1 VSOL 1195/2017-A-13
č. j. KSBR 26 INS 18389/2017 1 VSOL 1195/2017-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenčním řízení ve věci

dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano , IČO 62107909 bytem Kunštátská 1407/5, 621 00 Brno

a

věřitele: FASHION CXS s.r.o., IČO 02128705 sídlem Varhulíkové 1582/24, Holešovice, 170 00 Praha 7

o insolvenčním návrhu věřitele, k odvolání věřitele FASHION CXS s.r.o. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 10. 2017, č. j. KSBR 26 INS 18389/2017-A-4 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 11. 2017, č. j. KSBR 26 INS 18389/2017-A-8,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, ve znění doplňujícího usnesení Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 83, § 103, § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a ustanovení § 142 písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ) zastavil řízení (výrok I.), dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uložil povinnost navrhovateli ve stanovené lhůtě zaplatit soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2 000 Kč (výrok III.).

2. Podle odůvodnění se návrhem doručeným soudu dne 3. 10. 2017 věřitel domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Po vydání vyhlášky, kterou bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, bylo soudem zjištěno, že u téhož soudu již probíhá samostatné řízení o insolvenčním návrhu stejného věřitele pod sp. zn. 26 INS isir.justi ce.cz KSBR 26 INS 18389/2017

18337/2017, které nebylo dosud pravomocně skončeno. Vzhledem k tomu, že zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení (§ 83 o.s.ř.), bylo řízení o pozdějším podaném návrhu pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, zastaveno (§ 104 odst. 1 o.s.ř. a § 142 písm. b/ IZ). Usnesení ze dne 3. 10. 2017 (č.d. A- 4), kterým bylo řízení zastaveno, bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno téhož dne, doplňující usnesení (č.d. A-8), které nebylo napadeno odvoláním, bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno 1. 11. 2017.

3. Proti výroku I. tohoto usnesení (o zastavení řízení) podal navrhující věřitel FASHION CXS s.r.o. (dále jen navrhovatel) včasné odvolání. Uvedl, že dne 2. 10. 2017 podal na dlužníka insolvenční návrh v listinné podobě (pod sp. zn. KSBR 37 Nc 8422/2017) a zároveň zaslal kopii tohoto podání datovou poštou. Až po tomto podání zjistil, že od 1. 7. 2017 má mimo jiné povinnost před podáním insolvenčního návrhu zaplatit zálohu na insolvenční řízení, která v tomto případě činí 10 000 Kč a poté podat insolvenční návrh datovou poštou. Protože věděl, že k insolvenčnímu návrhu podanému v listinné podobě se nepřihlíží, podal dne 3. 10. 2017 poté, co zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, nový insolvenční návrh datovou poštou. Na základě tohoto podání soud zahájil insolvenční řízení, které však obratem zastavil usnesením č. j. KSBR 26 INS 18389/2017- A-4, pro překážku již zahájeného řízení, o němž nebylo pravomocně rozhodnuto. S tímto postupem navrhovatel nesouhlasí a domnívá se, že řízení bylo zastaveno neoprávněně z těchto důvodů:-k insolvenčnímu návrhu ze dne 2. 10. 2017 pod sp. zn. KSBR 37 Nc 8422/2017, který byl podán v listinné podobě, se nepřihlíží;-kopie podání, která byla zaslána datovou poštou dne 2. 10. 2017 byla mylně posuzována jako nový insolvenční návrh, a to i přesto, že na kopii podání byla již vyznačená sp. zn. KSBR 37 Nc 8422/2017 a dle názoru navrhovatele měla být tato kopie přiřazena právě k této spisové značce a ne posuzována jako další podání. Navrhovatel tento názor opírá mimo jiné o skutečnost, že datovou poštou doručil soudu právě kopii podání s vyznačenou sp. zn. a ne nové podání. Insolvenční návrh pod sp. zn. KSBR 26 INS 18389/2017 ze dne 3. 10. 2017 byl podán zcela v souladu s platnými předpisy a navrhovatel splnil všechny podmínky pro to, aby soud s dlužníkem zahájil insolvenční řízení, a to bez toho, aby toto řízení následně zastavil. Soud tedy postupoval nanejvýš formalisticky, bez přihlédnutí k formě a obsahu doručených podání. Domnívá se, že jeho odvolání je důvodné a navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

4. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadené části, to je ve výroku I., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele není důvodné.

6. Podle ustanovení § 80a IZ (ve znění účinném od 1. 7. 2017) platí, že osoby, kterým se podle zvláštního právního předpisu zřizuje datová schránka bez žádosti, činí podání

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová KSBR 26 INS 18389/2017

včetně příloh v elektronické podobě do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Není-li v odůvodněných případech možné učinit podání podle věty první, lze je výjimečně a s uvedením důvodu učinit v listinné podobě (odst. 1). Není-li podání učiněno na stanoveném formuláři, ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, postupuje insolvenční soud podle § 43 občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak (odst. 2).

7. Podle § 97 odst. 4 IZ, k insolvenčnímu návrhu, který není podán ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem, se nepřihlíží.

8. Podle § 128a IZ, insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud odmítne také tehdy, je-li zjevně bezdůvodný; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán (odst. 1). Insolvenční návrh je zjevně bezdůvodný zejména tehdy, jestliže za d) záloha na náklady insolvenčního řízení splatná (pozn. již) s podáním insolvenčního návrhu nebyla věřitelem, který insolvenční návrh podal, řádně a včas zaplacena (odst. 2-pozn. dále k tomu viz § 108 odst. 1 IZ).

9. Ustanovení § 100a IZ má-li insolvenční soud důvodné pochybnosti o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem (§ 128a), rozhodne, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují; učiní tak neprodleně, nejpozději do konce nejblíže následujícího pracovního dne po podání insolvenčního návrhu (odst. 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 není odvolání přípustné; rozhodnutí se pouze poznamená do spisu a tímto nabývá právní moci (odst. 2).

10. Podle ustanovení § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

11. Podle ustanovení § 83 odst. 1 o.s.ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

12. Podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. věty první, jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

13. Podle ustanovení § 89 odst. 1 IZ, není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

14. Podle ustanovení § 142 IZ, jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou a) odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, b) zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, c) zamítnutí insolvenčního návrhu.

15. Ustanovení § 146 IZ dále stanoví, že účinností rozhodnutí (pozn. viz § 89 odst. odst. 1 IZ) podle § 142 zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření (odst. 1 věta první). V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (odst. 2).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová KSBR 26 INS 18389/2017

16. V přezkoumávaném případě se z obsahu spisu soudu prvního stupně podává, že dne 3.10.2017 v 10.44.21 hod. byl Krajskému soudu v Brně doručen v elektronické podobě (tj. v souladu s ustanovením § 80a odst. 1 IZ) insolvenční návrh navrhovatele, jímž se domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. K návrhu navrhovatel připojil listiny, jichž se v něm dovolával, přihlášku pohledávek a dále doklad prokazující zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč. Dle záznamu ve spise ze dne 3. 10. 2017 (č.d. A-2) o předběžném posouzení tohoto insolvenčního návrhu vyplývá, soud prvního stupně neshledal důvod k postupu podle § 100a odst. 1 IZ (viz bod 9. shora, tj. k nezveřejňování dokumentů) a vyhláškou z téhož dne (č.d. A-3) oznámil zahájení insolvenčního řízení ve věci dlužníka, kterou zveřejnil v 14:13 hodin v insolvenčním rejstříku a vyzval věřitele k podání přihlášek pohledávek. Téhož dne (3. 10. 2017) vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení o zastavení řízení pro neodstranitelnou překážku již dříve zahájeného řízení (§ 83 odst. 1, § 104 odst. 1 o.s.ř.), tzv. litispendenci. Dne 1. 11. 2017 (č.d. A-8) vydal soud prvního stupně doplňující usnesení ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1 o.s.ř., kterým správně (byť dodatečně) rozhodl o nákladech řízení (obou účastníků) a povinnosti k zaplacení soudního poplatku za podaný insolvenční návrh.

17. Dále z obsahu spisu Krajského soudu v Brně, vedeném sp. zn. KSBR 26 INS 18337/2017 odvolací soud zjistil, že již dne 2. 10. 2017 ve 12.42 hod. byl na podatelnu Krajského soudu v Brně doručen v listinné podobě insolvenční návrh téhož navrhovatele proti stejnému dlužníku, jímž se domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek, k němuž rovněž připojil listiny, jichž se v něm dovolával a obsahově stejný insolvenční návrh byl následně soudu doručen opět dne 2. 10. 2017 ve 14.43.09 hod. v elektronické podobě (z datové schránky navrhovatele). Z tohoto důvodu nebyl potřebný jednak postup soudu ve smyslu stanovení § 80a odst. 2 IZ a vyzývat navrhovatele, aby návrh podal ve stanoveném formátu nebo stanoveným způsobem dle § 80a odst. 1 IZ a rovněž nebyl důvod k tomuto návrhu (který již byl podán řádně ve správném formátu a stanoveným způsobem) nepřihlížet. Nicméně jelikož s podáním tohoto insolvenčního návrhu (v elektronické podobě) navrhovatel nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, vydal Krajský soud v Brně v souhlasu s ustanovením § 100a odst. 2 v návaznosti na § 128a IZ dne 3. 10. 2017 (č.d. A-2) usnesení, že se tento návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise nebudou v insolvenčním rejstříku zveřejňovat, vzhledem k pochybnostem o jeho důvodnosti a usnesením ze dne 6. 10. 2017, č. j. KSBR 26 INS 18337/2007-A-4 (v právní moci 26. 10. 2017) tento insolvenční návrh odmítl.

18. Na základě shora uvedených zjištění a všech citovaných ustanovení dospěl odvolací soud k závěru, že postup soudu prvního stupně v předmětné věci (sp. zn. KSBR 26 INS 18389/2017) byl v souladu se zákonem, a tedy správný, neboť v době vydání nyní napadeného usnesení dne 3. 10. 2017 (č.d. A-4), jehož účinky ohledně zastavení insolvenčního řízení nastaly dne 3. 10. 2017 (§ 89 odst. 1 IZ), nebylo ještě pravomocně skončeno insolvenční řízení o předchozím (stejném) insolvenčním návrhu pod sp. zn. KSBR 26 INS 18337/2017, a proto pokračování ve věci pod sp. zn. KSBR 26 INS 18389/2017 ke dni 3. 10. 2017 skutečně bránila překážka řízení již zahájeného.

19. Zbývá uvést, že i když po vydání napadeného usnesení bylo v mezidobí předchozí insolvenční řízení pravomocně skončeno, pak k tomuto již nemohl odvolací soud přihlédnout, neboť mu v tom brání ustanovení § 146 odst. 2 IZ (viz bod 15 shora).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová KSBR 26 INS 18389/2017

Jinými sovy v řízení o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř., spočívající v překážce litispendence podle § 83 odst. 1 o.s.ř., nelze podle ustanovení § 146 odst. 2 IZ přihlédnout ke skutečnosti, že po rozhodnutí soudu prvního stupně bylo řízení ve věci dříve zahájené pravomocně skončeno a překážka litispendence odpadla, neboť účinností rozhodnutí o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř., tj. zveřejněním v insolvenčním rejstříku podle § 89 odst. 1 IZ, zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a v řízení již nelze pokračovat.

20. Ze všech shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně v napadené části jako věcně správné potvrdil, včetně správného závislého výroku o nákladech řízení a námitky odvolatele k formalistickému postupu soudu prvního stupně neshledal důvodnými.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl k té skutečnosti, že dlužníku dle obsahu spisu s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

22. Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že po zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu v insolvenčním rejstříku, což je den kdy nabude právní moci (viz § 89 odst. 1, § 74 odst. 1 IZ a k tomu formulované závěry v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2015, sen. zn. 29 Cdo 311/2015), nebude z procesního hlediska nic odvolateli bránit v podání nového insolvenčního návrhu. O případném vrácení zaplacené zálohy navrhovateli rozhodne soud prvního stupně.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Olomouc 29. ledna 2018

JUDr. Anna Hradilová, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová