1 VSOL 1163/2015-A-9
KSOS 31 INS 24099/2015 1 VSOL 1163/2015-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníků: a) Radima anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov-Šumbark, Nákupní 426/1, PSČ 736 01, IČ: 68896492, adresa pro doručování: Havířov-Suchá, Hornická 21, PSČ 735 64, b) Dariny anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov-Šumbark, Nákupní 426/1, PSČ 736 01, IČ: 74167545, adresa pro doručování: Havířov-Suchá, Hornická 21, PSČ 735 64, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice b) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.10.2015, č.j. KSOS 31 INS 24099/2015-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužníků.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužníci v návrhu neuvedli rozhodující skutečnosti osvědčující jejich úpadek, neboť v návrhu neuvedli konkrétní údaje nejméně o dvou věřitelích označených v souladu s ust. § 103 IZ a o splatnosti závazků. Dlužníci v návrhu pouze tvrdili, že mají 19 závazků u 13 věřitelů v celkové výši 1.722.597 Kč více než 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jelikož k návrhu nebyly připojeny žádné přílohy, nebylo možné skutečnosti zjistit ani z těchto příloh. Tyto vady brání pokračování v řízení, a proto soud prvního stupně insolvenční návrh dlužníků odmítl.

Proti tomuto usnesení podali dlužníci odvolání. Uvedli, že dne 18.9.2015 u Krajského soudu v Ostravě podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Řízení bylo vedeno pod sp.zn. 33 Nc 1165/2015 a návrh byl odmítnut z důvodu nedostatku plné moci. K návrhu byly doloženy veškeré potřebné dokumenty včetně seznam majetku, závazků, listin o příjmech a o úpadku. Dlužníci dne 24.9.2015 podali nový návrh a předpokládali, že listiny z původního řízení budou k novému návrhu přiřazeny. Proto k odvolání přikládají listiny připojené k původnímu návrhu.

Odvolání podepsala pouze dlužnice b), k jejímu odvolání tudíž odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v celém rozsahu, neboť dlužníci mají postavení jediného dlužníka a jsou v této fázi řízení nerozlučnými společníky (§ 394a odst. 3 IZ). Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 24.9.2015 insolvenčním návrhem dlužníků a) a b) spojeným se společným návrhem manželů-dlužníků na povolení oddlužení, jímž se dlužníci domáhali rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. V návrhu uvedli, že mají společné závazky z titulu SJM ve výši 1.722.597 Kč, jedná se o 19 závazků vůči 13 věřitelům, přičemž závazky jsou 30 dnů po splatnosti a manželé jsou v platební neschopnosti. Celková výše závazků, které požadují věřitelé zaplatit ke dni vyhotovení návrhu, činí 722.597 Kč, a jelikož dlužník a) má příjem 15.000 Kč měsíčně a dlužnice b) má příjem 16.000 Kč měsíčně, je mimo možnosti dlužníků závazky vedle nákladů na živobytí platit. V bodu 17 návrhu (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) dlužníci uvedli odkaz na seznam závazků, neoznačili žádného věřitele, nekonkretizovali žádný závazek a uvedli pouze celkovou výši závazků 1.722.597 Kč. K návrhu připojili seznam zaměstnanců a majetku, seznam osob, vůči nimž mají vyživovací povinnost, seznam dlužníků, prohlášení o nepodnikání a výpisy z evidence rejstříku trestů. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má: a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 103 odst. 3 věta druhá IZ, insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1).

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Po vyhodnocení obsahu podaného insolvenčního návrhu dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužníků neobsahuje úplné vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících jejich úpadek.

Při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, nutno vyjít ze závěrů, které Nejvyšší soud ČR formuloval ve svém rozhodnutí ze dne 27.1.2010, sp. zn. 29 NSČR 1/2008, které bylo publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 88/2010. V tomto rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že v poměrech insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, který není podnikatelem, se rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky (§ 3 odst. 1, písm. c / IZ) může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

K náležitostem insolvenčního návrhu se dále vyslovil Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 20.5.2010, sp. zn. 29 NSČR 22/2009, které je zveřejněno pod číslem 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NSČR, a v němž Nejvyšší soud České republiky zopakoval, že splnění povinnosti vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, nelze dovozovat z obsahu listin, které dlužník připojil k insolvenčního návrhu jako svou přílohu na rozdíl od listin, které mají zvláštní povahu, a které tvoří povinnou (insolvenčním zákonem předepsanou) přílohu insolvenčního návrhu dlužníka a jejichž obsah je (současně) definován insolvenčním zákonem. Konkrétně se jedná o seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců dlužníka (srov. ustanovení § 104 odst. 1, písm. a/ až c/, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 insolvenčního zákona). Zde Nejvyšší soud České republiky dále vyslovil názor, že z povinných příloh insolvenčního návrhu při posuzování náležitostí insolvenčního návrhu lze vycházet za situace, že obsahují náležitosti stanovené insolvenčním zákonem, zejména prohlášení o tom, že jsou správné a úplné a podpis dlužníka (§ 104 odst. 4 věta třetí IZ).

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že z insolvenčního návrhu nelze dovodit úpadek dlužníků dle ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, neboť dlužníci v insolvenčním návrhu netvrdili rozhodující skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit mnohost věřitelů dlužníků, mnohost jejich peněžitých závazků a platební neschopnost. Dlužníci v návrhu pouze obecně uvedli, že mají 19 závazků u 13 věřitelů v celkové výši 1.722.597 Kč, které jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti, aniž by alespoň dva věřitele označili v souladu s ust. § 103 odst. 1 IZ, aniž by konkretizovali alespoň dva závazky vůči dvěma věřitelům a uvedli jejich splatnost, případně jiný údaj, z něhož by bylo možné dovodit, že závazky jsou déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ IZ). V návrhu rovněž absentují jakákoliv tvrzení o platební neschopnosti (§ 3 odst. 1 písm. c/, odst. 2 IZ). Výše uvedená obecná tvrzení jsou z hlediska citované judikatury Nejvyššího soudu ČR nedostatečná. Seznam závazků, z něhož by bylo možné chybějící údaje zjistit, dlužníci k insolvenčnímu návrhu nepřipojili.

K listinám, které dlužníci připojili k odvolání, přihlédnout nelze, neboť v řízení o odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 146 odst. 2, § 142 písm. a/ IZ).

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 27.listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu