1 VSOL 1224/2017-A-14
č. j. KSBR 47 INS 11757/2017 1 VSOL 1224/2017-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužnice: Eva Vítamvásová, nar. 26. 12. 1965 bytem Rolencova 85/42, 620 00 Brno-Holásky

o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2017, č. j. KSBR 47 INS 11757/2017-A-8

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) odmítl návrh dlužnice Evy Vítámvásové (výrok I.) a podle ustanovení § 396 odst. 2 IZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 insolvenční řízení zastavil (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že návrh na povolení oddlužení odmítl, neboť k němu přes výzvu soudu nebyly připojeny zákonem požadované přílohy (listiny dokládající výši tvrzeného invalidního důchodu a smlouva o důchodu s uvedením výše peněžitého plnění) a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat. Protože majetek dlužnice je dle seznamu majetku přiloženého k insolvenčnímu návrhu pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující a dlužnice nepožádala, aby byl způsobem řešení jejího úpadku konkurs, bylo současně rozhodnuto o zastavení insolvenčního řízení.

2. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice blanketní odvolání, které ani na výzvu soudu nedoplnila.

3. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž isir.justi ce.cz

ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

6. S účinností od 1.7.2017 byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona se zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

7. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější právní úprava, však zůstávají zachovány. Náležitosti procesního úkonu učiněného před 1.7.2017 a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn. Jestliže u takového procesního úkonu již od 1.7.2017 není vyžadována některá náležitost, soud k ní pro účely rozhodnutí o procesním úkonu již od 1.7.2017 nepřihlíží.

8. V posuzované věci byl insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení podán u soudu dne 6.6.2017, tedy před účinností zákona č. 64/2017 Sb., takže jeho náležitosti a účinky se posuzují podle právní úpravy účinné před novelou. Jinak řečeno, první (přípravná) fáze insolvenčního řízení, která začíná podáním insolvenčního návrhu a končí zpravidla rozhodnutím o úpadku (není-li řízení skončeno tzv. jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu podle ustanovení § 142 a § 108 odst.3 IZ), byla

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

zahájena před účinností novely, a proto musí být dokončena podle právní úpravy účinné před novelou.

9. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném do 30.6.2017 (dále jen IZ).

10. Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 1. 6. 2017, doručeným soudu dne 6. 6. 2017, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. V návrhu mimo jiné uvedla, že do května 2017 pobírala dávky nemocenského pojištění a od května 2017 očekává příjem ve formě invalidního důchodu ve výši cca 7.756 Kč měsíčně a současně příjem ve formě pravidelného plnění ze smlouvy o důchodu ze dne 26. 5. 2017 v celkové výši 2.100 Kč měsíčně. V kolonce 15 (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedla běžné vybavení domácnosti a dále spoluvlastnický podíl na nemovitostech, což doložila výpisem z katastru nemovitostí. K návrhu mimo jiné připojila seznam majetku, ve kterém v rozporu s insolvenčním návrhem uvedla, že nemovitosti nevlastní a smlouvu o důchodu ze dne 26. 5. 2017, která je sice opatřena úředně ověřeným podpisem plátce Jana Vítámváse, nikoliv však úředně ověřeným podpisem příjemce (dlužnice Evy Vítamvásové) a schází v ní údaj o výši důchodu. Usnesením ze dne 29. 6. 2017, č.j. KSBR 47 INS 11757/2017-A-5, které bylo dlužnici doručeno vhozením do domovní schránky dne 4. 7. 2017, byla dlužnice vyzvána, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnila svůj insolvenční návrh, a to tak, že předloží listiny, které dokládají vzniklé závazky dlužníka, které tvrdí v insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení (smlouvy, na základě kterých vznikly závazky dlužníka, výzvy k úhradě, oznámení o zesplatnění závazku, soudní, správní či jiná rozhodnutí a podobně). A dále, aby ve stejné lhůtě doplnila svůj návrh na povolení oddlužení, a to tak, že doloží originál smlouvy o důchodu, jejíž uzavření tvrdí ve svém návrhu, která bude opatřena úředně ověřenými podpisy osob, které ji uzavřely, nebo ať se s dárcem p. Janem Vítámvásem osobně dostaví k soudu doplnit do předložené smlouvy o důchodu částku peněžitého plnění-tato není ve smlouvě uvedena, a dále příslušnými listinami doloží výši tvrzeného invalidního důchodu. Současně byla poučena, že nebude-li návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě soudem řádně doplněn a v řízení o něm nebude možno pro tento nedostatek pokračovat nebo nebudou-li k návrhu na povolení oddlužení přes výzvu soudu připojeny zákonem požadované přílohy, a nebo nebudou-li obsahovat tyto přílohy přes výzvu soudu stanovené náležitosti, soud návrh na povolení oddlužení odmítne (ustanovení § 393 odst. 3 IZ) a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (ustanovení § 396 odst. 1 IZ). Na tuto výzvu dlužnice reagovala žádostí o prodloužení lhůty do 30. 8. 2017. Vzhledem k tomu, že ani v této prodloužené lhůtě nebylo na výzvu soudu reagováno, rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

11. Podle ustanovení § 391 odst. 1 IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

12. Podle ustanovení § 393 IZ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3). Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soud dlužníku, předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh na povolení oddlužení podala; odvolání proti němu může podat jen osoba, která návrh na povolení oddlužení podala (odstavec 4).

13. Podle ustanovení § 396 IZ, ve znění účinném do 30. 6. 2017, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

14. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice ani na výzvu soudu dlužnice nedoložila příslušnými listinami výši tvrzeného invalidního důchodu, takže nedoplnila zákonem požadované náležitosti návrhu na povolení oddlužení (§ 391 odst.1, písm.b) IZ), což je důvodem pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst.3 IZ.

15. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud konstatuje, že návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem dne 6.6.2017, tedy před novelou IZ účinnou od 1.7.2017, takže nelze postupovat podle ustanovení § 396 odst.2 IZ ve znění po novele a řízení podle ustanovení § 396 odst.2 IZ zastavovat pro nesplnění podmínek pro řešení úpadku konkursem dle ustanovení § 396 odst.1 IZ ve znění po novele. Nutno zdůraznit, že v době, kdy měl dlužník požádat (v návrhu na povolení oddlužení), aby způsobem řešení jeho úpadku byl konkurs, platila stará úprava, která tento předpoklad nestanovila, takže nelze postupovat podle novelizovaného ustanovení § 396 odst. 2, 3 IZ a konstatovat nesplnění podmínek pro řešení úpadku konkursem a z tohoto důvodu řízení zastavovat, což je v rozporu s principem ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Navíc dlužnice byla usnesením ze dne ze dne 29. 6. 2017, č.j. KSBR 47 INS 11757/2017-A-5 vyzvána k doplnění návrhu na povolení oddlužení a poučením, že nebude-li návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě soudem řádně doplněn a v řízení o něm nebude možno pro tento nedostatek pokračovat nebo nebudou-li k návrhu na povolení oddlužení přes výzvu soudu připojeny zákonem požadované přílohy a nebo nebudou-li obsahovat tyto přílohy přes výzvu soudu stanovené náležitosti, soud návrh na povolení oddlužení odmítne (ustanovení § 393 odst. 3 IZ) a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (ustanovení § 396 odst. 1 IZ-správně § 396 IZ).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

16. Za této situace znamenal postup soudu, který aplikoval právní úpravu insolvenčního zákona účinnou od 1.7.2017 a v důsledku toho zastavil insolvenční řízení, nepřípustný zásah do práv dlužníka. Účastník řízení se v důsledku novely zásadně nemá ocitnout v horším postavení, než jaké bylo s jeho předchozím úkonem spojeno. Jinak řečeno, podle nové právní úpravy lze postupovat za předpokladu, že tomu nebrání již nabytá práva účastníka řízení, tedy novou právní úpravu nelze aplikovat tam, kde by tím byla účastníkům odňata práva, která jim dávala stará právní úprava.

17. Odvolací soud proto napadené rozhodnutí podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu k dalšímu řízení, ve kterém rozhodne podle právní úpravy účinné do 30.6.2017.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Olomouc 19. ledna 2018

JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová