1 VSOL 1120/2013-A-16
KSBR 47 INS 17793/2013 1 VSOL 1120/2013-A-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Prostějov, Tylova 1472/51, PSČ 796 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.9.2013, č.j. KSBR 47 INS 17793/2013-A-9, takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e z r u š u j e a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), zastavil insolvenční řízení.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně obecně konstatoval, jaký je účel zálohy na náklady insolvenčního řízení a uvedl, že dlužníku uložil usnesením ze dne 27.6.2013, č.j. KSBR 47 INS 17793/2013-A-6, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000 Kč a současně jej poučil o možnosti zastavení řízení v případě nezaplacení zálohy ve stanovené lhůtě. Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 1.8.2013 a dne 17.8.2013 nabylo právní moci. Dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě (do 22.8.2013) nezaplatil. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že mu usnesení o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení nebylo doručeno s tím, že pokud by mu usnesení bylo řádně doručeno, zálohu na náklady insolvenčního řízení by zaplatil, neboť návrh na povolení oddlužení podával v dobré víře, že se tím vyřeší jeho tíživá finanční situace. Uvedl, že se nezdržuje na adrese trvalého pobytu, kde ani nemá poštovní schránku, a proto v návrhu na povolení oddlužení uvedl korespondenční adresu v bydlišti matky, kde má řádně označenou poštovní schránku se svým jménem a v případě, že je pracovně v zahraničí, matka jej telefonicky informuje, že má k převzetí doporučenou korespondenci. Žádal, aby odvolací soud věc posoudil.

K výzvě odvolacího soudu dlužník sdělil, že zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000 Kč dosud nezaplatil, neboť mu nebylo doručeno usnesení soudu prvního stupně o uložení této povinnosti.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 25.6.2013 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. V návrhu označil korespondenční adresu Prostějov, Šárka 3226/18. Soud prvního stupně uložil dlužníku usnesením ze dne 27.6.2013, č.j. KSBR 47 INS 17793/2013-A-6, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000 Kč a současně dlužníka poučil, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání (§ 108 odst. 3 IZ). Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 2.7.2013 a bylo doručováno dlužníku zvlášť obálkou typu III. na označenou korespondenční adresu Prostějov, Šárka 3226/18. Zásilka byla vrácena zpět soudu s tím, že zásilku nebylo možné vložit do schránky adresáta, neboť adresát nemá schránku a o této skutečnosti nebylo možno zanechat písemné oznámení v místě doručení. Dle obsahu spisu dlužník nemá zpřístupněnu datovou schránku. Soud prvního stupně proto usnesení o uložení zálohy doručil dlužníku opakovaně vyhláškou, která byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 1.8.2013 a téhož dne byla vyvěšena na úřední desce soudu. Dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Z hlediska věcné správnosti napadeného rozhodnutí je významné především to, zda usnesení o povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nabylo právní moci, dále skutečnost, zda dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení uloženou mu pravomocným rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatil a dále to, zda dlužník byl v usnesení o povinnosti zaplatit zálohu ve smyslu ust. § 108 odst. 3 IZ poučen o možnosti zastavení řízení pro nezaplacení zálohy. Tyto podmínky byly v daném případě splněny, a to včetně pravomocného uložení zálohy, neboť usnesení soudu prvního stupně o uložení zálohy ze dne 27.6.2013, č.j. KSBR 47 INS 17793/2013-A-6, bylo dlužníku řádně doručeno dne 1.8.2013 postupem dle ust. § 80 IZ. Dále však musí insolvenční soud vždy zvážit, zda v mezidobí od uložení zálohy v řízení nevyšly najevo skutečnosti, pro něž by bylo nadbytečné trvat na uhrazení zálohy, nebo zda tu jsou takové okolnosti, pro něž by bylo řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí. V takovém případě pak insolvenční řízení zastavit nelze (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.9.2013, senátní značky 29 NSČR 39/2013, které je dostupné na internetových stránkách www.nsoud.cz). Soud prvního stupně se však tím, zda v řízení v mezidobí od uložení zálohy nevyšly najevo skutečnosti, pro něž by bylo nadbytečné trvat na uhrazení zálohy, nebo zda tu jsou takové okolnosti, pro něž by bylo řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí, vůbec nezabýval.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ust. § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil dle ust. § 221 odst. 1, písm. a) o.s.ř. soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně především ve světle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR zváží, zda v posuzované věci v mezidobí od uložení zálohy nevyšly najevo skutečnosti, pro něž by bylo nadbytečné trvat na uhrazení zálohy, nebo zda tu jsou takové okolnosti, pro něž by bylo řešení úpadku dlužníka nezbytné nebo obecně žádoucí. Odvolací soud pro úplnost poukazuje na novou právní úpravu obsaženou v ust. § 108 odst. 1, větě třetí IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, podle níž povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení. Od 1.1.2014 je tudíž nadbytečné trvat na uhrazení zálohy tam, kde lze o insolvenčním návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že soud vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

P o u č e n í :. Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 28. ledna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu