1 VSOL 1289/2016-A-13
KSBR 32 INS 17664/2016 1 VSOL 1289/2016-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Kyjov, Mezivodí 2162/42, PSČ 697 01, IČ: 66607701, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1.9.2016, č.j. KSBR 32 INS 17664/2016-A-8

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že návrhu na povolení oddlužení nelze vyhovět, neboť při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by výtěžek připadl zajištěným věřitelům a nezajištění věřitelé by nebyli uspokojováni vůbec. Při zkoumání podmínek pro oddlužení plněním splátkového kalendáře vyšel z toho, že dlužnice sice tvrdí příjem z invalidního důchodu, avšak tento příjem ani na výzvu soudu nedoložila, takže pro účely oddlužení lze počítat pouze s příjmem ve výši 3.700 Kč měsíčně z dohody o provedení práce, ze které nelze srážky provádět. Jiný příjem dlužnice netvrdila a nedoložila. Z uvedeného důvodu nelze návrhu na povolení oddlužení isir.justi ce.cz vyhovět, a proto jediným pravděpodobným řešením úpadku dlužnice se jeví konkurz, přičemž při tomto způsobu řešení úpadku činí minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč bez DPH a vznikají náklady bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, tedy ještě před zpeněžením majetkové podstaty. Prostředky na úhradu těchto nákladů potřebných na umožnění výkonu činnosti insolvenčního správce je proto nezbytné zajistit uložením zálohy.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas odvolání, ve kterém především namítala, že na zaplacení zálohy nemá pohotové finanční prostředky a není je schopna obstarat ani výpůjčkou. Dále namítala, že pokud jí nebude povoleno oddlužení, budou nemovitosti prodány v dražbě tzv. pod cenu, zatímco v insolvenčním řízení lze zpeněžením dosáhnout vyššího výtěžku a lze též očekávat, že věřitelé, kteří mají pohledávky zajištěny zástavním právem exekutorským, se přihlásí jako nezajištění věřitelé, takže po uspokojení zajištěných věřitelů zbude minimálně na 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že rozhodnutí nelze potvrdit ani změnit.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 27.7.2016, doručeným soudu dne 28.7.2016, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 07 mimo jiné uvedla, že má celkem 27 závazků vůči 23 věřitelům v celkové výši 3.515.698 Kč, z toho zajištěné závazky jsou ve výši 3.171.752 Kč a nezajištěné závazky ve výši 343.946 Kč. Dále uvedla, že v příštích pěti letech očekává výplatu invalidního důchodu od ČSSZ ve výši 7.004 Kč měsíčně a příjem na základě dohody o provedení práce ve výši minimálně 2.000 Kč čistého měsíčně, což zopakovala též v kolonce 11. V kolonce 15 (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedla mobilní telefon a osobní věci, aniž uvedla pořizovací cenu a v kolonce 16 (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) uvedla rodinný dům a pozemky zapsané na LV 1287 v k.ú. Němetice u Kyjova a dále pozemky zapsané na LV 2369 v k.ú. Svatobořice s tím, že pořizovací cenu neuvedla. K návrhu mimo jiné připojila seznam majetku, ve kterém uvedla odhadní cenu nemovitostí na LV 1287 pro k. ú. Němetice u Kyjova ve výši 3.000.000 Kč a u nemovitosti na LV 2369 pro kat. území Svatobořice ve výši 600.000 Kč. Dále k návrhu připojila dohodu o provedení práce dne 28.12.2015 uzavřenou na období od 2.1.2016 do 31.12.2016 s tím, že po uplynutí této doby bude se zaměstnancem uzavřená nová dohoda o provedení práce a byla sjednána odměna za vykonanou práci ve výši 85 Kč za jednu hodinu, tj. cca 2.000 Kč čistého měsíčně. Protože dlužnice k návrhu na povolení oddlužení nepředložila listiny dokládající údaje o jejích příjmech, resp. doklad o výši invalidního důchodu, byla usnesením ze dne 2.8.2016, č.j. KSBR 32 INS 17664/2016-A-6 vyzvána, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení doplnila svůj návrh na povolení oddlužení (spojený s insolvenčním návrhem) soudu doručený dne 28.7.2016, a to tak, že: listinami doloží tvrzený příjem z invalidního důchodu (kopií oznámení o výměře invalidního důchodu), sdělí, jakým způsobem nebo z jakých jiných příjmů (včetně uvedení jejich výše) předpokládá uhrazení alespoň 30 % nezajištěných závazků v oddlužení (ať již zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), tyto příjmy doloží listinami, popřípadě sdělí, kteří jeho věřitelé souhlasí s plněním nižším než 30 % a takové souhlasy též doloží (při navrhovaném způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by po zpeněžení majetku-nemovitostí za odhadovanou cenu 3.600.000 Kč byly z výtěžku uspokojeny pohledávky zajištěných věřitelů v částce 3.171.752 Kč, odměna insolvenčního správce ve výši 176.870 Kč bez DPH, v částce do 324.000 Kč hotové výdaje a náklady zpeněžení a na uspokojení věřitelů nezajištěných pohledávek by nezůstalo ničeho; při případném oddlužení plněním splátkového kalendáře, by byly pohledávky zajištěných věřitelů uspokojovány ze zpeněžení předmětů zajištění a pohledávky nezajištěných věřitelů splátkami, kterými by však s ohledem na možné srážky z příjmů ve výši 1.884 Kč měsíčně bylo uspokojeno po uhrazení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 900 Kč bez DPH měsíčně pouze 17,17 % pohledávek nezajištěných věřitelů), uvede další příjem ze smlouvy o důchodu nebo darovací smlouvy, doloží tento příjem předložením písemné smlouvy s ověřeným podpisem osoby, která se zavázala finanční plnění poskytovat. V poučení pouze uvedl, že proti tomuto usnesení není odvolání přípustné, takže schází poučení o následcích nesplnění této výzvy. Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním, ve kterém sdělila, že potvrzení o pobírání invalidního důchodu nemá, a proto psala na ČSSZ Praha, ale zatím jí neodepsali. Jakmile potvrzení bude mít, obratem je zašle soudu. Dále uvedla, že její mzda se zvýšila na 3.700 Kč měsíčně a k tomuto podání připojila výplatní pásky za období březen až červenec 2016 a potvrzení Úřadu práce, kde je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 16.9.2015 dosud. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím, aniž dlužnici současně poučil o následcích nesplnění této výzvy.

Podle ustanovení § 391 odst.1 IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Podle ustanovení § 392 IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky (odstavec 1). V písemném souhlasu věřitele podle odstavce 1 písm. c) musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl (odstavec 2). Není-li dále stanoveno jinak, podpis dlužníkova manžela na návrhu na povolení oddlužení se nevyžaduje. Jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu; podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny (odstavec 3). Pro označení osob v návrhu na povolení oddlužení a v seznamech k němu připojených platí § 103 odst. 1 obdobně (odstavec 4).

Podle ustanovení § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4.4.2008, sen. zn. 1 VSPH 9/2008, uveřejněného ve Sbírce stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. 60/2009, jsou náležitosti návrhu na povolení oddlužení a jeho povinné přílohy, včetně jejich náležitostí, v § 391 a 392 IZ vymezeny tak, aby soudu poskytly dostatečný podklad pro rozhodnutí o tom, zda jsou dány podmínky pro povolení (schválení oddlužení), a aby umožnili věřitelům (popřípadě soudu) kvalifikovaně posoudit, kterým ze způsobů stanovených v § 398 IZ má být oddlužení provedeno. Proto zákon určuje jako podmínku projednatelnosti návrhu na povolení oddlužení i předložení jeho řádných předepsaných příloh a s nesplněním tohoto požadavku přes výzvu soudu spojuje následek spočívající v odmítnutí návrhu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2012, sp.zn. 29 NSČR 46/2012, dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz).

Insolvenční zákon předepisuje insolvenčnímu soudu, aby tam, kde má příslušné podání vady nebo kde k němu nebyly připojeny předepsané přílohy, přikročil k odstraňování těchto vad tím, že dlužníka, a to s poučením o možných následcích nečinnosti, vyzve ke zjednání nápravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2011, sp.zn. 29 NSČR 13/2009 dostupné na www.nsoud.cz).

V posuzované věci dlužnice podle obsahu spisu nesplnila zejména povinnost připojit k insolvenčnímu návrhu, resp. návrhu na povolení oddlužení, listiny dokládající údaje o příjmech za poslední tři roky a nepřipojila ani písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se s dlužnicí dohodl, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky (§ 392 odst 1 písm.b), c) IZ). Lze proto souhlasit se soudem prvního stupně, že k návrhu na povolení oddlužení nebyly připojeny všechny zákonem požadované přílohy, a to zejména listiny dokládající údaje o příjmech dlužnice za poslední tři roky (§ 392 odst. 1, písm. b/ IZ), takže soud prvního stupně zcela správně dlužnici vyzval k předložení chybějících dokladů, ovšem opomněl dlužnici poučit o následcích nečinnosti, a proto se nejedná o řádnou výzvu, jejíž nesplnění by mohlo mít za následek odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ a rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice prohlášením konkursu na její majetek.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako předčasné zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s tím, aby dlužnici opakovaně řádně vyzval k předložení zákonem požadovaných příloh a zejména poučil o následcích nečinnosti.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že zákonem č. 164/2015 Sb., byl s účinností od 1.9.2015 novelizován občanský soudní řád, takže ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se nově použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 18.října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu