1 VSOL 107/2012-A-12
KSBR 45 INS 554/2012 1 VSOL 107/2012-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem Jesenec 7, PSČ 798 53, zastoupené Mgr. Michalem Varmužou, advokátem se sídlem Šumperk, Kozinova 2, PSČ 787 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 45 INS 554/2012-A-7 ze dne 17.1.2012

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 45 INS 554/2012-A-7 ze dne 17.1.2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč na účet soudu uvedený ve výroku nebo v hotovosti na pokladně soudu.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice se se svým návrhem domáhá rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Za tyto náklady lze považovat poštovné, platby za telekomunikační služby, cestovné, náklady na inzerci, náklady dražby, náklady spojené se správou majetkové podstaty apod. Bez pohotových finančních prostředků zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení nemůže správce svou funkci řádně vykonávat. Soud přihlédl k tomu, že dlužnice má v dosud nevypořádaném společném jmění manželů nemovitý majetek, který byl oceněn znaleckým posudkem na částku 1.900.000,-Kč. Z této částky tvoří polovinu celkem 950.000,-Kč, což představuje 56 % všech nezajištěných závazků dlužnice a postačuje k uspokojení 100 % všech zajištěných závazků dlužnice. S ohledem na možnost provedení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty na základě rozhodnutí schůze věřitelů, kdy příjmy dlužnice nepostačují pro oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud stanovil výši zálohy částkou ve výši 20.000,-Kč podle ust. § 108 insolvenčního zákona.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že pouze v oddlužení může uhradit pohledávky jednotlivých věřitelů, v exekuci by zřejmě byly uhrazeny pouze její závazky vůči zástavnímu věřiteli. Poukázala na to, že je rozvedená, má v péči dvě nezletilé děti (na které pobírá výživné a přídavky na děti), její příjem se pohybuje okolo 11.000,-Kč až 13.000,-Kč měsíčně a jiné příjmy nemá. Namítla, že částka ve výši 20.000,-je prakticky celý měsíční příjem a v případě úhrady zálohy by nebyla schopna po celý měsíc zabezpečit ani výživu svých nezletilých dětí. Domnívá se, že s ohledem na možnost oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, která je zde v dostatečném rozsahu, by nutnost zálohy na náklady insolvenčního řízení mohla být vyřešena jejím složením z prostředků soudu a následným uplatněním jako pohledávky za majetkovou podstatou. Navrhuje proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Podle § 108 odst. 1, odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala dne 10.1.2012 u Krajského soudu v Brně na předepsaném formuláři insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, které navrhla řešit zpeněžením majetkové podstaty. V návrhu uvedla, že má 22 peněžitých závazků, z nichž některé není schopna splácet již od roku 2008, nezajištěné závazky jsou celkem ve výši 1.264.516 Kč (a jednotlivě je označila), zajištěné závazky jsou celkem ve výši 515.100,-Kč (které rovněž jednotlivě označila). Všechny zajištěné závazky jsou zajištěny zástavním právem na nemovitostech zapsaných na LV č. 228 (pro obec a k. ú. Jesenec). Podle znaleckého posudku ze dne 2.12.2009 (přiloženého k návrhu) činila obvyklá cena těchto nemovitostí ke dni 1.12.2009 celkem 1.900.000,-Kč. Dále uvedla, že je rozvedená, dosud nebylo vypořádáno její společné jmění manželů (podle dohody o jeho vypořádaní se však má stát výlučným vlastníkem nemovitostí) a má vyživovací povinnost ke dvěma dětem. Podle dokladů o příjmech dlužnice její průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců před podáním insolvenčního návrhu činil 12.014 Kč měsíčně. K návrhu dlužnice doložila seznam majetku (ze kterého vyplývá že vlastní toliko uvedené nemovitosti), seznam závazků a seznam zaměstnanců (ve kterém uvedla, že nemá žádné zaměstnance).

Soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud se pro účely stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení nejprve zabýval otázkou, zda lze očekávat, že dlužnice splňuje podmínky pro povolení oddlužení nebo její úpadek bude nutné řešit konkursem.

V přezkoumávané věci lze uzavřít, že při měsíčním příjmu dlužnice ve výši 12.014,-Kč měsíčně činí nepostižitelná částka 8.762,-Kč (5.841,33 Kč na dlužnici, 2.920,66 Kč na dvě děti). Ze zbývající části mzdy ve výši 3.252,-Kč lze použít na splátky 2/3, tedy 2.168,-Kč. Za 5 let trvání splátkového kalendáře by dlužnice zaplatila 130.080,-Kč, z čehož je ovšem nutné uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce 900,-Kč měsíčně, případně 1.080,-Kč měsíčně (zvýšenou o sazbu DPH, je-li správce jejím plátcem). Nezajištění věřitelé by tedy obdrželi 76.080,-Kč, případně 65.280,-Kč (pokud by správce byl plátcem DPH), což představuje přibližně 6,01 % nebo 5,16 % jejich pohledávek za dlužnicí. Oddlužení plněním splátkového kalendáře je tedy zjevně vyloučeno. Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty by byly zpeněženy nemovitosti dlužnice, které by jí (dle jejího tvrzení) v rámci vypořádání společného jmění měly připadnout, avšak i v případě, že by se tak nestalo a dlužnice se stala toliko jejich podílovou spoluvlastnicí, byly by zpeněžovány jako celek k uspokojení pohledávek zajištěných zástavním právem na nemovitostech. Lze očekávat, že při zpeněžení nemovitostí a po uspokojení zajištěných věřitelů by mohli být nezajištění věřitelé uspokojeni ze zbytku výtěžku, a to v rozsahu nejméně 30 % jejich pohledávek, i s přihlédnutím k tomu, že znalecké ocenění nemovitostí oddlužení není dlužnicí doloženo v aktuální výši, oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se tedy předběžně jeví jako možné.

Při úvaze o požadavku zálohy na náklady inslovenčního řízení je nejen rozhodné, zda lze očekávat konkurs nebo oddlužení, ale i jakým způsobem je případné oddlužení pro dlužníka dosažitelné (plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty). Při stanovení výše zálohy na náklady insolvenčního řízení zahájeného návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, insolvenční soud vždy přihlíží nejen k tomu, zda dlužník splňuje podmínky pro oddlužení a jakou formou lze oddlužení očekávat, ale i k jeho majetkovým a výdělečným poměrům.

Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře) vznikají náklady řízení ve větší míře již od samého počátku, tedy před tím, než k úhradě jejich nákladů bude možné použít výtěžek zpeněžení majetkové podstaty. Náklady řízení (včetně odměny insolvenčního správce) sice budou nakonec hrazeny z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, ale před jejím zpeněžením budou vznikat náklady, které by jinak musel insolvenční správce hradit ze svého, což po něm nelze spravedlivě žádat. K těmto nákladům patří zejména náklady zpeněžení nemovitosti a náklady spojené se správou majetkové podstaty (například náklady na inzerci, náklady veřejné dražby, poštovné, platby za telekomunikační služby, cestovné apod.), jak správně uvedl soud prvního stupně.

Dále je nutné poukázat na to, že znalecký posudek doložený dlužnicí k návrhu byl zpracován v roce 2009, tedy více než dva roky před podáním návrhu, a proto nelze uzavřít, že takto zjištěná cena je nyní odpovídající. Z tohoto důvodu nelze postavit najisto, jaký konkrétní výtěžek z jejich zpeněžení lze očekávat. Tato skutečnost představuje další důvod, proč je namístě vyžadovat složení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně, pokud podle ust. § 108 IZ uložil dlužnici povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení a správně poukázal i na její účel. Pokud jde o výši požadované zálohy, s ohledem na majetkové poměry dlužnice, která mimo uvedených nemovitostí nemá žádný jiný majetek, zejména žádné pohotové finanční prostředky (v hotovosti nebo na účtu), je záloha ve výši 20.000, Kč zcela přiměřená.

K odvolací námitce dlužnice, která navrhuje složení zálohy na náklady insolvenčního řízení insolvenčním soudem, odvolací soud uzavírá, že možnost takového postupu nemá zákonnou oporu, neboť ust. § 108 IZ umožňuje uložit její zaplacení toliko insolvenčnímu navrhovateli (věřiteli nebo dlužníkovi, který podal insolvenční návrh).

Na základě shora uvedeného odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil podle ust. § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 23. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu