1 VSOL 1035/2015-A-24
KSBR 33 INS 6468/2015 1 VSOL 1035/2015-A-24

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Mariana Rožnovského, nar. 5.5.1976, bytem Újezd 228, PSČ 763 25, IČ: 67498183, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.5.2015, č.j. KSBR 33 INS 6468/2015-A-13,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně s e zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítne a na majetek dlužníka prohlásí konkurs, neboť dlužník na výzvu soudu zrealizovanou usnesením ze dne 24.3.2015, č.j. KSBR 33 INS 6468/2015-A-8, nepředložil písemný souhlas věřitele Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, jehož pohledávka vznikla v souvislosti s podnikatelskou činností dlužníka, s oddlužením. Jelikož se nejedná o zajištěný závazek ani o závazek, který zůstal neuspokojen po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle ustanovení § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ, brání tento závazek oddlužení dlužníka (§ 389 odst. 2 IZ). K zajištění úhrady nákladů vzniklých při zjišťování majetku dlužníka, který bude patřit do majetkové podstaty, je třeba dlužníku uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť dlužník vlastní toliko nemovitý majetek, který je zatížen, a jehož hodnota v současné době soudu není známa. Nadto výtěžek zpeněžení tohoto majetku bude sloužit především k uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů a k úhradě nákladů spojených se správou a zpeněžením tohoto majetku. Výši zálohy soud prvního stupně odůvodnil minimální výší odměny insolvenčního správce při řešení dlužníkova úpadku konkursem, jež činí dle ustanovení § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb. 45.000 Kč.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že podmínky pro povolení oddlužení splňuje. Uvedl, že v přípise věřitele Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení je uvedeno jiné jméno dlužníka (Martin), a proto z tohoto přípisu nelze vycházet. Dlužník poukázal na závěry usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29.1.2014, č.j. 1 VSOL 1197/2013-A-18 s tím, že souhlas věřitelů podnikatelských závazků není vyjmenován mezi povinnými přílohami návrhu na povolení oddlužení v ustanovení § 392 odst. 1 IZ, takže dlužníku nelze přičítat k tíži, že tento souhlas soudu nepředložil a je nezbytné postupovat dle ustanovení § 397 odst. 1 IZ a v pochybnostech o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, je třeba oddlužení povolit bez zálohy na náklady insolvenčního řízení a tuto otázku následně zkoumat v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Dlužník dále argumentoval tím, že v případě konkursu bude uspokojení věřitelů menší než v případě oddlužení (v rozsahu cca 16 %), čímž budou poškozeni především věřitelé a insolvenční řízení bude probíhat v rozporu s jeho zásadami dle ustanovení § 5a IZ. Nadto schválené oddlužení může soud kdykoliv zrušit a rozhodnout o prohlášení konkursu. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se mu záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá (§ 41 odst. 2 o.s.ř.).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 12.3.2015 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že má dvanáct závazků u desíti věřitelů v celkové výši 3.815.991 Kč, přičemž dva nezajištěné závazky pochází z podnikatelské činnosti, a to vůči věřiteli Česká správa sociálního zabezpečení a Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR. Splatnost nejméně dvou závazků nastala do konce roku 2013. K návrhu připojil seznam závazků opatřený podpisem s prohlášením, že údaje v něm uvedené jsou pravdivé a úplné, v němž označil dvanáct závazků vůči desíti věřitelům, u závazku vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s., neuvedl splatnost ani majetek, kterým je tento závazek zajištěn, u závazku vůči věřiteli Romanu Koudelkovi neuvedl majetek, kterým je tento závazek zajištěn. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 26.2.2015 přitom vyplývalo, že dlužník má další zajištěné závazky. Soud prvního stupně vyzval dlužníka usnesením ze dne 24.3.2015, č.j. KSBR 33 INS 6468/2015-A-8, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení opravil a doplnil přílohy insolvenčního návrhu tak, že předloží opravený a doplněný seznam závazků s uvedením svých věřitelů a v seznamu uvede do seznamu zajištěných závazků věřitele Komerční banka, a.s. a Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky s tím, že z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že dlužník má vůči těmto věřitelům zajištěný závazek a u zajištěných závazků označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby a označí druh zajištění a důvod jeho vzniku a uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč, s tím, že opravený a doplněný seznam závazků musí dlužník vlastnoručně podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný. Soud prvního stupně dále vyzval dlužníka, aby sdělil, zda věřitel ČR-Česká správa sociálního zabezpečení souhlasí s oddlužením dlužníka a dlužníka poučil, že nepředloží-li ve stanovené lhůtě opravený nebo doplněný seznam svých závazků nebo nebude-li předložený seznam obsahovat požadované náležitosti, insolvenční soud insolvenční návrh dlužníka odmítne. Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 26.3.2015. Na tuto výzvu dlužník reagoval podáním doručeným soudu dne 31.3.2015, jímž předložil opravený seznam závazků opatřený podpisem s prohlášením, že je správný a úplný, v němž uvedl u závazku vůči věřiteli Romanu Koudelkovi, že závazek je zajištěný smluvním zástavním právem, u závazku vůči věřiteli Komerční banka, a.s., ve výši 70.000 Kč uvedl, že závazek je zajištěný zástavním právem exekutorským na základě rozhodnutí ze dne 5.1.2015, č.j. 177 EX 962/2014-19, u závazku vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s., uvedl, že je zajištěný zástavním právem smluvním, aniž by uvedl jeho splatnost a u závazku vůči věřiteli Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky uvedl, že je zajištěný zástavním právem exekutorským na základě rozhodnutí ze dne 6.1.2015, č.j. 030 EX 28545/2014. Dále uvedl, že zástavní právo exekutorské ve věci sp.zn. 030 EX 28545/2014 a sp. zn. 177 EX 962/14 se váže k nemovitostem v katastrálním území Haluzice zapsaným na LV č. 137 a k nemovitostem zapsaným na LV č. 1027 se váže zástavní právo smluvní ve prospěch věřitele Hypoteční banka, a.s., k nimž mají právo na uspokojení ze zajištění rovněž věřitelé Komerční banka, a.s. a Všeobecná Zdravotní pojišťovna ČR na základě exekutorského zástavního práva dle rozhodnutí ze dne 6.1.2015, č.j. 030 Ex 28545/2014 a ze dne 24.11.2014, sp. zn. 177 EX 962/14. Závazek vůči věřiteli Romanu Koudelkovi je zajištěný zástavním právem k osobnímu automobilu Mazda, jež má tento věřitel v držení. Dlužník soudu předložil prohlášení ze dne 29.3.2015 o tom, že věřitel ČR-Česká správa sociálního zabezpečení, jehož pohledávka vznikla v souvislosti s podnikatelskou činností dlužníka, souhlasí s řešením úpadku dlužníka oddlužením s tím, že tento souhlas byl dlužníku udělen ústní formou na přepážce a věřitel písemné vyjádření nevydává. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9.4.2015, č.j. KSBR 33 INS 6468/2015-A-11, vyzval věřitele ČR-Česká správa sociálního zabezpečení, aby sdělil, zda souhlasí, aby jeho pohledávka za dlužníkem pocházející z podnikatelské činnosti byla řešena v rámci oddlužení. Na tuto výzvu věřitel reagoval podáním ze dne 6.5.2015, v němž však dlužníka označil špatným jménem (Martin), jímž sdělil, že žádost dlužníka o udělení souhlasu neeviduje, nicméně souhlas s oddlužením je dán pouze za předpokladu uspokojení pohledávky věřitele v plné výši. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením. S ohledem na odvolací námitky dlužníka soud prvního stupně opakovaně vyzval věřitele ČR-Česká správa sociálního zabezpečení k vyjádření, zda souhlasí s řešením úpadku dlužníka oddlužením, věřitel podáním doručeným soudu dne 17.6.2015 zaslal shodné sdělení jako v předešlém případě, dlužníka opět označil nesprávným jménem.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle ustanovení § 108 odst. 2 IZ, výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

Podle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit: a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

Podle ustanovení § 104 odst. 2 IZ, v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

Podle ustanovení § 104 odst. 3 IZ, v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ustanovení § 104 odst. 4 IZ, nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení dlužníkovi je předčasné, neboť dlužník dosud nepředložil řádný seznam závazků s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ. Insolvenční soud totiž může insolvenčnímu navrhovateli uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti a jsou-li k němu připojeny předepsané přílohy. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu ustanovení § 128 odst. 1 IZ, nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 IZ (srovnej závěry rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS

1893/2008, 1 VSPH 96/2008, 1 VSPH 110/2008, které je publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. 10/2009).

Dlužník podáním doručeným soudu prvního stupně dne 31.3.2015 sice předložil opravený seznam závazků, v němž uvedl zajištěné závazky a předmět zajištění, soud prvního stupně však přehlédl, že už v původním seznamu závazků absentoval údaj o splatnosti závazku dlužníka vůči věřiteli Hypoteční banka, a.s., který dlužník neuvedl ani v opraveném seznamu, přičemž k odstranění této vady seznamu závazků soud prvního stupně dlužníka dosud nevyzval (§ 128 odst. 2 IZ). Je tedy třeba, aby soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 128 odst. 2 IZ vyzval dlužníka k předložení řádného seznamu závazků se všemi náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3 IZ a podle reakce dlužníka na tuto výzvu bude ve věci dále postupovat.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 29.ledna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu