1 VSOL 1097/2014-A-11
KSBR 38 INS 12153/2014 1 VSOL 1097/2014-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Husova 5, PSČ 635 00, doručovací adresa Brno, Větrná 617/1, PSČ 635 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 12153/2014, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem návrhu na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 5. září 2014 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. srpna 2014, č.j. KSBR 38 INS 12153/2014-A-6,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. srpna 2014, č.j. KSBR 38 INS 12153/2014-A-6, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 108 odst. 1, odst. 2 a odst. 4, § 395 odst. 1 písm. b) a § 396 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě od právní moci tohoto usnesení zaplatil na označený účet soudu nebo v hotovosti v jeho pokladně, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech uvedl, že dlužník se insolvenčním návrhem doručeným soudu dne 30.4.2014 domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a jako řešení navrhl oddlužení splátkovým kalendářem. Dlužník specifikoval své věřitele, výši i splatnost závazků, celkové závazky vůči nezajištěným věřitelům dle předloženého seznamu závazků představují částku 267.628 Kč. Dlužníkův příjem z pracovního poměru činí měsíčně čistého 11.015 Kč měsíčně, dále očekává příjem z darovací smlouvy ve výši 550 Kč měsíčně po dobu svého oddlužení. Dlužník je svobodný, má vyživovací povinnost vůči dvěma nezaopatřeným dětem. V seznamu majetku dlužník uvedl, že nevlastní žádné movité ani nemovité věci, pohledávky, peníze ani jiné penězi ocenitelné hodnoty. Z insolvenčního návrhu tak vyplývá, že příjmy dlužníka nepostačují k tomu, aby při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře byly pohledávky nezajištěných věřitelů za 5 let uspokojeny nejméně z 30 % a současně, aby z částky určené k výplatě věřitelům, byla zaplacena odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce (za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře činí odměna správce 750 Kč bez DPH a náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč bez DPH, jak jsou určeny vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dlužníkovi lze měsíčně zabavit částku ve výši 1.154 Kč (z čisté mzdy ve výši 11.015 Kč) a částku 550 Kč představující plnění z darovací smlouvy. Po odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce (celkem 1 089 Kč včetně DPH) by na nezajištěné věřitele zbyla částka 615 Kč, tedy za 5 let 36.900 Kč, což představuje cca 13 % pohledávek nezajištěných věřitelů. V úvahu by nepřicházelo ani oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, jelikož dlužník nevlastní žádný majetek. Z tohoto důvodu dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, a jediným řešením úpadku dlužníka je prohlášení konkursu na jeho majetek (ust. § 390 odst. 3, § 396 IZ). Jelikož z insolvenčního návrhu a seznamu majetku dlužníka nevyplývá, že by dlužník disponoval majetkem, který by byl dostačující k úhradě předpokládaných nákladů řízení při konkursu, je nutno, aby dlužník složil zálohu na náklady insolvenčního řízení, která správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by též mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka. Institut zálohy slouží taktéž k úhradě odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, není-li možno tyto výdaje zcela uspokojit z majetkové podstaty dlužníka.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl, že není schopen požadovanou zálohu zaplatit, je dle něj nepřiměřeně vysoká s ohledem na jeho majetkovou situaci. Proto také podal návrh na oddlužení, jelikož není schopen hradit své splatné závazky. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se mu zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá, případně aby odvolací soud požadovanou výši zálohy snížil na 5.000 Kč. V neposlední řadě uvedl, že věc znovu projednal s dárkyní Veronikou Křížovou, která mu přislíbila poskytovat po dobu oddlužení měsíčně 750 Kč, tímto by podmínky oddlužení splňoval. Darovací smlouvu uzavřenou se jmenovanou dárkyní dne 5.9.2014 (s ověřenými podpisy) ke svému odvolání dlužník doložil.

Podle ust. § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání, dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Předně odvolací soud konstatuje, že skutková zjištění soudu prvního stupně tak, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, jsou správná. Lze proto uzavřít, že dle návrhu a listin doložených dlužníkem má dlužník nezajištěné závazky ve výši celkem 267.628 Kč, jeho čistý měsíční příjem činí 11.015 Kč, movitý ani nemovitý majetek dlužník nemá, ani žádnou finanční hotovost, je svobodný a má vyživovací povinnost vůči dvěma nezl. dětem, ke kterým nemá soudně stanovenou vyživovací povinnost (byť dlužník tvrdí, že s ním nežijí ve společné domácnosti).

Nutno dále doplnit, že dlužník původně dokládal darovací smlouvu uzavřenou se svou matkou Růženou Tichou (nar. 1955) na částku 550 Kč měsíčně. Na výzvu soudu prvního stupně ze dne 29.7.2014 (A-4), aby mimo jiné předložil darovací smlouvu s úředně ověřeným podpisem dárce, dlužník v podání ze dne 12.8.2014 sdělil, že dar ve výši 550 Kč mu poskytne Veronika Křížová (pozn. u níž je zaměstnán a s níž má dvě nezl. děti ), tedy nikoliv jeho matka. K tomu doložil darovací smlouvu ze dne 11.8.2014 uzavřenou s dárkyní Veronikou Křížovou, s úředně ověřenými podpisy. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Předně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka je projednatelný a vyplývá z něj, že dlužník je skutečně v úpadku, jako formu jeho řešení dlužník navrhl oddlužení splátkovým kalendářem.

Nicméně ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ stanoví, že insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší ne 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

V přezkoumávaném případě je správný závěr soudu prvního stupně, že tuto shora uvedenou podmínku dlužník nesplňuje. I v případě, že bylo odvolacím soudem přihlédnuto k nově předložené darovací smlouvě, dle níž by dlužník pro oddlužení získal ke svému doloženému příjmu z pracovního poměru (11.015 Kč) nikoliv 550 Kč nýbrž 750 Kč, pak ani s touto částkou není schopen uhradit svým nezajištěným věřitelům 30% jejich pohledávek za dobu 5 let, neboť by jim po odpočtu nezabavitelných částek, ze zbývajícího příjmu ve výši 1.704 Kč (to je včetně daru

750 Kč) uhradil toliko 18,27%-22,51%, podle toho, zda by byl insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty či nikoliv.

Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že pro další řízení, je složení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a to v požadované maximální výši, potřebné, neboť v případě, že dlužník na svém insolvenčním návrhu setrvá, nebude možno jeho úpadek řešit oddlužením, nýbrž konkursem. Účel, smysl, včetně výše požadované zálohy dlužníku podrobně vyložil již soud prvního stupně, proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tuto část odůvodnění napadeného usnesení zcela odkazuje. Nutno zdůraznit, že záloha je v daném případě potřebná především pro počáteční činnost správce a je rovněž zárukou úhrady jeho odměny pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Náklady insolvenčního řízení nelze přenášet na stát, který by hradil odměnu a hotové výdaje správce v případě, pokud by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku, případně majetku v potřebném rozsahu. Nelze rovněž přehlédnout, že pokud správce po prohlášení konkursu zpeněžuje (o čemž nelze v této fázi řízení spekulovat), pak jen jeho nejnižší odměna činí 45.000 Kč.

Jelikož usnesení soudu prvního stupně je věcně správné, proto je odvolací dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. d/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu