1 VSOL 1191/2013-A-9
KSBR 45 INS 33400/2013 1 VSOL 1191/2013-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužnice Romany anonymizovano , anonymizovano , r.č. 725711/3787, bytem Damnice 16, PSČ 671 78, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 45 INS 33400/2013, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 6. prosince 2013 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. KSBR 45 INS 33400/2013-A-4 , t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.2013, č.j. KSBR 45 INS 33400/2013-A-4, se m ě n í takto:

Insolvenční návrh dlužnice se n e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 42 odst. 4 občasného soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) dále s poukazem na ust. § 3 odst. 1, § 103 odst. 1, odst. 2 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V důvodech uvedl, že insolvenčním návrhem doručeným soudu 22.11.2013 se dlužnice domáhala zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Návrh dlužnice však nesplňuje základní náležitosti insolvenčního návrhu, chybí zde vylíčení rozhodujících skutečností, jež by osvědčovaly úpadek nebo hrozící úpadek dlužnice. Insolvenční návrh neobsahuje konkrétní údaje o závazcích dlužníka, tj. závazky dlužníka nejsou konkrétně identifikovány (např. datem vzniku, číslem smlouvy a zcela absentuje tvrzení o konkrétním datu splatnosti). Rovněž věřitelé nejsou v návrhu jednoznačně a nezaměnitelně označeni. Rozhodujícími skutečnostmi jsou ve smyslu ust. § 103 odst. 2 IZ tvrzení způsobilá naplnit znak úpadku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tj. vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud, bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů, kteří vůči němu mají pohledávky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto své závazky není dlužník schopen plnit, když insolvenční návrh tyto údaje zcela postrádá. Dlužnice v bodech č. 6 a č. 18 návrhu a v přiloženém seznamu závazků uvedla celkem 4 závazky a 2 věřitele. Z insolvenčního návrhu tak vyplývá pouze skutečnost, že dlužnice má více věřitelů, není však vůbec jasné, zda a jak dlouho jsou její závazky po lhůtě splatnosti, přičemž uvedení dat poslední úhrady nelze za datum splatnosti považovat, z jakého důvodu tyto závazky není schopna hradit, aby soud mohl uzavřít, že dlužnice má peněžité závazky déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jelikož v návrhu zcela absentují údaje a tvrzení o skutečnostech rozhodných pro posouzení práva navrhovatele podat insolvenční návrh, již z tohoto důvodu je návrh neprojednatelný. Tyto skutečnosti nelze dohledat ani z povinných příloh návrhu, tj. seznamu majetku, seznamu závazků a seznamu zaměstnanců. V neposlední řadě soud prvního stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp.zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A a ze dne 27. 1. 2010, sp.zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 zdůraznil, že listinné důkazy, ani přílohy nejsou součástí insolvenčního návrhu (§ 103 odst. 3 IZ). Předložením důkazů navrhovatel plní jen svou povinnost důkazní, přičemž soud není povinen v předkládaných důkazech hledat skutečnosti, jež měl navrhovatel uvést v insolvenčním návrhu. Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu. Z výše uvedených důvodů je proto nutné v návrhu uvést skutková tvrzení, z nichž bude vyplývat, že dlužník je v úpadku nebo mu úpadek teprve hrozí, že má existentní, splatné a konkrétní závazky za konkrétními, jednoznačně a nezaměnitelně označenými věřiteli. Vzhledem k tomu, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, je nesrozumitelný, neurčitý a neúplný a vady návrhu nelze odstranit výzvou podle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř., insolvenční soud v souladu s ust. § 128 odst. 1 IZ návrh dlužníka odmítl, neboť se jedná o takové nedostatky, pro které v řízení pokračovat nelze.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Namítla, že se závěry soudu prvního stupně nesouhlasí, neboť v návrhu své věřitele i závazky zcela dostatečným způsobem identifikovala názvem, identifikačním číslem, označením čísla závazků a na listině, jež byla doplněním oddílu 06 formuláře, rovněž uvedla charakteristiku závazků i věřitelů; tyto údaje taktéž uvedla i v seznamu závazků. Svoji platební neschopnost pak prokázala přílohami, a k neschopnosti plnit své závazky uvedla, že zastavila platby. V seznamu závazků uvedla u všech věřitelů datum poslední úhrady a tučně zde zvýraznila, že splatnost závazků je měsíc po poslední úhradě, popřípadě před vydáním vykonatelného rozhodnutí nebo před zesplatněním pohledávky. V seznamu závazků a oddílu 06 bylo uvedeno, že má 2 věřitele a celkem 4 závazky, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, že je není schopna plnit, zastavila platby a to u podstatné části svých závazků v průběhu května-července 2013. Z toho je zřejmé, že dlužnice má závazky více jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Proto se dlužnice domnívá, že definiční znaky úpadku pro platební neschopnost (§ 3 odst. 1 IZ) jsou řádně uvedeny jak v oddíle 06 formuláře, tak v seznamu závazků. Po té co dlužnice odkázala na příslušná rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, Vrchního soudu v Olomouci i Nejvyššího soudu navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a následně, aby jí bylo povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře.

Především odvolací soud konstatuje, že po vydání napadeného usnesení byl zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ve znění pozdějších předpisů opět novelizován zákonem č. 294/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014. Podle přechodného ustanovení v čl. II zák. č. 294/2013 Sb. platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (to je od 1.1.2014) platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Ze shora citovaného přechodného ustanovení k zákonu č. 294/2013 Sb. vyplývá, že na posouzení obsahu insolvenčího návrhu z hlediska jeho náležitostí, který byl podán do 31.12.2013, nemá tato novela insolvenčního zákona žádný vliv.

Podle § 7 IZ v nyní platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání, dospěl k závěru, že odvolání odvolatelky je důvodné.

Podle § 103 odst. 1 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 platí, že insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Podává-li insolvenční návrh dlužník, musí v něm podle § 103 odst. 2 IZ uvést rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek nebo hrozící úpadek a označit důkazy, kterých se dovolává. Dále musí být z návrhu patrno, čeho se dlužník domáhá.

Jak dále uvedl již soud prvního stupně ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ v rozhodném znění, dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Z ust. § 3 odst. 2 IZ v rozhodném znění pak vyplývá, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud podle § 128 odst. 1 IZ odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě hrozícím úpadku, a který navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem. Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, který umožňuje, aby jej dlužník využil i k podání insolvenčního návrhu. Dlužník může podat insolvenční návrh na tomto příslušném formuláři (pokud hodlá současně navrhnout i povolení oddlužení) anebo samostatným podáním.

V přezkoumávané věci se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dlužnice podala u soudu prvního stupně dne 22.11.2013 insolvenční návrh s využitím příslušného formuláře pro povolení oddlužení. V bodu 06 formuláře, v němž měla uvést popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek, mimo jiné uvedla, že má více věřitelů, peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a že je není schopna plnit; řada věřitelů zahájila vůči ní proces vymáhání, uplatňují vůči ní smluvní pokuty za opožděné, případně částečné platby splátek, jež jsou několik měsíců po splatnosti. Společnost GE Money Bank, a.s. předala vymožení dlužné částky vymáhací společnosti a vyhrožují zesplatněním celého závazku a uplatnění pohledávky soudní cestou. Dlužnice totiž zastavila platby podstatné části svých závazků již v průběhu měsíce května až července 2013. Konkrétně pak uvedla, že má dva věřitele, vůči nimž (každému) má dva závazky, celková výše závazků činí 296.791 Kč, jde o závazky nezajištěné. U společnosti Ge Money Bank, a.s. má u úvěrů předepsané měsíční splátky 4.500 Kč a u věřitele CETELEM ČR, a.s. má předepsané měsíční splátky u dvou úvěrů celkem 2.352 Kč; celkem má předepsané měsíční splátky 6.852 Kč. Její příjem z invalidního důchodu činí toliko 9.640 Kč a s ohledem na životní náklady není schopna požadované splátky hradit. Kromě tohoto příjmu si dlužnice pro splnění podmínek pro oddlužení zajistila příjem z darovací smlouvy (uzavřené s Vladimírou anonymizovano ) ve výši 200 Kč měsíčně. Dlužnice se proto domnívá, že její úpadek je možno řešit oddlužením, když bude schopna ze svých příjmů uhradit svým věřitelům nejméně 30% jejich pohledávek.

K doplnění bodu 06 dlužnice přiložila jako součást návrhu listinu nazvanou charakteristika závazků a věřitelů , v níž označila své dva věřitele (uvedené shora) tak, že uvedla celý název firmy, včetně úplné adresy, identifikačního čísla, dále označila druh svých závazků (3x smlouvy o úvěru, 1x flexikredit) včetně čísla smlouvy, u každého závazku uvedla konkrétní výši, s tím, že jde o závazky nevykonatelné a nezajištěné, dále u každého závazku uvedla, kdy provedla poslední platbu, z toho u dvou závazků v květnu 2013, u jednoho v červnu 2013 a jednoho v červenci 2013. Rovněž v bodu 18 dlužnice označila své věřitele, jednotlivé smlouvy, z nichž jí vyplývají její 4 závazky, včetně jejich aktuální výše.

Ke svému návrhu dlužnice dále předložila (mimo jiné) zákonem vyžadovaný seznam závazků, v němž uvedla shodné údaje jako v listině uvedené shora, dále zde zdůraznila, že její závazky jsou splatné po poslední úhradě, kterou provedla. Ke svému návrhu pak dlužnice předložila další listiny, jichž se v návrhu dovolávala a listiny prokazující její závazky.

Odvolací soud na základě shora uvedených zjištění uzavírá, že již ze samotného insolvenčního návrhu dlužnice je bez jakýchkoliv pochyb seznatelné, že dlužnice má nejméně 2 věřitele (které náležitě označila), vůči nimž má 4 závazky (z úvěrů, které řádně identifikovala, včetně výše) v celkové výši 296.791 Kč. Tyto závazky měla dlužnice splácet v měsíčních splátkách, přičemž dlužnice v květnu 2013 zastavila platby vůči dvěma závazkům, v červnu a v červenci 2013 zastavila platby vůči dalším dvěma závazkům z úvěrů. Dlužnice tak má závazky (vůči dvěma věřitelům), které jsou po splatnosti více jak 30 dnů a tyto své závazky nehradí po dobu delší 3 měsíců (návrh byl podán 22.11.2013). Takto vylíčená skutková tvrzení v insolvenčním návrhu dlužnice, kdy dlužnice dále tvrdí, že by měla platit měsíčně splátky celkem 6.852 Kč, přičemž její příjem z invalidního důchodu činí 9.640 Kč, jsou podle názoru odvolacího soudu způsobilá naplnit znaky úpadku, jak jsou vymezeny v ust. § 3 odst. 1 IZ. Proto dospěl odvolací soud k závěru, že odmítnutí tohoto insolvenčního návrhu dle ust. § 128 odst. 1 IZ nebylo namístě.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

V dalším řízení, dospěje-li soud prvního stupně k závěru, že dlužnicí předložené povinné přílohy, ať již se to týká příloh k insolvenčnímu návrhu či k návrhu na povolení oddlužení, jsou bez vad, pak se bude insolvenčním návrhem dlužnice zabývat věcně.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu