1 VSOL 105/2016-P22-11
KSBR 38 INS 7909/2013 1 VSOL 105/2016-P22-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka Františka anonymizovano , anonymizovano , bytem Kralice na Hané, Sportovní 143, PSČ 798 12, o přihlášce pohledávky evidované pod č. P22 ve výši 14.040 Kč věřitele č. 20 Friendly Finance s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Národní 341/23, PSČ 110 00, IČ: 24161306, zastoupeného Mgr. Janem Szwarcem, advokátem se sídlem Praha 8-Karlín, Prvního pluku 206/7, PSČ 186 00, o odvolání věřitele č. 20 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3.12.2015, č.j. KSBR 38 INS 7909/2013-P-22-2,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 185 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), odmítl přihlášku pohledávky evidovanou pod č. P22 (výrok I.) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v insolvenčním řízení končí (výrok II.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 7.10.2013 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.10.2013, č.j. KSBR 38 INS 7909/2013-A-9, o úpadku dlužníka, v němž byli věřitelé dlužníka vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku přihlásili své pohledávky a současně byli věřitelé poučeni, že k opožděně podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojí. Lhůta k přihlašování pohledávek věřitelům uplynula dne 6.11.2013. Věřitel č. 20 podal přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka dne 20.11.2013, tj. po uplynutí lhůty stanovené insolvenčním soudem pro podání přihlášek pohledávek v rozhodnutí o úpadku.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 20 odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Uvedl, že do insolvenčního řízení přihlásil vykonatelnou pohledávku za dlužníkem přiznanou mu trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 21.8.2013, č.j. 1T 93/2013-656, pro niž platí režim ust. § 173 IZ, podle něhož věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestním činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestním činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení. K výzvě odvolacího soudu doplnil, že mu není známo, zda v trestním řízení vedeném proti dlužníkovi byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka k zajištění jeho přihlášené pohledávky a zda zajištění dle trestního řádu trvalo i v době podání přihlášky pohledávky. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ), lhůta k přihlašování pohledávek se však řídí ust. § 136 odst. 2 písm. e), odst. 3, odst. 4 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, neboť o úpadku dlužníka bylo rozhodnuto přede dnem 1.1.2014.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 21.3.2013 a téhož dne byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška Krajského soudu v Brně ze dne 21.3.2013, č.j. KSBR 38 INS 7909/2013-A-2, o zahájení insolvenčního řízení, v níž byli věřitelé dlužníka vyzváni, aby přihlásili své pohledávky a současně byli poučeni o náležitostech přihlášky a o tom, které pohledávky je třeba přihlašovat. Soud prvního stupně usnesením ze dne 7.10.2013, č.j. KSBR 38 INS 7909/2013-A-9, rozhodl o úpadku dlužníka Františka anonymizovano , dlužníku povolil oddlužení a vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku s tím, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 7.10.2013. Věřitel č. 20 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou pohledávky doručenou soudu dne 20.11.2015 nezajištěnou pohledávku ve výši 14.040 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne 3.12.2012 a s odkazem na trestní příkaz ze dne 21.8.2013, který nabyl právní moci dne 3.9.2013. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením.

Ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 1T 93/2013 se podává, že dlužník byl trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 21.8.2013, č.j. 1T 93/2013-656, který nabyl právní dne 3.9.2013, uznán vinným, že mimo jiné dne 3.12.2012 v Kralicích na Hané, okres Prostějov, prostřednictvím internetových stránek www.pujckomat.cz docílil uzavření smlouvy č. 121203-029597 a poskytnutí úvěru ve výši 12.000 Kč společností Friendly Finance s.r.o., který se zavázal uhradit společně s poplatkem ve výši 2.040 Kč do 7.12.2012, přičemž poskytovateli úvěru záměrně nesdělil, že výše měsíčních splátek jeho dřívějších půjček činí 15.000 Kč a že jeho výdaje převyšují jeho příjmy a že nebude schopen úvěr ve sjednaném termínu a ani později vrátit, přičemž úvěr ani z části nesplatil a byl uznán vinným, že při sjednání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje a podstatné údaje zamlčel a způsobil tímto činem větší škodu, čímž spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání dvou let za současného stanovení dohledu a bylo mu uloženo, aby během zkušební doby podle svých možností, případně podle podmínek povoleného oddlužení, nahradil škodu, kterou přečiny způsobil. Dále bylo dlužníku uloženo, aby zaplatil na náhradě

škody mimo jiné poškozené společnosti Fiendly Finance s.r.o. částku 12.000 Kč. Z úředního záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Prostějov, oddělení hospodářské kriminality SKPV, Prostějov, Karolíny Světlé 8, PSČ 798 11, ze dne 30.7.2013, č.j. KRPM-42929-88/TČ-2013-141281 (č.l. 164), se podává, že v trestním řízení nebyl zajištěn žádný majetek dlužníka.

Podle ustanovení § 136 odst. 2 písm. d), odst. 3 IZ, odst. 4 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, rozhodnutí o úpadku musí obsahovat výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Podle ustanovení § 185 IZ, jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle ustanovení § 79d odst. 1 trestního řádu, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti (odstavec 1). Jestliže zajištění nemovitosti pro účely trestního řízení již není nutné, nebo zajištění nemovitostí není nutné ve stanoveném rozsahu, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí (odstavec 7).

Podle ustanovení § 47 trestního řádu, je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného (odstavec 1). O zajištění podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší (odstavec 9).

Podle § 48 odst. 1 trestního řádu, soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší a) pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, b) bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno nebo skončilo-li pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo c) uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu.

Rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku, v posuzované věci se tedy usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7.10.2013, č.j. KSBR 38 INS 7909/2013-A-9, stalo účinným dnem 7.10.2013 (§ 89 odst. 1 IZ). Lhůta k přihlašování pohledávek věřitelům počala plynout dne 8.10.2013 (§ 57 odst. 1 o.s.ř.), posledním dnem lhůty pro včasné podání přihlášky tudíž byla středa 6.11.2013. Věřitel č. 20 podal svou přihlášku u soudu prvního stupně dne 20.11.2015, tj. po lhůtě stanovené insolvenčním soudem k přihlašování pohledávek v rozhodnutí o úpadku. K této opožděné přihlášce pohledávky proto nelze přihlížet (§ 173 odst. 1 IZ).

Ustanovení § 173 odst. 1, věty třetí IZ se v posuzované věci neuplatní. Účelem právní úpravy zajištění nároku poškozeného obsažené v ustanoveních § 47 až § 49 trestního řádu a v zákoně č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věci v trestním řízení a o změně některých zákonů, je, aby byl v průběhu trestního řízení nebo bezprostředně po jeho skončení uspokojen z majetku obviněného nárok poškozeného na náhradu škody mu trestným činem způsobené nebo na vydání bezdůvodného obohacení; z toho plyne, že tu existuje oprávněný důvod pro nařízení a provedení výkonu rozhodnutí v civilním řízení přednostně ve prospěch osoby poškozené v trestním řízení, jestliže byl z její strany uplatněn nárok-podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí-v době do zrušení zajištění, tedy nejpozději do uplynutí dvou měsíců od právní moci odsuzujícího trestního rozsudku. Teprve dnem následujícím po právní moci zrušení zajištění (za situace nepodání návrhu na výkon rozhodnutí poškozeným) je majetek obviněného uvolněn pro postup při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu ve vztahu k třetím osobám, tj. ostatním oprávněným, disponujícím vykonatelným titulem proti obviněnému (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.9.2012, č.j. 28 Cdo 4279/2011). Majetkem obviněného, který by mohl být zajištěn podle § 47 trestního řádu, nejsou věci získané trestným činem, například věci zpronevěřené nebo odcizené. Zajistit nárok poškozeného rozhodnutím podle § 47 trestního řádu lze však na nemovitostech, které obviněný měl získat trestným činem podvodu podle § 250 trestního zákona spáchaným vůči poškozenému a které byly zapsány v katastru nemovitostí jako majetek obviněného. Ustanovení § 173 odst. 1 IZ má přitom na mysli zajištění majetku podle ustanovení § 47 až 49 trestního řádu, kterým se zajišťuje nárok poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, a nikoliv zajištění podle ustanovení § 79d trestního řádu, jehož účelem je zajištění majetku pro případ, že bude následně rozhodováno o jeho propadnutí.

V trestním řízení, které skončilo pravomocným odsouzením dlužníka trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 21.8.2013, č.j. 1T 93/2013-656, který nabyl právní dne 3.9.2013, a kterým byla dlužníku uložena povinnost zaplatit věřiteli č. 20 náhradu škody ve výši částku 12.000 Kč, ovšem nebylo rozhodnuto o zajištění podle § 47a násl. trestního řádu, a proto byl tento věřitel povinen podat přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku, což neučinil.

Insolvenční zákon bez zřetele k tomu, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou, zajištěnou či nezajištěnou, všem věřitelům, kteří mají pohledávky za dlužníkem, ukládá, aby své pohledávky přihlásili, a aby tak učinili včas, tedy ve stanovené lhůtě (§ 110, § 136 odst. 2, písm. d/, odst. 3, odst. 4, § 173 IZ). Výjimku z této povinnosti insolvenční zákon stanoví v ustanovení § 165 odst. 2 IZ pouze pro věřitele pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 IZ) a pohledávek postavených naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169 IZ), což však není případ věřitele č. 20.

V posuzované věci soud prvního stupně určil lhůtu k přihlašování pohledávek v délce 30 dnů, což je v mezích daných ust. § 136 odst. 2 písm. d), odst. 3 IZ, odst. 4 IZ. Navíc je nutno přihlédnout k tomu, že věřitelé (včetně odvolatele) měli možnost přihlašovat své pohledávky za dlužníkem již od zahájení insolvenčního řízení, tj. od 21.3.2013, kdy byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna vyhláška o zahájení insolvenčního řízení (§ 173 odst. 1, § 109 odst. 1 písm. a/ IZ).

Byla-li přihláška pohledávky podána opožděně, není podstatné, zda se tak stalo s odstupem několika dnů, týdnů či měsíců, stejně tak není důvod zkoumat příčiny opožděného podání přihlášky, tj. zda věřitel přihlásil svou pohledávku po stanovené lhůtě z důvodu své nedbalosti či zda se o probíhajícím insolvenčním řízení a rozhodnutí o úpadku dlužníka skutečně včas nedozvěděl. Nelze zohlednit ani důvod přihlašované pohledávky (až na výjimky stanovené v insolvenčním zákoně, což však není případ odvolatele). Prominutí zmeškání lhůty včetně lhůty k podání přihlášky v insolvenčním řízení dle ust. § 83 IZ není přípustné.

Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když opožděně podanou přihlášku pohledávky věřitele č. 20 dle ustanovení § 185 IZ odmítl.

Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237 a § 239 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřiteli č. 20 a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 20.května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu