1 VSOL 1295/2015-A-14
KSOS 25 INS 22445/2015 1 VSOL 1295/2015-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostrava-Poruba, Pavlouskova 4434/14, PSČ 708 00, zastoupeného Mgr. Jiří Klegou, advokátem, se sídlem Rychvald, Bohumínská 1553, PSČ 735 32, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 22445/2015, o insolvenčním návrhu dlužníka, spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka ze dne 25.11.2015 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.11.2015, č.j. KSOS 25 INS 22445/2015-A-9

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.11.2015, č.j. KSOS 25 INS 22445/2015-A-9, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 395 odst. 1 písm. b), § 396 odst. 1 a § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě od právní moci tohoto usnesení, zaplatil na označený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s odůvodněním, že dle obsahu insolvenčního návrhu, který dlužník spojil s návrhem na povolení oddlužení, dlužník s ohledem na jeho očekávané příjmy a hodnotu jeho majetku, dále výši zajištěných (pozn. v rozsahu 489.526,08 Kč) a nezajištěných (pozn. 966.654,05 Kč) pohledávek věřitelů, nesplňuje podmínky k tomu, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením ať již formou splátkového kalendáře či formou zpeněžením majetkové podstaty, když v obou případech by nezajištění věřitelé neobdrželi požadovaných nejméně 30% jejich pohledávek. Dne 17.9.2015 dlužník sice návrh doplnil o potvrzení o zaměstnání, ze kterého vyplývalo, že bude mít mzdu ve výši cca 12.000 Kč hrubého , jde však o příjem nedostatečný a pokud dlužník uvedl, že v případě, pokud v dubnu roku 2017 požádá o řádný starobní důchod, bude jeho výše dostatečná k tomu, aby po zbývající dobu oddlužení byli nezajištění věřitelé uspokojeni ve výši minimálně 30% hodnoty jejich pohledávek, pak soud uzavřel, že při posuzování podmínek pro povolení oddlužení nutno vycházet ze skutečností, které tu jsou v době, kdy soud rozhoduje o návrhu dlužníka, kdy již při podání návrhu na povolení oddlužení zde musí být takové příjmy, aby soud mohl konstatovat, že lze důvodně očekávat, že hodnota plnění, které obdrží nezajištění věřitelé, bude vyšší než 30% jejich pohledávek. Oddlužení zpeněžením majetkové podstaty rovněž nepřichází v úvahu, neboť i když dlužník vlastní byt, jehož hodnotu odhadl na 530.000 Kč, nicméně tento byt je předmětem zajištění pohledávek zajištěných věřitelů. Z těchto důvodů bude nutno úpadek dlužníka řešit konkursem (při kterém dochází ke zpeněžení veškerého majetku dlužníka, avšak dluhy zanikají jen v případě, že budou zcela uhrazeny) a s ohledem na další skladbu majetku dlužníka, kdy kromě bytu vlastní jen základní vybavení domácnosti, je pro další řízení záloha na jeho náklady ve výši 50.000 Kč nezbytná. V další části tohoto usnesení soud prvního stupně zdůvodnil smysl a účel požadované zálohy, včetně její výše.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Namítal, že dle pracovní smlouvy uzavřené dne 29.10.2015 se zaměstnavatelkou Mgr. Marií Müllerovou, PhD., bude jeho příjem činit 12.000 Kč hrubého, tj. 10.335 Kč čistého měsíčně. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ stanoví, že insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek a v ustanovení § 398 odst. 3 IZ je upraveno, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, pak dlužník namítá, že těsně před podáním návrhu (a také dne 19.11.2015 a 21.11.2015) si u Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě zjistil, že na jaře roku 2017 bude mít nárok na řádný starobní důchod ve výši 13.738 Kč. Dne 17.2.2017 tedy dlužník dosáhne důchodového věku, doba důchodového pojištění činí 40 roků a 17 dnů, když potřebná doba pojištění v jeho případě činí 33 let. Byl mu rovněž vyhotoven orientační výpočet výše důchodu za situace, pokud by o důchod požádal předčasně, tedy již v roce 2015 a tento důchod by činil od roku 2015 částku 12.638 Kč. Jelikož není možné pobírat předčasný důchod a zároveň být zaměstnán, proto dlužník zvolil pro věřitele výhodnější variantu, a to, že by do doby řádného starobního důchodu (do 17.3.2017) pracoval v zaměstnání a jakmile to bude možné, požádá o starobní důchod, kdy dojde k souběhu obou příjmů (ze starobního důchodu a z pracovního poměru). V tuto chvíli je však možné stanovit výši starobního důchodu jen orientačně, poněvadž žádat o starobní důchod lze nejdříve 4 měsíce před vznikem nároku, což je v měsíci listopadu 2016. Každopádně referentka důchodového pojištění mu starobní důchod vypočetla a jeho předpokládaná výše bude činit 13.738 Kč, což je více než při předčasném důchodu v roce 2015, a to o částku 1.100 Kč. Proto příjmy dlužníka pro oddlužení budou tvořit mzda ze zaměstnání (pracovní smlouvu má na dobu neurčitou), a od 17.3.2017 starobní důchod, tedy celková výše jeho příjmů od 17.3.2017 bude činit důchod 13.738 Kč + 10.335 Kč z pracovního poměru, celkem 24.073 Kč, to vše až do roku 2021. Pokud by se splátkovým kalendářem bylo započato v květnu 2016, pak by dlužník do března 2017 plnil splátkový kalendář ze své mzdy, a od dubna 2017 (po zbývajících 49 měsíců) by byl schopen uhradit z uvedených příjmů celkem 695.474 Kč a v případě, že insolvenční správce nebude plátcem DPH, bude uspokojení jeho věřitelů vyšší, přitom závazky jeho nezajištěných věřitelů činí 936.900,05 Kč , kterým by za uvedenou dobu 5 let uhradil dle jeho propočtů 74,23 %, přičemž nelze odhlédnout ani od toho, že dlužník některé pohledávky svých věřitelů bude popírat. Dále dlužník zdůraznil, že kromě svého majetku, příjmů z důchodu a ze zaměstnání, očekává další příjem po vymožení pohledávek z titulu náhrady škody vůči Ondřeji Tomaszkovi ve výši 1.112.044 Kč s příslušenstvím, řízení je vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 116 C 17/2015. Dále rovněž vymáhá pohledávku z titulu náhrady škody vůči Petru Malchárkovi ve výši 1.601.044 Kč, řízení je vedeno pod sp. zn. 83 Nc 205/2015. Obě pohledávky souvisí s vykradením a zničením bytu dlužníka, tato událost byla předmětem trestního řízení a lze očekávat jejich úspěšné vymožení. Dlužník se proto zavazuje použít vymožené částky jako mimořádné splátky věřitelům nad rámec splátkového kalendáře. Rovněž v případě, že by došlo v rámci oddlužení ke zpeněžení bytu dlužníka za 530.000 Kč, se dlužník zavazuje zbývající částku, po úhradě pohledávek zajištěných věřitelů rovněž použít jako mimořádnou splátku pro nezajištěné věřitele, přičemž dlužník rovněž některé pohledávky zajištěných věřitelů bude popírat. Jelikož dlužník se soudem spolupracuje, má snahu poctivě řešit svou finanční situaci a dosavadní výsledky řízení nenasvědčují jeho lehkomyslnému či nedbalému přístupu a z důvodů, které uvedl, splňuje podmínky pro povolení oddlužení a jeho následné schválení, proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se mu zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Ke svému odvolání dlužník mj. předložil přehled dob důchodového pojištění, orientační výpočet výše starobního důchodu při jeho přiznání v letech 2004 až 2021 (dle kterého při předčasném starobním důchodu by dlužník pobíral důchod 12.638 Kč, čímž by starobní důchod byl krácen o 1.100 Kč) a doklad vystavený Okresní správou sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 19.11.2015, v němž je uvedeno, že pan Milan Pl anonymizovano dosáhne dne 17.3.2017 svého důchodového věku dle ust. § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, o starobním důchodu bude rozhodnuto na základě žádosti, kterou lze uplatnit nejdříve 4 měsíce před nárokem na důchod. Žadatel musí splnit potřebnou dobu pojištění, která v jeho případě činí 33 let pojištění .

Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že dne 4.9.2015 dlužník podal insolvenční návrh, který spojil s návrhem na povolení oddlužení, přičemž navrhoval oddlužení formou splátkového kalendáře. Uvedl v něm, že je v úpadku neboť má závazky vůči 11 věřitelům, které jsou více než 1 rok po splatnosti, jsou převážně vykonatelné a na jeho majetek je vedeno několik exekucí, zastavil platby podstatné části jeho závazků. Jeho aktuální příjem sice tvoří dávky v hmotné nouzi 6.300 Kč měsíčně, avšak od října 2015 nastoupí do pracovního poměru u Mgr. Marie Müllerové a jeho mzda bude činit 11.000 Kč měsíčně čistého. Dále si zjistil, že od dubna 2017 bude mít nárok na starobní důchod 14.350 Kč, pro orientaci mu byl vypočítán předčasný důchod 12.600 Kč. Proto jeho příjem pro oddlužení by činila mzda, a od dubna 2017 starobní důchod, celkem by jeho příjem činil cca 25.350 Kč měsíčně. Proto pokud by splátkový kalendář začal v lednu 2016, tak do dubna 2017 (tj. 15 měsíců) by plnil jen ze mzdy a od dubna 2017 (po zbývajících 45 měsíců) by plnil z obou uvedených příjmů. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, po dobu 40 let pracoval na Koksovně Šverma , eviduje pohledávky 1.112.044 Kč a 1.601.044 Kč za svými dvěma dlužníky (které označil) ohledně nichž je veden spor, je vlastníkem bytu (který je předmětem zajišťovacích práv) v hodnotě cca 530.000 Kč a vlastní vybavení domácnosti v hodnotě 2.000 Kč. Dle návrhu a seznamu závazků dlužník eviduje nezajištěné (a z převážné části vykonatelné) závazky ve výši 966.654,05 Kč (pozn., pokud dlužník tvrdí, že nezajištěné závazky činí 936.900,05 Kč, pak opomněl dle seznamu závazků připočítat závazek ve výši 29.754 vůči Home Credit a.s.) a vykonatelné zajištěné závazky ve výši 489.526,08 Kč. Podáním ze dne 12.10.2015 dlužník doložil potvrzení Mgr. Marie Müllerové, Ph.D. ze dne 9.10.2015 dle něhož dlužník u ní nastoupí do pracovního poměru od 1.11.2015, jeho očekávaný měsíční plat bude činit cca 12.000 Kč hrubého měsíčně a dle následně doložené pracovní smlouvy ze dne 29.10.2015 dlužník u jmenované nastoupil do pracovního poměru s nástupem dne 2.11.2015 s měsíčním platem 12.000 Kč, pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě shora uvedených zjištění odvolací soud uzavírá (kromě toho, že dlužníkův insolvenční návrh je projednatelný, a že dlužník je ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2 IZ v úpadku), že pokud má dlužník závazky ve výši 1.456.180,13 Kč, z toho nezajištěné ve výši 966.654 Kč a aktuální (dosud ovšem výplatními listinami nedoložené) příjmy dlužníka činí 10.335 Kč měsíčně čistého, pak po odpočtu nezabavitelných částek je dlužník schopen pro oddlužení formou splátkového kalendáře aktuálně poskytnout pouze 2.770 Kč měsíčně a z této částky by uhradil svým nezajištěným věřitelům za dobu 5 let pouze 10,43%-11,61% podle toho, zda by ustanovený insolvenční správce byl či nebyl plátcem daně z přidané hodnoty. Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že dlužník v současné době podmínky pro oddlužení formou splátkového kalendáře nesplňuje. K tomu nad rámec uvedeného dlužno dodat, že dne 18.9.2015 do insolvenčního řízení vůči dlužníku přihlásil svou pohledávku ve výši 23.872 Kč, splatnou 15.4.2014 (z titulu neuhrazeného nájmu a služeb) věřitel Stavební bytové družstvo Poruba, který v přihlášce uvedl, že dne 21.8.2015 začal pohledávku vymáhat podáním příslušné žaloby. Uvedeného věřitele dlužník v seznamu svých závazků neuvedl.

K námitce dlužníka, že od března 2017 (tj. po více než jednom roce po podání návrhu na povolení oddlužení) očekává příjem i ze starobního důchodu ve výši 13.738 Kč a že (teprve) pak bude podmínky oddlužení formou splátkového kalendáře splňovat, nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že při rozhodování o tom, zda lze či nelze povolit oddlužení, je nutno vycházet z aktuálních příjmů dlužníka ke dni rozhodování insolvenčního soudu o tomto návrhu. Jinými slovy již (i) v tuto dobu, musí dlužník podmínky oddlužení, to je svou schopnost úhrady pohledávek nezajištěných věřitelů ve výši nejméně 30% splňovat (pokud nedoloží kvalifikovaný souhlas těchto věřitelů s nižším plněním ve smyslu ustanovení § 392 odst. 1 písm. c) odst. 2 IZ, jak byl poučen soudem prvního stupně). Jestliže je povinností dlužníka, který žádá o povolení oddlužení, sdělit, a doložit příjmy za poslední 3 roky, a sdělit své očekávané příjmy v následujících 5 letech (§ 391 odst. 1 IZ), je to proto, aby mohl insolvenční soud náležitě posoudit mj. stabilitu příjmů dlužníka. Zde je nutno připomenout, že plnění oddlužení splátkovým kalendářem nemusí trvat po celou dobu 5 let jen v těch případech, kdy dlužník má takový příjem, že uhradí svým přihlášeným věřitelům (jejichž nezajištěné pohledávky byly při přezkumném jednání zjištěny) v rámci splátkového kalendáře 100% jejich pohledávek za kratší časové období. Pokud dlužník uvádí, že má dvě pohledávky vůči dvěma svým dlužníkům (viz zjištění shora), pak nelze k těmto pohledávkám při rozhodovávání o povolení oddlužení přihlédnout, neboť z dalších tvrzení dlužníka vyplývá, že přinejmenším o jedné z nich je dosud veden soudní spor, v obou případech však dlužník není v současné době schopen tyto pohledávky k úhradě svých závazků využít.

Se soudem prvního stupně nutno souhlasit i potud, že dlužník nesplňuje podmínky ani pro povolení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, když hodnota jeho bytu činí dle dlužníka 530.000 Kč, přitom pohledávky zajištěných věřitelů (na tomto majetku) činí 489.526,08 Kč. I pokud by byl byt dlužníka zpeněžen za uvedenou částku 530.000 Kč, pak po úhradě odměny insolvenčního správce z tohoto zpeněžení a po odpočtu hotových výdajů a nákladů na zpeněžení, by dlužník ze zbývající částky neuhradil svým nezajištěným věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek (30 % z částky 966.654 Kč činí 289.996 Kč).

Odvolací soud proto uzavírá, že v současné době dlužník nesplňuje podmínky pro řešení jeho úpadku oddlužením, a pokud dlužník na tomto svém insolvenčním návrhu setrvá, lze předpokládat, že sice bude rozhodnuto o jeho úpadku, avšak formou jeho řešení nebude oddlužení, nýbrž konkurs. Je proto opět správný závěr soudu prvního, že pro další předmětné insolvenční řízení bude záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná.

Jak již uvedl soud prvního stupně záloha na náklady insolvenčního řízení je v případě řešení úpadku konkursem nutná především pro počáteční činnost správce a je rovněž zárukou úhrady jeho odměny (§ 38 odst. 2 IZ). Nelze totiž odhlédnout, že pokud správce po prohlášení konkursu zpeněžuje (což lze očekávat i v této věci), pak s tím jsou spojeny nejen jeho hotové výdaje (cestovné apod.), ale též náklady vzniklé se zpeněžováním (znalecký posudek, případná dražba apod.). Přitom nejnižší odměna správce při konkursu činí nejméně 45.000 Kč (viz § 1, § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném od 1.1.2014).

S ohledem na všechna shora uvedená zjištění i argumentaci dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto je dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. c/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu