1 VSOL 117/2016-A-18
KSOL 10 INS 25036/2015 1 VSOL 117/2016-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , IČ: 11569298, bytem Horní náměstí 47/2, 785 01 Šternberk, adresa pro doručování: Dolní Holetín 181, PSČ 539 71, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 28. 12. 2015, č.j. KSOL 10 INS 25036/2015-A-12,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), aby zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužnice má 44 závazků, které vznikly v souvislosti s její podnikatelkou činností, přičemž někteří z věřitelů těchto závazků nesouhlasí s oddlužením dlužnice. Vzhledem k tomu, že závazky dlužnice pocházející z podnikání nebyly podrobeny řešení úpadku konkursem a nejsou zajištěnými závazky, brání tyto závazky dlužnici v oddlužení (§ 389 odst. 2 IZ). Návrh na povolení oddlužení byl tedy podán někým, kdo k tomu není oprávněn, což povede k odmítnutí tohoto návrhu a k prohlášení konkursu na majetek dlužnice. K zajištění úhrady nákladů vzniklých při zjišťování majetku dlužnice, který bude patřit do majetkové podstaty, je třeba uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť dlužnice nemá žádný hodnotný majetek a vzhledem k výši postižitelných příjmů existuje důvodná obava, že v případě prohlášení konkursu by zde nebyly prostředky, které pokryjí náklady insolvenčního řízení. Výši zálohy soud prvního stupně odůvodnil minimální výší odměny insolvenčního správce při řešení dlužníkova úpadku konkursem, jež činí dle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. 45 000 Kč.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že soud prvního stupně neodůvodnil rozsah předpokládaných (prvotních) nákladů insolvenčního řízení, rozsah majetkové podstaty, ani závěr o nedostatečnosti jejího majetku. Soud prvního stupně nezohlednil, že tu jsou takové okolnosti, pro něž je řešení úpadku nezbytné a obecně žádoucí, jelikož jde o jediný způsob, při kterém může dojít alespoň k částečné úhradě jejích závazků a nezohlednil skutečnost, že insolvenční řízení v posuzované věci bude třeba zastavit pro nemajetnost a odměna insolvenčního správce bude určena podle ustanovení § 5 vyhl. č. 313/2017 Sb. Odměna insolvenčního správce přitom může být zaplacena v pravidelných měsíčních splátkách z její mzdy nebo může být zaplacena z peněz, které jí byly sráženy ze mzdy na základě exekučního příkazu. Uschovaná částka činí 28 897 Kč. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 6.10.2015 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužnice uvedla, že má 72 peněžitých závazků po lhůtě splatnosti vůči 45 věřitelům a tyto není schopna splácet. Splatnost nejméně dvou závazků nastala do roku 2015. K návrhu připojila seznam závazků opatřený podpisem a prohlášením o úplnosti a správnosti, v němž u většiny závazků neuvedla splatnost (např. u závazků označených pod č. 1, 3, 6-8, 11-13, 21-22, 26, 29-45). Soud prvního stupně vyzval dlužnici usnesením ze dne 23.10.2015, č.j. KSOL 10 INS 25036/2015-A-4, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení sdělila skutečnosti, ze kterých bude zřejmé, že jí závazky vzniklé v souvislosti s podnikatelskou činností nebrání v řešení úpadku oddlužením. Na tuto výzvu dlužnice reagovala doplněními insolvenčního návrhu ze dnů 29.10.2015 a 2.12.2015, v nichž mimo jiné navrhla, aby soud rozhodl o řešení jejího úpadku nepatrným konkursem bez zálohy na náklady insolvenčního řízení, jelikož jejím jediným majetkem je mzda. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle ustanovení § 108 odst. 2 IZ, výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit: a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení dlužnici je předčasné, neboť dlužnice dosud nepředložila řádný seznam závazků s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ. Judikatura soudů se totiž ustálila na závěru, že i nsolvenční soud může insolvenčnímu navrhovateli uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti a jsou-li k němu připojeny předepsané přílohy. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu ustanovení § 128 odst. 1 IZ, nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 IZ (srovnej závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, které je publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 10/2009).

Dlužnice k insolvenčnímu návrhu nepředložila řádný seznam závazků, neboť v předloženém seznamu závazků absentuje údaj o splatnosti většiny závazků, což je základní náležitostí tohoto seznamu dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ. K odstranění této vady povinné přílohy insolvenčního návrhu přitom soud prvního stupně dlužnici dosud nevyzval (§ 128 odst. 2 IZ).

Je proto třeba, aby soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužnici k předložení řádného seznamu závazků se všemi náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ a podle reakce dlužnice na tuto výzvu bude ve věci dále postupovat. Pokud soud prvního stupně v dalším řízení přistoupí opětovně k uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, neopomene se vypořádat se skutečností, že dlužnice má u zaměstnavatele deponovanou částku v celkové výši 28 897 Kč (viz. č.d. A-14/3). Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 9.února 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu