1 VSOL 1178/2015-B-61
KSBR 32 INS 34350/2013 1 VSOL 1178/2015-B-61

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , IČ: 13665405, bytem Břeclav, Julia Fučíka 70/27, PSČ 691 41, zastoupeného opatrovníkem JUDr. Jiřím Dobišarem, advokátem se sídlem Břeclav, Smetanovo nábřeží 956/6, PSČ 690 02, o odmítnutí odvolání, k odvolání Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Břeclav, Julia Fučíka 69/25, PSČ 691 41, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2015, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-55

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.10.2015, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-55 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 208 odst. 1 o.s.ř. odvolání Jaroslava anonymizovano ze dne 16.3.2014, doručené insolvenčnímu soudu dne 30.7.2015, ve znění doplnění ze dne 9.10.2015, doručené insolvenčnímu soudu dne 12.10.2015, podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-49. V odůvodnění uvedl, že odvolání bylo podáno opožděně a navíc osobou k tomu neoprávněnou, neboť odvolatel Jaroslav Netopil není účastníkem insolvenčního řízení, takže odvoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-49, které ve výrocích I. a II. nabylo právní moci dne 1.5.2015 a ve výroku III. dne 15.4.2015, nebylo odvolateli ani doručováno. Jeho odvolání ze dne 16.3.2014 (!), doručené insolvenčnímu soudu dne 30.7.2015, ve znění doplnění ze dne 9.10.2015, doručené insolvenčnímu soudu dne 12.10.2015, je proto opožděné.

Proti tomuto rozhodnutí podal odvolatel Jaroslav Netopil včas odvolání, ve kterém uvedl: Odvolávám se prostřednictvím KSBR k Vrchnímu soudu v Olomouci proti všem usnesením vydaným soudcem Pospíchalem v tomto případu. Soudce Pospíchal, který dva roky vydává svá usnesení a zdůrazňuje různé § a zákony, sám zákon nedodržuje. Důkaz: Soudce Pospíchal nejenže po převedení opakovaného insolvenčního návrhu z KSPR na KSBR dne 12.1.2014, tento Návrh neodmítl, což mu nařizuje § 128a (2) i Usnesení KSBR 31 INS 27389/2013-A-8 a § 7b IZ, on tento návrh spojený s návrhem na oddlužení nepřijal, ale tako povolil dlužníku oddlužení. To vše včetně toho, že dlužník ve svém opakujícím se návrhu nesplnil nic z toho co mu bylo nařízeno USNESENÍM KSBR 31 INS 27389/2013-A-8. Tomuto soudci nevadilo ani to, že dlužník nadále lže o své vyživovací povinnosti a dluhu na výživném, nevadilo mu, že dlužník byl v době podání insolvenčního návrhu odsouzen za trestný čin poškozování cizí věci Okresním soudem Břeclav, lže o skutečné výši svých závazků a nikdy nesplnil usnesení KSBR 32 INS 34350/2013-A-14 ze dne 20.1.2014, podepsané jeho asistentem Mgr. Stuchlíkem. Z toho jasně vyplývá, že tento soudce se neřídí zákony ČR, tak jak mu to ukládá zákon č. 6/2002 Sb. a § 79. Je nepochopitelné, že to vyžaduje po druhých. Pan soudce Pospíchal se zřejmě dohodl s agenturou, která tento opakovaný návrh podala v Praze za dlužníka a postupoval tak, jak je zřejmé z celého jeho jednání a vedení tohoto případu během těchto dvou let. Tato agentura INSOFIN Plus s.r.o., Jungmanova 19/7, 110 00 Praha 1, IČO 24196061, která podala za dlužníka opakovaně insolvenční návrh, ke Krajskému soudu v Praze, 2.12.2013 na kterém zfalšovali podpis dlužníka a podala taky první návrh na insolvenční řízení u KSBR, 2.10.2013, 10 minut před skončením dražby č.j. 59EX 858/10-106, podepsala s dlužníkem Mandantní smlouvu dne 3.10.2013. Na to vše jsem upozornil předsedu Krajského soudu v Brně několikrát. Jeho vyjádření prostřednictvím svých místopředsedů, zejména Mgr. Kozáka bylo, že to vše je věcí soudce Pospíchala a jeho nezávislé rozhodovací činnosti. Potvrdil mně, že se moje tvrzení potvrdila, a že soudce Pospíchal zrušil povolení oddlužení a vyhlásil svým Usnesením malý konkurz. Pan místopředseda soudu Mgr. Kozák mně řekl, že se nebude nadále k uvedené věci vyjadřovat, že to vše rozhodne Vrchní soud v Olomouci. Ovšem pan soudce Pospíchal, nikdy mé Odvolání nikam neodeslal. Nadále manipuluje s daty svých usnesení. Vzhledem k tomu, že jsem ztratil veškeré iluze o tom, že tento soudce pošle moje Odvolání někdy na Vrchní soud, posílám kopii tohoto dokumentu na Vrchní soud přímo a posílám kopii přímo na Ministerstvo spravedlnosti. Věřím, že Vrchní soud v Olomouci zruší celý tento případ pro zmatečnost a úmyslné nerespektování insolvenčního zákona ze strany soudce Pospíchala. A nebo mně vysvětlí, že soudce Pospíchal nemusí dodržovat zásady IZ jeho některé § a Usnesení Krajského soudu Brno . Toto své podání nazval odvoláním pro porušení zásad IZ, porušení § 7b, porušení § 128a odst. 2 písm. b) IZ, z čehož vyplývá, že soudu, respektive soudci JUDr. Jaroslavu

Pospíchalovi vytýká, že insolvenční návrh dlužníka neodmítl pro zjevnou bezdůvodnost podle ustanovení § 128a IZ.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ). Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud se především zabýval otázkou, zda odvolatel Jaroslav Netopil je osobou oprávněnou k podání odvolání a z níže rozvedených důvodů dospěl k závěru, že mu insolvenční zákon právo podat odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení nepřiznává (§ 405 odst.3 IZ).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 2.12.2013 domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 20.2.2014, č.j. 32 INS 34350/2013-A-22 byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka a povoleno oddlužení. V průběhu insolvenčního řízení podal Jaroslav Netopil dva návrhy na vydání předběžného opatření, z nichž vyplývá, že mu jako vydražiteli byl dne 14.11.2013 udělen příklep, ovšem dlužník Vladimír Barák se proti usnesení o příklepu odvolal. Předběžným opatřením se proto domáhal, aby insolvenční soud povolil dokončení dražby nemovité věci s tím, že výtěžek dražby by byl převeden jako mimořádná splátka do oddlužení. První návrh na vydání předběžného opatření doručený soudu dne 5.3.2014 byl odmítnut usnesením ze dne 11.3.2014, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-3, které ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24.4.2014, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-20 nabylo právní moci dne 20.5.2014. Druhý návrh na nařízení předběžného opatření doručený soudu 17.3.2014 byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22.4.2014, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-18 zamítnut a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.5.2014.

Tím účast Jaroslava anonymizovano jako účastníka insolvenčního řízení podle ustanovení § 15 IZ skončila. Následně usnesením ze dne 14.4.2015, č.j. KSBR 32 INS 34350/2013-B-49 bylo rozhodnuto o neschválení oddlužení dlužníka Vladimíra anonymizovano (výrok I.), na jeho majetek byl prohlášen konkurs (výrok II.), který bude řešen formou nepatrného konkursu (výrok III.). Toto rozhodnutí, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku 14.4.2015 v 10:55 hodin bylo zvlášť doručeno dlužníku a insolvenčnímu správci s poučením, že odvolání proti výroku I. a II. může podat pouze dlužník. Vzhledem k tomu, že dlužník tohoto práva nevyužil, nabylo toto rozhodnutí ve výrocích I. a II. právní moci dne 1.5.2015. Odvolání Jaroslava anonymizovano doručené insolvenčnímu soudu dne 30.7.2015, ve znění doplňku doručeného dne 12.10.2015, bylo odvoláním napadeným rozhodnutím jako opožděné odmítnuto.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 IZ, účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku.

Podle ustanovení § 15 IZ, nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje.

Podle ustanovení § 201 o.s.ř. platí, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle ustanovení § 405 odst. 3 IZ rozhodnutí, jímž oddlužení neschválí, doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí může podat pouze dlužník.

Podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno některým, kdo k odvolání není oprávněn.

Podle ustanovení 204 odst. 1 o.s.ř. odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.

Podle ustanovení § 208 odst. 1 o.s.ř. opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil, byť z jiných důvodů. Odvolatel Jaroslav Netopil není osobou, které se rozhodnutí o neschválení oddlužení zvlášť doručuje (zvlášť se v této věci doručuje pouze dlužníku a insolvenčnímu správci, neboť věřitelský výbor nebyl ustanoven) a především není osobou oprávněnou podat proti tomuto rozhodnutí odvolání, neboť insolvenční zákon přiznává právo odvolání pouze dlužníkovi. Za této situace odvolateli nezačala běžet lhůta k podání odvolání, a proto není důvod jeho odvolání odmítat jako opožděné podle shora citovaného ustanovení

§ 208 odst. 1 IZ, nýbrž podle ustanovení § 218 písm.b) o.s.ř. jako odvolání podané někým, kdo k odvolání není oprávněn.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. e) o.s.ř.).

V Olomouci dne 23.listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu