1 VSOL 125/2012-A-12
KSOS 38 INS 1079/2012 1 VSOL 125/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Dalibora anonymizovano , anonymizovano , bytem Nový Jičín-Žilina, U Mlýna 126, PSČ 741 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 38 INS 1079/2012-A-3 ze dne 24.1.2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 38 INS 1079/2012-A-3 ze dne 24.1.2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka ze dne 17.1.2012. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dlužník se podáním doručeným soudu dne 17.1.2012 domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude zjištěn jeho úpadek a povoleno oddlužení. Návrh dlužníka neobsahuje rozhodující skutečnosti, které by osvědčovaly jeho úpadek, neboť dlužník v návrhu konkrétně označil dva věřitele (Českomoravskou stavební spořitelnu, a.s. a GE Money Bank, a.s.), avšak pouze u jednoho věřitele (Českomoravská stavební spořitelna, a.s.) lze na základě tvrzení a příloh dlužníka uzavřít, že se jedná o závazek, který je 30 dnů po lhůtě splatnosti. K závazku vůči druhému věřiteli (GE Money Bank, a.s.) dlužník neuvedl žádné bližší informace, zejména týkající se data splatnosti tohoto závazku. Z návrhu dlužníka tak nevyplývá, že má peněžité závazky, které jsou po dobu 30 dnů po lhůtě splatnosti. Insolvenční návrh dlužníka tedy neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, pro výše uvedený nedostatek nelze pokračovat v řízení, a proto soud prvního stupně v souladu s ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o odmítnutí jeho návrhu.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání. Namítl, že soud mu nedal možnost zjištěné formální nedostatky odstranit a jeho insolvenční návrh bez dalšího odmítl. Podle jeho názoru soud měl postupovat podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a vyzvat jej, aby svůj návrh v soudem stanovené lhůtě doplnil tak, aby splňoval všechny náležitosti zakotvené v zákoně. Navrhuje proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle § 3 odst. 1 IZ, je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platbu podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník podal u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dne 17.1.2012 (nikoli však na předepsaném formuláři). V návrhu dlužník uvedl, že v současné době je v úpadku, když nepochybně splňuje znaky úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť má více věřitelů, má závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, závazky neplní a není schopen je plnit. K tomu dále uvedl, že má, mimo jiných, následující věřitele, vůči kterým neplní po dobu delší než 30 dnů svoje závazky, a to Českomoravskou stavební spořitelnu, a.s. s vykonatelnou pohledávkou (ke které uvedl její výši, exekuční titul a exekuční příkazy) a GE Money Bank, a.s. K návrhu dlužník připojil výpis z rejstříku trestů a exekuční příkazy k provedení exekuce ve prospěch Českomoravské stavební spořitelny, a.s.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, obsahově však jde o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatné obsahové náležitosti. Insolvenčním návrh dlužníka tak musí mít náležitosti podle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ust. § 391 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto se insolvenční soud musí vždy nejprve vypořádat s otázkou, zda podaný insolvenční návrh splňuje náležitosti podle ust. § 103 a ust. § 104 IZ. Dlužník je dle ust. § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dní po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne)schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. a), b) a c) IZ). K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod poř. č. 88/2010.

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně odvolací soud uzavírá, že z insolvenčního návrhu dlužníka pouze u věřitele Českomoravské stavební spořitelny, a.s. lze dovodit, že vůči tomuto věřiteli má dlužník závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, když jde o vykonatelný závazek, ohledně kterého již byla nařízena exekuce. K závazku vůči věřiteli GE Money Bank, a.s. však dlužník v návrhu ničeho neuvedl, neboť pouze tohoto věřitele označil a obecně uvedl, že vůči němu neplní závazek po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Seznam závazků (jako povinnou přílohu podle ust. § 104 odst. 1 IZ), dlužník k návrhu nepřipojil. Z insolvenčního návrhu dlužníka tak sice vyplývá, že má více věřitelů (nejméně dva), avšak není zřejmé, že vůči nim má závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ). Soud prvního stupně proto správně dospěl k závěru, že insolvenční návrh dlužníka nesplňuje náležitosti podle ust. 103 odst. 2 IZ, protože v něm nejsou uvedeny všechny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení (jeho insolvenční návrh není projednatelný), a proto je dán postup podle ust. § 128 odst. 1 IZ pro jeho odmítnutí.

K námitce dlužníka, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, když dlužníka nevyzval k odstranění vytýkaných vad insolvenčního návrhu, je třeba uvést, že dle výslovného znění ustanovení § 128 odst. 1 poslední věty IZ, se ustanovení § 43 o.s.ř. (o výzvě k odstranění vad návrhu) nepoužije. Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud proto bez dalšího odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení, přitom vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 3. 2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 11/2009). Ustanovení § 128 odst. 2 IZ pak předpokládá, že insolvenční navrhovatel podá bezvadný (řádný) insolvenční návrh, tj. návrh, který bude mít zákonem stanovené náležitosti, avšak nepřipojí k němu dle ust. § 104 IZ požadované přílohy nebo tyto přílohy nebudou obsahovat stanovené náležitosti. Odvolací námitka dlužníka proto důvodná není.

Na základě shora uvedeného odvolací soud proto odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné dovolání ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu