1 VSOL 1158/2016-A-21
KSOS 14 INS 10736/2016 1 VSOL 1158/2016-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužnice Nikoly anonymizovano , anonymizovano , bytem Suchdol nad Odrou, Komenského 188, PSČ 742 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.6.2016, č.j. KSOS 14 INS 10736/2016-A-12 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.6.2016, č.j. KSOS 14 INS 10736/2016-A-12 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že insolvenčním návrhem je sledován nepoctivý záměr, proto návrh na povolení oddlužení bude zamítnut a úpadek řešen prohlášením konkursu. Nepoctivý záměr soud spatřoval ve skutkové podstatě trestného činu úvěrového podvodu, za který je proti dlužnici vedeno trestní stíhání. Při řešení úpadku konkursem je třeba zajistit prostředky na náklady insolvenčního řízení, které vzniknou bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, přičemž s ohledem na zjištění, že dlužnice je vlastnicí isir.justi ce.cz nemovitostí, u kterých lze předpokládat následné zpeněžení, byla stanovena záloha pouze ve výši 25.000 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas blanketní odvolání, které na výzvu soudu doplnila tak, že vzala zpět návrh na povolení oddlužení a setrvala na podaném odvolání s tím, aby soud při stanovení výše zálohy zohlednil fakt, že je majitelkou nemovitostí a náklady insolvenčního řízení budou hrazeny z jejího prodeje. V této souvislosti uvedla, že má závazek vůči Českomoravské stavební spořitelně, a.s. ve výši 1.974.597,32 Kč, který je zajištěn nemovitostmi ve vlastnictví dlužnice, zapsanými v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín na LV č. 1432 a 1412 pro obec a k.ú. Suchdol nad Odrou, jejichž hodnota činí 1.000.000 Kč. Dále vlastní movitý majetek, a to běžné oděvní vybavení a mobilní telefon v hodnotě 2.000 Kč.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 2.5.2016, doručeným soudu dne 5.5.2016, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen plněním splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 07 mimo jiné uvedla, že má dva závazky u dvou věřitelů v celkové výši 1.979.597,32 Kč. V kolonce 15 (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) a v kolonce 16 (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) odkázala na připojený soupis majetku. Rovněž ohledně závazků odkázala na připojený seznam závazků. V připojeném seznamu závazků uvedla dva vykonatelné závazky, a to zajištěný závazek vůči Českomoravské stavební spořitelně, a.s., IČ: 49241397 ve výši 1.974.597,32 Kč a nezajištěný závazek vůči České spořitelně, a.s., IČ: 45244782 ve výši 5.000 Kč. V seznamu majetku uvedla, že je vlastnicí bytové jednotky č. 188/6 umístěné v budově č.p. 188-bytovém domě v části obce Suchdol nad Odrou, postavené na pozemku parc. č. 123, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 7843/85509 na společných částech budovy č.p. 188-bytovém domě v části obce Suchdol nad Odrou, postavené na pozemku parc. č. 123, včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 7843/85509 na pozemku parc. č. 123-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 265 m , přičemž se jedná o nemovitou věc zapsanou na LV č. 1432 a č. 1412 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, k.ú. Suchdol nad Odrou, obec Suchdol nad Odrou. Hodnota nemovitých věcí činí 1.000.000 Kč. Dále vlastní movitý majetek, a to běžné oděvní vybavení a mobil značky Xiaomi v hodnotě 2.000 Kč. Žádný jiný movitý majetek, práva či nehmotné statky nebo pohledávky nevlastní. Soud si opatřil výpis z katastru nemovitostí a zjistil, že na nemovitostech dlužnice vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek ze smlouvy č. 0902276 -5-01: 1) pohledávka meziúvěr poskytovaný do výše 1.540.000 Kč s příslušenstvím, 2) budoucí pohledávka úvěr, který bude poskytnut do výše 924.000 Kč, zřízené pro Českomoravskou spořitelnu, a.s., IČ: 49241397 smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 23.6.2013 s právními účinky vkladu ke dni 24.6.2013. Dále si soud prvního stupně ověřil informaci o trestním stíhání dlužnice pro úvěrový podvod a na tomto základě rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 108 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Vzhledem k tomu, že dlužnice vzala zpět návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud usnesením ze dne 5.9.2016, č.j. KSOS 14 INS 10736/2016-A-17, vzal zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení na vědomí podle ustanovení § 394 odst. 2 IZ, což znamená, že jediným možným způsobem řešení úpadku dlužnice je prohlášení konkursu na její majetek.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce. Jedná se o náklady, které vzniknou s prověřováním stavu dlužníkova majetku, se soupisem majetkové podstaty, a zejména s oceňováním a zpeněžováním majetku. Správce bude k této své činnosti nutně potřebovat pohotové finanční prostředky, které ovšem dlužník v majetkové podstatě nemá. Proto je nutné prostředky na úhradu těchto nákladů zajistit uložením povinnosti zaplatiti zálohu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Dále se odvolací soud zabýval výší zálohy, a to s ohledem na odměnu insolvenčního správce určenou z výtěžku zpeněžení zajištěných nemovitostí.

Podle ustanovení § 38 odst. IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumávaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.

Podle ustanovení § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb., pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odstavec 1). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi zajištěné věřitele činí 9 % z částky od 1 mil Kč do 1 mil. Kč a z částky 1 mil Kč do 1 mil. Kč činí 90.000Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil Kč (odstavec 2). Odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí 25 % z částky od 0 do 500 tis. Kč (odstavec 3). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna správce nejméně 45.000 Kč (odstavec 5).

Podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené vyhláškou č. 398/2013 Sb., pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však

1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč.

Uložení zálohy ve výši 25.000 Kč považuje odvolací soud za důvodné, neboť záloha neslouží jen na krytí odměny insolvenčního správce, ale též hotových výdajů insolvenčního správce, které mu budou vznikat bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a to zejména v souvislosti oceňováním a zpeněžováním zajištěných nemovitostí.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 19.října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu