1 VSOL 1245/2015-B-211
KSBR 44 INS 639/2008 1 VSOL 1245/2015-B-211

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Ing. Jiřiny anonymizovano , anonymizovano , IČ: 12757454, bytem Čelechovice na Hané, Hlavní 77, PSČ 798 16, o zproštění insolvenčního správce funkce, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2015, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-202

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.9.2015, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-202 se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 313 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), zprostil insolvenčního správce JUDr. Karla Maláska funkce. V odůvodnění uvedl, že insolvenční správce podáním ze dne 7.8.2015 oznámil soudu splnění povinností stanovených v § 313 odst. 2 IZ, a protože soudu současně nesdělil, že mu v souvislosti se zrušením konkursu vznikly jakékoliv další výdaje, rozhodl soud pouze o jeho zproštění.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas odvolání, ve kterém namítala, že nemůže dojít ke zproštění funkce insolvenčního správce, neboť by to mělo za následek, že by nikdy nebyly řádně projednány a úspěšně ukončeny incidenční spory ve věcech vedených pod sp.zn. 44 ICm 3780/2013 a 44 ICm 1356/2015. Soudu prvního stupně vytýkala, že se řádně nezabýval připomínkami dlužníka ve vztahu k ustanovení § 295 IZ, tedy otázkou, zda osoba, která vydražila obě nemovitosti, mohla nabývat majetek z majetkové podstaty a dále namítala, že výnos z dražby byl vydán věřiteli, který sice tvrdil, že je zajištěný věřitel, ale zástavní smlouva byla již v roce 2001 promlčena, takže pro další šetření je nutné, aby insolvenční správce i nadále zůstal ve funkci a mohl soudu předložil potřebné dokumenty. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil, uložil soudu prvního stupně zahájit řízení v incidenčních sporech vedených pod č.j. 44 ICm 3780/2013 a č.j. 44 ICm 1356/2015, uložil soudu prvního stupně projednat neplatnost dražby pro porušení § 295, písm. f) IZ a doporučil soudu prvního stupně prošetřit neoprávněnost vyplacení výnosu dražby zajištěnému věřiteli , který se prokazoval promlčenou zástavní smlouvou.

Insolvenční správce se k podanému odvolání dlužnice nevyjádřil.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 17.10.2014, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-183, ve znění opravného usnesení ze dne 4.11.2014, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-185, které nabylo dne 28.4.2015 právní moci, byl konkurs prohlášený na majetek dlužnice Ing. Jiřiny anonymizovano zrušen po splnění rozvrhového usnesení (výrok I.), insolvenčnímu správci JUDr. Karlu Maláskovi uložena povinnost, aby ke dni zrušení konkursu uzavřel účetní knihy, sestavil účetní závěru, splnil povinnosti uložené daňovými předpisy a předal dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále mu bylo uloženo, aby předal zbývající majetek dlužnici a zajistil činnosti evidenční a archivační, popřípadě další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužnice účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. O splnění těchto povinnosti je insolvenční správce povinen informovat insolvenční soud ve lhůtě do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a schválil vyúčtování hotových výdajů insolvenčního správce Karla Maláska ve výši 2.232 Kč a určil jeho odměnu ve výši 7.000 Kč plus DPH ve výši 1.470 Kč (výrok III.) Podáním ze dne 7.8.2015, doručeným soudu téhož dne, insolvenční správce sdělil, že splnil povinnosti uložené ve výroku II. shora citovaného usnesení a v důsledku této skutečnosti žádá, aby bylo vydáno usnesení, kterým bude zproštěn funkce. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 313 IZ funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka (odstavec 1). Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat dlužníkovi zbývající majetek, zajistit činnosti evidenční a odbornou správu dokumentů vzniklých z činnosti dlužníka, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, a další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence (odstavec 2). Po provedení činností podle odstavce 2 insolvenční soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady (odstavec 3).

Podle ustanovení § 212a odst. 6 o.s.ř. usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají tohoto, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení.

Odvolací soud především konstatuje, že podle shora citovaného ustanovení § 212a odst. 6 o.s.ř. je oprávněn přezkoumat pouze rozhodnutí soudu prvního stupně o zproštění insolvenčního správce funkce, které je založeno na zjištění, že splnil povinnosti uložené ve výroku II. usnesení ze dne 17.10.2014, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-183, ve znění opravného usnesení ze dne 4.11.2014, č.j. KSBR 44 INS 639/2008-B-185, které nabylo právní moci dne 28.4.2015 , tedy přezkoumat závěr, že insolvenční správce již provedl všechny činnosti vyjmenované v ustanovení § 313 odst. 2 IZ.

Za situace, že insolvenční správce soudu sdělil, že všechny tyto činnosti provedl, a ani dlužnice podle obsahu spisu a ani v podaném odvolání nesplnění činností vyjmenovaných v § 313 odst. 2 IZ nenamítá, lze bez dalšího uzavřít, že provedení těchto činností je nesporné, a proto bylo důvodné rozhodnout o zproštění insolvenčního správce funkce podle ustanovení § 313 odst. 3 IZ.

Pokud se dlužnice v rámci podaného odvolání dále domáhala, aby odvolací soud nad rámec své přezkumné činnosti ukládal soudu prvního stupně další povinnosti, je třeba především zdůraznit, že insolvenční řízení je pravomocně skončeno, takže nelze soudu prvního stupně ukládat povinnost prošetřit neoprávněnost vyplacení výnosu dražby zajištěnému věřiteli , který se dle názoru odvolatelky prokazoval promlčenou zástavní smlouvou a ani soudu prvního stupně ukládat povinnost projednat neplatnost dražby pro porušení § 295 písm. f) IZ. Nedůvodný je též požadavek, aby soudu prvního stupně byla uložena povinnost zahájit řízení v incidenčních sporech vedených pod sp.zn. 44 ICm 3780/2013 a sp.zn. 44 ICm 1356/2015, neboť řízení v těchto incidenčních sporech bylo zahájeno podáním těchto žalob. Vzhledem k tomu, že se jedná o žaloby na náhradu škody směřující proti insolvenčním správcům, nic nebrání tomu, aby se v těchto sporech pokračovalo i po skončení insolvenčního řízení.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 9.prosince 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu