1 VSOL 1042/2015-A-55
KSOS 14 INS 35768/2013 1 VSOL 1042/2015-A-55

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Ing. Vladimíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Vítkov, Těchanovická 292, PSČ 749 01, IČ: 42042861, o insolvenčním návrhu věřitele Česká spořitelna, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, IČ: 45244782, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11.8.2015, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013-A-35, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.8.2015, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013-A-37,

tak to :

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 136 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), rozhodl o úpadku dlužníka Ing. Vladimíra anonymizovano (výrok I.), na majetek dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Kateřinu Martínkovou, se sídlem Moravská Ostrava, Sokolská třída 22, PSČ 702 00, IČ: 66220521 (výrok III.), vyslovil, že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku nastávají účinky rozhodnutí o úpadku (výrok IV.), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku a věřitele poučil o náležitostech přihlášky a o podmínkách, za nichž lze pohledávky přihlašovat (výrok V.), vyzval věřitele, aby neprodleně sdělili insolvenční správkyni jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech nebo pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách s tím, že pokud tak neučiní, mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas zapsán majetek dlužníka sloužící k zajištění; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu (výrok VI.), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (výroky VII. a VIII.), vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenční správkyni (výrok IX.) a uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení tohoto usnesení sestavil a odevzdal insolvenční správkyni seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výrok X.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o úpadku dlužníka, neboť dlužník má nejméně pět věřitelů s pohledávkami déle než 30 dnů a déle než tři měsíce po splatnosti v celkové výši 7.151.511,94 Kč, které jsou vykonatelné a majetek dlužníka je ve výši 4.833.470 Kč a k úhradě těchto pohledávek nepostačuje. Dlužníkovi marně uplynula lhůta k podání návrhu na povolení oddlužení, navíc má dluhy z podnikání a u dlužníka není přípustná reorganizace, a proto je třeba jeho úpadek řešit konkursem. Soud prvního stupně současně vyslovil související výroky dle ustanovení § 136 odst. 2 IZ.

Proti výroku III. tohoto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že ustanovená insolvenční správkyně je ve věci podjatá. Dlužník uvedl, že mu insolvenční správkyně znemožnila pružnou komunikaci s ostatními subjekty a porušila zákon o svobodném přístupu k informacím, neboť mu nechala v říjnu 2014 odpojit telefony a internet, čímž přišel i o možnost nahlížet do insolvenčního rejstříku a do dalších důležitých informačních databází. Správkyně přitom byla dlužníkem informována, že v domě bydlí invalidní babička ve věku 86 let, která občas potřebuje naléhavou lékařskou péči, kterou je nutno přivolat telefonicky. V lednu 2015 došlo ke kritické situaci, kdy jen díky náhodě a ochotě sousedů se podařilo zavolat rychlou záchrannou službu, která babičku převezla do nemocnice, kde jí zachránili život. Dlužník nechce jednat s insolvenční správkyní, která byla schopna způsobit smrt člena jeho rodiny. Nadto zaměstnanci insolvenční správkyně se nevhodně chovají k nájemci pekárny dlužníka panu Vlčkovi, který z tohoto důvodu ukončil nájem objektu, čímž insolvenční správkyně přišla o budoucí příjem. Dále namítal, že insolvenční správkyně byla ve věci ustanovena opakovaně, čímž došlo k porušení rotačního principu při výběru insolvenčních správců.

K odvolání dlužníka se vyjádřila insolvenční správkyně tak, že u ní nejsou dány důvody pro její vyloučení z předmětného insolvenčního řízení, neboť nemá vztah k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům a splňuje podmínky pro své ustanovení do funkce. Insolvenční správkyně uvedla, že po dobu výkonu funkce na základě předchozího usnesení o jejím ustanovení své povinnosti plnila řádně, postupovala v souladu s insolvenční úpravou a zásadami insolvenčního řízení a do funkce byla ustanovena v souladu s právními předpisy. Důvody, které dlužník uplatňuje, nesměřují k uplatnění zákonných důvodů zakládajících podjatost insolvenční správkyně, nýbrž pouze poukazují na dlužníkovo tvrzení, že insolvenční správkyně v insolvenčním řízení postupovala proti jeho zájmům. Poukázala zejména na zprávu ze dne 5.11.2014, v níž se podrobně vyjádřila ke svému postupu v souvislosti s nepotvrzením telekomunikačních smluv s tím, že jednala ve společném zájmů věřitelů a uvedla, že na základě rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 26.3.2015, č.j. 1 VSOL 70/2015-A-25, kterým bylo zrušeno usnesení soudu prvního stupně o zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka, se dlužník stal osobou s dispozičními oprávněními a správkyně mu bez zbytečného odkladu předala všechny listiny a finanční prostředky tak, aby mohl tuto dispozici vykonávat. Poté dlužník správkyni nekontaktoval se žádostí, že je třeba její vyjádření k opětovnému připojení telekomunikačních služeb a nekontaktoval ji ani dodavatel těchto služeb. Nadto je insolvenční správkyni známo, že dlužník poté, co se stal osobou s dispozičními oprávněními, prostřednictvím e-mailové pošty běžně komunikoval. Obrana dlužníka je tudíž účelová.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výroku III., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5, odst. 6 o.s.ř.), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 11.12.2013 insolvenčním návrhem navrhujícího věřitele Česká spořitelna, a.s., jímž se navrhovatel domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka Ing. Vladimíra anonymizovano . Předsedkyně Krajského soudu v Ostravě opatřením o určení osoby insolvenčního správce ze dne 2.9.2014 ustanovila insolvenčním správcem pro řízení v posuzované věci JUDr. Kateřinu Martínkovou, se sídlem Moravská Ostrava, Sokolská tř. 22, IČ:66220521. Soud prvního stupně usnesením ze dne 11.9.2014, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013-A-18, rozhodl o úpadku dlužníka Ing. Vladimíra anonymizovano , na majetek dlužníka prohlásil konkurs, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Kateřinu Martínkovou, se sídlem Moravská Ostrava, Sokolská třída 22, PSČ 702 00, IČ: 62220521 a vyslovil výroky související s rozhodnutím o úpadku. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.3.2015, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013, 1 VSOL 70/2015-A-25 a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V průběhu řízení dlužník namítal, že insolvenční správkyně zajistila odpojení jeho pevné telefonní linky, mobilního telefonu i internetu, čímž přišel o možnost standardní komunikace a navíc obdržel od dodavatele těchto služeb penalizační fakturu za porušení smlouvy a tím se navýšily jeho závazky. Dále namítal, že insolvenční správkyně vystupuje nevhodně proti nájemci pekárny dlužníka, jemuž předepsala nájemné, ačkoliv tento je ve finanční ztrátě. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 6.11.2014 insolvenční správkyně sdělila, že ohledně smluvních vztahů se společností O2 Czech Republic a.s. neučinila úkon ve smyslu ustanovení § 253 odst. 1 IZ a nežádala o další plnění těchto smluv a na základě této skutečnosti společnost ukončila poskytování služeb dlužníku. Tento svůj postup odůvodnila tím, že dlužníku by vznikaly pohledávky za majetkovou podstatou, o nichž nelze za současného stavu insolvenčního řízení učinit závěr, že by byly uspokojeny z majetkové podstaty a poskytování služeb by nepřineslo dosažení jakýchkoliv příjmů do majetkové podstaty, přičemž dlužník nemá jiný příjem než ze starobního důchodu. Společný zájem věřitelů je tedy takový, že bylo na místě služby odmítnout. Správkyně uvedla, že neučiní úkon k opakovanému zprovoznění telefonních linek a internetu, neboť nelze připustit vznik pohledávek za majetkovou podstatou k uspokojování potřeb třetích osob. Dne 25.11.2014 byl soudu prvního stupně doručen přípis dlužníka, v němž dlužník vznášel námitky proti činnosti insolvenční správkyně s tím, že se dne 25.11.2014 dostavil do její kanceláře, insolvenční správkyně s ním však nejednala, pověřila toliko své zaměstnance. K námitkám dlužníka ohledně pronájmu pekárny správkyně následně vysvětlila, že dlužník jí sdělil, že pekárna není od 1.1.2014 provozována, nicméně při návštěvě objektu bylo zřejmé, že pekárna je provozována a bylo zjištěno, že provozovatel pekárny v prostorách podnikal již od 1.2.2014, a proto jej správkyně vyzvala k hrazení nájemného. Tato osoba nájemné ve výši 20.000 Kč měsíčně platila již od 1.2.2014 na účet třetí osoby, majitele účtu, na nějž bylo plněno, se však správkyni nepodařilo zjistit. Dlužník součinnost poskytnout odmítl, z čehož dovozovala, že to byl dlužník, který měl záměr zkrátit majetkovou podstatou a uspokojení věřitelů tím, že nájemné nemělo být plněno do majetkové podstaty. Soud prvního stupně věc opakovaně projednal u jednání dne 3.6.2015 a dne 20.7.2015 a poté ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením. Podáním doručeným soudu dne 15.12.2015 dlužník sdělil, že je ve vážném zdravotním stavu po těžkém úrazu, má zhmožděná záda, přeříznutou páteř, silně poškozený obličej, nevidí na jedno oko, nemůže psát na počítači ani na psacím stroji, nemůže vstát z lůžka, musí nosit umělohmotný korzet a má problém s podpisem, a proto žádal o odročení jednání o odvolání o jeden kalendářní rok. Svůj zdravotní stav doložil lékařskou zprávou ze dne 18.1.2016.

Podle ustanovení § 136 odst. 2, písm. b) IZ rozhodnutí o úpadku musí obsahovat výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce.

Podle ustanovení § 26 IZ, proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle ustanovení § 24 odst. 1 IZ, insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle ustanovení § 25 odst. 1 IZ, insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.

Podle ustanovení § 25 odst. 2 IZ, nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod okresního soudu, který je obecným soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení.

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku III. z důvodů uvedených v ustanovení § 26 IZ a dospěl k závěru, že ustanovená insolvenční správkyně JUDr. Kateřina Martínková není ve věci podjatá a splňuje podmínky pro své ustanovení.

Ze shora citovaného ustanovení § 24 odst. 1 IZ vyplývá, že insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni soudci: ve smyslu ustanovení § 14 o.s.ř. se poměrem k věci rozumí především případný zájem soudce na projednávané věci, tj. na jejím výsledku, ale i to, že soudce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho poměr k účastníkům a k jejich zástupcům může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti.

Skutečnosti, které dlužník uvádí v odvolání, nejsou způsobilé, a to ani v rovině jeho tvrzení, založit důvodnou námitku podjatosti proti ustanovené insolvenční správkyni JUDr. Kateřině Martínkové, neboť tu není důvod pochybovat o její nepodjatosti. Dlužník netvrdí a z obsahu spisu ani nevyplývá vztah insolvenční správkyně k účastníkům řízení, k jejich zástupcům ani k věci, přičemž v postupu insolvenční správkyně v řízení důvod její podjatosti shledávat nelze (srov. ust. 14 odst. 4 o.s.ř.). Postup insolvenční správkyně v řízení může případně, za podmínek předpokládaných v ustanovení § 32 IZ, zakládat důvod pro její zproštění, není však důvodem pro vyloučení správce.

Odvolací soud shledává nedůvodnou rovněž námitku dlužníka, že insolvenční správkyně byla v posuzované věci ustanovena v rozporu s ustanovením § 25 IZ. Soud prvního stupně ustanovil insolvenčním správcem osobu, kterou předsedkyně Krajského soudu v Ostravě určila pro insolvenční řízení v posuzované věci opatřením o určení osoby insolvenčního správce ze dne 2.9.2014. Soud prvního stupně tudíž postupoval v souladu s ustanovením § 25 odst. 2 IZ, podle něhož je soud prvního stupně opatřením předsedy soudu vázán. Ani odvolací soud není oprávněn přezkoumávat opatření předsedy soudu, jímž určil insolvenčního správce, neboť se jedná o opatření vydané orgánem státní správy soudu, a to odvolacímu přezkumu nepodléhá. Skutečnost, že původní usnesení soudu prvního stupně o úpadku dlužníka ze dne 11.9.2014, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013-A-18, bylo následně zrušeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26.3.2015, č.j. KSOS 14 INS 35768/2013, 1 VSOL 70/2015-A-25, nemá na platnost ani účinnost opatření předsedkyně Krajského soudu v Ostravě o určení osoby insolvenčního správce vliv a soud prvního stupně postupoval správně, pokud v novém (napadeném) usnesení o úpadku určil insolvenční správkyní opět osobou, která byla výše uvedeným opatřením ze dne 2.9.2014 pro insolvenční řízení v posuzované věci předsedkyní Krajského soudu v Ostravě určena.

Odvolací soud se zabýval otázkou, zda může o odvolání dlužníka rozhodnout, ačkoliv zdravotní stav dlužníka je nepříznivý, a to s pozitivním závěrem. Jelikož odvolání dlužníka směřovalo pouze proti výroku napadeného usnesení o ustanovení insolvenční správkyně, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, byly splněny podmínky pro rozhodnutí odvolacího soudu bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ). Projednáním odvolání v odvolacím řízení tedy dlužník nemohl být zkrácen na svých právech, a proto odvolací soud odvolání dlužníka projednal a ve věci rozhodl. Nepříznivý zdravotní stav dlužníka vezme v úvahu soud prvního stupně v dalším průběhu insolvenčního řízení.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soud prvního stupně v napadeném výroku III. dle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučen í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, navrhovateli a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 28.ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu