1 VSOL 1148/2017-P14-8
KSOL 20 INS 7654/2017 1 VSOL 1148/2017-P14-8

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci dlužníka Josefa Pohořelského, narozeného 17.12.1961, identifikační číslo osoby: 706 01 119, bytem Sobotín 54, PSČ 788 16, korespondenční adresa: Šumperk, Zahradní 33, PSČ 787 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOL 20 INS 7654/2017, o přihlášce pohledávky věřitele č. 13, číslo přihlášky P14-DBS invest s.r.o., identifikační číslo osoby: 282 96 389, se sídlem Zlín, Santražiny 575, PSČ 760 01, zastoupeného Mgr. Petrem Poláchem, advokátem, se sídlem Blansko, Smetanova 2359/9, PSČ 678 01, o odvolání věřitele DBS invest s.r.o. ze dne 26.10.2017, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 13.10.2017, č.j. KSOL 20 INS 7654/2017-P14-2,

t a k t o:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že přihláška pohledávky P14 věřitele č.13 DBS invest s.r.o., se n e o d m í t á a účast věřitele č.13 DBS invest s.r.o., v insolvenčním řízení n e k o n č í .

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci s poukazem na ustanovení § 173, § 176 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ) odmítl přihlášku pohledávky věřitele DBS invest s.r.o. (výrok I.) s tím, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.). isir.justi ce.cz

Rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 14.7.2017, č.j. KSOL 20 INS 7654/2017-A-10 (pozn. správně č.j. KSOL 20 INS 7654/2017-A-9) soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením, současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku s tím, že věřitele poučil, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a tyto nebudou uspokojeny. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 14.7.2017 a posledním dnem lhůty k podání přihlášek byl den 14.8.2017. Přihláška věřitele č. 13 byla do centrální ePodatelny soudu doručena dne 10.8.2017, avšak v důsledku omylu na straně věřitele , byla podána ke špatné spisové značce a to předchozího insolvenčního řízení dlužníka, jež bylo vedeno pod sp. zn. KSOL 31 INS 12274/2011 a které již bylo pravomocně skončeno. Na základě následného oznámení věřitele byla přihláška zaslána Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci ke správné spisové značce, k čemuž ovšem došlo až 19.9.2017, tedy po uplynutí uvedené lhůty. Uvedl-li věřitel do formuláře přihlášky nesprávnou spisovou značku, v důsledku tohoto omylu nepřihlásil svou pohledávku včas, což nelze přičítat k tíži dlužníka, ani k tíži soudu. Lhůta pro podání přihlášky je lhůtou propadnou a při jejím nedodržení se k přihlášce ze zákona nepřihlíží, přitom dle § 83 IZ, prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 13 DBS invest s.r.o. včasné odvolání. Uvedl, že je pravdou, že přihláška pohledávky byla označena chybnou spisovou značkou, a to značkou již pravomocně skončeného insolvenčního řízení ve věci dlužníka, nicméně z ostatních informací v přihlášce bylo a je zřejmé, že přihláška svým obsahem náleží k nyní probíhajícímu insolvenčnímu řízení dlužníka pod sp. zn. KSOL 20 INS 76542017. Po zjištění tohoto pochybení věřitel neprodleně kontaktoval Krajský soud v Ostravě, kdy bylo telefonicky konstatováno, že se jedná o chybu v psaní a že přihláška bude přeposlána ke správné spisové značce a zveřejněna v insolvenčním rejstříku, a to s účinky ke dni podání přihlášky, tj. ke dni 10.8.2017. Odvolatel má za to, že přihláška měla být posouzena soudem ve smyslu ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. dle jejího obsahu a pokud by tak Krajský soud v Ostravě učinil, pak by zjistil, že řízení, pod sp. zn. KSOS 31 INS 12274/2011 již bylo pravomocně skončeno a že tento údaj v přihlášce je zřejmou nesprávností, k níž došlo chybou v psaní. Tato skutečnost nemůže mít proto vliv na nedodržení lhůty pro přihlášení pohledávek. Navrhl změnu napadeného usnesení tak, že se přihláška pohledávky neodmítá a účast věřitele v insolvenčním řízení nekončí.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu soudu prvního stupně, včetně přihlášky pohledávek P14 se podává, že:

-insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 11.4.2017 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, v seznamu závazků dlužník uvedl i věřitele DBS invest, s.r.o.

-Usnesením ze dne 14.7.2017, zveřejněným téhož dne, soud zjistil úpadek dlužníka, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil insolvenčním správcem Ing. Petra Zbořila, a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů a současně poučil věřitele, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

-Dne 10.8.2017 byla do centrální ePodatelny Krajského soudu v Ostravě doručena přihláška pohledávky věřitele DBS invest s.r.o., který v ní uvedl spisovou značku KSOS 31 INS 12274/2011 ve věci Josefa Pohořelského (u něj uvedl rodné číslo a bydliště), přihlášena byla pohledávka v celkové výši 109.779,02 Kč z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru Hypoteční bankou, a.s., s tím, že tato banka v průběhu řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. KSOS 31 INS 12274/2011 dosud v uvedeném řízení neuhrazenou část pohledávky postoupila věřiteli, o jeho vstupu do řízení bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne 5.9.2014, č.j. KSOS 31 INS 12274/2011-P2-3 , které nabylo právní moci 23.9.2014 . K této přihlášce věřitel přiložil listiny, kterých se v přihlášce dovolával, včetně shora označeného usnesení ze dne 5.9.2014 a výpisu ze seznamu přihlášek pohledávek, který věřiteli již dne 29.9.2014 vystavil Krajský soud v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS 12274/2011 z přihlášky P2. Z tohoto přiloženého výpisu je zřejmé, že dle výsledků přezkumného jednání, které se konalo dne 16.5.2012 , byla pohledávka v celé výši zjištěna.

-Dle úředního záznamu, pořízeného vedoucí oddělení v Olomouci Kamily Machalíkové ze dne 19.9.2017 vyplývá, že věřitel telefonicky soudu oznámil, že omylem zaslal přihlášku k původní spisové značce KSOS 31 INS 12274/2011 a že požádal Krajský soud v Ostravě, aby přihlášku předali .

Na tomto skutkovém základě vydal soud prvního stupně odvoláním napadené usnesení.

Podle § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Podle § 176 IZ, za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Přihlášku pohledávky lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis.

Podle ustanovení § 8 písm. b) vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, formulář přihlášky pohledávky obsahuje označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem.

Podle § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Odvolací soud na základě shora uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že přestože věřitel v přihlášce označil nesprávnou spisovou značku, a potud nutno souhlasit, že se tak stalo jeho pochybením (byť šlo o lidsky pochopitelnou písařskou chybu), nicméně nelze v daném případě přehlédnout, že přihlášku věřitel podal 10.8.2017 u věcně i místně příslušného soudu a řádně v ní identifikoval i dlužníka, vůči němuž svou pohledávku přihlašuje. Z obsahu této přihlášky bylo rovněž zřejmé, že jde o neuhrazenou pohledávkou, která byla předmětem již předchozího insolvenčního řízení ve věci téhož dlužníka, které bylo vedeno pod sp. zn. KSOS 31 INS 12274/2011, že byla v uvedeném řízení zařazena na přezkumné jednání, které se konalo již v roce 2012 (pod přihláškou č. P2). Toto pochybení muselo (mělo) být zřejmé i soudu při převzetí přihlášky

(přihláška podaná v roce 2017, v ní označeno řízení z roku 2011), a to bez větších obtíží běžnou lustrací, na jejímž základě by Krajský soud v Ostravě zjistil, že řízení pod sp. zn. KSOS 31 INS 12274/2011 již bylo dávno pravomocně skončeno (25.9.2015) a že se ze strany věřitele jedná o zřejmou nesprávnost. Pokud by toto pochybení Krajský soud v Ostravě včas zjistil, nepochybně by věřitele vyzval k odstranění této písařské chyby, což se nestalo. Věřitel však svou chybu sám zjistil a žádal o zařazení přihlášky ke správné spisové značce a této jeho žádosti bylo vyhověno, jak vyplývá z údajů Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci na spisovém obale této přihlášky.

Odvolací soud proto dospěl k závěru, že v případě odmítnutí této přihlášky pohledávek, by se ze strany soudu jednalo o přepjatý formalismus, bránící věřiteli v přístupu k soudu a uplatnění jeho práv.

V této souvislosti nutno zdůraznit, že Ústavní soud se ve své rozhodovací činnosti opakovaně zabýval otázkou ústavně konformního výkladu práva a konstatoval, že neudržitelnou je aplikace práva vycházející pouze z jazykového výkladu. Lze odkázat zejména na nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.), v němž se mj. konstatuje, že mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní normy, činí z práva nástroj odcizení a absurdity . Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona [srov. k tomu např. nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006 sp. zn. I. ÚS 50/03 (N 120/41 SbNU 499)], nýbrž se od něj [ ] musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů mající svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku [ ]. Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad. Ústavní soud dále judikoval, že soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality [srov. třeba usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 92/06 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Pokud soud vykládá právní předpis mechanicky a ryze formálně, přičemž nebere v úvahu, že dojde ke zjevně nespravedlivému výsledku, mohou tím být porušena základní práva stěžovatele na spravedlivý proces zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (nález Ústavního soudu ze dne 26.9.2013, sp.zn. I. ÚS 215/12). Jestliže obecný soud aplikuje na daný případ právní předpisy sice formálně souladně s jejich textem, avšak odhlédne od reálných společenských vztahů, dopustí se přepjatého formalismu (nález Ústavního soudu ze dne 13.11.2012, sp.zn. I. ÚS 563/11). Jednoduše vyjádřeno, spravedlnost musí být přítomna v každém procesu, ve kterém se interpretuje a aplikuje právo. K těmto závěrům se pak přihlásil např. v nálezu ze dne 1.11.2016, sp.zn. II.ÚS 2230/16.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že se že přihláška P14 věřitele č. 13 DBS invest s.r.o. neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřiteli č. 13 se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 14. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu