1 VSOL 1203/2013-A-16
KSBR 37 INS 30507/2013 1 VSOL 1203/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Stanislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Moravský Písek, Zahradní 685, PSČ 696 85, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.11.2013, č.j. KSBR 37 INS 30507/2013-A-11, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužníka.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník přes výzvu soudu nedoplnil seznam majetku o své dlužníky, eventuálně o prohlášení, že dlužníky nemá a nedoplnil seznam závazků o údaj ohledně zajištění závazků. Tyto povinné přílohy proto nesplňují zákonné náležitosti, uvedené vady brání pokračování v řízení, neboť soud nemůže posoudit případný nepoctivý záměr dlužníka a nemá dostatečné podklady pro posouzení skutečností významných pro oddlužení formou plnění splátkového kalendáře. Z těchto důvodů insolvenční návrh dlužníka odmítl. Nad rámec konstatoval, že dlužník přes výzvu nedoplnil ani návrh na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že insolvenční návrh obsahoval všechny náležitosti, byl srozumitelný a určitý a byly k němu připojeny všechny zákonem stanovené přílohy obsahující všechny náležitosti. Soud po něm požadoval uvedení skutečností, které ze seznamu jednoznačně vyplývaly. V návrhu a v seznamech totiž prohlásil, že jsou úplné a správné, čímž měl na mysli i skutečnosti, které návrh neobsahuje, protože neexistují. Jestliže tedy neuvedl, že popírá některé ze svých závazků, tak proto, že je nepopírá. Stejně tak pokud neuvedl žádné pohledávky, tak proto, že žádné pohledávky nemá. Závazky rozdělil na zajištěné a nezajištěné a na vykonatelné a nevykonatelné. V návrhu i v přílohách bylo označeno, kdo uplatňuje uspokojení ze zajištění a ve vztahu k jakému majetku. Movité věci, které by se nacházely v držení věřitele nebo třetí osoby, nevlastní. V seznamu závazků jsou uvedeny údaje o splatnosti a žádným způsobem nelze prokázat, jak dlouho závazky nejsou plněny. Nadto usnesení soudu prvního stupně s výzvou k odstranění vad návrhu a jeho příloh je diskriminační, neboť ve lhůtě sedmi dnů nelze návrh a seznamy předělat a soud požadoval sdělení skutečností, které jsou irelevantní nebo nesplnitelné. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle přechodného ustanovení v čl. II zákona č. 294/2013 Sb. zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně dne 30.10.2013, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. V návrhu uvedl, že se nachází v úpadku, neboť má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit a popsal důvody svého úpadku. V bodu 16 návrhu (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedl vlastnictví movitých věcí, v bodu 17 návrhu (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) uvedl vlastnictví nemovitostí v katastrálním území Moravský Písek. V bodu 18 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) popsal 12 závazků vůči 9 věřitelům, v bodu 20 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl 6 závazků vůči 5 věřitelům a v bodu 21 návrhu (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl 2 závazky vůči 2 věřitelům. K návrhu připojil seznam movitého majetku opatřený podpisem s prohlášením o úplnosti a pravdivosti a seznam nemovitého majetku opatřený podpisem s prohlášením o úplnosti a pravdivosti. V seznamu movitého majetku označil vlastnictví movitých věci, u každé movité věci uvedl rok pořízení, pořizovací cenu a současnou cenu. V seznamu nemovitého majetku označil nemovitosti ve svém vlastnictví, příp. spoluvlastnictví, jiné údaje neuvedl. K návrhu připojil seznam závazků opatřený podpisem s prohlášením, že je pravdivý a úplný, v němž závazky rozdělil na závazky pocházející z podnikání a na závazky nepocházející z podnikání. Závazky označil uvedením věřitele, právního důvodu, o něž se závazky opírají, výší a splatností, u všech závazků uvedl, že je neplatí a u závazků, o nichž bylo vedeno soudní řízení, označil vydané rozhodnutí, jakož i údaj o tom, zda rozhodnutí nabylo právní moci. K návrhu připojil seznam zaměstnanců opatřený podpisem s prohlášením, že je pravdivý a úplný, v němž uvedl, že nemá žádné zaměstnance. Soud prvního stupně vyzval dlužníka usnesením ze dne 8.11.2013, č.j. KSBR 37 INS 30507/2013-A-10, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil seznam majetku o své pohledávky, u nichž uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti; u majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně něhož již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, řízení (rozhodnutí) označí, eventuálně prohlásí, že nemá dlužníky Dále byl vyzván k opravě seznamu závazků tak, že uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč, zajištěné věřitele uvede odděleně a u pohledávek těchto věřitelů označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, označí druh zajištění a důvod jeho vzniku; uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč, uvede údaj o splatnosti jednotlivých závazků (datum), které závazky a jak dlouho neplní a předložené seznamy podepíše a výslovně v nich uvede, že jsou správné a úplné. Dlužník byl současně vyzván, aby odstranil vady návrhu na povolení oddlužení a byl poučen, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (§ 128 odst. 2 IZ). Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 21.11.2013. Dlužník na tuto výzvu nereagoval. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 103 odst. 3, věty druhé IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké, nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li i insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník přes výzvu soudu prvního stupně učiněnou v souladu s ust. § 128 odst. 2 IZ usnesení ze dne 8.11.2013, č.j. KSBR 37 INS 30507/2013-A-10, v soudem určené lhůtě nepřipojil k insolvenčnímu návrhu řádnou povinnou přílohu, a to seznam závazků, ačkoliv byl soudem prvního stupně o náležitostech tohoto seznamu poučen, jakož i o následcích pro případ, že seznam závazků s předepsanými náležitostmi nepředloží. Seznam závazků musí dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ obsahovat mimo jiné i údaj o tom, zda dlužník pohledávky svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč, věřitele, o kterých je dlužníku známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, je třeba uvést odděleně a u pohledávek těchto věřitelů je třeba označit věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označit druh zajištění a důvod jeho vzniku a uvést, zda a v jakém rozsahu dlužník právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Tyto zákonem vyžadované údaje dlužník v seznamu závazků připojenému k insolvenčnímu návrhu neuvedl, ačkoliv z insolvenčního návrhu vyplývá, že dlužník má zajištěné věřitele a majetek, který je předmětem zajištění a tyto údaje do seznamu závazků nedoplnil ani na výzvu soudu. Je přitom irelevantní, že zajištění věřitelé a majetek, který je předmětem zajištění, byli označeni v insolvenčním návrhu. Insolvenční návrh nelze zaměňovat s povinnými přílohami insolvenčního návrhu, které insolvenční zákon výslovně upravuje v ust. § 104 IZ, a které jsou povinnou přílohou insolvenčního návrhu dle ust. § 103 odst. 3, věty druhé IZ. Dlužník tím, že uvede závazky v insolvenčním návrhu, splňuje povinnost tvrzení (ust. § 101 odst. 1, písm. a/ o.s.ř. a ust. § 103 odst. 2 IZ), těmito tvrzeními však nelze nahrazovat povinnou přílohu insolvenčního návrhu, tj. seznam závazků (ust. § 103 odst. 3, věta druhá, § 104 odst. 1, písm. a/ IZ-srov. závěry vyjádřené v usnesení NSČR ze dne 31.3.2011, sen. zn. 29 NSČR 13/2009, které bylo zveřejněno pod č. 111/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužník nepředložil řádný seznam majetku z důvodu, že v původním seznamu neuvedl, zda má pohledávky za třetími osobami. V tomto směru lze přisvědčit argumentaci dlužníka, že pokud nemá žádné pohledávky vůči třetím osobám, nemohl je v návrhu uvést. Tento nesprávný závěr soudu prvního stupně však nemohl ničeho změnit na výsledku rozhodnutí odvolacího soudu, neboť nedoložení byť jedné povinné přílohy (v daném případě seznamu závazků) je důvodem pro odmítnutí návrhu dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ.

K odvolací námitce dlužníka, že soud prvního stupně postupoval diskriminačně a stanovil mu krátkou sedmidenní lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, je třeba uvést, že takovou lhůtu k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu insolvenční zákon výslovně upravuje v ust. § 128 odst. 2 IZ.

Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, pokud insolvenční návrh dlužníka z důvodu nepředložení řádné přílohy-seznamu závazků-dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í :. Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 30.ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu