1 VSOL 1153/2016-A-10
KSOL 16 INS 11340/2016 1 VSOL 1153/2016-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Lipník nad Bečvou, Hranická 1005/36, PSČ 751 31, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 5.8.2016, č.j. KSOL 16 INS 11340/2016-A-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 5.8.2016, č.j. KSOL 16 INS 11340/2016-A-5, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením, označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, soud prvního stupně dle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužnice, protože postrádá vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužnice, neboť dlužnice neuvedla konkrétní údaj o splatnosti svých závazků, ani kdy byla provedena poslední platba a nelze tak z návrhu dovodit ani žádnou z domněnek o platební neschopnosti dlužnice. Jedná se přitom o takový nedostatek insolvenčního návrhu, pro který nelze v insolvenčním řízení pokračovat. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání v němž uvedla, že doložila všechny potřebné dokumenty k insolvenčnímu návrhu a už neví co dodat. Tvrdila, že dodala seznamy závazků, seznamy, zda je podnikatelka, či měla zaměstnance, seznamy movitého a nemovitého majetku. Uvedla údaje o výši závazků a kdy byly provedeny poslední splátky vůči věřitelům. Skutečné splatnosti jednotlivých závazků nezná, protože díky své špatné platební morálce je nemohla splácet a splatnosti se určitě prodlužovaly. Zda nějaké pohledávky popírá či ne bylo uvedeno v souhrnném seznamu, kdy bylo vše stvrzeno podpisem jako správný, úplný a pravdivý seznam. V seznamu majetku bylo uvedeno, že žádné movité věci se nenacházejí v držení třetí osoby a u všech věřitelů uvedla v seznamu adresu věřitele, či jejich IČO, DIČ a popřípadě sídlo věřitele či podnikatele. Dále uvedla, že zastavila potřebnou část plateb vůči věřitelům, protože jí peníze nevycházely, splatnosti jednotlivých závazků bohužel už nezná a domnívá se, že insolvenční návrh nevykazuje žádné nedostatky.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 18.4.2016, doručeným soudu dne 12.5.2016, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 07 mimo jiné uvedla, že v současné době má 2 věřitele se třemi závazky v celkové výši 314.020 Kč, které jsou již delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství. Ze svých příjmů není schopna závazky v plném rozsahu uhradit. V kolonce 17 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) uvedla závazek vůči Československé obchodní bance, a.s. ve výši 82.595 Kč, závazek vůči Městu Lipník nad Bečvou ve výši 15.425 Kč a závazek vůči Československé obchodní bance, a.s. ve výši 216.000 Kč. U žádného ze závazků neuvedla údaj o jeho splatnosti. K návrhu připojila seznam závazků opatřený podpisem a prohlášením o úplnosti a správnosti, v němž uvedla 3 nevykonatelné závazky ve shodě s insolvenčním návrhem, údaj o splatnosti, případně datum poslední splátky a sjednanou frekvenci splátek neuvedla u žádného z nich. Na tomto skutkovém základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku") b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010). Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v něm schází tvrzení o splatnosti jednotlivých závazků, resp. není uvedena splatnost ani u jednoho závazku, takže není osvědčena existence peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst.1, písm. a, b/ IZ), natož platební neschopnost (3 odst.1, písm. c/, odst. 2 IZ). V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužnice nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.5.2010 sp. zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaný v časopise Soudní judikatura 2/2012 na str. 141). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužnice nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na jakýkoliv listinný důkaz. Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužnice, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst.1 IZ s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3,4 IZ. V posuzované věci ovšem dlužnice k návrhu připojila seznam závazků, ve kterém rovněž schází údaj o splatnosti všech závazků, a tudíž se nejedná o řádný seznam, který by mohl nahradit chybějící údaje v insolvenčním návrhu.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že dlužnice neuvedla rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, když neuvedla splatnost jednotlivých závazků, a pro tyto nedostatky nelze proto v řízení pokračovat. Soud prvního stupně postupoval správně, když podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh odmítl, neboť za této situace nebylo možné rozhodnout, zda je dlužnice v úpadku. Taktéž postupoval správně, když navrhovatelku nevyzýval k doplnění insolvenčního návrhu, neboť postup podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. je ustanovením § 128 odst. 1 IZ poslední věty, vyloučen.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 10. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu