1 VSOL 1201/2017-B-10
č. j. KSBR 32 INS 5983/2017 1 VSOL 1201/2017-B-10

USNESENÍ Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci

dlužnice: Simona anonymizovano , anonymizovano , IČO 87656779 bytem Nová 1186, 698 01 Veselí nad Moravou

o neschválení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 11. 2017, č. j. KSBR 32 INS 5983/2017-B-5

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

1. Soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužnice podle § 405 odst. 1 ve spojení s § 395 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále IZ ) ve znění novely zákona č. 64/2017 Sb. účinné od 1.7.2017 (výrok I.), zastavil insolvenční řízení podle § 405 odst. 3 IZ (výrok II.), určil odměnu insolvenční správkyně Mgr. Ing. Michaely Jedličkové ve výši 6.352,50 Kč včetně 21 % DPH (výrok III.), schválil náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně ve výši 1.270,50 Kč včetně 21 % DPH (výrok IV.), uložil dlužnici Simoně anonymizovano doplatit insolvenční správkyni část odměny ve výši 907,50 Kč a část náhrady hotových výdajů ve výši 181,50 Kč (celkem 1.089 Kč) za měsíc listopad 2017 (výrok V.) a zprostil insolvenční správkyni funkce (výrok VI.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že -usnesením ze dne 5. 5. 2017, č. d. A-10, byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno její oddlužení. -Podáním doručeným soudu dne 28. 6. 2017 insolvenční správkyně sdělila, že veškeré závazky dlužnice vznikly ve IV. čtvrtletí roku 2016, případně později. Insolvenční návrh podala dlužnice v březnu 2017. Insolvenční správkyně nedohledala žádný majetek dlužnice. Závazky dlužnice činí 711.860,75 Kč a jsou nezajištěné. V řízení uplatnilo své pohledávky pět věřitelů, a to EC Financial Services a.s. ze smlouvy o úvěru ze dne 11.2.2017, Equa bank a.s. ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 11. 2016, JET Money s.r.o. isir.justi ce.cz

ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2016, Česká spořitelna a.s. ze smlouvy o úvěru ze dne 18.11. 2016 a smlouvě o kontokorentním úvěru ze dne 4. 12. 2015, HELP FINANCIAL s.r.o. ze smlouvy o půjčce ze dne 16. 12. 2016. -V návrhu na povolení oddlužení ze dne 20. 3. 2017 dlužnice uvedla, že do finančních problémů se dostala po rozvodu, když si obstarávala bydlení a základní věci. Dle centrální evidence obyvatel soud zjistil, že dlužnice je rozvedená od 30. 10. 2009. -Na schůzi věřitelů konané dne 19. 7. 2017 dlužnice k době vzniku závazků uvedla, že je použila k vyplacení společného dluhu s bývalým přítelem, se kterým se rozešla. Dále byla dva měsíce bez práce a její aktuální příjmy činí 14.038 Kč čistého měsíčně. -Podáním ze dne 23. 10. 2017 insolvenční správkyně sdělila, že dlužnice uhradila všechny zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenční správkyně za období od května do října 2017, dlužnice vlastní pouze mobilní telefon v hodnotě 200 Kč. Jiný zpeněžitelný majetek nemá.

3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že závazky dlužnice vznikly nejvýše čtyři měsíce před podáním insolvenčního návrhu, jeden závazek vznikl patnáct měsíců před podáním návrhu. Okolnosti vzniku závazků dlužnice řádně nevysvětlila. V návrhu uvedla, že závazky jsou důsledkem rozvodu, který však proběhl v roce 2009, a byly použity na zajištění vlastního bydlení. Oproti tomu na schůzi věřitelů uvedla, že zapůjčené finanční prostředky byly použity k vyplacení společného dluhu s bývalým přítelem. V době vzniku závazků si dlužnice musela být vědoma, že závazky v dané výši jsou nad její finanční možnosti. Insolvenční soud proto shledal v podání návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr a dlužnici oddlužení podle § 395 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 405 odst. 1, 2 písm. b) a odst. 3 IZ ve znění účinném od 1.7.2017 neschválil a insolvenční řízení zastavil vzhledem ke skutečnosti, že hodnota zpeněžitelného majetku dlužnice činí 200 Kč. Současně rozhodl o odměně a náhradě hotových výdajů insolvenční správkyně.

4. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, v němž uvedla, že v insolvenčním návrhu nevysvětlila všechny důvody vzniku svých závazků. Do problémů se dostala po rozvodu, kdy jí vypomáhala matka, ale finanční prostředky od matky nebyly dostačující na chod domácnosti a jídlo. Dlužnice nechtěla v návrhu podrobně uvádět okolnosti, že měla půjčené peníze od kamarádů a známých z toho důvodu, že insolvenční rejstřík je veřejný a kdokoliv z její rodiny by se mohl dozvědět pravdu o finanční situaci dlužnice, tudíž i její matka, a v rodině by bylo zle. V roce 2015 se seznámila s přítelem, který začal žít s dlužnicí ve společné domácnosti, takže se domnívala, že jí vypomůže s finančními prostředky. Aby vrátila vypůjčené peníze všem svým kamarádům a známým, vzala si úvěry v bance, poté se s přítelem rozešla, nebyla schopna dluhy dále hradit. Svého jednání lituje, v žádném případě však tímto chováním nesledovala nepoctivý záměr. V současné době řádně pracuje a slibovala, že udělá maximum pro to, aby v případě povolení splátkového kalendáře uhradila alespoň částečně své dluhy věřitelům. Žádala o přehodnocení řešení jejího úpadku a schválení oddlužení splátkovým kalendářem.

5. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. S účinností od 1.7.2017 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Podle ustanovení čl. II. bodu 1. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

7. Při výkladu tohoto přechodného ustanovení vychází odvolací soud z toho, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu (např. nález pléna Ústavního soudu ze 4.2.1997, sp. zn. Pl. ÚS 21/96, uveřejněný pod č. 63/1997 Sb.) a Nejvyššího soudu ČR (např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ČR, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 35/2006) v případech časového střetu staré a nové právní normy platí obecně nepravá retroaktivita (nepravá zpětná účinnost). To znamená, že od účinnosti nové právní úpravy se i právní vztahy vzniklé podle zrušené právní normy řídí právní normou novou. Vznik právních vztahů existujících před nabytím účinnosti nové právní normy, právní nároky, které z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonané právní úkony, se řídí zrušenou právní normou (při opačné interpretaci střetu právních norem by totiž docházelo k pravé retroaktivitě). Aplikuje se tedy princip ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání. Z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností. Účinky procesních úkonů účastníků i soudu, které s nimi spojovala či nespojovala dřívější právní úprava, však zůstávají zachovány. Náležitosti procesního úkonu učiněného před 1.7.2017 a jeho účinky se posuzují podle úpravy v době, kdy byl učiněn. Jestliže u takového procesního úkonu již od 1.7.2017 není vyžadována některá náležitost, soud k ní pro účely rozhodnutí o procesním úkonu již od 1.7.2017 nepřihlíží.

8. V posuzované věci byl insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení podán dne 22.3.2017, tedy před účinností zákona č. 64/2017 Sb., takže náležitosti a účinky návrhu na povolení oddlužení se posuzují podle právní úpravy účinné před novelou a to tím spíše, že o povolení oddlužení soud prvního stupně rozhodl dne 5.5. 2017, usnesením č. d. A-10, takže na to navazující rozhodnutí o schválení či neschválení oddlužení musí vydáno podle právní úpravy účinné před novelou. Jinak řečeno, první (přípravná) fáze, která začíná podáním insolvenčního návrhu a končí zpravidla rozhodnutím o úpadku (není-li řízení skončeno tzv. jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu podle ustanovení § 142 a § 108 odst. 3 IZ) a druhá fáze insolvenčního řízení, která začíná rozhodnutím o úpadku a končí právě rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, byly zahájeny před účinností novely, a proto musí být dokončena podle právní úpravy účinné před novelou. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném do 30.6.2017 (dále jen IZ).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

9. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

11. Z obsahu insolvenčního spisu mimo skutková zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že -řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, došlým soudu dne 22. 3. 2017, v němž dlužnice uvedla, že má závazky v celkové výši 895.630 Kč, a to vůči a) společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. splatný od 25. 6. 2016, b) společnosti KRUK Česká a Slovenská republika s.r.o., původní věřitel Provident financial s.r.o. ze smlouvy o úvěru z roku 2015 splatný 12. 2. 2012, c) České spořitelně a.s. ze smlouvy o povoleném debetu, kdy původní výše debetu činila 40.000 Kč splatný 12. 12. 2016 a dále závazek ve výši 176.688 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 11. 2016, na nějž provedla poslední platbu 15. 2. 2017, d) Equa bank a.s. ve výši 580.689 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2016, původní výše úvěru 420.000 Kč, poslední platbu provedla 15. 3. 2017, e) společnosti EC Financial Services a.s., závazek ve výši 35.141 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 2. 2017, původní výše úvěru 22.000 Kč, na který učinila poslední platbu 9.3.2017 f) společnosti JET Money s.r.o., závazek ve výši 57.200 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2016, původní výše úvěru 40.000 Kč, poslední platbu provedla 20. 2. 2017.

Dlužnice uvedla, že do finančních problémů se dostala po rozvodu, kdy si musela sehnat bydlení, koupit základní věci, výše měsíčních splátek úvěru přesahuje její příjem a úvěr není schopna dále hradit, neboť jí nezbývají prostředky na úhradu základních potřeb a na jídlo pro děti. Doposud jí pomáhala matka, která jí kvůli zdravotnímu stavu nadále nemůže vypomáhat, jedinou možností je podání návrhu na povolení oddlužení. Dlužnice má vyživovací povinnost ke dvěma nezl. dětem, a to Dalimilu anonymizovano a Davidu Zálešákovi. -Usnesením ze dne 5. 5. 2017, č. d. A-10 soud zjistil úpadek dlužnice, povolil oddlužení dlužnice a ustanovil insolvenční správkyni Mgr. Ing. Michaelu Jedličkovou. -Dle zápisu o přezkumném jednání a 1. schůzi věřitelů konané dne 19. 7. 2017, č. d. B-2, dlužnice na dotaz soudu uvedla, že má čistý měsíční příjem ve výši 14.038 Kč a dalším příjmem by měl být příjem ve výši 3.500 Kč podle darovací smlouvy ze dne 10. 4. 2017 uzavřené mezi ní a Jaroslavem Zálešákem. Je rozvedená a má vyživovací povinnost ke dvěma dětem, které s ní žijí ve společné domácnosti. Uvedla, že všechny půjčky a úvěry si vzala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016, případně později a použila je na vyplacení společného dluhu s bývalým přítelem, se kterým se rozešla. Dva měsíce byla bez práce. Jedno dítě má dlužnice ve střídavé péči s bývalým manželem, na základě rozhodnutí soudu je dlužnice povinna platit výživné ve výši 1.000 Kč. Insolvenční správce navržený způsob oddlužení plněním splátkového kalendáře doporučil.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

Na tomto skutkovém základě vydal soud prvního stupně odvoláním napadené rozhodnutí.

12. Podle ustanovení § 395 odst. 1, písm. a) IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr.

13. Podle ustanovení § 405 odst. 1, 2 IZ ve znění účinném do 30.6.2017 insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

14. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud v prvé řadě konstatuje, že jak již uvedl shora, návrh na povolení oddlužení byl podán společně s insolvenčním návrhem dne 22.3.2017 a o povolení oddlužení soud rozhodl dne 5. 5. 2017, tedy před novelou IZ účinnou od 1.7.2017, proto nelze postupovat podle ustanovení § 405 odst. 3 IZ ve znění po novele a řízení zastavovat pro nesplnění podmínek pro řešení úpadku konkursem ve znění po novele. Nutno zdůraznit, že v době, kdy měla dlužnice požádat (v návrhu na povolení oddlužení), aby způsobem řešení jejího úpadku byl konkurs, platila stará úprava, která tento předpoklad nestanovila, takže nelze postupovat podle novelizovaného ustanovení § 405 odst. 3 IZ a konstatovat nesplnění podmínek pro řešení úpadku konkursem a z tohoto důvodu řízení zastavovat, což je v rozporu s principem ochrany minulých právních skutečností, zejména právních konání.

15. Za této situace znamenal postup soudu, který aplikoval právní úpravu insolvenčního zákona účinnou od 1.7.2017 a v důsledku toho zastavil insolvenční řízení, nepřípustný zásah do práv dlužnice. Účastník řízení se v důsledku novely zásadně nemá ocitnout v horším postavení, než jaké bylo s jeho předchozím úkonem spojeno. Jinak řečeno, podle nové právní úpravy lze postupovat za předpokladu, že tomu nebrání již nabytá práva účastníka řízení, tedy novou právní úpravu nelze aplikovat tam, kde by tím byla účastníkům odňata práva, která jim dávala stará právní úprava.

16. Přes uvedenou vadu řízení však odvolací soud konstatuje, že je nepřezkoumatelný závěr soudu prvního stupně, že dlužnice podaným návrhem na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr, protože rozporně vysvětlila důvod vzniku svých závazků, což bylo důvodem pro neschválení oddlužení podle ustanovení § 405 odst. 1 IZ. Takový závěr založený pouze na konstatování počtu přihlášených věřitelů a vzniku závazků v rozmezí 3 až 6 měsíců před zahájením insolvenčního řízení je nepřesvědčivý, neboť skutečnost, že dlužnice uzavřela převážnou většinu svých závazků ve IV. čtvrtletí roku 2016 a insolvenční návrh podala dne 22.3.2017, pro závěr o nepoctivém záměru nepostačuje.

17. V této souvislosti odvolací soud zdůrazňuje závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozhodnutí ze dne 28. 3. 2012, sen. zn. 29 NSČR 32/2011, uveřejněném pod číslem 112/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek k ustanovení § 395 IZ , že: Posouzení,

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

zda dlužník (ne)sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr [§ 395 odst. 1 písm. a) IZ] je logicky navázáno na hodnocení skutečností, které se udály v určitém časovém rámci, zpravidla (stejně jako v tomto případě) před zahájením insolvenčního řízení. Přitom je ovšem třeba mít na paměti, že o způsob řešení svého úpadku oddlužením typově žádají i osoby, které si úpadkovou situaci (nebo hrozící úpadek) přivodily do jisté míry lehkomyslným, marnotratným nebo obecně málo zodpovědným přístupem ke svým majetkovým záležitostem (počínaje tzv. řetězením úvěrů a půjček a konče třeba i utrácením peněz v hracích automatech), ale v určité fázi života (zpravidla časově úzce propojené dobou zahájení insolvenčního řízení) se rozhodly tento přístup změnit a své ekonomické potíže řešit smysluplnou cestou v insolvenčním řízení. Je-li taková proměna opravdová [o čemž by se měl insolvenční soud přesvědčit v insolvenčním řízení ve vazbě na vše, co v něm vyšlo najevo ve fázích rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a o schválení oddlužení, a k čemuž v době po povolení oddlužení slouží schůze věřitelů dle § 399 odst. 1 IZ se zdůrazněnou povinností (v § 399 odst. 2 IZ) dlužníkovy účasti a odpovědí na dotazy přítomných věřitelů (i insolvenčního soudu)], není důvod vylučovat dlužníka a priori z režimu oddlužení. Nalézt hranici, po jejímž překročení lze z událostí předcházejících zahájení insolvenčního řízení dovodit, že dlužník sleduje podáním návrhu na oddlužení nepoctivý záměr, může být v některých situacích obtížné, podstatné však je, zda nejpozději v době rozhodování insolvenčního soudu o schválení oddlužení je důvod usuzovat, že dlužník se poctivě snaží vypořádat s věřiteli a napravit stav vyvolaný předchozí nehospodárnou (jelikož k úpadku vedoucí) správou svého majetku. Přitom není vyloučeno ani to, aby jako dlužníkovy kroky směřující k poctivému vypořádání se s věřiteli zohlednil odvolací soud i jednání dlužníka, které může být (až v odvolacím řízení) i reakcí na důvody usnesení, jímž soud prvního stupně neschválil oddlužení.

18. Odvolací soud proto konstatuje, že při oddlužení není kladen hlavní důraz na maximální uspokojení věřitelů, nýbrž umožnit dlužníkovi, splňuje-li pro to všechny zákonné předpoklady, aby se oddlužil-osvobodil od dluhů a znovu se bez dluhů zapojil do ekonomického života. Jednou z podmínek přitom je, že k oddlužení musí přistupovat poctivě. Závěr soudu prvního stupně o nepoctivém záměru dlužnice je však v projednávané věci postaven na nedostatečných skutkových zjištěních.

19. Z dosavadního průběhu insolvenčního řízení je zřejmé, že dlužnice nezatajila žádný ze svých závazků a zatím nebylo zjištěno, že by zatajila nějaký majetek, či že by se dopustila jednání zkracujícího nároky věřitelů. Její tvrzení uvedená v odvolání nasvědčují tomu, že se v době předcházející podání insolvenčního návrhu dostala do tzv. dluhové spirály, kdy nebyla schopna své závazky splácet a smysluplným způsobem řešit. Zda tomuto tak skutečně je, je dlužnice povinna prokázat. Protože však soudem prvního stupně nebyla poučena o možném závěru o nepoctivém záměru při podání návrhu na povolení oddlužení, nebyla ani vyzvána k označení důkazů, které by takový závěr vyvrátily. Proto je nutno dlužnici vyzvat k označení důkazů, kterými prokáže tvrzené okolnosti vzniku závazků.

20. Protože soud prvního stupně na projednávanou věc nesprávně aplikoval právní úpravu insolvenčního zákona účinnou od 1.7.2017 a nepostupoval podle ustanovení § 405 IZ ve znění účinném do 30.6.2017, odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř., ve kterém se soud prvního stupně bude opětovně zabývat nepoctivým záměrem dlužnice při podání návrhu na povolení

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

oddlužení a rozhodne o způsobu řešení úpadku dlužnice podle právní úpravy insolvenčního zákona účinné do 30.6.2017.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 15. ledna 2018

JUDr. Anna Hradilová, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová