1 VSOL 1223/2016-A-12
KSOL 16 INS 8542/2016 1 VSOL 1223/2016-A-12

Us ne s e ní

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci dlužníka Karla anonymizovano , anonymizovano , bytem Horní nám. 583, 779 00 Olomouc, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 28. 6. 2016, č. j. KSOL 16 INS 8542/2016-A-5,

tak to:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odův odně ní:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen též IZ ), uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dlužník v insolvenčním návrhu tvrdil, že vykonával podnikatelskou činnost od 17.4.2003 do 4.3.2015, souhrnná výše jeho závazků po lhůtě splatnosti činí 2.565.267,83 Kč s příslušenstvím. Má více věřitelů, závazky není schopen plnit déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a platby vůči svým věřitelům zastavil z důvodu dlouhodobého nedostatku prostředků na jejich úhradu. Na základě těchto skutečností má dlužník za to, že je v úpadku a jako způsob řešení úpadku navrhl konkurs. Že je dlužník v úpadku měl soud za osvědčené z předložených seznamů, zejména ze seznamu majetku a seznamu závazků. Dlužník je v úpadku taktéž z titulu předlužení, neboť z předloženého seznamu isir.justi ce.cz závazků a seznamu majetku vyplývá, že hodnota závazků dlužníka převyšuje hodnotu jeho majetku. S ohledem na seznam majetku, ze kterého vyplývá, že dlužník nedisponuje pohotovými finančními prostředky, soud uložil insolvenčnímu navrhovateli zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení k úhradě předpokládaných nákladů řízení při konkursu, a to především prvotních nákladů insolvenčního správce souvisejících se zpeněžením majetku dlužníka a zjišťováním jeho dalšího majetku.

Uvedené rozhodnutí napadl dlužník odvoláním, v němž požádal o prominutí povinnost platit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, neboť nedisponuje takovým objemem finančních prostředků, který mu soud uložil zaplatit. Není v jeho silách zálohu zaplatit, jak ostatně vyplývá z jeho insolvenčního návrhu. V případě, že soud dospěje k závěru, že bez složení zálohy není možné v insolvenčním řízení pokračovat, žádá dlužník alespoň o snížení její výše, kdy částku cca ve výši 10.000 Kč by za pomoci rodiny snad byl schopen zaplatit. Proto navrhl, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že dlužníkovi uloží zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000 Kč.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že -insolvenčním návrhem dlužníka, doručeným soudu dne 13.4.2016, se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Dlužník v návrhu konkrétně označil své věřitele, u nichž má celkové závazky po lhůtě splatnosti ve výši 2.565.267,83 Kč, s tím, že se jedná o závazky z období let 2003 až 2016, kdy pro některé z nich je již na dlužníka vedena exekuce. Nemá žádné zaměstnance, nevlastní žádný majetek kromě věcí osobní potřeby a v současné době má příjem pouze z dohody o provedení práce ve výši cca 1.000 Kč měsíčně. Od úřadu práce pobírá dávku v hmotné nouzi-příspěvek na živobytí. Je přesvědčen, že se nachází v úpadku, jak z důvodu platební neschopnosti, tak z důvodu předlužení; má více věřitelů se závazky po lhůtě splatnosti více jak 30 dnů, které není schopen plnit. Domnívá se, že je možno na jeho majetek prohlásit konkurs, když jiné řešení nepřipadá v úvahu.

-Z předložených seznamů vyplývá, že dlužník má závazky v celkové výši 2.565.267,83 Kč; nemá žádné zaměstnance a vlastní pouze nepojízdné nákladní motorové vozidlo zn. Ford Transit (rok výroby 1998), které však bylo dlužníkovi odcizeno. Poté vydal soud prvního stupně napadené rozhodnutí.

Podle § 144 IZ insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Předně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný a vyplývá z něj, že dlužník je v úpadku. Odvolací soud se dále s ohledem na shora uvedená zjištění a citovaná ustanovení insolvenčního zákona ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v daném případě bude nutno řešit úpadek dlužníka konkurzem, jak ostatně navrhoval i sám dlužník ve svém insolvenčním návrhu.

Odvolací soud poukazuje na důvodovou zprávu k ustanovení § 144 IZ, v níž zákonodárce výslovně zdůraznil, že Obavám, že náklady vynaloženými na další vedení insolvenčního řízení, u kterého je od počátku zřejmé, že zde není dostatečný majetek, bude zatěžován stát, lze předejít poukazem na institut zálohy na náklady insolvenčního řízení, z nějž plyne, že až na zákonem odůvodněné výjimky postihuje případná povinnost k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení každého insolvenčního navrhovatele . záloha bude v další fázi řízení spotřebována především na prověření majetkových poměrů dlužníka též z hlediska institutu odporovatelnosti, neúčinnosti a neplatnosti právních úkonů .

Soud prvního stupně tak při uložení zálohy postupoval zcela v souladu s úmyslem zákonodárce, neboť záloha na náklady insolvenčního řízení je v případě řešení úpadku konkursem potřebná především pro počáteční činnost správce. Rovněž je zárukou úhrady jeho odměny a hotových výdajů pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát, který by hradil odměnu a hotové výdaje správce v případě, pokud by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku, případně majetku v potřebném rozsahu.

Podle ustanovení § 38 odst. IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumávaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jiných nutných výdajů, ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené vyhláškou č. 398/2013 Sb. (dále jen vyhláška ), činí odměna insolvenčního správce, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, nejméně 45.000 Kč.

Podle § 2a vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč.

Uložení zálohy ve výši 50.000 Kč proto považuje odvolací soud za důvodné, neboť podle shora citované vyhlášky činí při řešení dlužníkova úpadku konkursem minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč bez DPH (nyní 21%), která je určena pro pokrytí nejnaléhavějších pracovních potřeb insolvenčního správce při zjišťování majetkové podstaty dlužníka. Proto nebylo možné vyhovět ani žádosti dlužníka o snížení výše zálohy na částku 10.000 Kč, která je při pouhém zohlednění základní výše odměny insolvenčního správce v konkursu naprosto nedostačující a ze seznamu majetku dlužníka je zřejmé, že tento nedisponuje žádnou hotovostí a nevlastní ani žádný majetek, z něhož by bylo možné předpokládané nutné náklady insolvenčního řízení uhradit.

S ohledem na uvedená zjištění dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, proto je dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. c/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 16. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu