1 VSOL 1213/2015-B-31
KSBR 33 INS 23591/2014 1 VSOL 1213/2015-B-31

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků a) Ing. Svatoslavy anonymizovano , anonymizovano , IČ: 68057393, b) Josefa anonymizovano , anonymizovano , IČ: 68057385, oba bytem Mutěnice, Slovácká 18, PSČ 696 11, o návrhu dlužníků na zproštění insolvenčního správce funkce, k odvolání obou dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. KSBR 33 INS 23591/2014-B-26,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. KSBR 33 INS 23591/2014-B-26 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), o návrhu dlužníků na zproštění ustanoveného insolvenčního správce Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. jeho funkce, a to tak, že návrh zamítl. V odůvodnění uvedl, že tvrzení dlužníků o úmyslu insolvenčního správce darovat jejich nemovitosti obci Mutěnice, jakož i v tom, že je insolvenční správce obvinil ze záměrného neuvedení jedné vyživovací povinnosti, zůstala jen v rovině nedoložených tvrzení, přičemž skutečnost, že dlužníci nepodali ve stanovených lhůtách incidenční žaloby na určení neexistence vykonatelných pohledávek, které popřeli, je věcí samotných dlužníků, a nelze z toho dovozovat porušení povinnosti insolvenčního správce. S odkazem na závěry, které formuloval Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 11.10.2010, č. j. 2 VSPH 707/2010-B-34, ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 834/2008 soud prvního stupně návrh dlužníků jako nedůvodný zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí podali dlužníci včas odvolání, ve kterém opakovaně tvrdili, že je insolvenční správce poškodil, a to přinejmenším v mylných termínech podání vylučovacích žalob, přičemž dovolávání se jejich účasti u hlavního líčení (správně přezkumného jednání) považují neprofesionální a dle jejich uvážení vede insolvenčního správce pouze k únikovému manévru, jak neuznat své pochybení. S odkazem na odůvodnění návrhu na zproštění insolvenčního správce navrhovali, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že jejich návrhu na zproštění insolvenčního správce funkce vyhoví. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužníci se návrhem ze dne 28. 8. 2014, doručeným soudu dne 29. 8. 2014, domáhali rozhodnutí o svém úpadku a navrhovali, aby byl řešen společným oddlužením manželů formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podali na předepsaném formuláři v kolonkách 07, 17 a 20 popsali své závazky ve výši celkem 2.248.532 Kč. V kolonce 15 (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedli movité věci tvořící běžné vybavení domácnosti. V kolonce 16 (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv), uvedli nemovitosti v obci Mutěnice, na kterých vázne zástavní právo exekutorské a zástavní právo soudcovské. Usnesením ze dne 10. 11. 2014, č. j. KSBR 33 INS 23591/2014-A-10 byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníků, povoleno společné oddlužení manželů, insolvenčním správcem ustanovena Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČO 25589644, se sídlem Praha 4, Doudlebská 5/1699, PSČ 140 00, provozovna Hodonín, Dvořákova 2100/1, PSČ 695 01, vyzváni věřitelé k podávání přihlášek a na den 9. 1. 2015 nařízeno přezkumné jednání a svolána první schůze věřitelů. Insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby nejpozději do 22.12. 2014 předložil insolvenčnímu soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 10 dnů přede dnem konání přezkumného jednání. Tuto povinnost insolvenční správce splnil, když seznam přihlášených pohledávek, soupis majetkové podstaty a zprávu insolvenčního správce č. 1 za období od 10. 11. 2014 do 19. 12. 2014 soudu ve stanovené lhůtě doručil. V této zprávě se insolvenční správce vyjádřil ke způsobu oddlužení tak, že při zachování stávajících příjmů dlužníků by za 5 let oddlužení zaplatili nezajištěným věřitelům nejméně 33,40 % závazků. U přezkumného jednání, které bylo na žádost dlužníků odročeno na den 30. 1. 2015, insolventní správce navrhl, aby soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci, kteří se tohoto přezkumného jednání osobně zúčastnili, popřeli mimo jiné též přihlášené vykonatelné pohledávky věřitelů č. 8, 10, 11, 14, 15, 16 atd., zatímco insolvenční správce tyto vykonatelné pohledávky uznal, a proto byli dlužníci do protokolu o přezkumném jednání soudem poučeni o ustanovení § 410 IZ, jakož i o tom, že žalobu na popření vykonatelných pohledávek podává dlužník proti popřenému věřiteli ve lhůtě 30 dnů od účinnosti oddlužení (zveřejnění usnesení o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku, u insolvenčního soudu). Usnesením ze dne 12. 3. 2015, č. j. KSBR 33 INS 23591/2014-B-15 soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátku jsou dlužnici povinni uhradit do 25. dubna 2015. Na toto rozhodnutí reagovali dlužníci podáním ze dne 25. 3. 2015, doručeným soudu 27.3. 2015, nazvané jako Odpor-rozpor , ve kterém vyjadřovali nesouhlas se zařazením popřených pohledávek do splátkového kalendáře, obecně konstatovali, že insolvenční správce neplní řádně své povinnosti, uvádí dlužníky v omyl právě ve smyslu zpeněžení majetkové podstaty, které je navrhováno (?), s čímž dlužníci nesouhlasí, s dlužníky nespolupracuje, nepodává řádné a dostačující informace, které pak dlužníci musí získávat prostřednictvím advokátních kanceláří. Z tohoto důvodu žádají o udělení nového insolvenčního správce. Návrh na zproštění insolvenční správce pak zopakovali a doplnili ještě v podání ze dne 24. 8. 2015, doručeném soudu 25.8.2015, a dále v podání ze dne 22. 9. 2015, doručeném soudu 25. 9. 2015. Z obsahu těchto jejich podání vyplývá, že porušení povinnosti insolvenčního správce spatřují v tom, že s nimi dostatečně nespolupracoval a tím zavinil, že nepodali včas žaloby na určení neexistence vykonatelných pohledávek, které dlužníci popřeli (podávání mylných informací k vypracování soudních žalob). Svým jednáním dlužníky poškozuje, neboť na zasedání zastupitelstva obce Mutěnice dne 23. 6. 2015 bez vědomí a souhlasu dlužníků insolvenční správce doslova daroval zajištěný majetek jejich rodiny obci Mutěnice, a též dlužníky nepravdivě obviňuje z toho, že záměrně neuvedli jednu vyživovací osobu, takže docházelo k nesprávné výši srážek (bez zohlednění vyživovací povinnosti). Insolvenční správce ve vyjádření k návrhu na jeho zproštění odmítl tvrzení dlužníků, že s nimi nespolupracoval a neposkytoval jim řádné a dostačující informace, přičemž na důkaz, že i on dlužníky poučil o podání žalob na určení neexistence vykonatelných pohledávek, předložil emailovou korespondenci, na kterou dlužnice b) reagovala sdělením ze dne 10.2.2015, že vše již zpracovávají a připravují . K námitce dlužníků, že daroval obci Mutěnice zajištěný majetek ve vlastnictví dlužníků, uvedl, že pouze informoval jednoho ze zajištěných věřitelů o dalším postupu a o obsahu ustanovení § 293 IZ, tedy že k prodeji zajištěného majetku bude insolvenční správce potřebovat pokyn zajištěného věřitele prvního v pořadí a souhlasy dalších zajištěných věřitelů s tímto pokynem. Na zasedání zastupitelstva dne 23. 6. 2015 byl pouze čten dopis právního zástupce Základní školy a Mateřské školy Mutěnice o tomto jednání s insolvenčním správcem. K další námitce uvedl, že nikdy netvrdil, že by dlužníci záměrně neuvedli jednu vyživovací povinnost. Tato otázka byla s dlužníky projednávána pouze z toho důvodu, že z jejich příjmů byla Českou správou sociálního zabezpečení opakovaně sražena vyšší částka, neboť ČSSZ nedisponovala informacemi o studujícím synovi dlužníků. Insolvenční správce situaci s ČSSZ opakovaně řešil a mezi věřitele pak byla insolvenčním správcem rozvržena srážka ve správné výši. Insolvenční správce si tedy není vědom žádného svého jednání, které by mohlo dlužníky poškodit. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že po přezkoumání obsahu spisu neshledal důvod pro zproštění insolvenčního správce Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. funkce.

Pokud dlužníci insolvenčního správce obviňují z toho, že nepodali včas incidenční žaloby na určení neexistence vykonatelných pohledávek, které popřeli, je třeba zdůraznit, že ustanovení § 199 odst. 1, 2, 3 IZ ve spojení s ustanovením § 410 odst. 1 IZ ukládá povinnost podat u insolvenčního soudu žalobu tomu, kdo vykonatelnou pohledávku popřel, tedy v posuzované věci dlužníkům, a nikoliv insolvenčnímu správci, který naopak vykonatelné pohledávky uznal. V této části je návrh dlužníků nedůvodný již v rovině jejich vlastního tvrzení. Dlužno dodat, že dlužníci si zřejmě mylně vykládají roli insolvenčního správce, ve kterém spatřují svého právního zástupce, přičemž pomíjí, že

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na závěry formulované v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, které citoval v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí již soud prvního stupně. Tvrzení dlužníků o darování nemovitostí obci Mutěnice, jakož i o obvinění ze zatajení jedné vyživovací povinnosti bylo insolvenčním správcem přesvědčivě vysvětleno, a tato ničím nepodložená tvrzení nemohou zakládat důvod pro jeho zproštění funkce správce.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř., jako věcně správné, potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům a insolvenčnímu správci se však

doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 23.listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu