ve výši 14 758 Kč, závazek vůči Exekutorskému úřadu Brno-venkov ve výši 96 443 Kč, závazek vůči Exekutorskému úřadu v Přerově ve výši 40 458 Kč, vůči Exekutorskému úřadu Brno-město ve výši 41 026 Kč a vůči Exekutorskému úřadu Praha 3 ve výši 263 799 Kč. U jednotlivých závazků uvedl spisovou značku rozhodnutí, na základě kterého se tyto závazky staly vykonatelné, nikoliv však datum těchto rozhodnutí, a ani jiný údaj o jejich splatnosti. K návrhu připojil seznam nezajištěných závazků opatřený podpisem a prohlášením o úplnosti a správnosti, ve kterém uvedl 4 nevykonatelné závazky vůči FAIR Credit International Praha, Provident Financial s.r.o. Praha a Home credit, a.s. Brno a dalších pět vykonatelných závazků vůči Exekutorským úřadům v Šumperku, v Brně-venkov, v Přerově, v Brně-městě a v Praze 3, ovšem splatnost, případně datum poslední splátky a sjednanou frekvenci splátek neuvedl u žádného z nich. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku") b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2) V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010).

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v něm schází tvrzení o splatnosti jednotlivých závazků, resp. neuvedl splatnost ani u jednoho závazku, takže není osvědčena existence peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst.1, písm. a, b/ IZ), natož platební neschopnost (3 odst.1, písm. c/, odst. 2 IZ). V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaný v časopise Soudní judikatura 2/2012 na str. 141). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na jakýkoliv listinný důkaz (např. usnesení o nařízení exekuce), který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009), nebo pouze uvede, že byl vydán rozhodčí nález, exekuční příkaz, platební rozkaz, platební výměr apod. Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst.1 IZ s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3,4 IZ. V posuzované věci ovšem dlužník k návrhu připojil seznam majetku, ve kterém schází údaj o splatnosti všech závazků, a tudíž se nejedná o řádný seznam, který by mohl nahradit chybějící údaje v insolvenčním návrhu.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník neuvedl rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, když neuvedl splatnost jednotlivých závazků, a pro tyto nedostatky nelze proto v řízení pokračovat. Soud prvního stupně postupoval správně, když podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl, neboť za této situace nebylo možné rozhodnout, zda je dlužník v úpadku. Taktéž postupoval správně, když navrhovatele nevyzýval k doplnění insolvenčního návrhu, neboť postup podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. je ustanovením § 128 odst. 1 IZ poslední věty, vyloučen.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 21.ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu