1 VSOL 1050/2014-A-11
KSOS 22 INS 14660/2014 1 VSOL 1050/2014-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Pavla Hasaly, nar. 2. září 1969, identifikační čísl osoby: 487 67 549, bytem Frýdlant nad Ostravicí, Nerudova 702, PSČ 739 11, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 14660/2014, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 1.7.2014 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.6.2014, č.j. KSOS 22 INS 14660/2014-A-6,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.6.2014, č.j. KSOS 22 INS 14660/2014-A-6, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ust. § 104, § 392 a § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) odmítl Insolvenční návrh dlužníka.

V důvodech uvedl, že dlužník podal dne 28.5.2014 insolvenční návrh, který spojil s návrhem na povolení oddlužení. Dle ust. § 390 odst. 1 IZ může dlužník podat návrh na povolení oddlužení pouze společně s insolvenčním návrhem; takový návrh však musí obsahovat jak náležitosti insolvenčního návrhu (ust. § 103 IZ), tak náležitosti návrhu na povolení oddlužení (ust. § 391 IZ). K návrhu je třeba připojit přílohy, jejichž obsahové náležitosti stanoví ust. § 104 IZ (pro insolvenční návrh) a ust. § 392 IZ (pro návrh na povolení oddlužení). Dle ust. § 104 odst. 1 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. Dle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne. V posuzované věci dlužník nepřipojil k insolvenčnímu návrhu zákonem stanovené přílohy, tj. v samostatné listině obsažený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců, který by byl dlužníkem podepsán a bylo by k němu připojeno výslovné prohlášení o jeho správnosti a úplnosti. Proto postupoval soud dle ust. § 128 odst. 2 IZ a usnesením ze dne 5.6.2014, č.j. KSOS 22 INS 14660/2014-A-4 vyzval dlužníka, aby ve stanovené lhůtě doplnil svůj návrh tak, že k němu připojí zákonem dané přílohy-seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, současně soud dlužníka poučil o náležitostech těchto seznamů a následcích nevyhovění výzvě soudu. Na základě této výzvy dlužník doplnil návrh sdělením, že seznamy byly součástí návrhu na povolení oddlužení, dále doložil smlouvu o spolupráci, která měla doložit jeho příjmy. Vzhledem k tomu, že dlužník na výzvu soudu k doplnění insolvenčního návrhu řádně nereagoval, když odkaz na podaný návrh nemůže nahradit řádně předložené seznamy, soud postupoval dle ust. § 128 odst. 2 IZ a rozhodl o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu. Nad rámec uvedeného soud prvního stupně zdůraznil, že dlužník nedoplnil ani návrh na povolení oddlužení, když na výzvu soudu nedoložil dostatečné příjmy pro povolení oddlužení. Z přiložené smlouvy není zřejmá výše dosažených čistých příjmů, dále dlužník v původním návrhu tento příjem vůbec neuváděl. Smlouvu má uzavřenu již od 10.5.2013 a tvrdí že z ní má dostatečné příjmy pro povolení oddlužení, reálné příjmy však nedoložil. Dlužník navíc nedoložil souhlas věřitelů, jejichž závazky pochází z podnikatelské činnosti dlužníka (OSSZ, VZP), proto i z tohoto důvodu by nebylo možné oddlužení povolit.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že nesouhlasí s odmítnutím jeho návrhu na povolení oddlužení. V souladu s poučením soudu předložil doplnění svého návrhu na povolení oddlužení, přesto znovu předkládá požadované dokumenty, to je seznam jeho majetku, závazků a zaměstnanců. Dále uvedl, že v současné době vede proti němu Okresní státní zastupitelství ve Frýdku-Místku řízení z důvodů neplacení výživného na dvě nezl. děti Davida Hasalu a Dianu Hasalovou; bývalá manželka požaduje uhrazení části dlužné částky na obě děti ve výši 100.000 Kč. Z jednání na okresním státním zastupitelství vyplývá, že by měl uhradit tento dluh ve výši 80.000 Kč, pokud tomu tak bude, jeho dluh se značně sníží a vytvoří se podmínky pro povolení oddlužení. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a jeho žádost o povolení oddlužení schválil. Ke svému odvolání dlužník předložil prohlášení k jeho seznamu majetku , v němž uvedl, že nevlastní žádný majetek, dále předložil prohlášení k jeho seznamu závazků , v něm uvedl, že seznam závazků, jak je uveden v návrhu na povolení oddlužení pod bodem č. 20 je úplný, že jeho osobě nedlužní žádná fyzická ani právnická osoba, nemá tudíž žádné pohledávky, dále doložil prohlášení k seznamu jeho zaměstnanců , dle něhož dlužník neměl a nemá žádné zaměstnance.

Podle ust. § 7 IZ v nyní platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání, dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost"). K posledně uvedené podmínce (v § 3 odst. 1 písm. c/ IZ), ust. § 3 odst. 2 IZ stanoví vyvratitelnou domněnku, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Podle ust. § 103 odst. 1, odst. 2 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Ustanovení § 104 odst. 1 a 3 IZ dále stanoví, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu mimo jiné připojit seznam svých závazků a v tomto seznamu je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

V přezkoumávaném případě se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dlužník doručil soudu dne 28.5.2014 návrh na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), který využil (bod 07) i k podání insolvenčního návrhu. V bodu 07, v němž měl dlužník uvést popis rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek nebo jeho hrozící úpadek dlužník pouze uvedl, že se dostal do skluzu (aniž uvedl od kdy) s placením výživného na dvě děti, která mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, vzal si úvěr u označené banky a též nebankovní úvěr u označeného nebankovního ústavu, jeho výdělkové možnosti mu však neposkytly prostor posléze hradit splátky úvěrů a současně mu narostly závazky na výživném k nezletilým dětem a závazky vůči zdravotní pojišťovně. Má minimální mzdu a není schopen své závazky plnit, protože bývalá manželka požaduje okamžitou úhradu celé dlužné částky, navíc se mu narodila nezl. Eliška Nádvorníková (nar. 30.12.2011), kterou má se svou přítelkyní Marií Nádvorníkovou, která je současně i jeho zaměstnavatelem.

I když dlužník měl v tomto bodu 07 výslovně uvést (zaškrtnutím příslušné kolonky), zda požaduje rozhodnutí o jeho úpadku či hrozícím úpadku, což dlužník neučil, přesto lze z jeho tvrzení dovodit, že se domáhá zjištění úpadku a současně jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře. Nicméně ani z jeho doslovného popisu rozhodujících skutečností, nelze bez dalšího dovodit, zda dlužník skutečně v úpadku je, neboť u žádného ze zde označených věřitelů neuvedl výši jejich pohledávek, ani konkrétní data splatnosti, avšak ani to, jak dlouhou dobu tyto své splatné závazky nehradí. Pokud uvedl pouze to, že své závazky není schopen hradit s ohledem na minimální výši jeho mzdy, pak se jedná o popis, který je ke zjištění jeho úpadku zcela nedostačující.

Pokud dlužník v bodu 20 formuláře (pro oddlužení) označil své věřitele a uvedl výše jejich pohledávek s tím, že jde o závazky zajištěné a vykonatelné , pak je nutno uvést, že i když dlužník k tomuto bodu připojil prohlášení o správnosti, jedná se opět o údaje, které jsou pro posouzení jeho případného úpadku zcela nedostačující; především proto, že zde není uvedena splatnost jednotlivých dlužníkových závazků. Již shora uvedené nedostatky dlužníkova insolvenčního návrhu byly bez dalšího důvodem k jeho odmítnutí, přičemž je nutno zdůraznit, že listiny, kterými dlužník dokládal své závazky k jednotlivým věřitelům, nejsou součástí insolvenčního návrhu a jimi se insolvenční soud zabývá až v souvislosti s hodnocením, zda úpadek či hrozící úpadek byl či nebyl osvědčen (doložen).

Nicméně soud prvního stupně dlužníka vyzval (i přes uvedené vady jeho insolvenčního návrhu) usnesením ze dne 5.6.2014 k předložení řádných zákonem vyžadovaných seznamů majetku, závazků, a zaměstnanců a dalších listin, které je každý dlužník povinen ke svému insolvenčnímu návrhu a návrhu na povolení oddlužení ve smyslu ust. § 104 a § 392 IZ předložit a současně soud dlužníka podrobně poučil především o náležitostech požadovaných seznamů. Dále byl dlužník mimo jiné vyzván k doložení výpisu z rejstříku trestů, k doložení očekávaných příjmů a souhlasu věřitelů s oddlužením dlužníka, pokud jejich pohledávky pochází z podnikání dlužníka. Dlužník byl rovněž náležitě poučen o následcích (o odmítnutí jeho insolvenčního návrhu, případně odmítnutí návrhu na povolení oddlužení), pokud požadované seznamy a listiny soudu ve stanovené lhůtě nepředloží. Tato výzva soudu byla dlužníku doručena 25.6.2014. Dlužník reagoval již podáním ze dne 13.6.2014, v němž upozornil na adresu svého bydliště, dále mimo jiné sdělil, že již v návrhu uvedl, že nemá žádný majetek a že seznam závazků byl součástí jeho insolvenčního návrhu, že závazky v něm uvedené uznává, nikdy neměl žádné zaměstnance. K tomu připojil prohlášení, že veškeré tyto údaje jsou pravdivé, předložil výpis z rejstříku trestů, soudem prvního stupně zmíněnou smlouvu o spolupráci ze dne 10.5.2013 a též darovací smlouvu datovanou dne 12.6.2014. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení, kterým dlužníkův insolvenční návrh, pro nedoložení řádných seznamů, odmítl.

Na základě všech uvedených zjištění je nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že dlužník jeho pokyn, vyplývající z usnesení ze dne 5.6.2014 (A-4) nesplnil. Především nepředložil řádný seznam svého majetku, závazků (s uvedením jednotlivých věřitelů, výší jejich pohledávek a dat splatnosti jednotlivých závazků) a zaměstnanců, přestože byl o náležitostech těchto všech seznamů podrobně poučen, včetně poučení o následcích, pokud tyto seznamy nepředloží. Nelze proto posoudit, zda je dlužník v úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 IZ, či zda mu teprve úpadek hrozí (§ 3 odst. 4 IZ). Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud dle ust. § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužníka, odmítl.

Proto odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že pokud odvolatel v rámci svého odvolání předložil shora zmíněná prohlášení k seznamu majetku, závazků a zaměstnanců , pak jednak se tak stalo až po rozhodnutí soudu prvního stupně a k těmto listinám již nelze v odvolacím řízení přihlížet a navíc se jedná o doplnění opět zcela nedostačující, neboť tato prohlášení nemají náležitosti zákonem vyžadovaných seznamů ve smyslu ust. § 104 IZ.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 30. září 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu