1 VSOL 1183/2015-A-10
KSBR 26 INS 25303/2015 1 VSOL 1183/2015-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Husova 5, PSČ 602 00, korespondenční adresa Brno, Těsná 784/17, PSČ 614 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 25303/2015, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka ze dne 23.10.2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2015, č.j. KSBR 26 INS 25303/2015-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.10.2015, č.j. KSBR 26 INS 25303/2015-A-5, se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2, § 103 odst. 2, odst. 3 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010, sen. zn. 29 NSČR 22/2009, odmítl insolvenční návrh dlužníka (doručený soudu 9.10.2015) s odůvodněním, že dlužník v něm neuvedl dostatek informací týkajících se jeho úpadku, když neuvedl data splatnosti svých závazků a k návrhu nepředložil řádný seznam závazků, který by jinak soud mohl použít jako další zdroj informací o rozhodujících skutečnostech, které osvědčují úpadek dlužníka. Dlužník pouze uvedl, že má 5 věřitelů (které označil), u kterých má 5 závazků v celkové výši 88.396

Kč. Další informace dlužník v návrhu neuvedl. Přitom v insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá, pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku nebo že je předlužen, není uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Proto postupoval soud prvního stupně podle ust. § 128 odst. 1 IZ a insolvenční návrh dlužníka bez dalšího odmítl, neboť toto ustanovení výslovně vylučuje možnost vyzývat k odstranění vad insolvenčního návrhu postupem dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž vyslovil nesouhlas s odmítnutím jeho insolvenčního návrhu na povolení oddlužení s tím, že se domnívá, že z jím podaného návrhu je zřejmé a pochopitelné, že obsahuje veškeré náležitosti požadované insolvenčním zákonem, uvedené pohledávky jsou všechny po lhůtě splatnosti a z podaného návrhu vyplývá, že dlužník je v úpadku, neboť není schopen hradit své závazky, ani splatné. Dále sdělil a doložil, že věřitelka Komerční banka, a.s. postoupila svou pohledávku společnosti CRS CREDIT LTD., org. složka se sídlem Praha 8-Libeň, V Holešovičkách 1400/7, PSČ 182 00 .

Podle ust. § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Především je nutno uvést (jak již zdůraznil i soud prvního stupně), že definici úpadku upravuje ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dle něhož je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů (pozn. nejméně dva), b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

V ustanovení § 3 odst. 2 IZ jsou pak uvedeny zákonné (vyvratitelné) domněnky úpadku, dle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

V ustanovení § 3 odst. 3 IZ je definován úpadek (právnických osob nebo fyzických osob-podnikatelů) z důvodů předlužení a ust. § 3 odst. 4 definuje hrozící úpadek.

Ustanovení § 103 odst. 2 IZ dále stanoví, že v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka (pozn. jak je definován v § 3 odst. 1 IZ) nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 odst. 4 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný, anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (pozn. týkající se odstraňování vad návrhu) se nepoužije.

Podle ust. § 390 odst. 1, věta první IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že dlužník, který tvrdí, že je v úpadku, popřípadě v hrozícím úpadku (§ 3 odst. 4 IZ) a domáhá se rozhodnutí o jeho úpadku, musí k tomu ve svém insolvenčním návrhu uvést všechny rozhodné skutečnosti, jež jeho úpadku nasvědčují a pokud navrhuje, aby jeho úpadek byl řešen oddlužením, je povinen podat též návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 390 odst. 1 věta první IZ). Dlužník tak podává návrhy dva.

Jelikož návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 2 IZ podat pouze na příslušném (předepsaném) formuláři, může jej dlužník využít i k podání vlastního inslovenčního návrhu, což mu umožňuje řádné vyplnění bodu 07 tohoto formuláře, v němž musí dlužník uvést všechny rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek (tj. počet věřitelů, výše jednotlivých dlužníkových závazků, splatnost závazků a důvod, proč dlužník není schopen tyto své závazky plnit). Jinými slovy insolvenční návrh musí splňovat náležitosti dle ust. § 103 IZ v návaznosti na ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ (viz citace shora) a návrh na povolení oddlužení musí splňovat též náležitosti dle ust. § 391 IZ, což dlužníku umožní řádné vyplnění zmíněného formuláře pro návrh na povolení oddlužení (viz podrobné pokyny zveřejněné na stránkách Ministerstva spravedlnosti www.insolvencni-zakon.justice.cz.).

Nutno dále zdůraznit, že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného (projednatelného) insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010.

V přezkoumávaném případě se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dlužník nedbale vyplnil formulář předepsaný pro návrh na povolení oddlužení, který mohl využít i pro podání insolvenčního návrhu, když v bodu 07 (jehož řádným vyplněním by současně podal i insolvenční návrh) výslovným vyznačením (zatrhnutím) slova ne , ve skutečnosti vyjádřil, že s návrhem na povolení oddlužení nepodává současně i insolvenční návrh. Kromě toho tento bod formuláře zůstal nevyplněn a rovněž z obsahu zbývající části tohoto návrhu (na povolení oddlužení) nelze dovodit, že by dlužník svůj úpadek, případně hrozící úpadek vůbec tvrdil. Pokud dlužník v další části formuláře toliko vyjmenoval své věřitele a výše jejich pohledávek, aniž se však vyjádřil k jejich splatnosti a k důvodům proč tyto závazky není schopen hradit, pak ani tímto neumožnil soudu prvního stupně posoudit, zda je vůbec v úpadku či zda mu úpadek hrozí. Uvedl-li dlužník až ve svém odvolání, že všechny jeho závazky jsou po lhůtě splatnosti a že z jeho návrhu vyplývá, že je v úpadku, neboť není schopen hradit své závazky, ani splatné, pak jednak ani toto doplnění není dostačující (konkrétní) a navíc k tomuto tvrzení (doplnění) již nelze v odvolacím řízení přihlížet, neboť z hlediska posouzení projednatelnosti insolvenčního návrhu, je rozhodující stav ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 146 odst. 1, odst. 2 v návaznosti na ust. § 142 písm. a/ IZ). Nadto dlužník žádný seznam svých závazků, natož seznam řádný (§ 104 odst. 3 IZ), ke svému návrhu nepředložil.

Odvolací soud proto shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že hodlal-li dlužník podat insolvenční návrh, pak neobsahoval potřebné rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, jde proto o návrh neprojednatelný a v řízení o něm nelze dále pokračovat. Za této situace nebylo možno se zabývat dlužníkovým návrhem na povolení oddlužení, neboť návrhem na povolení oddlužení se může insolvenční soud zabývat až teprve na základě bezvadného insolvenčního návrhu.

Ze všech uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním

způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 20. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu